Poslanci Davidu Rathovi, který byl podle státní zástupkyně zadržen se sedmi miliony korun, hrozí v případě odsouzení až 12leté vězení. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, pozvání přijal ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, přeji hezký dobrý večer, pane ministře.
Dobrý podvečer, děkuji za pozvání.
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám našim posluchačům. Vaše otázky jste v průběhu dne psali a posílali ve formě SMS zpráv na číslo 774999888, máte-li ještě jakoukoliv otázku pro českého ministra financí Miroslava Kalouska, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě SMSek 7774999888. Nakolik případ Rath podle vás, pane ministře, ukazuje, že v České republice ne zcela funguje zákon o boji proti praní špinavých peněz?
To si troufnu říct, že to je příklad, který se na to nehodí. Já bych si dokonce troufl říct, že zákon o praní špinavých peněz, to je hovorový, a boji s terorismem je moderní zákon. Konec konců je to evropská norma a finančně analytický útvar Ministerstva financí po personálních změnách, které jsem tam v roce 2007 udělal, se také stal postupem času v Evropě uznávaným a špičkovým pracovištěm. Takže ten zákon skutečně funguje a výsledky finančně analytického útvaru to ukazují.
Proč byste tento případ Davida Ratha, jestliže se u něj najde v hotovosti 7 milionů korun a teď nová informace o dalších 30 milionech, to znamená, už máme 37 milionů?
Protože samozřejmě žádný systém není úplně nepropustný nebo neobejitelný. Ten zákon dokonale funguje při převodech finančních prostředků z účtu na účet, kdy povinné osoby hlásí jakékoliv podezřelé transakce. Řada z nich je naprosto legálních, ale už jsou nějakým způsobem nestandardní a oni je finančně analytickému útvaru hlásí, ten je vyhodnocuje, řada z nich zjistí, že je to v naprostém pořádku. Ten zbytek se předává buď finančním úřadům nebo Policii České republiky. Pokud někdo a já teď nevím, z kolika zdrojů a za jak dlouho, si ukládá hotovost pod koberec doma v podlaze, tak …
Jsme už ale u 37 milionů v hotovosti, pane ministře.
U 37 milionů v hotovosti a pochopitelně, že iks subjektů si může vybrat v hotovosti peníze ze svých účtů, popřípadě jsou typy podnikání, kde se pracuje s hotovostí a já nevím, jakým způsobem, to je věcí policie, aby zjistila, jak nashromáždila nějaká osoba pod kobercem 30 milionů a k tomu si nesla do vinotéky tu jednu sedmičku navíc, to nevím. Ale to samozřejmě žádná finanční instituce ani finančně analytický útvar nemůže zjistit. Bylo by to velmi obtížné, bylo by velmi zajímavé vědět, jakým způsobem pak s tím ta osoba chtěla nakládat. Protože kdyby to přinesla v hotovosti na přepážku, byť po částech, tak už se to samozřejmě dostane do toho kontrolního systému a začne se to prošetřovat.
Vás ani nezajímá ta otázka, jak je možné ty peníze přece jen nashromáždit? To znamená, že postupně vytahat a pravděpodobně z veřejné zakázky uloupnout ty desítky milionů?
Napadá mě tisíce možností. Pokud prostě ti lidé pracovali ve shodě a jednalo se o širokou síť, tak tam mohly být desítky subjektů, které samozřejmě mají právo vybírat hotovost ze svých účtů a pak se to někde zkoncentruje.
Námitka, že by tedy šlo o špičku ledovce a že české zákony nejsou dostatečné, když se podíváte na všechny ty předražené stavební zakázky nebo pletichy kolem …
Jenom zákonem o praní špinavých peněz nemůžete stoprocentně zajistit férovost veřejných zakázek. Na to jsou, prosím, zase jiné normy a jiné mechanismy. To ten zákon proti praní špinavých peněz nemůže postihnout. Vezměte si kauzu ProMoPro. Tam taky byla celá síť firem a policisté ve spolupráci s finančně analytickým útvarem zjistili, že asi 140 milionů bylo vybráno v hotovosti. Kromě těch 135, které jsme zajistili v Rakousku, které šly finančním převodem, tak se poté také podařilo zjistit, když se mapovaly ty finanční toky, kde na jakých přepážkách se kolik z těch peněz vybralo v hotovosti. Je docela dobře možné, že se to podaří i v tomto případě zjistit, kde se ty peníze vybraly a kdo je vybral, ale to já, prosím pěkně, nevím.
A vy jste pracovali, respektive finančně analytický útvar ministerstva financí měl takříkajíc v merku i zakázky, které se týkají evropských fondů ve Středočeském kraji?
Není úkolem finančně analytického útvaru hlídat veřejné zakázky z veřejných peněz, na to jsou tady, opět říkám, jiné instituce. Finančně analytický útvar primárně prověřuje podezřelé finanční transakce, nestandardní převody nebo nestandardní úložky peněz, které mu nahlásí finanční instituce, které jsou k tomu ze zákona povinné. Oni to dělají…
A narazil finančně analytický útvar společně s bankami na podezřelé věci, které se týkají středních Čech a veřejných peněz?
Víte, kdyby ano, tak bych vám to stejně nesměl říct, existuje i možnost, že ano a já to nevím, protože z těch tisíců transakcí, které prověřuje finančně analytický útvar samozřejmě zdaleka nejsem informován o všech. Ale domnívám se, že ne.
Petr NEČAS, premiér /ODS/: Skutečně je to zpráva, která je šokující, to nebudu zastírat. Mimo jiné i právě pro to, co sociální demokraté hlásali, co konkrétně ještě na minulých schůzích hlásal i pan poslanec Rath. Takže já znovu opakuji, pevně věřím, že tato záležitost bude objasněna a orgány činné v trestním řízení ji dovedou důsledně do konce. Nemám důvody pochybovat, že by tomu bylo jinak a nezbývá, než doufat, že je to věc, která nehodí špínu na celou českou politickou scénu, že je to věc, která se ukáže jako osobní selhání konkrétního jedince.
I těmito slova označil český premiér, předseda občanských demokratů Rathův případ, citujme, za šokující. Sociální demokracie se od Davida Ratha už včera distancovala. Navíc poslanec ČSSD David Rath rezignoval na pozici hejtmana, středočeského zastupitele, ale už opustil i řady ČSSD. Tady jsou slova Bohuslava Sobotky:Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi závažné obvinění korupčního podezření, já si nedokáži představit jiný postoj sociálně demokratických poslanců v otázce hlasování o zbavení imunity, než podpora návrhu na zbavení imunity Davida Ratha v této otázce. Myslím si, že zejména v této kauze, ale i v jiných kauzách platí, že Poslanecká sněmovna a Senát nemohou na základě imunity poslanců a senátorů nahrazovat rozhodnutí soudu.
Zaznamenalo Rádio Impuls slova předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Ministr financí Miroslav Kalousek, který je dnes hostem Rádia Impuls, už včera pozastavil potvrzování výdajů pro regionální operační program Střední Čechy a prohlásil, že je obnoví až po vyšetření případu. Podle nejnovějších informací Rádia Impuls, pane ministře, může to vyšetřování případu, než skončí například před soudem, trvat i tři čtvrtě roku. Chápu to správně, že tedy tři čtvrtě roku nebudete potvrzovat ony výdaje peněz z evropských fondů?
Ne, my nepotřebujeme, aby to bylo pravomocné, my potřebujeme stoprocentně jistou informaci orgánů činných v trestním řízení.
Ještě předtím, než třeba ukončí vyšetřování?
Samozřejmě. To znamená, že my a nebude to poprvé, takhle jsme postupovali i v případě operačního programu Jihozápad, preventivně, samozřejmě když se něco takového stane, tak preventivně zastavíme certifikaci.
A to se stalo včera.
To se stalo včera. Ministerstvo pro místní rozvoj také zastavilo platby těch projektů, kterých se jaksi přímo účastnil pan hejtman Rath, také preventivně. Tím není řečeno, že na všech těch projektech je něco špatně. A teď se budeme poměrně rychle snažit získat relevantní informace orgánů činných v trestním řízení, někde nám třeba řeknou ano, tady je to úplně čisté, někde nám řeknou ne, prosím vás, tady ještě chvíli počkejte, my musíme ještě chvíli vyšetřovat. Tak postupně, jak budeme dostávat informace od orgánů činných v trestním řízení, tak můžeme ty platby uvolňovat nebo obnovovat certifikaci. My prostě potřebujeme mít jistotu, že peníze, které chceme proplatit od Evropské unie, že chceme proplatit takzvané poctivé projekty.
Máte už po dnešku jasno, o jak velký objem těch pozastavených peněz jde?
Úplně přesně ne. My jsme teď skutečně zastavili certifikaci celého toho regionálního operačního programu. O jaký půjde skutečný objem, který bude pozdržován, já si teď netroufnu říct. Vaše kolegyně Drtinová včera v televizi ze mě dostala…
Vy jste tehdy včera řekl právě zhruba miliardu.
Ze mě dostala číslo zhruba miliardu, ale je to kvalifikovaný odhad. Určitě to, možná zjistím za pár dní, že ne příliš kvalifikovaný odhad, ale odhaduji to teď zhruba asi na miliardu korun.
Ono o zastavení těch peněz také byl informován Brusel a měli bychom říci, že vy jako vláda, protože i v souvislosti s děním na Ministerstvu školství bylo pozastaveno vyplácení evropských peněz, tak vy jste slíbili Bruselu, že bude v České republice nastaven nový způsob kontrol peněz z evropských fondů, že je bude auditovat i ministerstvo financí. Už ten nový systém máte jako vláda hotový a kdy vstoupí v platnost?
My máme domluven s Bruselem takzvaný akční plán, oni měli celou řadu požadavků, jedním z těch hlavních požadavků bylo, my nevěříme auditorům u jednotlivých programů a chceme, aby to všechno výkonně auditovalo ministerstvo financí, které do dnešního dne nad tím má jenom metodickou kontrolu. Přiznám se, že z toho nemám žádnou zvláštní radost, ale prostě kdo platí, poroučí, takže pod mnou nebo pod ministerstvem financí teď budou skutečně všichni auditoři všech operačních programů.
Stane se tak kdy?
Spustíme výkonně ten systém a tak jsme se také domluvili s Bruselem, k 1. 1. 2013 a akční plán předpokládal, že nejpozději v květnu vláda musí vydat závazné usnesení, že se tak stane včetně časového harmonogramu kroků, kdy dojde k té realizaci. My musíme přebrat jako ministerstvo financí stovky těch auditorů z jednotlivých operačních programů…
A vláda to usnesení už přijala?
A vláda to usnesení přijala před týdnem a já jsem včera už dokladoval, protože včera jsem měl setkání s panem komisařem Hahnem, tak včera jsem mu dokládal, jak plníme ten akční plán. Plníme ho přesně tak, jak jsme se dohodli a není důvod, nevidíme v tuhle chvíli žádný důvod, abychom k 30. 6. neměli ten akční plán splněn…
Jinak řečeno podle vás bude i na té celostátní úrovni obnoveno ke konci června čerpání evropských…
To znamená, komise nebude mít žádný důvod, aby po 30. červnu neobnovila ty pozastavené strukturální programy. Ale rozlišujme dva pojmy, na které zejména tedy Brusel je velmi citlivý. Jedna věc jsou nápravy administrativních nedostatků v systému, dokonce i takových, které ten Brusel kdysi schválil, to není tak, že nám řekli, vy to děláte jinak, než jsme chtěli. Oni říkají, kdysi jsme si schválili, že to bude takhle, ale my si teď myslíme, že se to musí takhle změnit a zlepšit, to je například ta otázka auditu. A druhá věc je samozřejmě korupce. To je něco úplně jiného než dokonalost systému a pochopitelně, že korupční kauza je pro komisi vždy nesmírně citlivou záležitostí a může to být i velmi dobrý argument, proč…
Počkejte, ale tím naznačujete, že by, vy počítáte s tím, že od června se na celostátní úrovni opět rozjede proplácení a čerpání evropských peněz?
Ano, ano.
A může to korupční kauza typu Davida Ratha nějakým způsobem ovlivnit?
Ne, ty centrální operační programy nikoliv, ale vezměte si, že je pozastaven regionální operační program Severozápad a je pozastaven teď i operační program Střední Čechy a podíváme-li se, aspoň z toho, co vím z médií, tak jsou tam velmi nápadné podobnosti auditu, který jsme dělali na Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, jsou tam velmi nápadné podobnosti s regionálním operačním programem Severozápad, dokonce i některé firmy, které administrovaly tam i tam a to samozřejmě si ta komise umí dát také dohromady. To znamená, že s některými regionálními operačními programy skutečně může být problém. My pochopitelně, to je také ten důvod, proč jsme okamžitě zastavili certifikaci a řekli jsme ne, my vám budeme k proplacení předkládat pouze to, kde si budeme opravdu jisti, že to je čisté.
Ale pod vás právě spadnou i ty regionální programy, respektive jejich auditování…
Jejich auditování, ano.
Výrazně vstoupíte do čerpání těch regionálních evropských peněz, když říkáte, že se vám tam nápadně…
Výrazně vstoupí jako ministerstvo financí do způsobu provádění těch auditů. Víte, oni když ti auditoři byli podřízenými těch správců programu, vezměte si, že pan hejtman Rath byl také předseda Rady regionálního operačního programu a příslušný auditor, byť byl placen z prostředků evropské, z technické pomoci toho programu, byl jeho podřízený. Tak jak to třeba vypadalo, když v některých případech si představuji, nebyl jsem u toho, ale představuji si, jak to tak asi vypadalo, když ten podřízený auditor mu říkal, pane hejtmane, tohle není zcela podle standardů, tohle není zcela v pořádku, tak co mu asi tak pan hejtman odpověděl, když se mu to nelíbilo a mluvil se svým podřízeným. Takže…
Posílíte i počet lidí, auditorů…
Není to potřeba…
... na ty regionální operační programy?
Kapacita není, ta kapacita je dostatečná. Ta administrativní kapacita je dostatečná, je na to i dostatek peněz, protože se to čerpá z technické pomoci těch programů, nezatěžuje to tedy státní rozpočet, je to zaprvé otázka personální kvality. Já netvrdím, že přebereme úplně všechny auditory, přebereme tedy ta tabulková místa a mzdové prostředky. Netvrdím, že přebereme komplet i ten celý lidský materiál, byť většinově asi ano. A hlavně je tam důležitá ta nezávislost, že ten auditor u toho operačního programu už je podřízený ministerstvu financí a není podřízen tomu či onomu hejtmanovi nebo tomu či onomu ministrovi, který spravuje ten či onen program.
Připomínám, že hostem u mikrofonu rádia Impuls je dnes český ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Včera jsme se z Českého statistického úřadu dověděli, že hrubý domácí produkt podle předběžných údajů klesl meziročně i mezičtvrtletně shodně o 1 procento. Vývoj české ekonomiky v prvních třech měsících letoška byl přitom druhý nejhorší mezi 19 státy Evropské unie, mezi kterými Eurostat představil údaje o hrubém domácím produktu. Ukazují, pane ministře, ten výrazný pokles české ekonomiky i vaše data, rozumějme výběr daní pro státní rozpočet?
Neukazují a proto jsem upřímně řečeno z toho výsledku docela rozpačitý. Nejsem sám, zjistil jsem, že celá řada ekonomů k němu přistupuje také velmi zdrženlivě. Na druhou stranu určitě to nechceme podceňovat, nicméně dělat závěry na celý rok na základě ještě zvlášť metodicky očištěných čísel za první kvartál, by bylo naprosto zbytečně zbrklé. A tím spíš, že to neukazuje to tempo výběru daní…
Tedy tempo výběru daní vám ukazuje co? Máte v nějaké dani a jejím výběru výrazný pokles?
Tempo výběru daní v podstatě ukazuje, že daně vybíráme zatím tak, jak jsme předpokládali, jinými slovy že ekonomika bude stagnovat.
To znamená, jste i ve výběru daní na tom plánu 0,2 procenta.
0 až 0,2, to je, prosím v rozmezí statistické chyby. Ne úplně to odpovídá, to 25procentní plnění za kvartál, ne úplně tomu odpovídá daň z přidané hodnoty, ale to není proto, že by tak výrazně poklesla spotřeba, ale je to proto, že tam byly v únoru veliké vratky v řádu desítek miliard u DPH. Jinak to tempo výběru DPH zatím odpovídá. Ale prosím pěkně i u plnění daní platí, že dělat nějaké závěry z prvního kvartálu je velmi předčasné. To znamená ano, na základě výsledků Českého statistického úřadu jsme velmi zpozorněli, zesílili jsme monitoring, sledujeme jednotlivé indikátory mnohem pečlivěji, ale nechceme udělat nic zbrklého. Myslím si, že z pololetních výsledků budeme pak mnohem chytřejší.
Také jsme svědky toho, co se děje v rámci eurozóny a celé Evropské unie, je rozhodnuto o nových předčasných volbách v Řecku, navíc šéf Ústavu pro mezinárodní finance Charles Dallara jasně upozorňuje, že tempo odlivu vkladů z řeckých bank se zrychluje, protože se očekává, že po 15. červnu Řecko vystoupí z eurozóny. Má česká vláda, respektive český ministr financí Miroslav Kalousek plán, co udělat v případě, když evropskou ekonomiku včetně té české zasáhne to, co se děje v Řecku, že se všichni chystají na odchod Řecka z eurozóny?
Upřímně řečeno když jsme loni na jaře nebyli schopni dohlédnout hloubky té krize, která nakonec ze všech těch scénářů, byť to není nijak růžové, tak to ještě nedopadlo tak hrozně, jak jsme se také obávali, tak ano, tak ministerstvo financí s Českou národní bankou na tohle téma jistou diskusi vedly a velmi hypoteticky a upřímně řečeno víme, co bychom udělali. Ne, že bych to teď chtěl jakýmkoliv způsobem zveřejňovat.
Ale teď promiňte, s největší pravděpodobností už ten plán musíte spustit, jestliže se ukazuje, že…
Ne, v žádném případě. Já chci ujistit, že naprosto nehrozí ani v případě, že by Řecko odešlo z eurozóny, absolutně nehrozí únik likvidity z České republiky, není k tomu žádný důvod. Co se týče stability bankovního systému a finančního systému, pak je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. A já jsem se včera vrátil z Bruselu, kde se schválila takzvaná směrnice CRD, pro nás velmi důležitá, o kapitálové přiměřenosti a regulaci bank a tam jsme skutečně museli hájit oproti návrhu komise několik zásadních věcí, které byly v existenčním zájmu České republiky a stability jejího bankovního systému a sice pravomoce domácího regulátora, aby tahal za delší konec provazu, když mi dovolíte to přirovnání, než regulátor mateřských společností. Protože bankovní systém v České republice je z 99 procent tvořen dceřinými společnostmi zahraničních matek a my jsme museli dokázat vyjednat pro domácího regulátora takové kompetence, aby byl schopen mít poslední slovo a zásadní pravomoc co se týče míry likvidity v těch dceřiných společnostech i v tom, že ty dceřiné společnosti si se svými matkami nesmí vyměňovat aktiva za jiných než tržních podmínek. A tohle se podařilo, s tím Evropská unie souhlasí, to znamená, Česká národní banka, která dělá svoji práci mimořádně kompetentně, má dostatek pravomocí, aby to, co teď říkám, dokázala snadno uhlídat a nehrozí, opakuji nehrozí žádný odliv likvidity ani nestabilita českého bankovního systému.
V čem by se tedy projevil odchod Řecka z eurozóny v české ekonomice nejvíc, nejbolestivěji?
Odchod, víte, to, co teď prožívá Evropa, dominantně eurozóna, je především krize důvěry. Krize důvěry na finančních trzích, když si ty instituce mezi sebou navzájem nevěří, že si ty dluhy také budou vracet, tak si neradi půjčují. A banka, to je taková pumpa, která si půjčuje peníze na finančních trzích, aby je pak pumpovala za jiných podmínek do ekonomiky na podnikání. Když si na finančních trzích nepůjčí nebo má uzavřený přístup k úvěrovým zdrojům, tak nemůže pumpovat do té ekonomiky, ta ekonomika chladne. To je základní problém té krize. Samozřejmě, že odejde-li Řecko z eurozóny, zvlášť když to bude chaotickým neřízeným způsobem, tak se zvýší na těch finančních trzích nervozita…
To se ukazuje už v současnosti, stejně jako výrazné poklesy cen akcií a podobně, panika.
Zvýší se na finančních trzích nervozita, tím pádem ta krize důvěry se prohloubí, což bude znamenat určitě další ochlazení ekonomiky v eurozóně a protože jsme na odbytu do eurozóny ekonomicky velmi závislí, tak se pochopitelně může projevit i na sníženém výkonu české ekonomiky.
To je nejvážnější riziko teď pro českou ekonomiku?
To je upřímně, to je reálné riziko, to může nastat, ale určitě nehrozí riziko nestability českého bankovního systému, to prosím, to jsou dvě odlišné věci.
Vy jste jako teď ministr financí i ve chvíli, kdy sledujete uplatnění druhé emise dluhopisů pro občany po oné podzimní emisi, teď máme emisi jarní, kolik už jste prodali dluhopisů pro lidi?
Já si té důvěry občanů velmi vážím…
To znamená, dobrá čísla máte?
Já vám můžu říct ta poslední dokonce, která nikdo nemá, protože jsem je dostal po páté hodině dnešního dne, takže po pěti dnech distribuce je zhruba 14,5 tisíce objednávek a dohromady je objednáno téměř za 9 miliard korun.
Zhruba tedy se blížíte k vyčerpání oné poloviny částky, protože mluvil jste o 20 miliardách?
My jsme řekli, že prodáme 10-20 miliard, upisuje se do konce května, takže předpokládám, že při tomto tempu se na těch 20 miliard dostaneme, pokud nebude zájem na 20 miliard a nakoupí si občané jenom 15, 16, 17, je to také jejich věc.
Předpokládáte, že do konce by se mohlo ještě upsat víc, že by mohla být překročena i…
Ne, my jsme si vyhradili, my máme jakousi strategii refinancování českého dluhu, výpůjční potřeba České republiky se točí kolem 220 miliard ročně a to znamená, něco si půjčujeme na zahraničních finančních trzích, něco si půjčujeme na domácích finančních trzích a do 40 miliard ročně chceme nabídnout i českým domácnostem jako dobrou investiční příležitost, proč by na tom měly vydělávat jenom finanční instituce. Ale chce to rozumný mix. To znamená, nechceme víc než do těch 40 miliard, maximálně do 20 miliard vždy na jaře, maximálně do 20 miliard před Vánocemi. Bude-li upsáno 20 miliard dříve, než bude konec upisovacího období v květnu…
Což znamená konec května.
Což znamená konec května, tak jsme si vyhradili právo a ukončíme to dříve.
Nepodlehnete, že byste zvyšoval ten objem.
Ne.
Ministr financí Miroslav Kalousek, dnešní host Rádia Impuls. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, těším se příště na shledanou.
Já děkuji za pozvání.
Impuls, 16. 5. 2012, Pořad: Impulsy Václava Moravce
