(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Vladimír KROC, moderátor
Poslanecká sněmovna se dnes vrátila k diskusi o migraci, když debatovala o Marrakéšské deklaraci k otázkám kolem přílivu migrantů z Afriky do Evropy. Poslanci navrhli, aby Česko podmínilo rozvojovou pomoc zdrojovým státům jejich spoluprací v návratové politice. Na návrh evropského výboru se na tom usnesla zhruba po 2,5 hodinové debatě, v níž deklaraci kritizovali zejména poslanci SPD a jejich předseda Tomio Okamura. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar za hnutí ANO, který se konference v marocké Marrákeši začátkem května účastnil, naopak mluvil o bezprecedentním překrucování faktů jejich závěrů. Mohla byste jenom v několika větách přiblížit, o co se opírá dotyčná deklarace přijatá nedávno v Marrákeši, jaké jsou hlavní body?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku /TOP 09/
Faktem je, že Evropa sousedí s Afrikou, ze které do Evropy po desítky let chodí migranti. Je zcela zřejmé, že v tuto chvíli je to pro Evropu velký problém a že musíme mít nějaký společný postup, jak řešit, aby se proudy, které jsme zažili i před několika lety, zastavily, minimalizovaly a aby je Evropa měla pod kontrolou. Řešení migrace leží mimo Evropu. Už od roku 2006 zde máme Rabatský proces a v rámci toho se přijala i tato zmíněná deklarace. Mohla bych říct přesně body, kterých se týká, ať už je to rozvoj, legální migrace, mobilita, ochrana, azyl, prevence a boj proti nelegální migraci, návraty, reintegrace a tak dále. Tentokrát se sešli také zástupci zemí Evropské unie a Afriky, aby hledali společné cesty, jak migraci regulovat, omezovat a hlavně naprosto zásadně potírat nelegální migraci.
Vladimír KROC, moderátor
Souhlasíte s tím, že je na škodu, že je ta deklarace příliš obecná?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku /TOP 09/
Deklarace bývají obecné. Nejsou pro nás nikterak závazná. Marrakéšská deklarace je forma dialogu mezi evropskými a africkými státy. Jsou tam věci, které musíme řešit ve spolupráci. Evropská unie vyjednává i další smlouvy, které se týkají zejména států Střední Afriky, odkud přichází nejvíce migrantů. Tyto smlouvy jsou hodně postaveny na tom, že budeme přispívat k udržitelným podmínkám života v těchto zemích, budeme pomáhat řešit dopady, jako klimatické změny a sucha. Současně budou tyto země přijímat zpět osoby, které přichází ze zemí Střední Afriky a naprostá většina z nich v Evropě nedostává azyl. Budou je přijímat zpět a budou je reintegrovat. Tyto kroky se dělají. Vím, že se výrazně snížily toky, které byly jak z východu, tak z jihu na Evropu a dnes jsou opravdu na minimálních počtech. Je to ale i právě proto, že se zvyšuje počet lidí, kteří se navrací. Je to i proto, že se to vyřeší hlavně v místech, odkud lidé přicházejí, protože součástí té deklarace je i šíření informací o tom, kdo může v Evropě dostat azyl. Lidé ze zemí, z kterých dnes převážně přichází, a to jsou země Střední Afriky, to nejsou.
Vladimír KROC, moderátor
Paní Langšádlová, co podle Vás vyplývá z dnešního usnesení sněmovny?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku /TOP 09/
Z dnešního usnesení vyplývá to, že jsme vzali na vědomí, co vlastně ta deklarace přináší. Myslím si, že většina z nás si je vědoma, že z toho nehrozí žádné riziko. Nadále platí, že Česká republika si sama bude rozhodovat o tom, kdo k nám přichází na trh práce, ale že také naprosto suverénně rozhoduje a rozhodovat bude, kdo u nás třeba dostane azyl. Toto není ohroženo ani touto deklarací, ani jinými návrhy Evropské unie.
Zdroj: Ozvěny dne, ČRo Radiožurnál, 24. 5. 2018
