Martin ŠNAJDR, redaktor
Pane poslanče, jaké je vaše hodnocení toho, co se stalo? Jakou závažnost přikládáte hackerskému útoku na e-mailové účty ministerstva zahraničí?
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Závažné to rozhodně je. Musí to být řádně vyšetřeno příslušnými orgány, nikoliv kvůli potrestáni viníka, ale proto, abychom takové situaci zabránili do budoucna.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem, jak čtete to, co dnes řekl ministr zahraničí Zaorálek? Že za tím útokem může stát Rusko. Je to podle vás pravděpodobné, pane poslanče?
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Ano, je to pravděpodobné. Vzpomínám si, že když jsme byli s bezpečnostním výborem v Národní centrále kybernetické bezpečnosti, tak tam byla aktuální mapa hackerských útoků ze světa. Většina těch útoků směřovala z Ruska a z Číny.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Může být to, co bylo dnes zveřejněno, ovlivnit diskusi o novele zákona o vojenském zpravodajství? Teď narážím na to, že všichni kybernetičtí experti se shodují v tom, že každá kyberobrana musí stát na třech pilířích. Jedním z těch pilířů je i Vojenské zpravodajství.
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Vaše otázka jako by naznačovala, zda si Vojenské zpravodajství tento útok nepřipravilo, nevymyslelo, neobjednalo, jenom aby prošla snáze ta novela ...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ptám se jenom na to, jestli to může sehrát nějakou roli.
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Já to z té otázky slyším. Ochrana institucí a úřadů je věcí každé konkrétní instituce. Ministerstvo zahraničí má svoji kybernetickou ochranu, ministerstvo životního prostředí má svoji kybernetickou ochranu. Dohlíží na to Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Vojenské zpravodajství s tím nemá nic společného. Vojenské zpravodajství nebude chránit ministerstvo zahraničních věcí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Co v tom zákoně vlastně je? Je tam jenom možnost pasivního monitorování ze strany vojenského zpravodajství, jak o tom mluví šéf vojenského zpravodajství, pan Beroun, nebo je tam výslovně napsáno, že existuje i možnost být aktivní, tedy počítá to s aktivními útoky?
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Samozřejmě to počítá i s aktivními útoky. Zákon je napsaný podle mého mínění špatně. Netvrdím, že není potřebný, ale je napsaný špatně. V této podobě je pro nás nepřijatelný. Dává vojenskému zpravodajství bianco šek - dělejte si co chcete, nejsou tam žádné kontroly. Takhle se to podle mého dělat nedá. Pokud by mohlo vojenské zpravodajství vstupovat do komunikace, rušit komunikaci, falšovat komunikaci, bude to obrovský zásah do práv a svobod občanů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pojďme si připomenout poslední zprávy vojenského zpravodajství, které varují před kybernetickými útoky, a to dlouhodobě. Právě vojenské zpravodajství na to nebezpečí upozorňuje. Teď si dovolím citovat ze zprávy, která doslova říká: "V oblasti kybernetické špionáže byl zjištěn výrazný stoupající trend. Tento trend bude i nadále pokračovat. Stále víc se cílem budou pravděpodobně stávat i prvky národní kritické infrastruktury. U kybernetických útoků roste sofistikovanost, komplexnost a utajení." Není toto přeci jenom adekvátní ospravedlnění rozšíření pravomoci Vojenského zpravodajství na oblast kyberzločinu?
Daniel KORTE, člen výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna /TOP 09/
Ano, nepochybně se toto bude dít, v tom mají pravdu. Vidím tady ale systémový problém v tom, že od roku 1989 se naše zpravodajské služby budovaly na zásadě, že je striktně oddělen sběr, zpracování informací, jejich shromažďování, jejich předávání. Zpravodajské služby mají pouze informační povinnost, nemají žádnou výkonnou povinnost. Tady se najednou dává vojenskému zpravodajství do ruky, že mají aktivně konat, čili bojovat. Bojovat má podle mého mínění armáda, oni mají armádě poskytovat k věci příslušné informace.
zdroj: ČT24, 90´, 31. 1. 2017
