Vláda bude ve středu při jednání Ústavního soudu jednoznačně hájit schválenou podobu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Vládu v Brně bude zastupovat ministr bez portfeje a předseda vládní legislativní rady Petr Mlsna a je podle svých slov připraven obšírně právně argumentovat, proč vláda návrh zákona o církevních restitucích do legislativního procesu předložila.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), jehož úřad poskytl Mlsnovi expertní podporu, si jako politik vůbec nedovede představit, že by Ústavní soud zákon zrušil. ČR je podle něj poslední z postkomunistických zemí, která dosud nedokázala vyrovnat své vztahy s církvemi. "I země jako Albánie to dokázaly. Je to neskutečná mezinárodní ostuda. A pevně doufám, že ta ostuda bude definitivně ukončena stanoviskem Ústavního soudu," řekl Kalousek.
Připomněl, že právě Ústavní soud mnohokrát nabádal Parlament, aby nějaké politické rozhodnutí o vyrovnání s církvemi přijal. "Těžko si dovedu představit, že bude rozhodovat v rozporu se svými dřívějšími stanovisky," míní politik TOP 09. Pokud by se tak stalo, ztratil by prý veškeré právní jistoty.
Plénum soudu ve středu k jednání o církevních restitucích zasedne poprvé veřejně. Vyslechne argumenty a názory tří skupin odpůrců zákona. Po veřejném jednání soud často ještě týž den vyhlašuje nález. Vzhledem ke složitosti problematiky je tentokrát pravděpodobnější to, že soud vyhlášení odročí na později, aby mohl dokončit nález a zapracovat do něj shrnutí veřejného jednání. Mlsna si v úterý netroufal odhadnout, jak rychle bude soud postupovat.
Po poslední novele zákona Ústavního soudu svolává veřejné jednání pouze z vlastní vůle, třeba když chce od účastníků řízení zjistit další podrobnosti a klást jim dotazy.
Za sociální demokracii, která se proti restitucím stavěla velmi hlasitě, pojede do Brna její místopředseda Lubomír Zaorálek. "Já věřím, že Ústavní soud zváží všechny argumenty, které jsme v poměrně podrobné stížnosti, kterou jsme poslali, uvedli," řekl s tím, že výsledek předjímat nechce. Jako vedlejší účastník řízení prý zatím neví, do jaké míry dostane prostor vystoupit. Pokud o to bude mít soud zájem, má prý připravenu reakci na stanovisko vlády k restitucím.
Žádné nové argumenty ČSSD nechystá. Zaorálek zopakoval, že mu řešení nepřipadá fér vůči restituentům z 90. let minulého století. "Ukazuje se, že tato náhrada nebo toto vyrovnání církevního majetku je daleko luxusnější a jde za hranice těch náhrad, které dostaly tehdy ty fyzické osoby," uvedl. Podle Zaorálka, který také vyjádřil obavu z následných soudních sporů, navíc není jasné, jaký bude celkový rozsah vydávaného majetku.
Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.
Soud postupně dostal tři návrhy na zrušení zákona. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud odmítl, bude se věcně zabývat tím prvním. Sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům.
tyden.cz, 28. 5. 2013, rubrika: Domácí
