Kníže chce nadstranickou instituci

„Zvažuji, jak ji využít. Je možné, že vznikne nějaký nový projekt,“ naznačil v MF DNES. O něco více se pak o svých plánech rozpovídal ve včerejších Hospodářských novinách. „Mohlo by to být něco jako Nová helvétská společnost ve Švýcarsku. Soustředění pozitivních lidí z různých politických táborů. Takový pokus změnit mentalitu naší země a způsob, jak se tady politika dělá,“ vysvětlil.

Žádný div, že se obrací právě ke Švýcarsku: Schwarzenberg má vedle českého i tamní občanství. Nová helvétská společnost, v jejíž správní radě zasedají přední švýcarští politici napříč politickým spektrem, je renomovaná instituce.

Příští rok bude slavit sto let od svého založení. Vznikla v roce 1914 jako fórum, jehož cílem je probudit národního ducha.

Filozofové a politici otázku národní identity tehdy řešili kvůli tomu, že je Švýcarsko vlastí čtyř národů (oficiálními jazyky jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština), a tedy i kultur. Dnes tato instituce funguje jako nadace financovaná ze státního rozpočtu.

Vedle diskusí o tématech, jež trápí švýcarské obyvatelstvo, například o boji s korupcí či o soužití s přistěhovalci, se stará i o šíření švýcarské kultury v cizině.

O Schwarzenbergově záměru cosi podobného založit i u nás zatím nic bližšího netuší ani jeho přátelé, třeba podnikatel Jan Dobrovský, který mu radil v kampani. „Neslyšel jsem o tom. Ale úvahy o potřebě kultivovat zdejší politickou scénu i společnost má celou dobu,“ říká Dobrovský.

Náznak, jak by taková nadstranická instituce mohla fungovat, nabízejí slavné dřevíčské večeře, které Schwarzenberg organizoval na svém zámečku až do roku 2006, kdy vstoupil do vlády. Diskutovat o naší historii, kultuře, umění i politice tam jezdili odborníci i politici z levé i pravé části spektra.