(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Severoatlantická aliance podpořila Turecko. Země má tak zelenou ve svém boji s Islámským státem. Jenže proč nikdo nemluví o tom, že Turci berou jedním tahem také Kurdy. A co bude dělat NATO dál? Začínají Události, komentáře. Dobrý večer. Teroristé jsou prostě teroristé. Turecká odpověď na otázku, proč vyloučit pokračování mírového procesu s kurdskými povstalci.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
My v tématu ještě zůstaneme a budeme pokračovat s dalšími hosty, kteří už se mnou sedí ve studiu. A těmi jsou Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09, dobrý večer.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vedle ní sedí Vojtěch Filip, předseda KSČM. Dobrý večer.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Dobrý večer vám i divákům.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A naproti sedí poslanec Ivan Gabal. Dobrý večer i vám.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Dobrý večer, dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já začnu u vás, paní Langšádlová. My jsme se tady bavili o tom kurdském problému. Pojďme možná rovnou k němu. Jak vy vnímáte ten aspekt, že Turecko, aspoň tak se objevily některé komentáře, může to působit tak, že Turecko si jedním šmahem řeší dva problémy. To znamená Islámský stát. Ale zároveň se vypořádává i s Kurdy, kteří do této chvíle pomáhali právě v boji s Islámským státem.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Ale ono to už zaznělo. Ne všichni Kurdové jsou z organizace Kurdské strany pracujících, která je teroristickou organizací. A já si myslím, že tady to je velmi směšováno. Samozřejmě, dneska si myslím, že je potřeba, aby se apelovalo na Turecko, aby nesměšovalo tyto dva problémy. Problém s Kurdy v Turecku totiž trvá desetiletí a není možné zneužívat té situace, kdy je v tuto chvíli Turecko nárazníkovým pásmem ve vztahu k Islámskému státu k řešení těch vnitropolitických otázek.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Na druhou stranu ta informace o tom, že končí ty debaty, ty mírové debaty právě s Kurdy, není, není to škoda?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Podle toho, co jsem zaznamenala v médiích, tak ony byly ty mírové debaty vypovězeny ze strany Kurdské strany práce. Takže to nebylo ze strany Ankary. Samozřejmě je otázka, jestli byla adekvátní ta reakce Turecka. Jestli reakce na teroristické činy, ke kterým tam došlo a jestli opravdu byly vedeny, kým se tvrdí, že měly být vedeny, byla adekvátní. To nedokážu posoudit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vojtěchu Filipe, na vás ten útok na Islámský stát a zároveň na vyřešení kurdské otázky, vám to přijde logické a pochopitelné?
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
No, logické mi to nepřipadá z jednoho prostého důvodu. Zaprvé Turecko požádalo teď o svolání NATO kvůli svým vlastním problémům podle článku čtyři. Místo toho, aby se obrátilo na Rada bezpečnosti OSN, která by podle mého soudu mohla legitimizovat úplně vojenské, vojenské řešení vůči Islámskému státu. To si myslím, že tady chybí zásadně. To znamená, nadřazuje se jednání NATO a vnitřní turecký problém nad skutečným mezinárodním problémem Islámského státu, který je teroristickou organizací se vším všady. Se státem nemá nic společného.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Pardon. A právě proto, proč by se do toho mělo vkládat OSN a nikoliv NATO, pokud se jeden člen NATO, kterým Turecko je, necítí ohroženo právě nějakou teroristickou organizací nikoliv státem.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ale, ale přeci není ohroženo jenom Turecko. Tam je zasažena velká část Iráku, který je rozvrácen od roku 1991. Mimo jiné Saddám Husajn v roce 91 se souhlasem Spojených států amerických, když už byl pronásledován, měl povoleno zasáhnout proti kurdské autonomii, protože v Iráku byla jediná kurdská autonomie, musel bych připomínat hodně starou historii, že jaksi tady měly vzniknout tři federální státy, a to bylo Československo, Jugoslávie a právě Kurdistán. A to se dva vznikly, ty zanikly později a ten, ten nikdy nevznikl a prostě je to nevyřešená otázka mezinárodně politická. Proto jsem přesvědčen, že tady mělo být rozhodnutí OSN. Pokud jde o ty další státy, tak kromě Iráku a Sýrie je tam právě Turecko. A samozřejmě zasahuje to kurdské nebo takzvaně kurdské území do Íránu, ale ten v současné době ohrožen není.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá. A pojďme k té kurdské otázky ze strany, ze strany Turecka.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Čili podle mého soudu je to trochu falešná hra od Turecka, protože místo toho, aby se zapojilo v době, kdy to bylo nejdůležitější, do boje proti Islámskému státu nebo takzvanému Islámskému státu, tak se spokojilo s tím, že bojovali jiní, vyřizovali vlastně za ně ten problém. My jsme dokonce se na tom jako Česká republika výrazně podíleli, protože jsme dodávali náboje Kurdům a teď nerozlišuji, jestli to byli Kurdové z té nebo oné politické strany. Ale my jsme je dodávali těm, kteří tam reálně v té autonomní oblasti jsou skutečnými zástupci té komunity nikoliv podle nějaké politické strany. A v tomto ohledu se vlastně celá ta politická realita uhnula do situace, kdy Turecko místo toho, aby pomáhalo likvidaci teroristické organizace Islámský stát, tak se v podstatě vypořádává svůj vlastní problém a chce do toho zatáhnout celý pak NATO.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, Ivan Gabal a možná dvě otázky. První je tak, jak říká Vojtěch Filip, ta, ta falešná snaha, on to nazval falešnou snahou Turecka nyní bojovat proti ISILu ve chvíli, kdy, kdy už to není tak potřeba. A druhá věc, máte pocit, že se opravdu také měla do toho zapojit spíše mezinárodní organizace OSN nežli NATO?
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Tak já začnu u tý druhý, protože ta je rozhodně důležitá. Turecko je člen Severoatlantické aliance se kvalifikovalo tím, že se obrátilo na svoje západní spojence a v podstatě hledá konzultace, podporu a mandát. Myslím si, že i prezident Erdogan si je vědomý toho, že ten postup, který Turecko zvolilo, má svoje rizika. Já pak když tak je řeknu, protože se o nich zatím vůbec nemluvilo. A to znamená ta konzultace a ten fakt, že se Turecko obrátilo k západnímu světu a bývá tak často zpochybňováno, jako by patřilo jenom do islámského světa, je prostě důležitý. Samozřejmě podle mého názoru ta debata na tý radě musela být jako daleko dynamičtější a je zřejmé, že ta rizika musíme diskutovat, protože tím, že jsme Turecku dali mandát v tomto případě, jsme do určité míry převzali zodpovědnost. A to si musíme říct. A to, že tedy ta projednala Severoatlantická aliance, je důležité pro to, protože tam v té koalici Severoatlantická aliance není, ale oni chtějí mandát západního světa. To klíčové, co udělalo Turecko pro boj s Islámským státem, je, že na rozdíl od situace 2003, to znamená amerického útoku na Irák, uvolnilo letiště Incirlik a letiště Diyarbakir, což jsou dvě klíčové strategická letiště jak pro bezpilotní, tak pilotní útoky, které budou znamenat veliký tlak směrem do Sýrie a do této oblasti. A ta intenzita toho leteckého boje s Islámským státem může zesílit. Ale kde jsou ta rizika? Ta rizika podle mého názoru jsou v tom, že samozřejmě Turecko jako demokratický stát, které mělo volby a nedokázalo postavit koalici zatím a nemá vládu, tak v podstatě je vedeno prezidentem. A já si myslím, že bychom se neměli dopustit podobné chyby, kterou udělali Američané s Núrím Málikím, to znamená, že pustili silného lídra a on potom rozjel sektářské násilí, protože to nebyly jenom vojenské útoky do, do okolí Arbílu přímo do sousedství letiště, do, do krajiny a do pozic bojovníků včetně bojovníků PKK. Ale já ještě řeknu jednu věc. Myslím si, že to zatýkání i v Turecku samém je potřeba, abychom posilovali demokratické mechanismy v Turecku a hlídali je. Druhá věc, která je podle mého názoru riskantní, samozřejmě myslím, že Evropská unie vyzvala k pokračování toho mírového procesu a ta přiměřenost jakoby té obrany, že Turecko se reálně bojí skutečně vzniku silného kurdského státu, který se rýsuje pod chaosem vedle Islámského státu. A to že Kurdové úspěšně konsolidují určité území, je pro Turecko legitimní problém. A podle mého názoru to, co je třetí. Včera prohlásil velitel šíitských milic al-Amirí v Iráku, že považuje toto konání Turecka a jde o přímý hlas Teheránu, tady já nesouhlasím s tím, co říkal pan Filip, že tam Írán není, Írán tam je. Šíitské milice jsou v podstatě íránské. A on prohlásil, že to považuje za přímou podporu Islámského státu to, co Turecko udělalo. To znamená, tam hrozí rozkol na jižní frontě. Já vám to můžu citovat z novin to prohlášení, je ho plný Bagdád.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak krátká reakce.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Já také, ale v každém případě musím odmítnout to, protože Írán byl ten, který prohlásil Islámský stát jako první za teroristickou organizaci.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Ne, teď jste mi nerozuměl.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ne...
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Tento velitel šíitských milic, které jsou proíránské, označil turecké kroky jako kroky, které míří k podpoře Islámského státu. A já to říkám jenom proto, ne proto, že je to pravda. Já to říkám proto, že rýsující se napětí mezi Tureckem a Íránem je samozřejmě další riziko, které je v té situaci obsažené. To znamená, my potřebujeme hlídat ten proces jak regionálně, tak, tak domácí kurdskou situaci.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, a já se možná u toho zastavím ještě, když mluvíte o domácím, já se vrátím zpátky na půdu právě NATO a toho dnešního jednání a toho dnešního hlasování, respektive té... Tady zaznělo od vás jedna věc, a to je mandát. Vy jste sám doslova řekl, že, že tím, že si řekli o mandát Západu, tak my jako členové organizace zásadně nějakou zodpovědnost za to přejímáme také. Je tohle to věc, o které my bysme měli mluvit a která jaksi nás vtahuje taky do toho konfliktu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Určitě je zcela namístě o tom mluvit. Pan kolega Gabal hovořil i o těch rizicích, protože ta situace je v celé té oblasti dlouhodobě mimořádně vážná a komplikovaná. Jsou tam historicky provázané vztahy. Ať už je to konflikt mezi šíity a sunnity, ať už je to všechno to, co vyplývá z neexistence kurdského státu. To všechno a mnoho dalších faktorů vlastně činí tuto oblast dlouhodobě mimořádně nestabilní. A určitě je namístě, abychom o tom hovořili. Je zcela namístě, abychom i velmi podporovali demokratické procesy v Turecku. A nadále vnímali Turecko jako pevnou součást aliance.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ta naše konkrétní odpovědnost.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ta samozřejmě tady existuje, protože jsme se k tomu připojili v určitém spojenectví NATO. Ale já trvám na tom, že ten mandát by měl být z OSN, protože Islámský stát jako teroristická organizace neohrožuje pouze západní svět. Ten ohrožuje celý svět, a to bez ohledu na to, jestli jsou ty země v NATO, nebo nejsou, protože oni útočí bez ohledu na tyhle ty záležitosti. A navíc samozřejmě státy, ze kterých je ta velká uprchlická vlna, v NATO nejsou. A musíme se podívat na to, že se Islámský stát si buduje svoje území na Balkáně, vytváří tam určité problémy. Můžeme si vzpomenout na Makedonii, můžeme si podívat na Bosnu a Hercegovinu a kolega Gabal ví, o čem mluvím, protože to je opravdu vážný problém, který se tady rýsuje. Stejně tak ale ohrožuje Islámský stát Írán, ale ohrožuje i Sýrii a samozřejmě další státy.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Ano, rozumím. Já dám prostor paní Langšádlové, která chce reagovat.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Já jsem chtěla jenom říci, že jsem velmi skeptická k tomu, že by nějaký mandát v této situaci vzešel z Rady bezpečnosti OSN, protože například Evropská unie dlouhodobě usiluje o to, aby získala mandát pro vojenskou operaci ve Středozemním moři právě v souvislosti s bojem s migrační vlnou. Podle všech informací je to právě Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti, který toto blokuje.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Není, Vojtěchu, Ivane Gabale, pardon, není právě OSN to, co by nakonec vedlo k nějaké bezzubé akce místo toho, aby opravdu někdo zasáhl?
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Pane redaktore, to je na trošku delší debatu. Já samozřejmě bych tady kolegovi Filipovi vysvětlil, proč to OSN nemůže být. Ale já si myslím, že teď je potřeba říct, co je důležité pro nás. Zaprvé my potřebujeme a Severoatlantická aliance není součástí té operace, ale my potřebujeme neustále i v jejím rámci zdůrazňovat, porážka Islámského státu je absolutní priority. A protože jsme v alianci, tak si můžeme dovolit říct a zachování mírového procesu a vnitřní demokracie u našeho spojence v Turecku je prostě druhá priorita. Nebudu předbíhat. Zřejmě dojde k dohodám na Kypru a tam bude uzavřená mírová dohoda a otevře se cesta pro jednání pro přiblížení Turecka dalšímu k Evropské unii. To znamená, my musíme mít zájem na konsolidaci Západu, Turecko v tomto ohledu je konsolidována součást Západu. A je potřeba, aby se udrželo jako západní demokracie a bylo podporováno v jeho tlaku proti Islámskému státu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vojtěch Filip.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
S tím já nemám žádný problém, aby Turecko zůstalo jaksi ve spojenectví s Evropou, protože pokud by ta, jak prohlásil pan generál Pavel, druhá nejsilnější armáda v aliance se přidala na stranu těch islámských sil, tak samozřejmě je to mnohem větší problém, než který tady máme s Islámským státem. A já nevěřím tomu, co říkáte, že by to OSN neschválila, protože když jsem poslouchal pana ministra Lavrova, když jsem poslouchal čínské představitele včetně místopředsedy čínské vlády, která tady byla na návštěvě nedávno, tak oni prohlásili, že to je problém ten Islámský stát. Čili všech pět stálých členů Rady bezpečnosti by hlasovalo pro. Tak neříkejte, že by to neprošlo.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Nehlasovalo. Já vás v tom nechci školit. Nechme to na jindy.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ne, ne, to mě neškolte, pane kolego, to mě neškolte, protože v tomto ohledu vám...
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Ne, jsme na půdě, jsme na půdě...
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Myslím si, že mám stejné informace jako vy a myslím si, že si je umím stejně dobře vyvodit.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Já věřím, že v některých věcech máte lepší informace než já. Ale já to Rusko vidím jinak. Prostě my se na tom neshodneme.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ale já jenom říkám pozici Číny, kterou jsem slyšel od místopředsedy čínské vlády, považuji za rozhodující, a to jsou stálí členové Rady bezpečnosti.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak já se omlouvám, my to tady komentujeme, asi k výsledku nedospějeme, ani to nerozhodneme. Ale mě by zajímal ještě jeden aspekt a začnu opět u vás. Když dnes právě Turecko mluvilo o té nárazníkové zóně, která by měla být sto kilometrů na dýlku, čtyřicet kilometrů v hloubce, do hloubky, tak zmínilo problém syrských uprchlíků, že to by měla být zóna, kam by v budoucnu nějakým způsobem mohlo navracet zpátky ty uprchlíky. Dovedete si něco podobného představit?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Teoreticky dovedu. Určitě ti uprchlíci, kterých jsou dnes v Turecku téměř dva miliony, jsou i pro Turecko, podle informací, které mám od lidí, kteří navštívili ty oblasti, mimořádně velkou zátěží. Oni určitě budou dělat všechno pro to, aby se uprchlíci mohli navrátit do Sýrie. Jestli tento pokus vyjde, to ukážou budoucí měsíce.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je tohle podle vás reálná představa?
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Tak v určité části je, ale stejně tak i Sýrie má své uprchlíky, jako utekli lidé ze Sýrie, tak zase do Sýrie utekli z jiných států. Čili v tomto ohledu je potřeba si říct, že jednání o tom středomořském problému, to znamená jednání, tak jak říkala kolegyně Langšádlová, Evropy jaksi s těmi středomořskými státy Afriky, ať už jde o Maroko, Tunis, ale i rozpadlou Libyi nebo Egypt, tak je pro nás podstatné a stejným středomořským státem je ta Sýrie. Mě jen mrzí, že tady, tady vidím takový ten proces, který už se schyloval k něčemu, k čemuž může dojít, a mně to připadá jako vždycky spor Palestiny a Izraele, když už se blíží k nějakému výsledku, tak najednou přijde nějaká akce, která ten výsledek zpochybní. A mě ta turecká akce připadá trošičku jako pokus proti tomu míru, který by mohl nastat v oblasti. A kdybych měl hodnotit příčinu a následky, tak bych musel vzpomenout turecký letecký útok v listopadu loňského roku na právě na kurdské pozice.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já bych ještě zůstal u těch uprchlíků. Je to vůbec reálná představa? Samozřejmě ty dva miliony uprchlíků jsou čísla obrovské, ale ve chvíli, kdy na těch obou stranách se válčí, ostřelují se obě strany, já si nedovedu sám představit, že by taková masa lidí mohla nějakým způsobem se navrátit do těch svých domovů.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
No, tak s ohledem na situaci v těch táborech na tureckém území je 2,4 milionu uprchlíků, zejména Syřanů. Turecko samo je jedním z těch, kdo usilují o pád dost odporného režimu Sadatova v Sýrii. A jenom pro představu. V těch táborech od doby jejich zřízení se narodilo 100 tisíc děti. Je tam milion asi 400 tisíc dětí ve školních věku, kteří samozřejmě nemají šanci. To znamená, je to obrovská zátěž pro Turecko kromě toho, o čem mluvíme v tom Kurdistánu. Ta představa, že odsuneme ty lidi do nějakého území, které jakoby bude územím nikoho, podle mého názoru je určitý, může být projekt, plán není realistický. Jedním z problémů, který se týká v současné době bombardovaného území Turky toho kurdského, je, že tam došlo k poměrně značné konsolidaci státní moci a odtlačení všech těch negativních vlivů Islámského státu. A myslím si, že ta stabilizace této části kurdských území Iráku zejména a Sýrie je něco, co Turecko hodně zneklidňuje právě z hlediska rizika vzniku. Já jsem před nedávnem, když jsem byl v Bratislavě na konferenci GLOBSECu, tak jsem slyšel několik reprezentantů evropských nebo aliančních zemí, kteří jakoby artikulovali potřebu vzniku Kurdistánu. Upozorňoval jsem je na to, že to je velice riskantní návrh, který může vést skutečně k zatažení řady zemí toho regionu do konfliktu. Myslím si, že teďko to vidíme, je třeba s tím zacházet velmi opatřeně a skutečně ty rizika vážit jako a brát tu věc vážně.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Tak já myslím, že ta věc se bude vyvíjet, bude dál nějakým způsobem pokračovat. My ji určitě v Událostech, komentářích a v České televizi budeme sledovat. Paní místopředsedkyně, pane předsedo, pane poslanče, díky za vaši návštěvu, na shledanou.
Ivan GABAL, místopředseda sněmovního výboru pro obranu /KDU-ČSL/
Já děkuji za pozvání.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Klokánky a uprchlíci, jak to spolu souvisí? Takto, Miloš Zeman se dnes zastal opuštěných dětí. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že podle prezidenta by se stát měl postarat o české děti v nouzi.
Jiří OVČÁČEK, mluvčí prezidenta republiky
Vyjadřuje lítost, že se doposud nepodařilo nalézt 30 milionů korun pro Klokánky, které pečují o české děti, třebaže částka na pomoc imigrantům bude zřejmě řádově vyšší.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
No, a hned z toho byla přestřelka mezi Hradem a premiérem. Bohuslav Sobotka vydal ostré prohlášení, v němž uvedl následující. Cituji. "Myslím, že státník Zemanova formátu nemá důvod podbízet se těm nejhorším pudům a nahrávat šíření nevraživosti vůči uprchlíkům." Pak ještě k tomu dodal toto.
Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
Já si myslím, že pan prezident Zeman zcela nesprávně spojuje dvě věci, které spolu absolutně nesouvisí. To, co se stalo Klokánku v minulých letech za minulých vlád pod minulým vedením, nijak nesouvisí s tím, že naše vláda v rámci solidární evropské pomoci se snaží přispět k řešení největší uprchlické krize, kterou tady máme od druhé světové války. Já chci jasně zdůraznit, že pokud jde o všechny problémy, které dneska řešíme, tak je budeme řešit prakticky, budeme je řešit realisticky, ale nebudeme je řešit populisticky.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já budu v debatě pokračovat s hosty, kteří se mnou zůstali ve studiu, a těmi jsou Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09. Dobrý večer.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
A vedle ní stále Vojtěch Filip, předseda KSČM. Dobrý večer i vám.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Dobrý večer.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Paní místopředsedkyně, jak říkal premiér, nejnižší pudy. Je to věc, na kterou útočí pan prezident podle vás?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Já v tomhle s panem premiérem zcela souhlasím. Pan prezident se snaží českou společnost zatahovat opravdu do bahna. A velmi mě mrzí, že vůbec takováto témata dnes večer řešíme, protože jsou to obě dvě velmi závažné otázky, ale naprosto nesouvisející. A dávat to do této souvislosti je naprosto nepochopitelné.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Řekla byste, že to je populismus?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Ano, pro mě je to klasickou ukázkou populismu.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já vám přečtu jednu větu, je to vaše věta. Vy jste řekla, že nedávno v České televizi před půl rokem to bylo, 15. 1. dokonce, že by měli být přijati uprchlíci, kteří jsou křesťané, protože u těch je opravdu větší šance, že se do naší společnosti budou integrovat. Není i tohle to ve své podstatě populistický pohled na věc?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Já to nevnímám jako populistický pohled na věc, protože k migraci patří i zvážení integrace. A já si myslím, že je větší šance u křesťanských uprchlíků, že se budou lépe integrovat do české společnosti. To je zkrátka můj názor.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se omlouvám, a kde je tedy ta hranice toho populismu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Kde je hranice populismu, to má asi každý v sobě nastaveno jinak. Já si opravdu myslím, že chovat se zodpovědně, říkat své názory, je v pořádku. Ale tak jak se vyjádřil pan prezident, to považuji opravdu za populismus.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Vojtěch Filip a stejná otázka, nejnižší pudy řekl pan premiér.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Já s takovým tvrdým odsouzením toho výroku pana prezidenta nesouhlasím. Ne že bych to chtěl spojovat, ale spojení je tam logické, pře státní rozpočet. A podle mého soudu pan prezident jenom tlačí vládu k tomu, aby ve státním rozpočtu respektovala určitá pravidla, protože oněch 30 milionů, o kterých se tady bavíme, vůbec nemůže oddlužit Klokánky. Klokánky prostě zkrachovaly jako soukromý subjekt a obnovit je není možné. Buď je musíme, musíme vytvořit znova a někdo musí zaplatit ty dluhy, a to ty soukromníci, kteří to provozovali, nebudou. Takže se tady útočí na to, aby ze státního rozpočtu prostě byly pokryty určité náklady alespoň státních institucí. To myslím, že je třeba vidět za tím výrokem prezidenta republiky, nikoliv nízké pudy. V tomhle ohledu si myslím, že pan premiér reagoval kvůli tomu, že ve státním rozpočtu měl jiné priority než pan prezident. A pokud jde o ty prostředky na české děti a zahraniční uprchlíky, tak samozřejmě to vnímání v té společnosti takové je, to není žádný útok na nějaké nízké pudy, protože takové vnímání je. Tak se postarejme o to, aby tady u nás existoval nějaký solidní sociální systém, který bude fungovat pro ty, kteří tady žijí. To znamená jak děti českých rodičů, tak ty, kteří jsou tady přistěhováni, protože tady máme...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já se omlouvám, když říkáte, takové vnímání tady je.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ano.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Je to věc, která je podle vás dobře?
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
V každém případě si musíme uvědomit, nakolik homogenizovaná česká společnost není připravená na některé, na některé věci, které probíhají momentálně za té obrovské migrační vlny. A v tomhle ohledu tedy jsem přesvědčen, že my přeci musíme vytvářet podmínky pro to, aby česká společnost unesla jak odpovědnost za vlastní rodiny, tak případně za to, že je součástí Evropské unie. A máme tedy nějaké povinnosti, které jsme převzali dobrovolně. A v tomhle ohledu tedy není možné říct, že něco takového tady ubereme na dětech, a tady přidáme, protože to je potřeba řešit. Já bych se musel vrátit k té uprchlické vlně a k tomu, co se odehrává na středním východě v té oblasti severní Afriky. Přeci to řešení, které se nabízí, je řešit to na tom místě, kde vzniká ten konflikt nikoliv tady, protože tady řešíme jenom názory.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá, to už se dostáváme hodně daleko.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ano, to se dostáváme daleko.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Helena Langšádlová.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Já jsem přesvědčena, že pro řešení situace v oblasti migrace musí dát Evropská unie výrazně víc peněz včetně České republiky, protože v tuhle chvíli je to jen necelého půl procenta. A na to, v jaké jsme mimořádně obtížné situaci, kdy proti vám jde jedna z největších migračních vln, a že v pohybu v okolí Evropy je 25 milionů lidí, tak jsem přesvědčena, že Evropa tomu musí věnovat podstatně větší pozornost a hlavně tomu věnovat podstatně větší zdroje. A jenom si dovolím říct, že jsem přesvědčena, že náš sociální systém možná není dokonalý, ale právě sociální systém v České republice i v ostatních zemích je velkou motivací pro migranty, proč přichází. U nás to možná není dokonalé, ale v tom v téměř celém okolním světě, v těch ostatních zemích Afriky, Blízkého východu, je ta situace nesrovnatelně horší.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Samozřejmě že žádný systém nemusí být dokonalý, protože lidé se vyvíjí i ty systémy se vyvíjejí. Ale na druhou stranu musím připomenout při návštěvě parlamentní delegace ze Sýrie, že ti tvrdili, protože mají zkušenosti s migranty nejen, jak jsem říkal, nejen od nich prchají, ale k nim také prchají lidé, a oni by za ty prostředky, za které my řešíme jednoho migranta, vyřešili šest. Čili to znamená, že ta otázka, jestli na to bude Evropa dávat...
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Dobrá, dobrá. To už se dostáváme daleko od toho tématu. Já se chci zeptat ještě na jednu věc, jestli mi dovolíte, pane předsedo. Vy jste použil jednu větu nebo jednu věc, kterou jste řekl, a že vy jste doslova řekl, že vnímání naší společnosti je takové. A já se ptám, jestli podobná slova, jestli srovnání, které se mohou zdát jaksi velmi problematická, nevytvářejí a nepodporují v určité části společnosti ten pocit, že to je špatně.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
No, víte, rozumím tomu, že je potřeba proti jakékoliv xenofobii bojovat. Ale na druhou stranu jestliže budete jenom slovně říkat, že tohle se nemá a nebudete nic dělat proto, aby se řešil ten problém, který tady reálně existuje, tak samozřejmě lidé budou říkat, vy mluvíte, ale něco jiného děláte. Čili v tomhle ohledu já říkám ano, proto jsem řekl, že ten výrok pana prezidenta vnímám tak, že je to tlak pana prezidenta na rozpočet, který se tvoří, my jsme před jaksi za několik dní bude státní rozpočet hotov, a on říká, uvolněte ty prostředky tak, aby i čeští lidé měli šanci řešit ty problémy ve svých rodinách.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Já tomu rozumím. Ale ta moje otázka zněla, jestli politik by neměl být tím člověkem, který bude měnit vnímání té společnosti. A já kdybych použil slova Igora Lukeše, které dnes řekl v Interview. On doslova řekl, že politik nemá být jenom pohyblivým pásem, který reprodukuje názory z ulice názory lidí, kteří ho zvolili, tito lidé totiž také potřebují čas od času dostat určité morální lekce. Je potřeba je morálně vychovávat. A já se ptám, jestli politik nemá být tím, který půjde někdy proti tomu hlasu té veřejnosti a bude jí morálně vychovávat.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Ale to já s vámi souhlasím. Já jsem také neřekl, že, že se to nemá řešit, že se nemá řešit otázka migrace a že se do toho musí dát prostředky, proto mluvím o tom, že na jiném území je to mnohem lacinější než u nás a že je třeba ten tlak vytvářet. Ale v tomhle ohledu jenom jestliže říkám, že tak je to vnímáno, tak také říkám, že my musíme pro to něco udělat, aby lidé věřili tomu, že budem řešit ten problém jeden i druhý, nikoliv pouze jeden na úkor toho prvního.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Souhlasíte s tou větou, kterou řekl Igor Lukeš? A myslíte si, že, že u nás je deficit?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Určitě. My všichni se musíme demokracii učit, musíme se ji učit ještě hodně my jako politici, i my jako občané a voliči.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Na druhou stranu to, co říká Vojtěch Filip, že rétorika je jedna věc, ale když lidé nevidí to, že by se v tom něco měnilo, tak nemá koneckonců pravdu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Tak já si myslím, že mnohé se ve společnosti mění, ale společnost je živý organismus. Myslím si, že pořád přichází nové výzvy. Všichni víme, že třeba ta otázka migrace je úplně novou výzvou, a my se musíme učit diskutovat ve společnosti. Diskutovat nad věcnými otázkami, a nikoliv v rovině emocí, strachu. Opravdu se dokázat věcně seznámit a společnosti věcně říkat to, co se okolo nás děje, jaké to má souvislosti, jaké to bude mít dopady na naši společnost. Tohle všechno nám chybí v mnoha otázkách, ať už je to důchodová reforma, ať už je to migrace a další důležité otázky naší budoucnosti.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor
Paní místopředsedkyně, pane předsedo, díky za vaší návštěvu. Na shledanou.
Vojtěch FILIP, předseda strany, místopředseda Poslanecké sněmovny /KSČM/
Děkuji.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Hezký večer.
zdroj: Události, komentáře, ČT 24, 28. 7. 2015
