Návrh je prostý, nemění ani systém financování politických stran. Pouze říká, že v době rozpočtové krize, po dobu tří let, by měly politické strany solidarizovat se všemi občany a institucemi, napojenými na státní rozpočet. Musí-li šetřit například neziskové organizace, jejichž příjmy jsou kráceny, je logické, aby na svých provozních výdajích šetřily i politické strany. Zásluhou zejména poslanců za ČSSD se ale návrh nedostal vůbec na pořad jednání Sněmovny. To je pro mne šokující. Kdo volá po šetření, měl by začít u sebe. Byl jsme připraven na diskusi, zda má být snížení 50 nebo 20 %. Nebyl jsem ale připraven na aroganci neprojednávat tento návrh vůbec.
* Strany, které překonají 1,5% hranici, získávají za hlas ve volbách sto korun, za každého senátora a poslance 900 tisíc ročně, za krajské zastupitele 250 tisíc korun. Pokud získají přes 3 % hlasů, dostanou příspěvek 6 miliónů korun. Jsou tyto státní příspěvky větší, či menší než v zahraničí?
Jestliže u nás je příspěvek za hlas sto korun, v sousedním Německu se pohybuje kolem jednoho eura. Jejich výše dokonce má stanovenu maximální hranici. Nesmí být navíc větší, než jsou členské příspěvky a výše obdržených darů, podle filozofie proč bychom měli stranu saturovat z daní občanů, když nejsou lidé ochotni platit členské příspěvky. My jsme naším návrhem ale nechtěli měnit náš systém, my jsme chtěli jen na tři roky snížit státní příspěvky na padesát procent.
* Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka navrhuje, aby i po roce 2010 zůstaly zmrazené platy ústavních činitelů. Pokud tento návrh neprojde Sněmovnou, platy ústavních činitelů příští rok skokově vzrostou. Jaký bude váš postoj k ministrově návrhu?
Tento návrh dostane naši plnou podporu. Byla to mimochodem Topolánkova vláda, která návrh na dočasné zmrazení platů schválila. My preferujeme ponechat toto usnesení dál v platnosti. Navíc preferujeme komplexní zdanění paušálních náhrad poslanců. Některé nezdaněné náhrady by samozřejmě mohly zůstat - tam, kde se vyúčtovávají. To je příklad nákladů na telefon, kde doložíte, kolik jste ten který měsíc protelefonoval. Poslanecká sněmovna uhrazuje účty za telefon do 7 tisíc měsíčně, ale proti potvrzení, že byly skutečně utraceny. Když protelefonuji méně, dostanu méně, když protelefonuji více, dostanu jen 7 tisíc. Náklady jsou prokázané. Ale paušální náhrady, které se nemusí prokazovat, jsou příjem. Jako takový by měl být zdaněn. Rozpočet to nezachrání, ale je to opět nezbytná míra solidarizace těch, kteří rozhodují o veřejných penězích, že musí šetřit i u sebe.
* Nevedlo by snížení příspěvků politickým stranám k tomu, že by se zvýšil vliv lobbistických skupin (které mají peníze) na strany?
Samozřejmě určitá míra státních peněz pro politické strany je nezbytná, aby byly nezávislé. Ale míra korupce nemá co dělat s výší státních prostředků, stejně jako nemá co činit s výší výplaty, korupce souvisí s morálkou. Jsou lidé, kteří berou půl miliónu a jsou zkorumpovatelní, a jsou lidé s desetitisícovým příjmem, které nikdy neuplatíte.
