Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer přeji.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Za Občanskou demokratickou stranu je zde poslanec a člen zahraničně politického výboru sněmovny Tomáš Dub. Dobrý večer.
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Také přeji dobrý večer.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Stranu TOP 09 reprezentuje sám její předseda a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dobrý večer.
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
Dobrý večer přeji.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
KDU-ČSL místopředseda strany a bývalý ministr Pavel Svoboda. Dobrý večer.
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
A Stranu zelených zastupuje Jiří Čáslavka, předseda její zahraniční komise. Dobrý večer.
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Dobrý večer.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Vážení hosté. Během následujících 50 minut budete mít možnost vysvětlit posluchačům Českého rozhlasu svůj předvolební program a své priority v oblasti zahraniční politiky. Bude čas na výměnu názorů a jistě narazíme na rozdíly mezi vašimi stanovisky. Ale dovolte mi, abychom začali tím, co nás asi spojuje. Česká republika jako relativně malá země uprostřed Evropy má samozřejmě velký zájem na tom, udržovat co nejlepší vztahy se svými sousedy a dalšími evropskými zeměmi. Ale i se vzdálenějšími významnými světovými mocnostmi a hospodářsky důležitými regiony. Česká republika je už 11 let členem Severoatlantické obranné aliance. A asi 6 let řádným členem Evropské unie. To je, dalo by se říci, naše základní zahraničně politické zakotvení. Přesto ale tato orientace české zahraniční politiky není úplně samozřejmá. Objevují se názory, a nejsou nijak ojedinělé, že naše členství v Evropské unii pro nás není výhodné a v naší včerejší debatě dokonce zástupkyně komunistické strany poslankyně Kateřina Konečná doporučila, abychom vystoupili z organizace NATO. Co si myslíte o těchto názorech, které jakoby zpochybňují celkový směr našeho polistopadového vývoje v zahraniční politice? To je naše členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Co si o tom myslí Lubomír Zaorálek?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já to vždy cituju F. X. Šaldu, který si kdysi povzdechl, že neštěstí téhle země je v tom, že se v ní neustále začíná znovu. Tak to mi připadá, že je to čeho bychom se měli vyvarovat. A mně připadá, že to co jsme rozhodli v těch minulých letech, vstoupit do aliance severoatlantické, vstoupit do Evropské unie, že to jsou rozhodnutí, které bychom měli držet jako něco, podle čeho bychom se měli chovat. Ty závazky podle mě jsou udělány po dobré rozvaze, na základě dohody politických sil a podle mě by měly být základem naší zahraniční politiky. Dokonce v případě Evropské unie, a tam bylo celostátní referendum, které dopadlo jednoznačně. Takže já bych si přál, aby do budoucna prostě platil konsensus, že jsou věci, které platí. My jsme nastoupili do určitého vlaku, my jsme se rozhodli jít určitým směrem, a to by nás mělo všechny zavazovat.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Ano, ale ozývají se tyto hlasy, právě třeba v Občanské demokratické straně existuje, dá se říci, jakési euroskeptické křídlo. Co si o tom myslí Tomáš Dub?
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Tak já bych za prvé chtěl říci, že členství v NATO a v Evropské unii a je jedno, v jakém to říkám pořadí, jsou pro nás ty dvě základní kotvy geopolitického postavení České republiky nebo našeho ukotvení v té skupině západních demokratických zemí. Bez toho si to nedokážeme představit. Pokud jsme k něčemu skeptický, tak k nějakým činnostem v rámci Evropské unie nebo k některým rozhodnutím. Ale nikoliv k našemu členství.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Mohl byste specifikovat tedy, které ty věci vám nevyhovují nebo, my jsme tady měli včera debatu a například jsme se dotkli schengenského prostoru. Vyhovuje vám to, že jsme v schengenském prostoru?
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Obecně odstraňování bariér je to pozitivní, co Evropská unie přináší. Nejen volný pohyb osob, zboží, kapitálu, otevřený trh, odstraňování obchodních bariér. To jsou všechno pozitivní věci a my se samozřejmě na Evropskou unii díváme spíše jako na ekonomický než politický projekt. Ale na druhou stranu musíme kritizovat některé věc, které například, všichni známe Lisabonskou smlouvu, jak obtížně se schvalovala, jak obtížně se ustanovoval evropský prezident a jak to nakonec celé dopadlo, jakou nevýraznou osobností, takovou, která by nezastínila hlavy Francie nebo Německa. Což určitě nebyl cíl té Lisabonské smlouvy. Tak, říkám, něco co je problematické nebo negativní, prostě každý projekt má své klady a zápory a klady musíme podporovat a zápory kritizovat.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Obrátil bych se nyní na předsedu strany TOP 09 Karla Schwarzenberga. Vadí vám takové to, někdy takové to zpochybňování toho polistopadového nasměrování České republiky směrem na západ? Setkáváte se s tím a jak tomu rozumíte?
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
Tak, samozřejmě někdy slyším ty hlasy, ale neberu je příliš vážně. Souhlasím teda s kolegou Zaorálkem, že základ úspěšné zahraniční politiky je konzistence. A že prostě zahraniční politika je něco jako veliká loď. To nemůžete otočit na podpatku, nýbrž musíte držet směr. Samozřejmě, podle situace, někdy taky podle stranického zaměření, vedení ministerstva zahraničí se to v jistých, v jistém spektru může pohybovat. Ale základní dannosti české zahraniční politiky bychom opravdu neměli ani o tom vést diskusi, poněvadž je nesmyslná. To je například, jak by mohla vnitrozemská země, která je obklopena státy Evropské unie, jak by se jí vedlo, kdyby z ní vystoupila? I Švýcaři, který jsou, tak slyším, o něco bohatší než my, mají v tom jisté potíže. Bodejť Česká republika zdaleka nemá hospodářské možnosti Švýcarska. Totéž se týká NATA. Prostě evropská bezpečnost toho času a ještě na dlouhou dobu je pouze bezpečná díky spojenectvím NATA. Na tom, na těchto faktech se nic nemění, tudíž taky máme býti členové. A když jsme členy jak Evropské unie, tak NATA, tak bych doufal, že jsme taky aktivní člené, ne černí pasažéři, že nejenom využíváme výhody, které bezesporu máme, nýbrž bereme taky odpovídající odpovědnost a ty úkoly, který my musíme splnit. To je podle mě dokonce samozřejmé.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Ano. Právě jsme členy obou těchto velkých organizací a, jak říkáte, pramení, nebo vyplývají z toho pro nás i určité povinnosti vedle těch výhod. Pokud mluvíme o té Severoatlantické alianci, tak jedním z takových sporných bodů zřejmě v této debatě by mohla být otázka, zda a do jaké míry se účastnit zahraničních misí, konkrétně té mise v Afghánistánu. Tam, myslím, se na to projevily v minulých měsících různé názory. Co si o tom myslí a o té, ještě o té naší, o tom našem nasměrování základním Pavel Svoboda z KDU-ČSL?
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, já si myslím to, že především to zakotvení oněma dvěma kotvami, o kterých tady byla řeč, NATO a Evropská unie, je nezpochybnitelné nebo těžko zpochybnitelné proto, nejenom, že jsme se tak jednou rozhodli toto udělat, ale jsme suverénní stát, který neustále zvažuje, zda je to pro nás výhodné nebo ne. A já tvrdím, že to výhodné oboje je. A to nejenom z ekonomického pohledu, z pohledu teda spíše ODS, ale i z toho politického pohledu, protože prostě Evropská unie je víc než pouhý ekonomický projekt. Ptal jste se ale na Afghánistán, na naše mise. Křesťanští demokraté jsou spíše pro to být aktivními členy i NATA, a tudíž podílet se i na té afghánské misi. Máme za to, že pokud můžeme kupovat Pandury třikrát tak dráže než Portugalsko, tak rozhodně máme i na to, abychom vyslali dalších 55 vojáků, nikoliv do bojového nasazení, ale proto, abychom trénovali afghánskou místní armádu a policii.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Tak to, za kolik jsme koupili nebo kupujeme Pandury, je asi jiná otázka. Bůh ví, jak to vlastně všechno bylo. Já ještě na to v tom úvodním kole bych se rád obrátil na Jiřího Čáslavku ze Strany zelených. Máte vy nějaký problém s tím naším nasměrováním tímto směrem nebo ne?
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Ani Strana zelených v žádném případě nezpochybňuje ty dvě hlavní zahraničně politické kotvy. To znamená členství v Evropské unii a zároveň členství v Severoatlantické alianci. Je to právě členství v Evropské unii, které umožňuje středně velké zemi, nebo spíš malé zemi jako je Česká republika ovlivňovat celosvětové a celoevropské dění v mnohem větší míře než by odpovídalo naší velikosti. Takže si myslím, že členství v Evropské unii je tou hlavní zahraničně politickou kotvou pro Českou republiku. Bohužel si v poslední době střílíme branky především sami sobě. To znamená po politickém neúspěchu předsednictví, vleklé ratifikaci Lisabonské smlouvy, by Česká republika, respektive česká zahraniční politika měla intenzivně pracovat na zlepšení své reputace. Ohledně NATO, ale i ohledně Evropské unie, měli bysme více být uvnitř těch organizací a snažit se o strategické, snažit se o strategickou debatu, o budoucí roli těchto organizací. V současné době například v NATO, jak jste se ptal, probíhá taková debata a Strana zelených by ráda, aby NATO v budoucnu dávalo daleko větší důraz na teritoriální obranu, čímž vůbec neříkám, že bychom se neměli účastnit zahraničních misí, ale měli bychom o tom vést debatu, co je to vlastně NATO, kde ještě má zasahovat a kde už třeba by měly zasahovat spíše jiné organizace.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Pojďme tedy ještě k té otázce, do jaké míry plníme, nebo neplníme ty závazky, které vyplývají z členství, dejme tomu, v Severoatlantické alianci. Jedna věc je finanční, dá se říci, je známo, že vlastně neplníme tu, ten závazek určitého procenta hrubého národního důchodu, které by mělo být vydáváno na obranné účely. Neplní to ovšem prakticky všechny evropské státy. Takže v tom nejsme nijak výjimkou. Nicméně je to taky věc, o které by se mělo mluvit. A pak je teda třeba zrovna ta aktuální situace v Afghánistánu. Víme, že americký prezident a americká strana vícekrát vyzývala Evropu, evropské státy, aby se více zapojily do těch bojů v Afghánistánu, do, s Talibánem a do těch, do té celé operace. My tam jakousi roli hrajeme, není pravda, že bychom tam nebyli vůbec. Ale nehrajeme tedy tu bojovou úlohu. To nesou v podstatě na svých bedrech jiné státy. Co si o tom myslíte? Měli bychom se v té věci více angažovat, nebo naopak méně angažovat? Jak zase tvrdí některé politické strany. Co si o tom myslí Občanská demokratická strana?
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Tak, já mám jenom poznámku, že my občas plníme i bojovou roli, že tam vysíláme 600, první skupinu speciálních sil. Ta tam nemůže být nasazena pořád, musí se občas vracet zpátky do České republiky a obnovit svoje, svůj stav. Ale aktuálně to asi není o vysílání bojových skupin, to koneckonců víme. Afghánistán se potřebuje postavit na nohy sám a pravděpodobně kromě bojové činnosti dnes a v příštích letech bude ten důraz samozřejmě kladen na rozvoj civilní správy, za projekty na rozvoj samostatné afghánské armády. A v tom bychom jim asi měli pomáhat s představou toho, že pokud se nám to podaří, tak pak si skutečně budeme moci v budoucnosti z Afghánistánu stáhnout. Jako NATO.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Co si na tutéž otázku, jak mně odpoví Lubomír Zaorálek?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Tak, Afghánistán je samozřejmě obrovský problém. On je a byl velkým problémem také pro amerického prezidenta, který, jak známo, velice mimořádně dlouho váhal, jak, jaký učiní další krok a jak se chovat dál v Afghánistánu. Nakonec se tedy rozhodl, že Spojené státy zvýší ten kontingent, ale zároveň mluví o tom, že v roce 2011 by se měla ta mise začít končit a stahovat vojáci z Afghánistánu. Takže to je vidět, jak je to těžké. Asi to bylo těžké rozhodování. A samozřejmě, že si myslím, že je to těžké o tomhle takto, že, veřejně mluvit a obhájit, že dnes v Afghánistánu jsme. Mám dojem, že celá Evropa dnes, když pomáhá Baracku Obamovi, tak je to spíš právě to, že se pomáhá Obamovi. To je skoro jakoby hlavní důvod. Ten skutečný cíl, ten je dneska velice těžké definovat. Třeba proto, protože tady se mluvilo o bojových jednotkách. Teď je ten problém. Na jedné straně tam mít bojové jednotky, na druhé straně jsme svědky toho, že současné vedení státu a prezident Karzáí jedná i s těmi nejmilitantnějšími skupinami. A dokonce takovými, že se v zahraničním tisku píše o tom, jestli si můžeme dovolit jednat s lidmi, kteří jsou zodpovědní za zločiny a vraždění civilního obyvatelstva. Takže tady je vidět, jak je to složité. A stejně tak, bohužel, i v oblasti té ekonomické a sociální rekonstrukce. Teď vyšla britská analýza, která říká, že tam velké množství těch prostředků, které se tam posílají, vlastně končí jakoby v černé díře díky korupci, díky tomu, že nenacházejí prostě to určení, které by mělo, nebo že ty, to co se tam investuje, tak potom ta hodnota toho nemá žádnou trvalost. Takže tady se ukazuje, jak je to permanentně diskutované. A my musíme být připraveni to prostě hájit. To v Evropě nebude jednoduché. Není to jednoduché. Viděli jsme to už v Nizozemí, v Holandsku, že to může dokonce vést i k pádu vlády. A my musíme být schopni ty věci garantovat. A prostě stát za tím, že když tam máme vojenský kontingent, tak jsme schopni pro to mít argumenty. To je také důvod, proč my dnes nepodporujeme to zvyšování toho počtu vojáků. My tam máme 535 vojáků nasazených, jako schválených 535. Konkrétně nasazeno je přesně 469, takže, a není to dávno, co jsme to zvýšení schvalovali, to je důvod, proč jsme odmítli to poslední zvýšení o 55 vojáků. Také proto, že většina našich poslanců nesouhlasila s tím dělostřeleckým radarem Artur, protože i když tady kolega Svoboda říkal, že určitě na to máme peníze, tak podle mě to byla věc velice sporná i z toho důvodu, že logisticky, jako přeprava toho radaru, vycvičení koordinace mezi Poláky a námi, které by muselo probíhat v Polsku, to byla věc, která by stála 150, 200 milionů. To znamená ta věc by dokonce náklady překročila to, co dáváme do ekonomické a sociální rekonstrukce. Takže ta debata podle mě kolem toho, ona ani neměla moc možnost proběhnout, ale myslím si, že to nebylo dobře promyšlené. A my prostě nejsme schopni hájit v tak krátkém čase další navyšování, když ta věc je tak problematická. To si myslím, že, to je, my tady ve sněmovně rozhodujeme o tom, že posíláme vojáky do misí, my respektujeme, že to jsou závazky, které na sebe bereme před spojenci. Ale zároveň to musíme být schopni obhájit doma. Jako my nemáme legitimitu ze vzduchu, my ji máme z toho, že prostě máme mandát od lidí a za něj zodpovídáme. Jako zodpovídáme za to, co zítra se v Afghánistánu stane. A musíme být schopni to hájit.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
To je nepochybně pravda. Ta situace vnitřní v Afghánistánu je velmi složitá. Jak jste podotkl, je tam korupce, ten prezident Karzáí v poslední době začal vyjednávat s různými těmi složkami Talibánu, nebo i těmi militantními různými složkami. Ale víceméně to bylo patrně v jakési součinnosti s taktikou nebo strategií západních zemí, protože i samozřejmě ty západní spojenci si uvědomují, že ta situace je dlouhodobě neutěšená, neřešená, nevyřešená a ta dosavadní taktika, jestliže nevedla k úspěchu, tak se tedy pokouší i vyjednávat a eventuálně vzít tedy, jak se říká, do vlády i ty původně militantní složky. Myslíte si, pane Svobodo, že naše účast v Afghánistánu je dostatečná?
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Domnívám se, že pokud jde o velikost naší země v poměru k jejím účastím, že může být považována tak hraničně za dostatečnou.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Hraničně myslíte, že kdyby to bylo trošku menší, tak už by jsme nebyli pochváleni? Nebo jak to myslíte?
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, myslím, že by se nikdo nezlobil, kdybychom byli více přítomni, ale, prosím, myslím, že ...
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Co Karel Schwarzenberg? Vyhovovalo by vám navýšení, eventuelně, našich kontingentů?
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
Řeknu rovně ano. Poněvadž není nic, s odpuštěním, blbějšího v životě než vésti válku jenom částečně. Když máme válku, Afghánistán bohužel válka je, tak se musíme snažit všemi silami, abychom to vyhráli. Že to vítězství potom může být, spočívat v tom, že pozice demokracie v Afghánistánu je tak silná, že lze schopné dojednat s povstalci smír, nebo velkou částí Talibánu smír, nebo, tam není jenom Talibán, oni jsou tam ještě stoupenci pana Hekmatjára a tak dále s těmi různými, většinou z těch různých povstaleckých skupin smír, tak by to bylo velice dobré. Ovšem to se nikdy nepodaří, dokavad druhá strana má dojem, že vlastně všichni máme zaječí úmysly. Tudíž to rozhodnutí prezidenta Obamy bylo správné, teď ty americké síly navýšit. A doufám, že totéž udělají totéž Evropané. Prostě buď jsme u toho nebo nejsme u toho. Přitom bych rád připomněl, že naše nasazení v Afghánistánu je velice úspěšné. Je to jedna z mála věcí v posledních letech, který se Český republice podařilo. Naši kluci tam mají vynikající pověst. Já jsem tam dvakrát byl. Ať to byla polní nemocnice, ty, který jsme tam měli. Ať tam byly ty speciální oddíly, který pomáhaly Holanďanům, když byli v kritické fázi. Ať to byl PR tým. Já s radostí vyprávím, že minulý rok jsem byl v Anglii, vrátil jsem se v letadle, vzal jsem si noviny do ruky, byly to anglický noviny, v tom byl rozhovor s jedním americkým velitelem v Afghánistánu. Tedy to nebylo určené českému publiku. Anglický novinář se ho ptal, jak je to s civilním obyvatelstvem, řekl, že je to samozřejmě složité, nicméně, že má štěstí, že v jeho úseku je vynikající PR tým, a to je český, a že ta paní, která to tam dělá, je tak dobrá, že se jí vždycky zeptá o radu a ona má tak vynikající styky, že má, mu vždycky dobře poradí, poněvadž se umí vcítit taky v myšlení těch Afghánců. Tedy to je, má smysl, že tam jsme a abych byl, bylo by mi velice líto, kdybychom naši pověst poškodili teďko v jiných oblastech, že bychom teď nedodali jak nutné lidi cvičitele, a to je nejnutnější, vycvičit afghánskou policii, armáda jakž takž už funguje, afghánská policie musí být opravdu lépe vycvičena. Ale samozřejmě nemůžeme vycházet ze stanoviska bojovné úkoly, to ať dělají jiné, my se budeme uchylovat pouze tam, kde to nebezpečí je menší. To nejde. Prostě buď jsme spojenci, tak musíme brát všechny povinnosti na sebe, a umíme to, dokázali jsme to, a pak budeme vždycky hodnoceni taky jako spojenci, živí spojenci. Koncem konců z vlastních dějin víme, že není nic nepříjemnějšího, když zjistíte, že máte spojence, který vás v okamžiku ohrožení opustí.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Takovou zkušenost máme a právě proto bychom si to měli jistě uvědomovat. Ano, prosím.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Známe takový příklad země, která si vzala větší kus si ukousla, než na který měla. To bylo Nizozemí. Ale stalo se to u Srebrenice. Kde se prostě holandským vojákům stalo, že se octli v situaci, kdy vlastně nebyli schopni tu situaci zvládnout, měli rukojmí, že jo, zajaté a museli přihlížet masakru 8 tisíc příslušníků domácího obyvatelstva. A je to trauma, ze kterého se Holandsko dodnes nedokáže vzpamatovat. Dodnes to prová..., a je to přesně to, jako samozřejmě, je to pěkná myšlenka. Předvedeme, co umíme, co dokážeme. Nicméně ty síly státu jako je Česká republika, Holandsko, jsou prostě omezené. Oni tehdy prostě leteckou podporu nedostali. Protože nebyl zájem se tam takto vojensky angažovat. A to je přesně ten problém. Proto musíme tak starostlivě zvažovat tu míru naší účasti. Vy jste řekl, že jde o vítězství. Co je vítězství? Co je přesně úspěch našich jednotek v Afghánistánu? Já si myslím, že tohle nejsme schopni přesně definovat, ten cíl se neustále posunuje a mění za ta léta. To si myslím, že je ten problém té debaty.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
To byl, promiňte, ale to byla trošku jiná situace. Tam byl, tam byl, tam byl, tam byl určitý mandát, který měly jednotky OSN, ti Holanďané byli určitým způsobem vyzbrojeni, měli, dejme tomu, ruční pistole. Ale nebyli vybaveni na, nebyli prostě vybaveni proti těm Srbům, kteří tam vtrhli.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Žádali o tady tu leteckou podporu a nedostali ji.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Jistě, a té se jim nedostalo, pochopitelně, protože prostě ten mírový sbor pod vedením OSN měl takovýto mandát. Neměl mandát bojovat. Oni měli prostě jenom hlídat a nemohli tohleto udělat. Ale abychom neutekli, přece jenom delší dobu už se hlásí člen této diskuse za Stranu zelených Jiří Čáslavka. Jak vy jste spokojen s tím naším angažmá v Afghánistánu?
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Já si myslím, že historie ukazuje, že tahle válka je vojensky nevyhratelná. Ukazuje to britská zkušenost, ukazuje to sovětská zkušenost a myslím si, že jádro té mezinárodní invaze, když už tam společně jsme, tak samozřejmě nelze odejít ze dne na den, by mělo především spočívat v civilní rekonstrukci té země. To znamená Česká republika samozřejmě jako člen NATO, protože je to mise NATO, tak musí být u toho, ale úměrně svým vlastním možnostem. A já si myslím, že je prostě složitě vysvětlitelné navyšování počtu vojáků v situaci ekonomické a finanční krize, kdy se krátí sociální výdaje. Prostě účast České republiky musí být úměrná našim možnostem a já si myslím, že současná, současná účast České republiky v Afghánistánu je úměrná našim možnostem. Což neznamená, že se nemůžeme bavit o restrukturalizaci těch jednotek tak, abysme uspokojili to, co po nás chtějí spojenci. Já si myslím, že tahle válka byla problematická dlouhou dobu tím, že nebyly jasně specifikovaný cíle, nebyla specifikována délka trvání, ani strategie návratu. Teďka po té Obamově iniciativě se to samozřejmě zlepšilo. Ale přesto si myslím, že ten konflikt bude dlouhý a bez vítězství.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Pan Zaorálek, ano, prosím, samozřejmě.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ještě jednu poznámku. Tady bylo řečeno, že my bychom měli odpovídat na ty požadavky. Jenom připomenu, že ta afghánská delegace, která byla naposled v Praze, dokonce pod vedením afghánského prezidenta, tak ta formulovala požadavky velmi přesně. Oni podle zápisů, které jsou k dispozici, protože já jsem se neúčastnil těch jednání všech, tak bylo řečeno, že mají zájem o výcvik policistů, trénink policistů. Ale řečeno bylo, že oni nemají podobné pracoviště cvičící přímo v Afghánistánu, že by stálo o to, kdyby to mohlo být přímo tady u nás v Česku. A zároveň řekli, že by stáli o studium, stipendia pro studenty medicíny, inženýry a podobně. To znamená tady byla možnost reagovat na toto odpovídajícím způsobem. Místo toho přichází požadavek ministerstva obrany na další zvýšení 55 vojáků. Mně připadá, co je u nás problém, že tuhle věc jako jsou zahraniční mise, mají v rukách výlučně ministerstvo obrany. Že to prostě není věc větší kooperace mezi ministerstvem zahraničí a dalšími ministerstvy, třeba i ministerstvem vnitra, když jde o policistu. A že nehledáme způsoby, když teda říkáme, chceme plnit závazky, jak hledat tu odpověď nejenom na ministerstvu obrany, které samozřejmě preferuje ty vojenské formy pomoci. Přitom bylo mnohokrát řečeno, že čistě vojenské řešení v Afghánistánu žádný výsledek nepřinese.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Hlásí se teď několik řečníků. Já dám slovo, musím dát jednomu po druhém. Tomáš Dub z ODS jako první.
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Já jsem chtěl jenom spíš upřesnit pro posluchače, že v Afghánistánu máme rozvojovou jednotku PR tým, rekonstrukční tým, kde děláme ty civilní projekty, které souvisí s vodou, výstavbou škol a myslím si, že s tím všichni souhlasíme. A druhá podstatná věc, kterou tam děláme, je právě trénink pilotů helikoptér. Takže pomáháme k výcviku té armády. Takže já si myslím, že si všichni tady u toho stolu rozumíme, že takhle to je v pořádku. A jenom jsem předtím doplnil, že občas se svojí bojovou jednotkou českou pomáháme ještě při některých bojových činnostech. A to pak vzbuzuje samozřejmě větší diskusi. Ale nic z toho nezanedbáváme a dáváme opravdu důraz na ten, na tu cestu do budoucnosti, jak říkají tady kolegové. Ale jenom přesto musím podotknout, že naše členství v NATO nám šetří obrovské prostředky. Pokud bychom měli zemi bránit sami ze všech možných směrů, tak by nás to stálo skutečně podstatně víc než naše účast v Afghánistánu. Takže ta diskuse je tak trochu akademická. Já si myslím, že pokud bychom to dali na misky vah, tak samozřejmě je to pro nás všechno výhoda a máme udělat maximum pro spojence. Protože nám také dávají, budou dávat maximum.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
To je jistě potřeba připomenout. Pavel Svoboda z KDU-ČSL se dlouho hlásí.
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Já jsem chtěl zareagovat na dvě věci. Za prvé, tady pan zástupce zelených říkal, že vlastně cílem naší přítomnosti v Afghánistánu, že by měla být civilní rekonstrukce. Já tedy, s dovolením, tu civilní rekonstrukci chápu spíše jako přidruženou výrobu. Protože my tam přeci jsme proto, že tam probíhá boj proti terorismu. A pokud jde o nás jakožto součást západní civilizace, tak s určitou mírou nadsázky můžeme říct, že tam se bojuje taky o Prahu, svým způsobem. Poněvadž my jsme taky potenciální cíl teroristů jakožto součást západní civilizace. Druhá věc, která mně připadá trošilinku k diskusi, jak říkal pan místopředseda Zaorálek, obhajoba doma té afghánské mise. Máme mandát od lidí, to je samozřejmě všechno pravda, ale myslím si, že politici holt jsou postaveni čas od času před situaci, kdy musí splnit tu úlohu elity národa a odpoutat se někdy jenom od pouhého výzkumu, průzkumu veřejného mínění a vidět trošku dál. Kdyby, dejme tomu, se pouhým názorem lidí řídila francouzská politická elita po druhé světové válce, tak nikdy nevznikla ta poválečná integrace tak, jak vznikla, že jo. Okolo té Schumannovy deklarace tam bylo velký nesoulad, velký nesoulad mezi Francouzi.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já jestli mohu na to ale zareagovat, to je docela zajímavé ...
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Ano.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
... co bylo řečeno. Že vlastně já si to uvědomuju, že musíme někdy hájit i ne příliš populární věci. Nicméně, kdybych tady se řídil průzkumy veřejného mínění, tak bych musel říci, že tam nebudeme mít ani vojáka. Ale to, co si myslím je problém je to, že my tam dnes máme, řekněme, je schváleno 535 vojáků, slyšel jsme ministra Bartáka říkat, že by to tam bylo možné mít 800 vojáků. To by vlastně znamenalo, že největší kontingent rozhodně skoro celý, kdy vememe, je to něco přes 1000, že jo, to, co jsme schopný postavit, bychom soustředili v Afghánistánu. Pouze. Mně připadá tohle už problém hájit. Tady nejde o to, že říkám, já říkám, ano, plňme si své povinnosti a je to součást naší armády, že máme zahraniční mise. Ale obhájit to, že v Afghánistánu bude skoro celý náš kontingent, tak jak to teďka se maluje až 800 vojáků, to vám říkám rovnou, že s tím mám problém. Já jsem pokládal za obhajitelnou a dobře hajitelnou misi v Kosovu, prostě Balkán je opravdu místo, kde máme znalost terénu, rozumíme tomu. Ale představa, že pod Hindúkúšem bojujeme na hodnoty demokracie Evropy, ta mi tak samozřejmě nepřipadá. Já si myslím, že dneska hájíme kótu, na, do které jsme se vydali před lety a už vůbec není tak jisté, že jsme schopni tam vytvořit demokratický režim, prosadit naše hodnoty. Já o tom mám dneska velké pochyby. Myslím si, že z toho cíle se dokonce ustupuje a měli bychom o tom mluvit. Teda, mluvit i NATO, a potom o tom veřejně mluvit s veřejností. Takže já si vůbec nejsem jist, že do budoucna v Afghánistánu má být skoro tři čtvrtiny, nebo většina našich expedičních vojáků. To já pokládám za problematickou věc.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Co si o tom ještě myslí Karel Schwarzenberg? Domníváte se, máte za to, že ty problémy, o kterých tady hovoříme, že jsou skutečně jaksi komunikovány veřejností a že politici jaksi obhajují to stanovisko dobře?
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
Bohužel, to je příliš málo. To je pravda. Objevily se sice různé články, ale málokterý politik se rozhodně postaví za naši českou misi v Afghánistánu. Bohužel je to pravda. Já bych k tomu řekl, že vítězství je dosaženo v okamžiku, když v Afghánistánu nastane trvalý stav, který už nebude ohrožení jak pro okolní země, tak potažmo i pro nás. Já vždycky říkám, náš svět se dosti scvrkl. Dneska když oddíl z Prostějova vypravím do Kábulu, tak to jde mnohem rychleji než za dob našich dědečků či pradědečků, jo, se vypravil dobrý voják Švejk z Budějovic se svým plukem na haličskou frontu. Dneska do Kábulu to jde mnohem rychleji. Bohužel to jde opačně taky. Takže to si musíme taky uvědomit, že to nebezpečí i pod Hindúkúšem je pro nás mnohem bližší než si všichni myslíme. Ale to je jiná otázka. Tedy, já bych řekl, že cíl je jednoznačný. Když dosáhneme stavu, kdy odtamtud už nehrozí nebezpečí. Jak jsem už na začátku říkal, že je velice dobře možné, ba bych doufal, že ta, vítězství je dosaženo tím, že právě dosáhneme takový smír, který by nastavil stav, kde už to nebezpečí by nebylo. Co se týká argumentů, je hospodářská krize. Pokud jsem informován, tak ta hospodářská krize je taktéž ve Spojených státech, v celé západní Evropě. Neomezuje se pouze na Českou republiku. Ba poměrně jsme ještě z ní vyvázli ne tak nejhůř. A například některé země i přesto, ačkoliv mají opravdu hospodářské potíže, tak své kontingenty navyšujou. Poněvadž ví, že je to nutný. To porovnání s Británií v stoletím devatenáctém, Sovětským svazem v století dvacátém není úplně správné, poněvadž my tam nejsme, abychom se zmocnili Afghánistánu. Vůbec ne. O to nám nejde. My nechceme vytvořit evropskou kolonii Afghánistán. My chceme stabilizovat tu zemi, aby už nebyly tam poměry, které budou pro nás nebezpečné. To je něco, úplně jiný úkol. A tudíž taky máme dosti důležité afghánské spojence v této záležitosti. Já bych přece jenom prosil, abychom si uvědomili, že nemáme dělat pouze to nevyhnutelné minimum, nýbrž to, co jsme schopni taky vykonat.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Opusťme na chvíli už Afghánistán. Je to jedno z mnoha témat české zahraniční politiky. Vraťme se zpátky do Evropy a hovořme o věcech, které jsou nám možná bližší. Jedno z takových velkých témat současné Evropy je společná evropská měna, euro. My jsme v situaci, kdy vlastně se připravujeme, nebo chystáme k zavedení této společné měny v nějaké budoucnosti. Já bych se zeptal takto. Jste pro co nejrychlejší zavedení společné evropské měny nebo nikoli? Jak se na to dívají vaše politické strany? Začal bych u ODS, Tomáš Dub.
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Já myslím, že máme přijmout euro v té době, kdy to bude pro Českou republiku výhodné. To je v té době, kdy náš, kdy si budeme jisti, že náš hospodářský cyklus má stejnou, stejný průběh jako hlavní ekonomiky Evropské unie, jako německá a francouzská.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Jak se na to dívá Lubomír Zaorálek? Myslíte si, že bysme měli co nejdříve přijmout tuto měnu? Proč jsme to neudělali v době, kdy to udělalo Slovensko?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Tak, to pravděpodobně nebyla jenom otázka sociální demokracie, protože v té době, kdy Polsko se rozhodlo, tak to jsme nebyli vládnoucí stranou. Takže ...
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Slovensko přijalo euro vlastně už, kdy to je, 2 roky.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ano, tak jsme, ano, takže jako jenom chcu říct, že to nebylo, nebylo, ale myslím si, že ten důvod je hlavně v tom, že ...
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Ale uvítali byste to, kdyby to bylo ve stejnou dobu?
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ano, já teda za sebe bych to uvítal. Ale myslím si, že ono to nelze úplně dělat tak, že z toho bude boj dvou politických stran. To je něco, na co musí být politický konsensus. To bych byl nerad i v budoucnosti, aby to bylo tak, že se budem kolem toho přetlačovat. Jako tady, jako v zahraniční politice to platí obecně, tak i v případě přijetí společné měny, tak je to něco, na čem by měla vzniknout širší politická dohoda a mělo by to být dokonce nejenom mezi politiky. To by měla být dohoda, jíž by byli účastni také podnikatelské, podnikatelská veřejnost a prostě to je, to je věc i veřejné odborné debaty, na které by bylo dobré, kdyby existoval určitý ten. Já si myslím ale, že tady už v tomhle snad nějakým způsobem ta debata běží. A že to není tak, že jsme na začátku té debaty. Já jenom, kdybych vám za sebe měl říct, v našem programu, v programu sociální demokracie je dnes, že my chceme, abychom přijali euro na tom horizontu, který nám připadá nejblíž, 2015, 2016 s tím, že dokonce ten, naše představa konsolidace rozpočtu je právě představa, kde bychom chtěli a kde my chceme garantovat, že budeme snižovat deficit státního rozpočtu takovým způsobem, abychom se vešli do současných platných kritérií, abychom byli schopni v tomto čase euro přijmout. Takže my jsme přesvědčeni, že pro Českou republiku, pro její obraz a kredibilitu ekonomickou to, ten cíl přijetí eura i teda ten konvergenční program je něco, co bude stabilizovat nejen finance, ale celkově ten pohled na ekonomiku země. A ten důvod taky, proč to zdůrazňujeme je, že my jsme přesvědčeni, že ekonomický, nějaká recover, jako ozdravení České republiky ekonomické z krize je možné jenom přes příliv investic, protože tohle je země, jak už to tady říkal Karel Schwarzenberg, země uprostřed vlastně Evropy a uprostřed ostatních států Evropské unie. Její rozvoj není možný bez a ekonomický růst není možný bez přílivu investic. A jejich podmínkou je ta kredibilita země. A já jsem přesvědčen, že to je jednak snížit korupci a zároveň dát jasnou perspektivu vývoje státního rozpočtu a přijetí evropské společné měny. To je vlastně náš program ozdravení ekonomiky a euro je jeho součástí.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to souvisí také právě s tou ochotou vzdát se určité suverenity, což je taky součást těch debat. Zda jsme ochotni vzdát se části své suverenity ve prospěch Bruselu, nebo naopak chceme, aby nám část odevzdané suverenity byla zase vrácena. To jsou ty euroskeptické názory, které samozřejmě zde mají velkou váhu. Co si o tom myslí za Stranu zelených Jiří Čáslavka? Jaké, myslíte si, že bychom měli také co nejdříve přijmout evropskou měnu?
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Já myslím, že takhle ta otázka nestojí. My jsme se k přijetí eura zavázali už tím, že jsme vstoupili do Evropské unie.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
No, jistě. Ale tak, je tu otázka, kdy ji přijmeme. My jsme ji mohli přijmout už, dejme tomu, v době, kdy ji přijalo Slovensko. Neudělali jsme to. A teď se hovoří o nějakých budoucích datech, které samozřejmě mohou být, je to pro nás dobře nebo špatně?
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Já si myslím, že jsme euro měli přijmout společně se Slovenskem. Bohužel se tak nestalo. Na druhou stranu naprosto souhlasím, co tady řekl pan Zaorálek. Myslím si, že by bylo velkou chybou, kdybychom se snažili po volbách, ať už dopadnou jakkoliv, se to snažit prohlasovat o pár hlasů v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že na tak strategické věci, jako je přijetí eura, musí panovat konsensus i s opozicí. To znamená musíme na tom ještě vést dále debatu i s podnikateli, s odbory a tak dále. Ale současná řecká krize například jednoznačně ukazuje to, že země, které nepřijmou euro, tak budou v Evropské unii dřív nebo později zeměmi druhého řádu, protože je nutné, nebo ukazuje se, že je nutné více koordinovat hospodářské politiky v rámci Evropské unie. To znamená, pokud by Česká republika váhala příliš dlouho, tak se nám může stát, že budeme v Evropské unii zemí druhého řádu, a to není v našem zájmu.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Co si o té věci myslí Pavel Svoboda z KDU-ČSL?
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
No, KDU-ČSL by chtěla, aby Česká republika patřila k jádru těch států, které se chtějí integrovat v Evropské unii. A k tomu bezesporu patří i to, že takový stát, který je v jádru, má euro, když už tedy odhlédnu od ekonomických důvodů, které by naše členství do eurozóny mělo podporovat. Ovšem také teda souhlasím s panem Zaorálkem na tom, že takováto otázka nemůže být skutečně jenom hlasování 101 hlasu v Poslanecké sněmovně, ale vyžaduje to, vyžaduje to celý jaksi širší souhlas. Mně se líbilo ještě, že jste dal do pléna ten euroskeptický názor obecný, jako že se vzdáváme suverenity ve prospěch Bruselu. K tomu je potřeba si více opakovat, že za prvé v Bruselu jsme také my, takže my za vzdání se výkonu části suverenity získáváme podíl na jiné větší suverenitě, a to je, myslím, pro stát, který má 10 milionů obyvatel v dnešním globalizovaném světě výhoda.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
K téže otázce ještě Karel Schwarzenberg.
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
No, především je tato diskuse poněkud marná, dokavad nedosáhneme mantinely, který jasně jsou stanovený pro přijeti eura. Dokavad nedáme svůj rozpočet do pořádku, no, tak potom můžeme teoreticky diskutovat, ale skutek utek. Tedy já bych řekl, že je to otázka nikoliv ideologie, nýbrž věc hospodářského rozumu, ano, je dobré, když se o tom bude šíře diskutovat. Především ale musíme už teď, bychom měli, a to jsme bohužel promeškali, nastavit pravidla pro rozpočet takové a začít šetřit tak, abychom vůbec toho roku 14, 15 byli schopni dosáhnout úroveň našeho hospodářství, že budeme moci přijmout euro. Jináč bych řekl, buď je široká diskuse, tak v daném okamžiku samozřejmě ti, kteří mají za to odpovědnost, by měli taky vzít břímě odpovědnosti na sebe, to jest spolupráce národní banky s vládou, která v tom okamžiku bude vládnout. Ale především, prosím, nejdůležitější je, abychom se rozhodli opravdu šetřit, což toho času, jak známo, neděláme. Abychom měli vůbec šanci v tomto desetiletí na euro sáhnout. Řekněme to zkratce, nemůžeme přijmout euro, když nebudeme mít ani jedno euro v pokladně státní.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
To je jistě pravda. A je to otázka právě té připravenosti těch veřejných rozpočtů. Považuje rok 2015 až 16 za realistický Občanská demokratická strana?
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Já bych chtěl jenom podotknout, že samozřejmě na evropském měnovém systému, nebo na přijetí eura je mi sympatické, že nám klade limity na naše zadlužení vůči HDP. Myslím si, že s tou suverenitou to tak jasné není, protože dneska máme Českou národní banku, která je samozřejmě nezávislá na vládě. A evropský měnový systém je řízen Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu, nikoliv v Bruselu. Takže z naší centrální banky by to šlo na centrální banku evropského měnového systému, takže to není o tom, že by naši politici dávali suverenitu jiným politikům. Jedni naši ekonomové by to předali jiným ekonomům, kde by jistě byli i naši zastoupeni v Evropě. Trochu přece jenom řeknu něco k tomu hospodářskému cyklu. Když je ta ekonomika nahoře, když se přehřívá, tak centrální banka samozřejmě má restriktivní politiku, stahuje množství peněz z oběhu a snaží se ekonomiku trochu zchladit. Když je ekonomika dole, tak naopak sníží úrokovou míru a pouští peníze do oběhu, aby ji povzbudila. Pokud bychom měli jiný hospodářský cyklus než hlavní ekonomiky Evropské unie Německo a Francie a byli bychom například v recesi a v konjunktuře by byla Francie a Německo a evropská centrá..., a my měli euro, tak by, a v tu chvíli by Evropská centrální banka udělala restruktivní politiku, pak bysme měli značné problémy. Takže já chci říct z pohledu ODS to není ani tak o tom datu, jako o té jistotě, že ten ekonomický cyklus se vyvíjí stejně, k čemuž si myslím, že dospíváme, že se vyvíjí stejně.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Mně připadá důležitý taky jeden faktor, on to tady zmínil tady pan kolega pan Čáslavka. Mně to připadá, že my jsme dnes v dost důležitém okamžiku vývoj Evropské unie. Protože díky tomu, že ta krize odhalila určité slabiny v Evropské unii, v té hospodářské oblasti, tak se bude nyní významně jednat o koordinaci větší těch hospodářských rozpočtových politik. Mně připadá, že ta naše schopnost se tady dohodnout na tom, že budeme sledovat ten možný blízký termín eura, souvisí s tím, abychom také byli plně zahrnuti do tohoto procesu uvažování toho procesu integrace hospodářské. Já bych nesmírně stál o to, aby Česká republika byla součástí toho. Když se prostě narazilo na určité problémy, Řecko je vlastně jako kdyby obnažilo, tak je třeba je řešit a já bych si přál, abychom nestáli pasivně bokem a nečekali, jak se to vyvine, ale abychom do toho aktivně vstoupili. To rozhodnutí, které, kdybychom byli schopni učinit, že vstoupíme do toho systému společné měny, by určitě posílilo tu naši možnost se stát součástí toho, co se v Evropě děje. Takže pro mě je toto rozhodování o tom, jestli zůstat bokem, anebo jestli se plně angažovat. Jako tohle kdyby se podařilo na politické scéně se dohodnout, že naším cílem není stát na kraji Evropy, ale být maximálně zahrnut do těch procesů, které teď souvisí s tím, že s tou Lisabonskou smlouvou, která vstupuje v platnost s těmi změnami v ekonomické oblasti jsme v důležité etapě. A že v ní nechceme stát bokem, to by bylo pro zahraniční politiku nesmírně důležitý souhlas.
Jan BEDNÁŘ, moderátor
--------------------
Já vám děkuji velice za tato slova. Je to určitě pravda. Měli bychom se společně jaksi angažovat a dohodnout se na tom tady, jak se budeme angažovat v Evropě. Bohužel čas, který jsme měli vyměřený k této debatě, už vypršel. Já děkuji vám všem za účast v dnešní diskusi. Děkuji Lubomírovi Zaorálkovi, Tomáši Dubovi, Karlu Schwarzenbergovi, Pavlu Svobodovi a Jiřímu Čáslavkovi. Končí pořad Názory a argumenty, který jste poslouchali na vlnách Českého rozhlasu 6. Od mikrofonu se loučí Jan Bednář. Na shledanou.
Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, stínový ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Na shledanou.
Tomáš DUB, poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny /ODS/
--------------------
Na shledanou příště.
Pavel SVOBODA, místopředseda strany, bývalý ministr /KDU-ČSL/
--------------------
Na shledanou.
Jiří ČÁSLAVKA, předseda zahraniční komise /SZ/
--------------------
Na shledanou.
Karel SCHWARZENBERG, předseda strany, bývalý ministr zahraničních věcí /TOP 09/
--------------------
S pánem bohem a na shledanou.
