Jste politik, který teď vůči prezidentu Zemanovi používá asi nejtvrdší slova. Předčasné volby nejsou podle vás řešení, protože není jisté, jak se po nich zachová gosudar, čímž ho přirovnáváte k ruskému carovi. Mluvíte o budování putinovského režimu. Jaké vidíte východisko, aby nenastalo to, před čím varujete?
Já bych chtěl, aby to zaznělo přesně tak, jak to říkám. Jestliže se teď zachoval prezident, přestože byla politická většina ve Sněmovně, jako gosudar, tak volby nic nevyřeší. Protože nemáme jistotu, že se po nich opět nezachová jako gosudar, ale jako pan prezident. Pan prezident respektuje většinu v parlamentu, gosudar, což není žádná urážka, gosudar je samovládce, se na politickou většinu v parlamentu nemusí ohlížet. Což se stalo poprvé za celou dobu moderní historie českého parlamentarismu od roku 1918. Nikdy se nestalo, že by se prezident neohlížel na většinu ve Sněmovně a najmenoval si vládu, jakou on sám uzná za vhodnou. Nemyslím si, že by tento problém mohly odstranit předčasné volby.
Nejsou vaše slova, že zde hrozí nebezpečí putinovského režimu, přece jen příliš silná?
Domnívám se, že nikoli. Jestliže tady vznikne takový precedens, tak se mohou otevřít jakékoli precedenty. Putinovský režim také říká, že je demokratický, také je tam nějaká Duma, také je tam nějaká vláda, ale o všem rozhoduje prezident Putin. Tento krok pana prezidenta je nakročení k tomu, že i když by tady mohl být nějaký parlament a nějaká vláda, tak by stejně o všem rozhodoval pan prezident a to neodpovídá charakteru českého parlamentarismu. A to minimálně by si parlament neměl nechat líbit.
To je ale ta klíčová věc. Jak se strany v Poslanecké sněmovně mohou bránit jinak, než rozpuštěním Sněmovny?
Já se domnívám, že přesně rozpuštění Sněmovny si pan prezident a pan premiér přáli. Byla by to těžká chyba. Představte si, že je najmenovaná vláda z lidí, které nikdo nikdy nikam nevolil, kteří se nemusí zodpovídat ani svým politickým stranám, ani svým voličům, samozřejmě nemají žádné zastoupení v parlamentu. A ten jediný korektiv, který nad nimi může být, jsou ústavní pravomoci Poslanecké sněmovny. Kdyby se teď Sněmovna rozpustila, tak lidé, kteří se nemusí nikomu zodpovídat, by mohli zcela neomezeně vládnout po dobu minimálně tří měsíců a já bych to pokládal za dramatickou chybu. Naopak v této situaci musí být Poslanecká sněmovna silným protihráčem prezidenta a uplatnit veškeré své pravomoci vůči vládě, protože jich má dost. Aby bylo zřejmé, že vláda se odvíjí od voleb do Poslanecké sněmovny, nikoli od vůle prezidenta.
Znamená to, že byste chtěl znechutit vládě ve Sněmovně život tak, aby sama kapitulovala a prezident dospěl k tomu, že má vzniknout politická vláda?
Nechápu, proč potřebujete překládat mé výroky. Já myslím, že jsou dostatečně srozumitelné. Sněmovna má dostatek nástrojů k tomu, aby dala najevo, že zdrojem moci je Sněmovna a vláda je od ní odvozena.
Jak byste Rusnokově vládě mohli zkomplikovat ve Sněmovně život kromě toho, že byste jí neschvalovali zákony?
Běžně během roku žádají jednotliví ministři o přesuny poměrně značných částek v rámci schváleného rozpočtu kvůli aktuálním prioritám. To schvaluje Sněmovna, která tím pověřuje rozpočtový výbor. Něco takového schválit znamená projevit vládě důvěru, protože jí svěřujete poměrně velké množství peněz. Nikdo, žádný člověk, a tím méně to může udělat Poslanecká sněmovna, nesvěří peníze někomu, komu nevěří. Vláda, která vstupuje na půdu Sněmovny spíše jako invazní komando na okupované území, než jako ústavní orgán, který ze Sněmovny vychází, nemůže počítat se vstřícností, která by znamenala důvěru. Žádná vláda nemůže existovat bez spolupráce se Sněmovnou, proto jsou pravomoci takto nastaveny.
Jak velkým problémem pro Českou republiku by bylo neschválení státního rozpočtu na příští rok?
Záleží na tom, jak dlouho by trvalo rozpočtové provizorium. Samozřejmě, že v okamžiku, kdy je to několik týdnů a je zřejmé, že řešení je v dohledu, tak to zase tak dramatický problém není. To neznervózní trhy a s investicemi se dva tři týdny počká. V okamžiku, kdy je rozpočtové provizorium bez jakékoli vize a dohlédnutelného termínu, kdy bude rozpočet schválen, tak ty dopady jsou fatální. Velmi znervózní kapitálové trhy a financování dluhové služby státu se prodražuje. V době rozpočtového provizoria nelze investovat ani z evropských, ani z národních zdrojů. Evropská unie uvolňuje své prostředky přes schválenou bilanci státního rozpočtu, nikoli neschválenou. A zákon o rozpočtových pravidlech neumožňuje uvolňovat investice z národních zdrojů, pokud není schválen rozpočet.
Vidíte mezi lidmi, kteří kývli panu Rusnokovi a jdou do vlády, alespoň někoho, koho byste považoval za kompetentního odborníka na svém místě?
Mně opravdu nepřísluší hodnotit toho či onoho. Já si zatím o těch, kteří přijali tu nabídku, myslím, že splňují jednu obecnou charakteristiku, jednu základní kvalifikaci pro člena Rusnokovy vlády a ta spočívá ve slovech mít a nemít. Musí mít čas a nemít co ztratit.
Jak vnímáte problémy premiéra Rusnoka se sháněním nového ministra financí? Nemáte nějakou informaci, kdo by mohl být nakonec ten, kdo si půjde sednout na ministerstvo financí?
Mojí prací, než mě někdo přijde vystřídat, je běžná agenda ministra financí, která právě teď v popovodňové době je poměrně namáhavá. Já se plně věnuji jí a neřeším problémy předsedy vlády Rusnoka, koho sežene na mé místo. Myslím, že určitě někoho sežene.
Není trošku iluzí politiků dosavadní vládní koalice, když se utěšují tím, že když vláda Jiřího Rusnoka nezíská důvěru, dá prezident v druhém pokusu o vládu Miroslavě Němcové? Opravdu tomu věříte, že by to prezident udělal?
Já se tím neutěšuji a nechávám to plně na panu prezidentovi. Pan prezident si musí být plně vědom důsledků svých kroků. Pokud bude ve druhém pokusu postupovat stejně nezodpovědně jako v prvním, tak veškeré důsledky jsou jeho odpovědností. Ta vláda je jeho vládou, její akceschopnost je odpovědností pana prezidenta, nikoli Sněmovny. A totéž bude platit i při druhém pokusu.
Zažalovali byste ho u Ústavního soudu?
Rozhodně nepatřím k těm, kteří by o tom uvažovali.
Pokud by byl pověřen sestavením vlády Bohuslav Sobotka, který si o to pro případný druhý pokus o vládu sám řekl, je tu nějaká možnost, že by TOP 09 tolerovala vládu ČSSD?
To, že si o to řekl předseda strany, která vyhrála volby a je ve Sněmovně zastoupena nejsilněji, je tisíckrát pochopitelnější a legitimnější přístup, než sestavení party kamarádů Miloše Zemana, která nemá společného nic s žádnou politickou stranou zastoupenou ve Sněmovně. Nicméně to ještě neznamená, že by ČSSD měla většinu. Dokud bude politická většina složená z poslanců podporujících Miroslavu Němcovou, máme většinu, kterou se ucházíme o to, že jsme jediní, kdo může podpořit akceschopnou vládu. Žádná jiná vláda nemůže být akceschopná, dokud stojedničková většina bude platit.
idnes.cz, 2. 7. 2013, rubrika: Domácí
