V Paříži se za přísných bezpečnostních opatření koná velmi důležitý summit OSN o změnách klimatu. Jakkoli jsou aktuální hrozby spojené s terorismem pro západní svět důležité, Evropa nesmí rezignovat na dlouhodobou snahu o zlepšování klimatu.
Tři týdny před začátkem klíčového jednání o klimatických změnách Paříží otřásly teroristické útoky, které stály život 130 lidí, dalším stovkám ho navždy změnily. Evropa v přímém přenosu sledovala razii na pařížském předměstí i to, jak se při honu na útočníky zastavil život v jejím hlavním městě, Bruselu. Zcela přirozeně debata o islámském terorismu dominuje v médiích, veřejných projevech předních politiků i debatách nad sklenkami v mnoha evropských restauracích.
Přesto Evropa nesmí v aktuální debatě o bezpečnosti rezignovat na snahu o zlepšení životního prostředí. Nesmí ji ani upozadit, nesmí finanční prostředky vyčleněné na snižování emisí CO2 snižovat ve prospěch bezpečnostních složek.
Jakkoli jsou změny klimatu na obrazovkách méně dramatické, politici se k nim nevyjadřují s naléhavým tónem v hlase v mimořádném vysílání, rozhodně to neznamená, že by byly méně významné nebo – dovolím si tvrdit – méně nebezpečné.
Evropa nesmí ze svých cílů slevit ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich je samozřejmě životní prostředí samotné. Summit OSN v Paříži má stanovit cíle pro snižování emisí CO2, zástupci zemí se mají také dohodnout na způsobu, jak rozvojovým zemím finančně pomoci k naplňování těchto cílů. Samotnému summitu po několik měsíců předcházela celá řada bilaterálních schůzek a jednání na nejvyšší úrovni tak, aby se zvýšily šance na dohodu. Ta by přitom mohla přinést reálné změny, skutečně pomoci zpomalit devastaci životního prostředí. Ne hned. Ne v několika minutách, které budou přenášet všechny zpravodajské televize světa pod záložkou “Breaking news”, ale postupně, po malých krocích, ale snad jistě a odpovědně. Odborníci se mohou dohadovat o tom, zda jsou navrhované limity dostačující, zda by čísla neměla být jiná, nebo o tom, kolik peněz z rozpočtu by se na jejich dodržování mělo odsypávat z jednotlivých rozpočtů. Důležité ale je, aby zástupci více než 190 zemí v Pařži našli společnou věc.
Druhý důvod souvisí s aktuální situací v Evropě. Západní svět se nesmí vzdát toho, co jej definuje. Pokud se Evropa nebo USA vzdají snahy o ochranu a zlepšování životního prostředí, vzdávají se zároveň jednoho z rysů vyspělé společnosti, kterou se proti barbarským terorismům snaží chránit. Pokud ustoupí od tohoto postoje ve prospěch boje s terorismem, jsou jim o krok blíž.
Michal Kučera, poslanec za TOP 09, předseda podvýboru Ochrana přírody a krajiny
