Kalousek: Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější

Proč svou kritikou cílíte hlavně na šéfa hnutí ANO Babiše? Vypadáte trochu jako dva kohouti na smetišti. Nežárlíte na jeho volební úspěch?
To není otázka dvou kohoutů na smetišti, ale otázka rizik pro věci, na kterých mi záleží, tedy pro svobodu, demokracii, právní stát a udržení veřejných rozpočtů pod kontrolou. Ve světle těchto pojmů neobstojí politik, který nastupuje do své funkce za pomoci porušování zákona. Jak to, že kandidáti na členy Rady České televize musí mít negativní lustrační osvědčení a že druhá – možná první – nejsilnější figura ve vládě negativní lustrační osvědčení mít nemusí? To znamená, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Tímto krokem je páchána pobuřující nehoráznost.

V čem porušil zákon? Lustrační zákon o ministrech přímo nemluví a ministři předkládali osvědčení jen z tradice.
Jsme přesvědčeni, že ministr osvědčení potřebuje, takový je výklad zákona. Ministerstvo je monokratický orgán. Za současného stavu může ministr změnit jakékoli správní rozhodnutí svého podřízeného. Je tedy nesmysl, že šéfové odborů musí mít negativní lustrační osvědčení, a šéf, který může jeho rozhodnutí změnit, ne. To je faktické vyřazení lustračního zákona. I kdyby osm zaplacených právníků tvrdilo, že to porušení zákona není, tak je to porušení 23 let ústavních zvyklostí, kdy patřilo ke slušnému chování to, že nemůže dělat ministra nikdo, kdo nemá čisté lustrační osvědčení. Jako bývalého předsedu KDU-ČSL mě mrzí, že za tři křesla jsou lidovci něčeho takového schopni.

Jako poslanec KDU-ČSL jste pro služební zákon hlasoval v roce 2002. Co se změnilo?
Hlasoval jsem pro to nerad, jako jeden z menšiny poslanců, kteří s tím nesouhlasili. Kdybych se bez studu a uzardění mohl podepsat pod všechna hlasování, která jsem v barvách KDU-ČSL prodělal, tak bych z té strany neodcházel. Tehdejší hlasování pokládám za chybu. Nechtěl jsem hlasovat jinak než moje strana.

Hlasoval jste pragmaticky, tak proč podobný pragmatismus svým bývalým spolustraníkům teď vyčítáte?
Vkaždém klubu najdete poslance, kteří hlasují se svou stranou a mají s tím problém. To lze dělat jen do určité doby, pak vám zbývá pouze odejít. To já jsem udělal. A udělal jsem to v roce 2009, kdy jsem zjistil, že jakékoli personální změny ve vedení strany nemění nic na tom pokryteckém lidoveckém know-how.

Co říkáte na argument, že politik nemusí předkládat negativní lustrační osvědčení, protože má legitimitu z voleb?
Nejde o Babiše, ale o dodržování zákona a ústavní tradici, která velí, že ministr negativní lustrační osvědčení předkládá. Kdybych připustil, že 18 procent lidí, kteří dali hlas hnutí ANO, vědělo, že pan Babiš není schopen předložit negativní lustrační osvědčení, tak je tu pořád 82 procent, kteří pro něj nehlasovali. Nemohou přece říci, že dostali 18 procent hlasů, a proto přestaly platit zákony a ústavní zvyklosti, s nimiž nesouhlasí. To je bolševická nehoráznost. Ty mohou přestat platit, až to změní parlament.

Když budu parafrázovat: možná nazrál čas, aby se některé idiotské ústavní zvyklosti přestaly dodržovat.
Když se parlament rozhodne některá pravidla zrušit, tak to budu respektovat. Ale nemohu respektovat, přístup – získali jsme 18 procent ve volbách, a proto některé zákony a zvyklosti, které mi nevyhovují, neplatí. Zákon může změnit pouze většina.

Ale oni většinu v koalici mají.
Ano, mají, ale lustrační zákon přestal de facto existovat, aniž by o tom dali hlasovat. Tady se dohodli pouze čtyři pánové – Babiš, Sobotka, Bělobrádek a Zeman –, že ten zákon nebude aplikován na ministry. To je to hrozné riziko, že stačí, aby se čtyři lidé dohodli, že zákon bude platit pro každého, jenom pro ministry ne. To je ten průšvih, který dostává tato vláda do kolíbky, a ta kolíbka bude zasmraděna tak, že už ji nikdo nikdy neodsmradí.

Babiše čeká v Bratislavě soud o to, zda byl agentem StB. Babiš říká, že nejsou důkazy proti němu a že je zvědav, zda se mu ti, co tvrdili, že je estébák, omluví. Omluvíte se mu?
Mě ten soud pramálo zajímá. On se soudí s Ústavem paměti národa SR, který ho vedl na svých stránkách jako estébáka. Když se mě zeptáte, komu víc věřím, tak když se podívám na jejich anamnézu a životopis, tak víc věřím Ústavu paměti národa. Navíc v Česku neplatí rozdování, hodnocení slovenských soudů, ale české zákony. Podle nich má ministr předložit negativní lustrační osvědčení. Proč bych se měl omlouvat někomu, kdo začíná svou vládní kariéru porušením zákona?

Proč jste vlastně služební zákon v době, kdy jste byli ve vládě, nepřijali?
Ta výtka by měla znít, proč jste ho nepřijali dřív. Vláda ho přijala. Kdyby se Sněmovna nerozpustila, tak by byl ten zákon do řádných voleb schválen. Zákon tu měl být leta, ale shoda se hledala jen velmi těžce, protože tu jsou dva extrémy. První: že má být státní správa nezávislá na politické moci a že by měl být státní tajemník protiváhou svému ministrovi. To bychom mohli zrušit volby. Druhý extrém umožňuje ministrům vyměnit všechny ve vedoucích funkcích. Samozřejmě ne všichni to dělají. Podívejte se, jak jsme já i mí předchůdci – Sobotka, Rusnok, Kočárník – nakládali šetrně se státním aparátem. Já jsem přišel s vlastním šéfem sekretariátu a s tiskovým mluvčím a s těmi jsem i odešel. Za nešťastné považuji, že se mluví o odpolitizování státní správy, protože kdo státní správě nerozumí, si to může vykládat, že má být státní správa nezávislá na politické moci. To je nesmysl, správa musí bez protestu splnit veškerá zadání aktuální politické moci. Státní správa musí být ale profesionální. Každý ve státní správě bude muset projít náročnými zkouškami, ve kterých prokáže, že na to má. Když převezmeme personální systém Evropské komise, tak nemusíme nic vymýšlet. Úředník musí být natolik erun že i věcně chybné zadání svého šéfa, který byl dosazen na základě výsledků voleb, dokáže s náležitou péčí vyplnit. Pokud to neudělá, tak bude zavedeno kárné řízení. Když se prokáže, že jeho práci ovlivnil jeho politický názor, tak bude vyhozen, protože od toho tam není. Tuto ideu tak ze 70 % naplňuje předloha, kterou schválila Nečasova vláda, vůbec ji nesplňuje Tejcův návrh, který prošel do druhého čtení.

Myslíte, že se ten zákon za čtvrt roku nedá opravit, aby nezpůsobil na úřadech katastrofu?
Teoreticky ano, ale když slyším blouznění některých kolegů, kterým je jasné, jak má státní správa fungovat, a přitom o ní nemají sebemenší tušení, tak o tom prakticky pochybuji. Nedá se opravit chybná koncepce, že zákon má chránit úředníky proti všem. Ten zákon tu má být proto, aby chránil občany před zvůlí státní správy a před tím, aby si platili neefektivní státní správu.

Pokud se ten zákon změní v přijatelnou podobu, budete pro něj hlasovat?
Určitě chceme na tom s vládou spolupracovat, ale nechtěli jsme hrát hru, že se projednává služební zákon, když pouze pánové Bělobrádek, Babiš a Sobotka naletěli panu prezidentovi na to, že může ode dneška pan prezident jmenovat estébáka do volené funkce. Miloš Zeman pouze řekl, že pokud projde zákon do druhého čtení, tak nebude vyžadovat lustrační osvědčení. Úplně stejně mohl říci, že když zítra přijdou v červených trenýrkách a ve fialových ponožkách, tak také nebude lustrační osvědčení vyžadovat. Ochotně tu odpovědnost všichni přijali. U Babiše to chápu absolutně, jako u bývalého estébáka. U Sobotky pro to mám pochopení, protože má ve své straně komunistů možná více než Vojta Filip. Mrzí mě to u Bělobrádka a Hermana. Ti prodali vládní křeslo za vyrovnání s minulostí.

Proč myslíte, že Zeman najednou zkrotl a nedělá nové vládě potíže, jak se předpokládalo?
Na našem sněmu jsem mluvil o modelu monarcha a oligarcha, o nebezpečí, že monarcha a oligarcha najdou dohodu nad společným cílem.

Tvrdíte, že je Babiš na ministerstvu financí objektivně ve střetu zájmů. V čem je největší nebezpečí?
Mnohem jednodušší je to vymezit negativně. Když si vezmete, jaký má záběr podnikatelské impérium Agrofert, a když si vezmete pravomoci ministra financí, tak spíše řeknu, kdy nebude v konfliktu zájmů. Nebude v konfliktu zájmů, když se rozhodne jít na toaletu, ale jinak skoro vždy. Protože vždycky bude rozhodovat o regulaci finančního kapitálového trhu, o daňové legislativě, rozpočtových prioritách. A to vše jsou životně důležité zájmy impéria Agrofert. Největší konflikt je v tom, že ministerstvo je garantem odborné legislativy vůči bankám. Pan Babiš si dal teatrálně výpověď, ale vlastnická práva mu zůstávají. Má-li někdo desítky miliard korun úvěrů od bank a je současně rozhodující osobou, která určuje prostředí a život těch bank, umíte si představit větší konflikt zájmů?

Podle Babiše nebude kontrolovanější osoby než on. Myslíte, že se dají všechny jeho kroky uhlídat?
Představte si, že jsem ředitel velké banky, u které má Agrofert úvěr. Když dostanu nabídku, abych nestandardně vyhověl úvěrovým podmínkám Agrofertu za to, že pan ministr financí bude nebo nebude prosazovat bankovní legislativu, tak pouze zvážím, zda se to mým akcionářům vyplatí nebo nevyplatí. A tam budou lítat těžké miliardy, o kterých vy nebudete mít šanci se dozvědět. Souhlasím s hlasem lidu, který říká, že Babiš nepotřebuje pět miliónů v obálce, protože je dost bohatý. On potřebuje desetimiliardové úvěrové podmínky. A ty zaplatí všichni ostatní klienti. Protože on dostane neoprávněnou výhodu jako ministr financí a regulátor bankovního trhu.

Babiš říká, že lze vybrat na DPH o 50 miliard korun víc. Je to reálné?
To je stejný plk jako jeho zoufalý výrok, že se tu válí nevyužitých 350 miliard korun na účtech ČNB. Všiml jsem si, že pan prezident všechny ministry zkoušel z odbornosti, nevím, jak oligarcha monarchu přesvědčil o své odborné zdatnosti. Ale celou odbornou veřejnost oligarcha přesvědčil o své odborné zdatnosti výrokem o 350 miliardách. Kdyby to nebylo vážné, tak bych se válel smíchy. Problém je, že to řekl člověk, který jde spravovat peníze nás všech, a evidentně neví, co jde dělat. 

Můžete vysvětlit, proč nelze zaplatit státní dluh z peněz na účtech ČNB a státních firem?
Protože tam hlavně nejsou. Jako ministr financí jsem udělal bezprecedentní krok pro finanční řízení státu, aby se nestalo, že si stát půjčoval na jedné straně a na straně druhé měl ve fondu dopravní infrastruktury prostředky. To platilo řadu let a mě stálo hodně úsilí, aby to tak nebylo. Dnes je státní likvidita řízena centrálně, a to tak, že každá koruna je využívána do posledního haléře. Výrok, že se tu válí 350 miliard bezúročně, je výrok, se kterým nelze polemizovat. To je výrok analfabeta. Ve čtvrté cenové skupině to může říci jakýkoli idiot, ale problém je, že to říká člověk, který bude spravovat naše peníze.

Vy na něj máte pifku?
V tom není nic osobního, ať ty peníze přinese, ale ony tam prostě nejsou.

Co říkáte na to, že nechce náměstky z koaličních stran?
To bych mu nezazlíval, nikdy jsem nebyl přítelem koaličních náměstků. Ale jestli tak akcentuje odbornost, tak je otázka, proč tam jde sám. Jeho výrok o 350 miliardách v ČNB prozrazuje, že o tom nic neví.

Premiér Rusnok řekl, že odchází a předává zemi v lepším stavu, než v jakém ji od vás přebíral. Myslíte si totéž co on?
Co se týče hospodářského růstu, tak vláda na tom nemá sebemenší zásluhu, protože vládní kroky mají minimálně roční setrvačnost. To Jiří Rusnok dobře ví. V tu chvíli byl premiér, tak to říct musel. Myslím si, že Rusnokova vláda odchází s tím, že udělala mnohonásobně větší zakázky bez výběrových řízení, že dělala nesrozumitelná personální opatření, že ministr Jan Fischer tlačil Českou exportní banku do evidentně nevýhodných operací. Myslím si, že Rusnokova vláda je vláda nikoli v demisi, ale vláda bez důvěry od samého začátku.

Horko těžko byste ale hledal zastánce Nečasovy vlády. Už víte, kde jste udělali chybu?
Odskákali jsme určitou etapu, když jsme museli zabetonovat zdravé základy pro budoucí prosperitu, a budoucí prosperita, jak známo, není vidět, protože každý se dívá do peněženky dnešního dne. Všichni souhlasí s tím, že se musí šetřit, ale pokud by se mělo šetřit zrovna na něm samotném, tak s tím zásadně nesouhlasí.

To ale nebyl jediný důvod, proč jste jako bývalá koalice dostali takový výprask u voleb.
Jestliže do velmi špatné nálady, kdy končí mejdan a přichází doba úspor, přijdou naprosto nesmyslné koaliční hádky a jestliže přijdou křiklavé případy protežování milenek, které dostávají stotisícové odměny za nic, tak někdy i banální skandál může být zásadní. A také tu byli profesionální šiřitelé blbé nálady – např. protikorupční fond Karla Janečka nebo Transparency International. Tyto iniciativy viděly za každým stínem zločin a okamžitě oznamovaly veřejnosti, že se páchá zločin, i když tomu tak nebylo. Dnes nastupuje vláda, která na svém začátku má objektivní porušení zákona a objektivní konflikt zájmů. Já se ptám, kde jsou tyto iniciativy? Proč tváří v tvář excesům neskonale horším mlčí? Logicky si musím klást otázku, zda nebyly tyto iniciativy iniciovány proto, že měly jenom otevřít dveře jiné politické síle?

To brzy uvidíme, zda budou stále mlčet, ale zpět k vám. Říkáte, že za vaším propadákem byly milenky, hádky…
Milenky nevadí, ale nesmějí být protežované.

Na sobě žádnou poskvrnu nevidíte?
Dnes a denně zpytuji svědomí, trýzním se chybami, které jsem učinil, ale o tyto pocity se s vámi nechci dělit.

Naši čtenáři by od vás trochu sebereflexe přivítali.
Vaše čtenáře chci ujistit, že jsem si svých chyb vědom a že je nechci opakovat, zveřejňovat je nechci, protože by je populistická vláda zcela překroutila.

Považujete za chybu, že technokrat, jako je Jaromír Drábek, šel dělat ministra práce a sociálních věcí, načež resort skončil v rozvalu?
Vůbec ne. Považuji za chybu, že jsme si neuvědomili, že když pan Drábek bude chtít dát věci do pořádku, tak že tím rozbourá dvacetileté vazby těch, kteří kdysi získali miliardové zakázky bez výběrového řízení a pokládali to za svou věčně propachtovanou licenci. Tím myslím hlavně OK Systém a pana Procházku. Ten se někdy v 90. letech dohodl s ČSSD a ODS, že za zhruba půl miliardy ročně, což je asi tak desetkrát předraženo, bude zařizovat servis pro ministerstvo práce. Nikdy neprošel výběrovým řízením, prostě to dostal od Zemana a Klause jako léno. Pan Drábek chtěl tyto dávno zavedené a pro stát nevýhodné vztahy rozbít. Za chybu považuji, že si neuvědomil, na jakého sršně šlape. Kdo chtěl na ministerstvu zavést pořádek, byl označen za zloděje, aby se mu něco takového nemohlo povést a aby se pan Procházka a jeho OK Systém mohl vrátit zpátky k nevýhodným kšeftům pro stát.

Chcete říci, že nevýhodné smlouvy pro stát se ruší způsobem, jakým se Drábkův náměstek Šiška dostal do vazby?
Nechci říct, že se pan Šiška nedopustil řady chyb, ale chyby jsou buď od toho, aby se napravily, nebo od toho, aby se staly zástupným důvodem pro to, aby staří zloději mohli krást dál.

Jak to, že staří zloději nejsou za mřížemi a je tam ten, který jim v tom měl zabránit?
To je trochu problém dnešního dne. Staří zloději nejsou za mřížemi a staří estébáci se vracejí k vládním postům.