(editovaný přepis rozhovoru pro ČT24)
Souhlasíte s daní z mimořádných zisků? Je to správný krok v dané situaci?
Tuto situaci bereme jako krizovou. Jedná se o energetickou krizi nebývalého rozsahu za poslední desítky let a samozřejmě tato krizová situace zasluhuje i krizová řešení. Obecně zvyšování daní samozřejmě nepodporujeme, ale v tomto případě daň z mimořádných zisků je v tuto chvíli správně. Windfall tax má v této situaci smysl.
Pokud se zastavíme u konkrétních parametrů, tak zatím nevíme, co je v materiálu Národní ekonomické rady vlády, nicméně analýza Národní rozpočtové rady doporučuje daň z mimořádných zisků ve výši 40-60 % s tím, že by se udělal průměr za posledních 5 let, a to co by bylo nad průměrem by se zdanilo touto sazbou. Je toto správná a adekvátní cesta?
Je to jedna z cest. Úplně bych nechtěl polemizovat s odborníky, kteří tento způsob výpočtu připravili. Vycházet z průměru let minulých je cesta, která povede k tomu, abychom mimořádné zisky, které nevznikly díky dobré práci, respektive vstupu na nové trhy nebo inovacím zdanili. Tyto firmy mají zisky díky politickým rozhodnutím. Proto k této mimořádné dani přistupujeme a tento způsob výpočtu může být jedna z cest, jak to udělat.
Co říkáte na konkrétní rozpětí 40–60 %. Říkal jste, že normálně nepodporujete zvyšování daní v tomto kontextu 40-60 %. Není to pro vás hodně?
V tomto případě to hodně není, protože když se podíváte na zisky společností jako je například ČEZ je zde dramatický nárůst zisků, kvůli nárůstu cen energií. Způsob regulace prostřednictvím daní je jeden z mála možných a číslo 40–60 % správné.
Pokud jde o zacílení na konkrétní odvětví, ministr financí mluvil o třech odvětvích. O poskytovatelích energií a taky o bankách a rafinériích a distributorech pohonných hmot. S tím byste souhlasil?
Podporuji zejména mimořádnou daň energetických firem. Když se podíváme na pohonné hmoty, tak podle přehledu jsou marže mnohonásobně vyšší, než před rokem nebo dvěma. Pokud je někde dnes vysoká cena pohonných hmot, je to zejména kvůli maržím dodavatelů.
Čili zacílení, kterých sektorů se daň dotkne, ještě není uzavřená debata? Bude se o tom ještě jednat?
Přesnou odpověď by mohl dát ministr financí, ale jak tomu rozumím já, otázka zdanění čerpacích stanic, respektive dodavatelů pohonných hmot ještě bude k diskusi. Přesto ale spějeme k závěru, že by tam daň měla být.
Večer se má i jednat o úsporném balíčku na pomoc s drahými energiemi. Kabinet chystá úsporný tarif. Není chybou, že pár týdnů před začátkem topné sezóny pořád ještě neznáme jeho konkrétní parametry?
Musíme si uvědomit v jaké situaci se nacházíme. Situace se dramaticky vyvíjí a my jsme skutečně byli postaveni před situaci, která vznikla válkou na Ukrajině a útokem Ruska na Ukrajinu. Připravujeme se na situaci, kdy teoreticky zítra může přestat proudit jakýkoli plyn do České republiky. Připravujeme se i na ty nejhorší scénáře. Uznávám, že pro mnohé odběratele to není komfortní, ale v tuto chvíli se musím zastat vlády. Pracuje velmi intenzivně a vychází z informací, které přicházejí a neustále se v posledních týdnech mění. Věřím, že právě teď parametry energetického úsporného balíčku budou co nejdříve známy.
Dnes má vláda jednat o růstu platů ve veřejném sektoru s odbory. Ty žádaly pro pracovníky veřejných služeb a správy přidání buď od srpna nebo září. Pro lidi se zmrazeným platem navíc požadovali 10 % a pro učitele a zdravotníky pevnou částku 700 až 1000 Kč. Vláda naproti tomu mluví o tom, že by se zmrazené platy měly zvednout o 10 %, ale až od ledna. Co čekat od dnešních jednání? Čekáte, že se už dnes podaří dosáhnout kompromisu?
Chtěl bych, aby vláda reflektovala současnou situaci, kdy většina soukromého sektoru, podniků a živnostníků nemá vůbec na to, aby plošně přidávala, aby byla schopna uspokojit poptávku svých zaměstnanců na navýšení. Soukromý sektor je dnes pod ohromným tlakem i zejména z důvodu nárůstu cen energií. Na druhou stranu je jasné, že k nějakému navyšování musí dojít. Byl bych velmi rád, kdyby se vláda co nejvíce ubírala směrem k navyšování v pohyblivé části platů, ale ne pouze plošně, protože pokud chceme mít ve státní správě dobré odborníky, musí být i dobře zaplaceni. Toho ale nedocílíme plošným navyšováním platů, ale zejména navyšováním pohyblivé složky. Kde nakonec skončí vyjednávání v tuto chvíli nemohu předjímat. Věřím, že to bude pochopeno ze strany odborů, v jaké situaci se nacházíme, a že zde bude velký soukromý sektor, který si vůbec nemůže plošně dovolit navyšovat mzdy.
Zdroj: ČT 24, 23. 8. 2022
