Iniciovala jste jednání podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku na téma vzácných onemocnění. Co vás k tomu vedlo?
Již delší dobu se problematice vzácných onemocnění věnuji. Ve sněmovně jsem už uspořádala na toto téma seminář a iniciovala jsem dříve i jednání podvýboru pro zdravotní péči, vzdělávání a prevenci. Často slýchám, že léčba vzácných onemocnění je velmi drahá, což není úplně pravda. Některé z těchto chorob se léčí třeba jen finančně nenáročnou dietou. Také se opakovaně setkávám s názorem, že náklady na vzácná onemocnění se vlastně rovnají nákladům na centrovou péči, což je samozřejmě nesmysl - péče o pacienty např. s roztroušenou sklerózou, s onkologickými diagnózami atd. může být významně nákladnější. Požádala jsem zdravotní pojišťovny o data týkající se výhradně nákladů na léky pro vzácná onemocnění - tzv. orphan drugs - za roky 2007 až 2012. Díky tomu jsem zjistila, že léčba vzácných onemocnění činí například u Všeobecné zdravotní pojišťovny necelých 4,5 procenta celkových nákladů na léčiva. Tyto náklady také rapidně nestoupají, nýbrž začínají stagnovat. Na zasedání podvýboru jsem se nyní chtěla věnovat problematice dostupnosti nezbytných léčiv pro pacienty se vzácným onemocněním. Tím, že jsou tyto léky určeny pro relativně malou skupinu pacientů, je dána skutečnost, že farmaceutickým firmám by se jejich vývoj, výzkum a výroba nevyplatily. Z tohoto důvodu existuje pro kategorii orphan drugs systém, který má jejich vznik a produkci podporovat - například úlevy při registraci na evropské úrovni. U nás se řadí tyto léky mezi vysoce inovativní léčivé přípravky, jenže tato kategorie počítá s běžným výskytem nemocí a studiemi, které se při nízkém počtu pacientů vůbec nedají provést. Když se v naší republice zaregistruje nový přípravek pro vzácné onemocnění, dostane takzvanou dočasnou úhradu na 3 roky stejně jako ostatní vysoce inovativní přípravky. Za tuto dobu, stejně jako ony, musí prokázat nákladovou efektivitu, kterou ale orphan drugs vzhledem k počtu pacientů prokázat nemohou. Takže trvalou úhradu nedostanou. Zdravotní pojišťovny je pak v souladu s ustanovením paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou svým pacientům hradit na výjimku po schválení revizním lékařem. Pak jsou ovšem nutné žádosti každé tři měsíce a znamená to dost značnou administrativní zátěž lékařů, zdravotních pojišťoven, nejistotu pro pacienty. Zmíněný paragraf 16 vnímám jako určitou záchrannou brzdu, ale jsem přesvědčena, že by zde mělo existovat nějaké jiné systémové řešení. Nyní budou postupně končit dočasné úhrady několika léčivům pro vzácná onemocnění, která těžko prokáží nákladovou efektivitu, a tím pádem nedostanou trvalou úhradu. Pacienti užívající tato léčiva pak budou odkázáni na dobrou vůli své zdravotní pojišťovny.
Kategorii léků pro vzácná onemocnění česká legislativa nezná. Zákon o léčivech je zmiňuje bez upřesnění na jediném místě, jinde uvedeny nejsou. Na úrovni EU přitom jde o kategorii běžně používanou. Potřebujeme tuto kategorii vymezit i v rámci ČR?
Určitě. Každý nemocný má právo na léčbu, tedy i pacient se vzácným onemocněním. Pokud by česká legislativa znala kategorii léků pro tento druh chorob, zlepšila by se podle mne dostupnost těchto léků pro pacienty, což by bylo i v souladu s Národním akčním plánem pro vzácná onemocnění pro roky 2012 až 2014, který přijala naše vláda v srpnu loňského roku. Je mi jasné, že objem finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění je omezený, ale měli bychom se tyto prostředky snažit využívat co nejúčelněji a zabezpečit, že budeme mít dostatek peněz i na nákladnou léčbu. Člověk nikdy neví, kdy tuto léčbu bude potřebovat on sám nebo někdo z jeho blízkých. A to je smysl solidárního systému veřejného zdravotního pojištění.
Jste lékařka, s kolika pacienty se vzácným onemocněním jste se ve své praxi setkala?
Úplně přesně nevím, ale byly jich jistě desítky. Podle různých pramenů je vzácných onemocnění 6 až 8 tisíc a souběžně s vývojem diagnostiky budou i přibývat. Vezmeme -li tedy skupinu pacientů se všemi známými vzácnými onemocněními, bude dosti početná - v ČR odhadem 600 až 800 tisíc lidí. Platí tedy heslo pacientské organizace ČAVO (pozn. red: Česká asociace vzácných onemocnění): Sami vzácní, spolu silní.
Zdravotnické noviny, 10. 6. 2013, rubrika: Pro lékařské praxe, str. 3
