Kéž by svítalo, paní Šabatová
Komentář předsedy STAN Petra Gazdíka
Autorce je líto Karla Schwarzenberga. Mně je zase - jako starostovi, který řeší sociální problémy nezaměstnaných i dalších lidí již sedmý rok takřka denně - líto, že předsedkyně Českého helsinského výboru zjevně nežije v malé české realitě.
Neustále jsem konfrontován s tím, jak je zdejší systém sociálních dávek, marodění a podpor v nezaměstnanosti zneužíván. Jak polovina lidí, kteří jsou vedeni jako dlouhodobě nezaměstnaní, pracuje načerno, pobírá podporu či střídavě marodí a mistrně dávek zneužívá. Jak je návštěva starosty s nabídkou nástupu na veřejně prospěšné práce dokáže k smrti vyděsit: Proč by měli jít dřít všem na očích, když je stát tak štědrý? Proč by měli své příjmy danit, když mohou pracovat načerno, pobírat dávky, a není nikoho, kdo by jim to mohl překazit? Ano, existuje i skupina lidí pár let před důchodem nebo žen po rodičovské „dovolené", kteří práci opravdu neseženou. Ti ovšem o veřejně prospěšné práce jeví velký zájem a jsou skutečnou pomocí pro svou obec.
Český systém sociálních dávek je neadresný a lehce zneužitelný. TOP 09 má odvahu tento stav pojmenovat a řešit. Konzervativní idea obce jako společenství občanů, které plní funkci pomocné i záchranné sítě tam, kde je to potřeba (a zabraňuje zneužívání a plýtvání tam, kde to potřeba není), nepředstavuje ani sobectví, ani omyl skutečného šlechtice. Souhlasím, že skutečně potřebný nesmí naší sociální sítí propadnout. Vím také od svých kolegů, že obce chtějí ve větší míře vytvářet podmínky pro veřejně prospěšné práce, chybí jim však metodické vedení a pomoc státu. To musíme změnit.
Vážím si práce Anny Šabatové. Té, kterou dříve vykonávala v roli zástupkyně ombudsmana; i té, kterou teď vykonává v Českém helsinském výboru. To však neznamená, že budu mlčet, když je konečně šance zasáhnout proti zneužívání dávek.