Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se obává toho, že krize kvůli koronaviru COVID-19 může být zneužita k okleštění svobod, ale i k individuálnímu obohacení těch, kdo rádi zneužívají státní peníze. V rozhovoru pro deník FORUM 24 ale mluvil hlavně o tom, jak skandální je podle něj fakt, že vláda hodila přes palubu milion lidí, kteří potřebují okamžitou pomoc – živnostníky.
Aktuálně to vypadá tak, že vláda nehodlá pomoci živnostníkům náhradou škody, která jim v této krizi vznikne. Co tomu říkáte?
Musím se hlídat, abych nepoužil nepublikovatelné slovo. Je to mimořádná ohavnost. Zatímco se Andrej Babiš omlouval a modlil, měl už vymyšleno, jak stát doběhne a podvede svoje občany. Rozhodli se hodit statisíce lidí přes palubu, aby nemuseli hradit škody, které jsou způsobeny vládními nařízeními. Já nekritizuji ta nařízení, ale každý slušný stát, který si váží svých občanů, funguje tak, že když vám zakáže si vydělávat, musí vám poskytnout nějakou kompenzaci. Neříkám, že stoprocentní, ale musí se k tomu postavit čelem a musí se k vám chovat slušně. To, co se stalo, ukazuje, že vláda nevnímá občany jako někoho, komu slouží, ale jako obyvatelstvo, což je oblíbený termín pana profesora Prymuly. Jsem z toho roztrpčený a přemýšlím o všech právních krocích, jak jim to nedovolit. Je to obcházení zákona, což je věc, která většinou u soudu neobstojí, zvlášť když je mimořádně nemravné. A tohle mimořádně nemravné a ohavné je. Ukazuje to celou zrůdnost Babišovy vlády, která nechce sloužit, ale která chce velet a zneužívat.
Obáváte se toho, že krize kolem koronaviru bude využita k tomu, abychom se z hlediska svobody a demokracie už nevrátili alespoň tam, kde jsme byli před ní?
Ty obavy mám. Musíme to strašně hlídat. Je evidentní, že těm, kdo jsou dnes u moci, se jejich mimořádné kompetence velmi líbí. S hrůzou se dívám na to, co si prosadil Orbán v Maďarsku. Já na jednu stranu respektuji celou řadu nezbytných opatření, ale musíme pečlivě hlídat každý krok, který by byl zneužitím této situace k posílení moci státu nad občanem. A hlavně si musíme dát velký pozor, aby se pak všechno vrátilo zpátky.
Vy jste na sociálních sítích zveřejnil výzvu paní ministryni Schillerové, v níž jste napsal, že kdyby vás ráno pustila na ministerstvo financí, odpoledne jí přinesete návrh, jak ušetřit 40 miliard bez navýšení schodku státního rozpočtu. Kde by se mělo šetřit?
Na sociálních sítích pořád čtu, že kritizujeme a nic neděláme. Neumím šít roušky, ale umím veřejné rozpočty. Stát poměrně velkoryse kurzarbeitem pomáhá zaměstnavatelům se zaměstnanci, ale je tady milion lidí, kteří se živí sami. Na ty absolutně nemyslí. Možnost neplatit sociální a zdravotní pojištění je pět tisíc měsíčně, to neřeší situaci. Živnostníci musí dostat finanční kompenzaci, zvláště ti, kdo museli svou činnost zastavit. My se domníváme, že to chce rychlou pomoc k úhradě fixních nákladů, které musí hradit i v době, kdy mají zakázáno produkovat. Na to samozřejmě potřebujeme desítky miliard.
Ale kde by se daly vzít?
Samozřejmě by se mělo šetřit na provozu státu. Když se podíváte na novelu zákona o státním rozpočtu, zjistíte, že je tam neochota šetřit na vlastním provozu. Firmy bojují o život a přemýšlejí, jestli zavřít, nebo nezavřít. Ale libovolný státní úřad si hoví v podmínkách, jako kdyby žádná krize nebyla. Jak to, že okamžitě nebyly sníženy provozní výdaje jednotlivých kapitol? S výjimkou vnitra, zdravotnictví a tak dále. Jak to, že nebyl vyhlášen stop stav na přijímání zaměstnanců? Jak to, že nebyly okamžitě škrtnuty nesmyslné položky typu slevy na jízdném? Tak bych mohl pokračovat. Pusťte mě k tomu na osm hodin a já přinesu čtyřicet miliard na talíři, aniž by se zhoršila kvalita veřejných služeb, aniž by se zvýšil deficit, a okamžitě mohou být ty peníze poslány živnostníkům. Obávám se však, že to je přesně to, co vláda nechce. Prioritou státního rozpočtu je účinná pomoc velkým firmám a jejich zaměstnancům, to je v pořádku, druhá priorita je dokončení likvidace živnostníků, což mě velmi trápí, a třetí priorita je zpochybnění našich spojeneckých závazků vůči NATO. Jedinou skutečnou úsporou je totiž škrtnutí tří miliard na obranu státu. Až naši spojenci zjistí, že jsme škrtali jen tam a nikde jinde, budou si myslet, že si z nich děláme legraci.
Hodně se mluví o budoucím fungování České národní banky a o posilování jejích pravomocí.
Byl jsem vždycky proti. Tato diskuze se vede od roku 2016. Přiznám se, že jsem s velkou nevolí bral i kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky v rámci eurozóny. Tam jsem ale chápal, že to byla jediná centrální instituce, a když bylo potřeba intervenovat do ekonomiky, eurozóna nemá ministerstvo financí. V každém prostoru, který má svoji měnu, by měli existovat dva regulátoři. Vláda jako regulátor veřejných peněz a centrální banka jako regulátor privátních peněz. Eurozóna je naprostou výjimkou, protože regulátora veřejných peněz nemá. Proto mám jisté pochopení, i když se mi to nelíbí. My ale máme ministerstvo financí, není jediný důvod, aby se Česká národní banka pletla do fiskální politiky. Byl by to skutečně naprosto zásadní průlom. Jsem zásadně proti. Mohu se mýlit, diskuze není jednoznačná. Ale snaha to za každou cenu protlačit zrychleným projednáváním v legislativní nouzi není v pořádku. Tady není žádný spěch jako například u ošetřovného. Je to zneužití legislativní nouze, což mě utvrzuje v podezření, že jde zejména o zájmy velkých finančních skupin, nikoli o zájem občanů.
Jak se díváte na to, že zejména ze strany vládních politiků v Česku převládá snaha ukazovat, že nás zachraňuje jenom Čína a nikdo jiný?
To je další případ zneužití situace k propagandě. Ve válečném stavu je také jednou ze zásadních zbraní válečná propaganda. Jde o propagandu čínského režimu. Zatímco Čína nám za nevýhodných platebních podmínek dodá předražené a nepříliš kvalitní zdravotnické pomůcky, naše vláda to velebí jako bratrskou pomoc. Jestliže Evropská unie uvolní na boj s koronavirem třicet miliard korun, je tu tendence nadávat na Evropskou unii s tím, že selhala a nic nedělá. Jenže EU nemá zdravotnictví ve své kompetenci. Těžko mohu selhat v pravomocích, které nemám. Kdybychom tyto pravomoci chtěli Evropské unii dát, ti samí, kteří dnes křičí, že selhala, by zase křičeli, že je to zrada a že jí žádné pravomoci nedáme. Takže jde prostě a jednoduše o velmi nechutnou propagandu.
Premiér Babiš ve svém projevu znovu zdůrazňoval, že všichni musí táhnout za jeden provaz, pak ale při jednání ve Sněmovně neprošel žádný návrh opozice. Co si o tom myslíte?
To bych mu snad ještě prominul. Někdy se stává, že opozice nic neprosadí. Jenže on tím provazem myslel takový provaz, na jehož konci je smyčka pro živnostníky. Když se omlouval, modlil a mluvil o jednom provazu, měl už vymyšleno, jak stát podvede svoje občany, aby jim nemusel pomoci v pro ně nejkritičtější existenční situaci. To je lumpárna, pokrytectví... a co k tomu víc dodat? To je Andrej Babiš a jeho politika a povaha. Takhle se bude chovat vždycky.
Co je podle vás teď největší úkol pro příští dny, možná týdny?
Tři body. Tím prvním je úkol vypořádat se s čínským virem. Pevně věřím, že se to povede v řádu měsíců. Pak nás čeká vypořádat se s ekonomickou krizí, která nemá precedens od 2. světové války. Není to krize let 2009–2012. To byla krize likvidity a důvěry. Toto je krize poptávky, lidé mají o svůj život a zdraví logicky větší strach než o peníze. Musíme si tím projít. Každá krize má svou šanci. Pokud státní intervence budou dostatečně promyšlené, efektivní a transparentní, česká ekonomika z toho může vyjít dobře. Zdá se ale, že pánové se za každou cenu snaží utrácet miliardy za zachování starého modelu.
O třetí prioritě už jsme mluvili. Musíme velmi bedlivě hlídat, aby situace nebyla zneužita k okleštění svobod občana. A také k individuálnímu obohacování. Stamiliardy státních intervencí potečou a v takové situaci je velmi snadné si něco ukrást. Já opravdu nepodezírám Andreje Babiše z toho, že by o tom nepřemýšlel.
Johana Hovorková, Forum 24
V Praze dne 27. 3. 2020
