Karel Tureček: Betonem řeky rozhodně poutat nebudeme
A opět se objevuje varování před novými přehradami, případně i před stavbami poldrů, jež by mohly být účinné při vylití řek, ale už méně při bleskové povodni, jakou jsme zažili letos. Univerzálním řešením má být návrat k přirozenému toku řeky.
Obávám se však, že tak jednoduché to nebude. Z kronik máme záznamy o více než šedesáti velkých povodních na území nynější České republiky už od poloviny 11. století, kdy měly toky možnost rozlévat se do krajiny zcela přirozeně. Přesto třeba v roce 1582 přišla do Karlových Varů povodeň devátého května k večeru po páté hodině „náhle a nenadále“, jak líčí kronikář a dodává, že takto nepředvídatelně přišla již dříve… V Praze v roce 1784 pobořila Kamenný most, v roce 1845 zatopila polovinu Starého Města. Jistěže myšlenka, že nejlepším protipovodňovým opatřením je spoutání řek betonovými přehradami, patří do doby, kdy si lidé mysleli, že spoutají a pokoří celou přírodu a donutí ji sloužit člověku. Ty doby jsou za námi a asi málokdo by se k nim chtěl vracet.
Neznamená to však, že budeme sedět s rukama v klíně a čekat, co přijde. Suché poldry nevyřeší všechny situace, ale zkušenosti ukazují, že v kombinaci s dalšími opatřeními mohou v části problémových situací pomoci.
Pokud se starostové rozhodnou poldry budovat, bude jen užitečné jim ze státních dotací pomoci a za ideální bych považoval, kdyby tyto dotace šly z centra přímo ke starostům, kteří mohou nejlépe posoudit místní podmínky na základě bezprostředních zkušeností. Velké betonové přehrady se u nás nebudují už desítky let a první přehrada s jednoznačně protipovodňovým určením má být postavena v Nových Heřmínovech. Při jejím projektování se prosadila úsporná varianta v kombinaci s celou řadou opatření, která zmírní zásahy do krajiny a jsou přírodě blízká.
Musíme také zvýšit a zkvalitnit současnou péči o drobné vodní toky. Potřebujeme pro to vyčlenit finanční prostředky, ale také zdokonalit systém jejich poskytování, abychom dosáhli účinku a zároveň zabránili zbytečnému plýtvání. To jsou jen některé úkoly, které nyní před vodohospodáři stojí. Současně se ovšem musíme vypořádat se škodami, které natropily letošní povodně. Ministerstvo zemědělství ČR program k jejich odstraňování již zahájilo a bude v něm pokračovat v těsné koordinaci s orgány státní správy i krajů a obcí.