Kalousek: Stát není firma, proto ho nelze řídit jako firmu
Poslední výrok prezidenta Miloše Zemana v médiích, že ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je premiérem války, opět vyvolal kritiku politiků. Místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi je líto, že prezident Miloš Zeman víc než hlava členského státu Evropské unie působí jako propagandista Kremlu. „Ukrajina se s anexí Krymu nemůže smířit úplně stejně, jako se Československo nikdy nemohlo smířit s tím, že přišlo o Sudety,“ prohlásil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Když se ohlédnete za loňským rokem, co považujete za nejlepší a nejhorší, co se stalo v politice?
Za nejlepší považuji, že je tady stále ještě mír, nejnižší míra chudoby a jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti. I když na všechno brbláme, tak to, že patříme do velmi malé části zeměkoule s relativně malou mírou chudoby a relativně velkou mírou bezpečí, pokládám za to lepší. To, co pokládám za nejhorší, je, že těch dvacet pět let zpátky, kdy jsme mohli žít ve svobodě a které k tomuto faktu vedly, je stále zpochybňováno a že velkou odezvu mají populistické a autokratické hlasy, že to chce úplně jiný systém.
Trochu jiný systém skutečně nastává, protože na místo tradičních stran nastupují populistická hnutí. Ani TOP 09 nebyla v loňských podzimních komunálních a senátních volbách příliš úspěšná. Už jste analyzovali příčiny tohoto neúspěchu?
TOP 09 byla mimořádně úspěšná v evropských volbách, nebyla úspěšná v komunálních volbách. Je evidentní, že je před námi mnoho práce v regionech, ve skutečném pojmenování regionálních problémů a jejich řešení, ve vyhledávání regionálních témat a v tom, abychom umožnili regionálním osobnostem se skutečně prezentovat. To je rozdíl mezi velkým úspěchem v evropských volbách s celostátními tématy a komunálních volbách s lokálními tématy. To jasně říká, kde je ten problém, a my na tom problému budeme pracovat.
Vaše strana je velkým kritikem zahraniční politiky Miloše Zemana. Jak hodnotíte jeho poslední výrok v médiích, že ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je premiérem války a zavrhuje mírová řešení, jak je navrhují evropské státy?
Znovu musím opakovat, že je mi velmi líto, že pan prezident mnohem víc než hlava členského státu Evropské unie působí jako propagandista Kremlu. Těžko vyčítat premiérovi suverénní země, že trvá na územní celistvosti své země, která mu byla garantována mezinárodními smlouvami a mezinárodním právem.
Považujete tedy postoj ukrajinského premiéra za oprávněný, že Ukrajina se nemůže smířit s tím, že by Krym byl definitivně součástí jiného státu - Ruska?
Ukrajina se s tím nemůže smířit úplně stejně, jako se Československo nikdy nemohlo smířit s tím, že přišlo o Sudety.
Řada politiků i vojenských odborníků ovšem považuje za nepředstavitelné, že by se dnes ruský prezident Vladimír Putin vzdal anektované Ukrajiny. Měla by i Evropská unie přes hlasy kritiků, jako je Miloš Zeman, trvat na tom, že by mělo být dodržováno mezinárodní právo?
Jistě. Myslím, že Evropská unie sdílí a společně chrání nějaké hodnoty, mezi nimi i mezinárodní právo, a to tady bylo jednoznačně porušeno. Koneckonců stále platí sankce za Krym, to znamená, že Evropská unie sankcionuje Rusko jako agresora Krymu.
Jste tedy přesvědčen, že dokud se Rusko nevzdá Krymu, měl by Západ na těchto sankcích stále trvat?
Zatím nevidím jediný důvod, proč by měly být odvolány.
Od Nového roku došlo v České republice k mnoha změnám, byly například zrušeny zdravotnické poplatky, přibyla třetí sazba DPH, zvýšily se důchody i platy státních zaměstnanců. Může některé z přijatých opatření přispět k dalšímu oživení české ekonomiky?
Když pumpuje vláda peníze do ekonomiky, je to samozřejmě vždycky nějaký příspěvek k růstu hrubého domácího produktu. Ale je to příspěvek stojící na hliněných nohou, protože to je kupování si několik desetinek HDP na dluh. To se vždycky v budoucnosti vymstí, protože prostě nejde o růst na zdravých základech. Naše vláda se nezasloužila o ten současný růst ekonomiky, ale nezasloužila se o něj úplně stejně jako současná vláda. Současné oživení není tedy zásluha žádné vlády. To, o co jsme se zasloužili my, je, že ten růst mohl běžet na zdravých základech na téměř vyrovnaných veřejných rozpočtech s minimálním strukturálním deficitem a že tato vláda mohla dál směřovat k vyrovnaným veřejným rozpočtům. Vláda svými opatřeními naopak ten trend otočila a opět otevírá nůžky mezi příjmy a výdaji a jede po trati do stanice dluhová past.
Jak tedy Váš nástupce ve funkci ministra financí Andrej Babiš plní své sliby, že bude řídit stát jako firmu, že sníží zadluženost a zlepší hospodaření s finančními prostředky státu?
To, že stát se má řídit jako firma, je bezobsažný plk. To prostě nejde. Stát není firma, proto ho nelze řídit jako firmu. Plnit tento slib je samo o sobě nesmysl, protože je nesmyslný. Ale to, co lze sledovat, je plnění slibu Andreje Babiše, že zvýší o desítky miliard efektivitu výběru daní. Opak je pravdou, efektivita výběru daní se nezlepšila, naopak, v závěru minulého roku se mírně zhoršila. Uvidíme, jak to bude v letošním roce. Ten celkový vyšší daňový přírůstek není zásluhou lepšího výběru daní, ale vyššího tempa ekonomiky. Efektivita výběru daní se tedy mírně zhoršila, takže to je přímo proti onomu slibu, že Babiš bude lépe vybírat daně. Stejně tak je realita pravým opakem slibu Andreje Babiše, že bude šetřit a podporovat investice. Výdaje pro vládní spotřebu jsou o desítky miliard vyšší, než byly za nás a než se plánovaly, a investice jsou naopak nižší než v kterémkoli roce naší vlády.
Jak tedy vidíte českou ekonomiku v letošním roce? Jste optimista, když na jednu stranu dochází k jejímu oživování, ale na druhou stranu je zřejmé, že protiruské sankce mají dopad i na Evropu a propad ruského rublu a ruské ekonomiky se může podepsat i na německé ekonomice, na kterou jsme hodně navázáni?
Jsem velmi opatrný optimista, když si uvědomuji to penzum rizik, které představuje jednak situace na východních hranicích Ukrajiny a jednak situace na jihu eurozóny, zejména v Řecku, Španělsku, ale i Itálii. A o to víc je nezodpovědné od vlády, že místo toho, aby vývoj veřejných rozpočtů plánovala tak, že tato rizika se mohou stát realitou, tváří se, že je před námi pouze bezoblačná budoucnost.
Před rokem a půl padla vaše vláda po policejních manévrech, kdy se na Úřadu vlády a u lobbistů uskutečnily domovní prohlídky, které byly dávány do souvislosti s politickou korupcí. Jak si vysvětlujete, že policie a státní zástupci nebyli dodnes schopni tuto souvislost prokázat a ani předložit relevantní důkazy, které by odůvodnily takovou monstrózní akci i obrovské důsledky, které měla na vývoj v České republice? Pádem vlády počínaje, pokračujíc prezidentskou vládou a předčasnými volbami, které změnily politickou mapu, konče.
O relevanci toho zásahu, který bezprostředně vedl k pádu vlády, jsem měl vážné pochybnosti už tenkrát. Často jsem si kladl otázku, zda hlavním důvodem nebylo vniknutí do vojenského zpravodajství a změna vlády. Myslím si, že po roce a půl je zřejmé, že ta pochybnost je oprávněná. To, s čím vrchní státní zastupitelství v Olomouci přišlo, je naprosto neospravedlnitelné pro ten zásah.
Nemáte pocit, že právě vzhledem k tomu, že se nic nestalo a že se státní zástupci nemusí odpovídat, že zřejmě bez pádného důvodu takovou akci spustili, je to nebezpečný precedens do budoucna?
Promiňte, já polemizuji s tím, co jste řekla, že se nic nestalo. Stalo se, že padla vláda a policejní složky vnikly do Vojenského zpravodajství. Otázka je, proč ten zásah byl vykonán. Pokud byl konán proto, aby byli dopadeni a potrestáni viníci trestné činnosti, tak se opravdu nic nestalo. Pokud byl konán proto, aby padla vláda a konkrétní policejní složka obsadila Vojenské zpravodajství, pak to bylo naprosto úspěšné.
Libuše Frantová
Zdroj: parlamentnilisty.cz, 6.1.2015