Sněmovnou včera v prvním čtení prošlo připojení České republiky ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, známé jako fiskální pakt. Smlouva zavazuje státy k programovému brzdění zadlužování, zavádění zákonných opatření proti zvyšování dluhů a snižování rozpočtového schodku.
Koaliční vláda však stále nemá jistotu, že připojení k fiskálnímu paktu nakonec projde. Protože se jedná o ústavní zákon, musí být schválen 120 hlasy poslanců. Koalice však vládne 111 hlasy, pro schválení tedy musí získat dalších devět hlasů z tábora opozice. Ta však má řadu podmínek. Vládě nezbývá než jednat s opozicí, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„TOP 09 si vždy přála, aby naše země přistoupila k fiskálnímu paktu,“ řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho strana je proto ochotna ratifikaci podpořit, a dokonce svoji podporu rozšířit i na podporu státních rozpočtů do konce volebního období této vlády. Má však klíčovou podmínku. Česko se totiž k paktu chce připojit šalamounsky – nebude se hlásit k ustanovením římská tři a čtyři, která obsahují závazek snižovat strukturální deficit a uplatňovat dluhovou brzdu. Ta by měla podle vlády platit až v době, kdy u nás začne platit euro. To ale zásadně odmítá TOP 09.
„Fiskální pakt musíme přijmout bez výjimek, tedy bez odložení platnosti bodů 3 a 4, které zavazují vládu ke snižování strukturálního deficitu a k uzákonění tzv. dluhové brzdy. Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 procent HDP. Netrváme ale na tom, aby celá smlouva byla platná již od příštího roku,“ řekl místopředseda TOP 09. „Pokud to vláda neučiní, podpis a ratifikace je pokrytectví, na kterém se TOP 09 podílet nebude,“ dodal Kalousek.
Pakt ale striktně neodmítli ani komunisté. Jak řekl v debatě Jiří Dolejš (KSČM), „neodmítáme, ale ani neříkáme ano. Musíme diskutovat praktické břemeno, co bude pro nás znamenat například snižování strukturálního deficitu, aby se nestalo příliš úzkým koridorem, škrtícím límečkem pro ekonomiku, pro zaměstnanost, pro narušení sociálního smíru“.
Sobotka chce s oběma stranami o podpoře jednat. Přislíbil, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy, byť na to chce zatím výjimku. „Je ale třeba přihlížet k reálné ekonomické situaci,“ zdůraznil Sobotka. Podle premiéra by splnění požadavku TOP 09, aby od roku 2016 začaly platit všechny články fiskálního paktu, znamenalo snížit schodek ze sta miliard na polovinu. To však během roku není podle premiéra možné. Podle Sobotky TOP 09 nabízí podporu při škrtech, nikoli však při zvyšování příjmů rozpočtu.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se ratifikace smlouvy stane projevem změny politiky země k Evropské unii. Zároveň zopakoval, že přijetí eura nebude otázkou současného volebního období. „ČR na to nemá rozpočtové předpoklady, není schopna plnit kritéria,“ uvedl Babiš. Další opoziční strany jednat vůbec nechtějí. „Budeme hlasovat proti ratifikaci,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Je to jen další přenesení práv národního státu do Bruselu, je to tichá příprava k přijetí eura, což by mělo pro naši zemi velké náklady,“ dodal.
Právo, 15. 5. 2014, rubrika: Trh & ekonomika, str. 21
