(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
Daniel TAKÁČ, moderátor
Andrej Babiš se nevrátil z Bruselu s ničím konkrétním. Vrátil se pouze s tím, že kvóty ne, že to je dlouhodobý problém a dlouho se bude muset jednat o tom, co bude místo nich dál, nebo jaké bude řešení azylové politiky. Jakou má Česko v Evropě s tímto stanoviskem podporu?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/
Myslím, že postupně se podpora zvyšuje. Celá situace, do které jsme se dostali, je ale zaviněna nedostatkem vyjednávání, času a energie, kterou do toho naši vrcholní politici a vládní představitelé dali. Nestačí říkat: „Ne, my něco nechceme,“ a hrát to hlavně na vnitropolitické emoce, šíření strachu a podobné, někdy i velmi iracionální kroky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ale vy to říkáte všichni. V tom vládní politici nejsou sami.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/
To není pravda. Zaprvé, my jsme od počátku říkali, že povinné kvóty nejsou řešení. Také jsme říkali, že lze přijmout omezené množství dobře bezpečnostně prověřených lidí, například žen s malými dětmi, kteří jsou opravdu nemocní. To jsou ti, kteří mají dostat solidární pomoc. Jiná věc jsou kvóty jako systémové opatření pro situaci, kdy by mohlo přijít do Evropy větší množství lidí. I tam jsme přesvědčeni, že kvóty nejsou řešením. Dublin IV je velmi komplexní materiál, a tak je potřeba v části, která řeší kdyby přišlo velké množství lidí, říct, že to musíme řešit mimo Evropu. Dnes už je zřejmé, a je to zřejmé třeba i Německu, které velmi investuje i v Africe a na jihu Libye, že je potřeba to řešit mimo Evropu. Je potřeba kontrolovat hranici. Pro situaci, která může nastat, že dojde v Evropě k přílivu uprchlíků, já bych si to velmi nepřála, tak je potřeba obnovit mechanismus dočasné ochrany, který máme v evropské legislativě po válkách v zemích bývalé Jugoslávie.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Co konkrétně nabízí Česká republika právě pro případy, že bude nějaká nenadálá vlna, ať už přijde odkudkoliv?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/
K řešení jsme právě vyzývali i pana premiéra. Usnesení v Poslanecké sněmovně bohužel neprošlo. Já jsem ho pak opět vyzývala na výboru pro evropské záležitosti, aby, nechceme-li kvóty, což je v pořádku, přišel s alternativou. Podle mého názoru má alternativa spočívat v trvání na tom, že budeme pracovat s mechanismem dočasné ochrany. To znamená, že když někdo utíká před válečným konfliktem, tak dostane v Evropě dočasnou krátkodobou ochranu v první zemi, kam přijde. Samozřejmě nemůžeme nechat tu zemi, a je jedno, jestli je to Řecko nebo Polsko, úplně ve štychu.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A když nenechat krajní země ve štychu, tak jak?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/
Musíme té zemi pomoci materiálně a kapacitou úředníků, protože by se mělo jednat opravdu o dočasnou ochranu. Musí tam být poskytnuta humanitární pomoc. A to se nám nepovedlo, protože jsme spoustu uprchlíků dodneška nechali bez pomoci v Řecku nebo v zemích západního Balkánu. Musíme mít dostatečné administrativní kapacity. Musíme mít například dostatek připravených přístřešků. Takže by to měl být celý soubor opatření, které by Evropa pro podobný případ měla mít připraven.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Když do Polska přijde spoustu uprchlíků. Musí si s tím Polsko poradit samo? Ostatní země mu s tím počtem lidí nepomůžou?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti /TOP 09/
Velmi si přeji, aby k tomu nikdy nedošlo. I v Dublinu IV musí to opatření být. V situaci, která doufám, že se nikdy nenastane, kdy by mohlo přijít přímo do Polska velké množství lidí, tak není řešením je přerozdělovat do Portugalska, není řešením dělat nějaké distribuce po Evropě. Byli-li by to lidé ohrožení na životech, kteří překročí hranice, tak se jim má poskytnout dočasná ochrana a má se jim poskytnout důstojné humanitární zázemí.
Daniel TAKÁČ, moderátor
V Polsku?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti /TOP 09/
Ano, a na tom se mají podílet všechny země Evropské unie. Má se jim pomoci i s administrativou, s registrací těch lidí. Má se jim poskytnout maximální materiální pomoc a udělat vše proto, aby se ti lidé mohli co nejdříve vrátit do svých domovů. A to si myslím, že byla zásadní chyba při řešení migrační krize, že jsme nechali lidi chodit pěšky po Evropě bez ohledu na to, jestli to opravdu byli uprchlíci. My jsme měli dočasně pomoci a co nejrychleji ty lidi vrátit do země původu tak, jako se to do velké míry odehrálo v době krize v bývalé Jugoslávii. Tam se také většina lidí vrátila. To by měl být přístup dočasné ochrany lidem, kteří utíkají před válkou.
Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 30. 1. 2018
