Karel Tureček (TOP 09): Strana TOP 09 vidí jako základní podmínku pro dosažení konkurenceschopnosti našeho zemědělství modernizaci zemědělské prvovýroby, a to investicemi do modernějších technologií a strojů, a tím snižování nákladů na výrobu produkce. V tomto směru vidíme základní úlohu vědy a výzkumu a jejich propojení s prvovýrobou, ať již prostřednictvím aplikovaného výzkumu nebo cestou inovací. Druhým základním pilířem je podpora exportu zemědělských komodit. Vyvážet bychom však neměli suroviny, ale výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Chceme podporovat regionální potraviny a také produkci i zpracování biopotravin. Ne však za každou cenu či za cenu stanovení nějakých kvót nebo procent.
V oblasti mimoprodukčních funkcí chceme zvýšit úlohu zemědělství při uchovávání vodního režimu v krajině. Zde navrhujeme konkrétní opatření za účelem zvýšení finančních prostředků. Nechceme se spokojit se současným stavem ochrany zemědělského půdního fondu. Proto chceme zvýšit poplatky za zábor zemědělské půdy. Tyto poplatky by se měly převádět na zvláštní účet státních finančních aktiv nikoliv do Státního fondu životního prostředí. Chceme, aby se z nich financovaly pozemkové úpravy, zejména ty, které mají vliv na zadržování vody v krajině.
Roli státu vidím ve vytváření určitého rámce a optimálních podmínek pro podnikání v zemědělství, a to samozřejmě jednoznačnou a dobře zpracovanou koncepcí. Chceme neideologickou, funkční, zúženou a progresivní státní správu. Jednoznačně podporujeme definování potravinové bezpečnosti a soběstačnosti jako veřejný zájem v této oblasti. Chceme, aby toto téma mělo stejný významu jako energetická soběstačnost či energetická bezpečnost.
Kam by se měla v příštích letech ubírat společná zemědělská politika (SPZ) Evropské unie a co je v rámci její reformy pro Českou republiku klíčové?
Karel Tureček (TOP 09): Asi se shodneme požadavku rovnocenných a srovnatelných podmínek pro všechny - pro staré i nové členské země. Ale při jakékoliv reformě SZP, ať již bude zásadní nebo jenom okrajová, je pro ČR zásadní, aby se nepřesunula na soutěž státních rozpočtů. Aby šetření v rámci EU nedeklarovalo možnost státním rozpočtům poskytovat jakési doplňkové platby. V tu chvíli by se rozjela nová soutěž, soutěž bohatých a chudých, zadlužených a méně zadlužených apod. To by vedlo ke konci SZP. Nebudeme souhlasit s přesouváním finančních prostředků do druhého pilíře, protože v tom vidíme plíživé přesouvání na soutěž národních rozpočtů. Myslím, že velkou výzvou pro reformu v roce 2013 je akcent na zjednodušení administrativní náročnosti a celkové zjednodušení prvního pilíře. Jinak samozřejmě souhlasíme s tím, že SZP se musí opírat o historickou úlohu zemědělství, kterou mělo v evropském prostoru a v evropském rozměru a nehledat vzory v zámoří. Domníváme se, že „naostro" se bude reforma probírat jako jedno z posledních žhavých témat, a to i s ohledem na krizi veřejných rozpočtů v některých zemích EU - viz Řecko a nebezpečí rozšíření i na Itálii a další státy.
Jak se díváte na rozvoj venkova a údržbu krajiny, je pro budoucnost našeho venkova zásadní rozvoj produkčního zemědělství a je účelné podporovat z druhého pilíře SPZ i nezemědělské aktivity na venkově?
Karel Tureček (TOP 09): Je pro rozvoj venkova zásadní rozvoj produkčního zemědělství? Je to jedno, co je v tomto směru zásadní. Produkční zemědělství je jednou z možností. Produkční zemědělství, multifunkční zemědělství a také malé a střední podnikání nebo tak zvaná přidružená výroba. Já si myslím, že tyto tři směry jsou základní a zásadní pro rozvoj venkova a jeden bez druhého nejde a jedno bez druhého vede k destabilizaci. Samozřejmě pod malé a střední podnikání jde dát všechno, podporu regionálních potravin, nepotravinářské využití zemědělské produkce, řemesla, cestovní ruch, inovace apod.
Druhý pilíř SZP je atomizován na spoustu malých programů. Množství finančních prostředků je pětinásobně i desetinásobně nižší než je potřeba. Rád slyším ze strany ekologů, že podporují prohlubování mimoprodukčních funkcí, stabilizační prvky v krajině, vodní hospodářství, udržení vody v krajině. Proto se přimlouvám, abychom prostředky na tyto věci dávali ne z druhého pilíře SZP, ale z operačního programu Životní prostředí. Čerpání z tohoto programu právě v oblasti stabilizačních prvků v krajině a posilování retence vody v krajině skončí v roce 2013 naprostým fiaskem, a to právě proto, že se jej nemohli účastnit zemědělci. Pokud jde o podporu malého a středního podnikání a infrastruktury (protože bez rozvoje infrastruktury nebude rozvoj malého a středního podnikání na venkově), přimlouvám se za zvýšenou alokaci prostředků Evropské investiční banky prostřednictvím administrátora, kterým by měl být Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. To vidíme jako nástroj ke zvýšení potřebných finančních prostředků, ne ale na úkor druhého pilíře SZP.
