Kaslová: Na hlasování jsem jezdila i v šestinedělí

Už rok sedíte v Poslanecké sněmovně. Ještě si neříkáte: Proboha, kam jsem to vlezla?

Ani ne. Neměla jsem moc iluze. Naopak: spíš jsem očekávala to nejhorší, takže jsem ve své podstatě spokojená. Nebo spíš: nejsem překvapená, nejsem z ničeho moc rozčarovaná, protože jsem si předem řekla: Buď připravená na všechno. Hlavně jsem se bála, jaké taktiky v politice budou.

Myslíte zákulisní hry?

Ano. Čekala jsem taky velkou rivalitu. Ale musím upřímně říct, že jsem se s tím v takové míře, jak jsem čekala, nesetkala. Možná to souvisí s tím, že jsem součástí klubu TOP 09, kde jsou lidé na stejné lodi, až na výjimky jsou to taky nováčci. Vzdělaní lidé...

A taky pár mazáků, například Miroslav Kalousek. Ten si na vás jako starý praktik nedovoluje?

Vůbec ne. Funguje tam jasná hierarchie, vždycky k nám ti lidé promlouvají formou doporučení. Nikdy žádná direktiva.

Tedy vy tu politiku líčíte jako selanku. Nazíráno zvenčí to spíš vypadá jako permanentní bitva mezi stranami, výzvy k odchodům, ultimáta...

Je pravda, že já spíš mluvila o tom, jak to vidím z pohledu klubu TOP 09. I když jako členka parlamentních výborů musím komunikovat i s poslanci jiných stran, ale ani tak jsem nějaké rozbroje nezaznamenala. Co mi ale opravdu nedělá radost, to jsou rozvleklé rozpravy ve Sněmovně. Tento týden mě rozbolela hlava z diskuse, kdy si opozice vzala na hodně hodin slovo k důchodové reformě. Tohle neustále vnímat, tu monotónnost hlasu, to je už moc.

Můžete přece odejít. Známe záběry televize, kdy poslanec řeční k prázdným lavicím.

Ano, to je jeden z obecně rozšířených omylů, že poslanci neposlouchají. Taky jsem si to dřív myslela. Tady když vyjdete ven na chodbu, tak jsou všude televize s přenosem ze sálu. Jdete na toalety a slyšíte to tam z rozhlasu. Sedět deset hodin v sále nejde. Tak si jdou poslanci občas do své kanceláře, kde ale taky mají puštěný přenos na televizi, takže před tím, co se řeší v sále, neutečou.

Jako jedna z mála poslanců jste už měla možnost se seznámit s policejním spisem na Víta Bártu. Přesvědčil vás o tom, že má být Bárta vydán ke stíhání?

V tom jsem měla jasno už dřív, než jsem se do toho spisu podívala. Vycházím zejména z našeho volebního programu, kde jsme chtěli poslaneckou imunitu výrazně omezit.

To Věci veřejné chtěly taky a dneska jejich místopředsedkyně Peake říká: Bártu nevydávat.

Ano, toho ať si všímají voliči, jak kdo plní sliby. Za sebe musím říct, že rozhodnutí vydat není v osobní rovině, je to prostě věc principu: je-li někdo podezřelý z trestného činu, ať to posoudí soud.

Nicméně spis jste studovala. Přesvědčila vás policie, že Vít Bárta uplácel poslance Škárku a Kočí?

Do toho bych se nerada pouštěla. Ten spis je natolik obsáhlý, že je to na několik týdnů detailního studování.

Tolik se toho dá napsat o dvou půjčkách, respektive úplatcích?

Je toho dost a nerada bych podrývala práci policie. Myslím, že poslancům nepřísluší hodnotit věci, které jsou věcí trestního stíhání.

Paní poslankyně, teď vám ale něco připomenu: TOP 09 je sice pro omezení imunity, ale když se o tom v polovině prosince v Poslanecké sněmovně hlasovalo, bylo přítomných jen 124 z dvou set poslanců - a kvůli tomu to neprošlo. Vy jste byla mezi těmi, kteří chyběli.

Tou dobou jsem byla po porodu a řádně omluvená. I když jsem se pak v šestinedělí snažila na hlasování dojíždět, tak na tohle jsem nemohla. Je pravda, že tam tehdy chybělo několik koaličních poslanců. Ale byla to chyba hlavně opozice. Ze sociální demokracie tehdy hlasovali pro jen tři poslanci, což bylo v rozporu s jejich předchozím vyjádřením.

Zůstaňme u vás. Pravda je, že z internetového přehledu účasti na hlasování máte dobré skóre: 70 procent. Nicméně podle počtu vašich vystoupení to vypadá, že jste extrémně neprůbojná poslankyně: za celý rok jste promluvila čtyřikrát.

Asi to bude tím, že se jako nováček rozkoukávám a držím se hesla: Mládí vpřed za účasti a podpory starších a zkušených. Neženu se do toho množství přihlášených do rozpravy, kde je víc než devadesát procent poslanců starších než já...

Takže je to z úcty ke starším?

Prostě zatím jsem neměla potřebu. Určitě ale ten prostor bude. Zrovna se probírá občanský zákoník, jehož jsem garantem za TOP 09. Budou se probírat sociální věci, mateřské školy a tak dále, tedy témata, ve kterých se budu profilovat.

Je práce poslankyně ve srovnání s předchozím působením v advokátní kanceláři stejně, nebo míň náročná? Není pro vás výhodou, že tu nemáte šéfa, který by vás honil: Kde jsi byla včera? Proč tu zítra nebudeš?

Časově je ta vytíženost stejná, ale je to jiný druh práce. Je tam více kontaktu s občany...

Pod tím si mám představit takzvané poslanecké dny, kdy je -jak známo - část poslanců ve svých kancelářích stejně nedostupná?

Bohužel, někteří to tak pojímají. Ale nejsou to jen poslanecké dny, ale i různé akce, semináře a podobně, kam jako poslanec musíte, kam jste zván. Víkend ne víkend, dovolená nedovolená. Pak máte zasedání Sněmovny, kdy zase víte, že vše ostatní musí jít stranou.

Srovnejte to teď z pohledu možného skloubení mateřství s prací: advokátka versus poslankyně?

Jsou chvíle, kdy asi v té advokacii by to nešlo zařídit, pokud by tam nebyla třeba firemní školka a podobně. Taková zařízení, o která se snažím zasazovat, by pomohla v řadě profesí mnoha maminkám. Jinak v advokátní kanceláři musíte být každý den, kvůli klientovi. Tady ve Sněmovně jsou dny, kdy si mohu stanovit, že třeba dva dny nebude moje pracovní vytížení tak velké, budu se moci věnovat dítěti. To v advokacii nejde.

Kdybyste se loni nestala poslankyní, tak dneska jste spíš doma s miminkem?

Minimálně bych musela pracovat na částečný úvazek. Tady je jedno, jestli práci udělám v noci, nebo v sobotu, v advokacii to nejde.

Neboli být poslankyní je dnes pro vás výhoda.

Tak, dá se to tak brát. Jestli je to vůbec výhoda, pracovat a mít dítě. (směje se)

Jestli se nepletu, tak právě očekáváte narození druhého potomka.

Taky nečekaně.

Změní se něco pro vás a vaši práci ve Sněmovně?

To se uvidí. S klidným svědomím můžu říct, že náš první syn Jakub je strašně spolupracující dítě, usměvavé, žádné problémy. Nechci to zakřiknout. Ale co bude teď? Může se narodit miminko, které nebude tak spolupracující, to neumím předvídat. I jedno mateřství je náročné, jak to bude se dvěma dětmi, to si neumím představit. Proto nic nerozebírám, nic neslibuju. Pouze říkám, že doufám, že to půjde nějak zařídit, že to nebude na úkor práce. To bych nerada. Samozřejmě to nesmí být ani na úkor rodiny. Musí se to vyvážit.

S vaším mateřstvím souvisí ještě jedna věc: vedle poslaneckého platu jste si po poradě na poslaneckém klubu nechala vyplácet i mateřský příspěvek. Je to tak?

Ano a rozhodla jsem se ho posílat na charitativní účely. Měla jsem na něj nárok, protože jsem si v advokátní kanceláři platila nemocenské pojištění, to nesouviselo s mou prací v parlamentu. Peníze jsem poslala už gynekologicko-porodnické klinice v Plzni, neonatologickému oddělení v Motole a v Plzni, darovala jsem taky část nadačnímu fondu IKEM, který se zabývá léčbou srdeční arytmie... Ty částky byly vždy zhruba ve výši 35 tisíc.

Faktem je, že vaše pozice vás jakoby předurčuje k tématu, jak sladit mateřství s prací. Nedávno jste napsala článek do novin, že v Česku chybí nabídka flexibilnějších úvazků pro matky s dětmi do tří let. Co v tom navrhnete změnit?

Je celá řada věcí, které se dají dělat. Není tady nikdo, kdo by takové maminky podpořil, tak si to beru za své. Pro ženy, které chtějí pracovat, aby neztratily kontakt se svou profesí, musí být možnost částečných pracovních úvazků, což zaměstnavatelé málokdy nabízejí. A když už je nabídnou, mají ženy problém, kam dát dítě, protože školky je vezmou až od tří let. Chci rozpoutat velkou diskusi na toto téma. Na říjen plánuju ve Sněmovně velký seminář, kam sezvu maminky, zástupce školek...

Navrhnete například pro zaměstnavatele daňové výhody za částečné úvazky?

Je to jedna z variant. Je to věc, se kterou počítá i ministerstvo sociálních věcí.

Poslední otázka souvisí napůl s vaší politickou kariérou, napůl s manželem-ortopedem. Zkraje roku byla protestní akce lékařů Děkujeme, odcházíme. Neřekl taky manžel i vám, jako poslankyni, která patří k TOP 09, spravující ministerstvo zdravotnictví, Děkuju, odcházím?

Můj manžel tuto stávku nepodpořil. Bylo to rozhodnutí jejich kliniky, měli tam jiný způsob vyjednávání. Ale upřímně: nijak jsme to doma neprobírali. Je lepší se takových témat vyvarovat. (směje se)