Místo skoro 40 opatření by se EU měla soustředit tak na tři věci z návrhu kompasu: podporu dekarbonizace firem, zlevnění elektřiny a zavedení 28. režimu pro inovátory, říká europoslanec Luděk Niedermayer.
Evropa by měla mít gigatovárny umělé inteligence, levné energie, čistý průmysl a atraktivní podmínky pro startupy. Podobně jako je tomu v USA, kde díky inovátorům vznikly kolosy typu Apple, Google či Microsoft.
Tyto plány jsou součástí téměř čtyř desítek opatření Kompasu konkurenceschopnosti EU, které navrhuje Evropská komise jako cestu, jak Evropu vrátit k ekonomickému růstu a zastavit její zaostávání v řadě ekonomických oblastí za USA i Čínou. Materiál komise představila koncem ledna. Nyní bude postupně předkládat iniciativy a návrhy pro jednotlivé kroky.
Podle europoslance a místopředsedy hospodářského výboru Evropského parlamentu Luďka Niedermayera jsou cíle kompasu správné, některé oblasti ale půjdou měnit jen obtížně. Jde například o záměr dosáhnout větší spolupráce mezi univerzitami a podniky a tím i větších pokroků inovací v praxi.
Už loňská zpráva o stavu EU od italského bankéře a politika Maria Draghiho totiž podle europoslance ukázala, že „samotná podpora inovací, vědy a výzkumu je v Evropě neskutečně fragmentovaná“, kdy má každá členská země desítky vlastních programů a pak jsou ještě v té samé věci programy EU.
„Mám pocit, že výsledkem je podpora spousty věcí, které fakt nejsou prvotřídní. Dnešní svět je ale o tom, že ceny jsou za první místa, ne za desátá a někdy ani za druhá,“ uvádí Niedermayer. Plán kompasu lze tak podle něj brát jako výzvu na státy, aby víc kontrolovaly, co financují, nebo víc spolupracovaly. Změnit to ale bude složité.
Klíčových oblastí, na které by se měla EU hlavně zaměřit, by také podle Niedermayera mohlo být méně, a to zhruba tři.
„Mně by z těch čtyřiceti opatření opravdu stačilo, kdyby vznikl robustnější systém na podporu dekarbonizace firem. Druhá věc je prohloubení společného trhu a další opatření, kterými snížíme ceny elektřiny, a třetí věc je vznik 28. režimu pro začínající a rychle rostoucí firmy,“ upozorňuje Luděk Niedermayer v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Kompas obsahuje řádově 40 iniciativ, z nich je kolem 15 změna legislativy. „Jestli něco v Evropské unii chybí, tak je to schopnost se koncentrovat na ty věci, které jsou nejdůležitější. A my prostě nemůžeme říct, že nejdůležitějších věcí je čtyřicet,“ říká.
Speciální 28. režim předpokládá podle kompasu jednodušší a jasná pravidla podnikání využitelná pro inovativní firmy z kterékoliv země EU. Cílem je, aby podniky s dobrými nápady neodcházely za lepšími podmínkami a také pro kapitál do USA. „Díky tomu, že by to byl jeden režim, tak by kolem něho také vznikl jednotný finanční trh. To nejsme schopni v Evropě vytvořit, protože země prostě jsou buď pomalé, anebo vůbec odmítají určitou harmonizaci pravidel kapitálového trhu,“ uvádí Niedermayer.
Zároveň by 28. režim kladl důraz na to, co je také pro rozvíjející se firmy důležité. „Můžou to být třeba zaměstnanecké akcie nebo otázka pracovního práva. Nezřídka, kdy tyto firmy končí neúspěšně, třeba bankrotem, tak podle běžného pracovního práva je to pro ně extrémně zatěžující,“ podotýká europoslanec.
Podniky, které musí na základě evropského Green Dealu přejít v příštích letech na bezemisní technologie, by měly dostat větší podporu a pravidla by měla být jasnější. Zásadně upravovat „Zelenou dohodu“ by podle Niedermayera byla chyba. Stejně jako zasahovat do systému emisních povolenek, včetně těch, které se mají od roku 2027 začít uplatňovat i na emise budov a v dopravě, tedy systém EU ETS 2.
Podle Niedermayera ale bude zřejmě oprávněná debata o tom, jak zajistit záruky, že cena těchto povolenek přinejmenším v prvních letech neporoste nad určený interval.
„Nezavedení tohoto mechanismu by ale například znamenalo, že domácnosti, které mají dálkové vytápění, zůstanou znevýhodněny proti těm, které mají doma svůj vlastní kotel. Čili já si myslím, že ten systém je vymyšlený dobře a že by bylo výhodné ho použít,“ uvádí europoslanec. Dálkové centrální teplo je nyní zatíženo povolenkami u výrobce, zatímco domácí kotle ne.
Europoslanec Luděk Niedermayer byl společně s Alexandrem Vondrou hostem pořadu Českého rozhlasu Peníze a vliv. Celou epizodu si můžete poslechnout v aplikaci mujRozhlas.
Převzato z: Jana Klímová, Peníze a vliv, 11. 2. 2024 (kráceno)
