Kvalifikovaní učitelé musí mít motivaci působit ve školství

(editovaný přepis rozhovoru s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou)

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Pane Růžičko, průměrný hrubý plat učitelů je lehce přes 35 000 Kč, je tato částka důvodem ke spokojenosti?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Tuto částku uvádí ministr školství Robert Plaga, přičemž Český statistický úřad zveřejnil nižší číslo, necelých 32 000 korun, což je průměrný plat v regionálním školství. Tento rozdíl je pravděpodobně dán různými příplatky zřizovatelů a evropskými projekty, s těmito příspěvky se můžeme bavit o zmiňovaných 35 000 korunách.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

A je to tedy plat, za který se daří ředitelům přijímat nové učitele do školství?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Jednoduše Vám odpovím, že není. Můžeme nad těmito čísly diskutovat, ale ve skutečnosti jsou obory, ve kterých učitelé chybí, především se jedná o matematiku, fyziku nebo chemii. Na tyto obory se kvalifikovaní učitelé shánějí velmi těžce. Debata, zda je průměrný plat učitelů vysoký nebo nízký je tak nepodstatná, protože dobrý plat to bude ve chvíli, kdy budou mít kvalifikovaní lidé zájem ve školství působit a učit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Je ta mzda tím největším problémem, nepřidávají se k tomu i další věci, proč lidé nechtějí působit ve školském systému?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Toto je velmi individuální. Ve školách působí stále mnoho učitelů, kteří jsou velmi dobří a učí již dlouhá léta za poměrně nízkou mzdu, takže toto není možné generalizovat. Zároveň se celospolečensky zvyšují nároky na učitele a to jak ze strany zřizovatelů, státu, tak i ze strany rodičů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Ministr Plaga potvrdil závazek vlády, že učitelé budou brát od roku 2021 přes 45 000 korun. Je už tohle hranice, se kterou by se podařilo nalákat i učitelé do nedostatkových oborů?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

To bude záležet na tempu růstu průměrných platů a pokud porostou tak rychle jako nyní, nebude již tato částka avizovaných 130% průměrného platu. To byla meta, kterou si vláda vytyčila. Bavíme se o celospolečenském průměrném platu a ne vysokoškolsky vzdělaných učitelů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Vy se ve školství pohybujete, jste ředitelem gymnázia, jak to tempo růstu průměrného platu vnímají samotní učitelé?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Růst nabral na tempu až v poslední době, kdy se tarify zvýšily o 10% a do škol přišly avizované prostředky ve výši 4%, které ředitel může využít na diferenciaci v odměňování. To samozřejmě učitelé oceňují, ale budeme rádi, když ve škole budou lidé, kteří budou chtít učit, kteří jsou dobří a kteří si budou myslet, že jsou dobře za svou práci oceněni.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Pane senátore, debata o učitelské profesi se smrskla na debatu o platech, ale co jsou další věci, které by se měly ve školství změnit?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

V první řadě by se mělo změnit pojetí vzdělávání. Jsem přesvědčený, že vzděláváme dobře pro současnost, hůře pro minulost, ale velmi špatně míříme kupředu. Vzdělávání bohužel nezachytilo společenskou potřebu a nevstřebalo rychlou změnu světa. Na toto bychom měli žáky a studenty připravovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka

Do jaké míry je toto problém koncepce státu a jednotlivých škol, protože škola má určitou volnost v tom, co a jak bude učit?

Jiří RŮŽIČKA, první místopředseda Senátu /TOP 09/

Problém je rozhodně oboustranný, v současné době školy mohou o svém vzdělávacím programu rozhodovat, ačkoliv je poměrně svazují rámcové vzdělávací programy a přijímací zkoušky na střední nebo vysoké školy. To vše jde proti trendu připravit děti na budoucnost. Ministerstvo školství v nedávné době připravilo tým, který bude pracovat na strategii pro rok 2030 a dle sestavy tohoto týmu si myslím, že můžeme být optimističtí.