Buď standardní demokratický provoz, anebo vláda vůdců. O nic menšího se v blížících sněmovních a prezidentských volbách nehraje. V rozhovoru pro INFO.CZ to řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Pokud jde o povolební uspořádání, je pro něj nepředstavitelné, aby jeho strana vládla s komunisty či s Andrejem Babišem. „S jakoukoli jinou demokratickou stranou jsme schopni představit si spolupráci, pokud jde o demokratickou levici, v hospodářské politice by ty kompromisy byly asi nesmírně obtížné, avšak nebyly by nepředstavitelné. Konec konců česká nebo tenkrát československá demokracie s tím má svoji zkušenost: demokratickým stranám – pravicovým i levicovým – nezbylo za první republiky nic jiného, než se spojit, pokud nechtěly pustit k moci komunisty nebo Konrada Henleina,“ vysvětluje Kalousek.
Mluvíme spolu na konci volebního období stávající sněmovny. Dovolte proto nejprve bilanční otázku: jak ho hodnotíte z pohledu TOP 09 a jak obecně, pokud jde o vývoj české politiky?
TOP 09 měla úkol opoziční strany a myslím si, že jsme tuto roli, která je pro demokracii nezbytná, zvládli důstojně, že jsme byli konzistentní ve svých pozicích, že jsme argumentačně odhalovali nedostatky vládních návrhů, předkládali jsme vlastní alternativy, a nutno k tomu dodat, že si vládní koalice ulehčila problém s našimi návrhy tím, že je vůbec nepřipouštěla na program sněmovny. Nedělala to pouze nám, ale také ODS a koneckonců také asi i komunistům. I když v jejich případě takový přehled nemám. Pokud bych měl stručně hodnotit vládní politiku, řekl bych asi, že to bylo období promarněných šancí a období utahování šroubů.
V jakém slova smyslu?
Období promarněných šancí proto, že se vláda těšila velmi dobrému hospodářskému růstu, který sice nezpůsobila, avšak každoroční přírůstky do státního rozpočtu, které měla díky hospodářskému růstu k dispozici, nepoužila k tomu, aby si udělala nezbytné domácí úkoly, aby nastartovala nezbytné systémové změny a reformy v penzijním pojištění, ve zdravotním pojištění a stabilizovala tak jejich rozpočty do budoucna. Oni neudělali nic jiného, než že zrušily první kroky, které jsme udělali v předešlém volebním období my, což bych jim odpustil, kdyby předložili alternativu, oni ale neudělali nic: pouze ty peníze naprosto neefektivně rozhazovali.
Na konci volebního období tak máme obrovsky nakynulý rozpočet, mnohem větší armádu státních zaměstnanců a nejnižší rozpočet na investice za posledních deset let. I v dobách krize se rozpočtovalo na investice mnohem víc peněz, než kolik rozpočtuje vláda v roce 2018. Protože tu korunu, když projídáte, tak jí nemůžete investovat. Tolik k promarněným šancím, ještě horší je to ale s utahováním šroubů.
Tak jak byla vláda neschopná předložit a prosadit jakoukoli smysluplnou systémovou změnu ve vzdělání, ve zdravotnictví, v sociálních věcech, taky byla neobyčejně aktivní v přidělávání šikany občanům. Ne jenom podnikatelé, ale každý z nás přišel za toto volební období o velký kus svobody. Není to jenom otázka oněch známých represivních nástrojů, jako je elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení, ale jsou to desítky šmírovacích registrů, díky kterým o vás stát ví úplně všechno včetně vašeho zdravotního stavu, což je poměrně intimní věc, se kterou se často nesvěřujete ani těm nejbližším. Ale stát to o vás ví, má o vás neuvěřitelné množství informací, které není schopen nějak systémově zpracovat, které by se ale mohly hodit, kdybyste zlobil.
Pokládám to za nesmírně nebezpečné a spousta těch registrů musí být podle našeho názoru zrušena. My jsme dokonce sestavili seznam, kterému říkáme Seznam nesvobody, obsahuje osmnáct položek, které podle našeho názoru musí být zrušeny, aby byl občan svobodnější. Neodehrává se to navíc pouze v legislativní rovině, ale také v exekutivní rovině. Zmínit mohu v poslední době často diskutovaný přístup finanční správy k daňovým poplatníkům, z nichž jsou skoro všichni sprostí podezřelí, mnoho z nich je potřeba zlikvidovat.
Státní správa se prostě přestala během posledních let chovat jako servis a začala se chovat jako biřic. Skončím tou větou, kterou jsem začal: období promarněných šancí a období utahování šroubů, je potřeba to napravit, domácí úkoly konečně udělat a ty šrouby zase povolit. A k tomu my jsme připraveni.
Za několik týdnů se uskuteční sněmovní volby, tři měsíce po nich proběhne přímá volba prezidenta. Jak si myslíte, že bude naše země vypadat za půl roku?
Řeknu vám, co bych si přál. Přál bych si, aby to byla svobodná země s plnohodnotnou liberální demokracií Masarykova typu, která bude jasným a věrohodným partnerem svým spojencům v Evropské unii a bude v hlavním proudu Evropské unie. Kdybych měl pojmenovat zase dvě nejdůležitější věci, o které se bude v těchto volbách hrát, tak se bude hrát o to, zda tu budeme mít demokracii Masarykovského typu a vládu práva, anebo tady budeme mít oligarchii východního typu a vládu vůdců. O to se bude hrát.
A druhá věc, o kterou se bude hrát, je, zda Česká republika nevypadne z hlavního proudu Evropské unie a nevypadne na její periferii. Po brexitu je vícerychlostní Evropa bohužel realitou, a já z toho nemám radost, ale je to realita, se kterou nic nenaděláme, avšak pokládám za bytostný národní zájem České republiky, aby zůstala v tom rychlém hlavním proudu.
Faktem ale je, že zahraničně-politická témata v České republice volby nevyhrávají. S jakými prioritami, pokud jde o domácí politiku, do letošních voleb jdete?
To, co jsem vám teď popsal, pokládáme za opravdu to nejdůležitější, protože to rozhodnutí, které letošní volby udělají, bude mít mnohem delší dosah, než jedno volební období. Spoustu jiných věcí můžete opravit, můžete je vrátit, ale pokud výrazně otočíte zahraničně-politickým směřováním země, anebo když začnete rezignovat na vládu práva, a začnete realizovat vládu vůdců, tak z toho taky nemusí být cesta zpátky. Podívejte se třeba na vývoj v Polsku, kde začínají být opravdu rozmontovávány základní pilíře právního státu a řada lidí má obavu, zda se v Polsku právní stát podaří obhájit, anebo zda se tam prosadí vláda vůdce.
Proto o tom mluvím jako o nejdůležitějším momentu z hlediska dlouhodobého dosahu. Jinak máme pochopitelně zpracovaný poctivý velmi nepopulistický program pro všechny obory lidské činnosti. Našimi prioritami jsou standardně rozpočtová odpovědnost, snížení byrokracie, mnohem menší vliv státu do ekonomiky, než realizuje Sobotkova vláda, velmi se věnujeme také otázce platů, protože Česká republika je na osmdesáti procentech růstu ve vztahu k Evropě, ale na čtyřiceti procentech, pokud jde o platy.
Tam je zapotřebí udělat dvě věci: změnit hospodářskou politiku od podpory montoven k podpoře ekonomiky nápadů. A to je běh na dlouhou trať. Druhá věc, kterou lze udělat mnohem rychleji, je snížit odvody státu, které jsou vázány právě na pracovní místa. Aby si člověk mohl více odnést ve své peněžence a méně odváděl státu. Proto navrhujeme snížit sociální pojištění o osm procent, a tento výpadek v důchodovém pilíři nahradit zhruba třiceti procentním inkasem daně z přidané hodnoty. Tradičně se věnujeme reformám zdravotnictví a penzijního systému, které jsou nezbytné, chceme-li, aby dnešní mladé generace dožívaly důstojně, nebo reformě vzdělání, která je nezbytná vzhledem ke konkurenceschopnosti.
Máme také kvalifikovaně zpracovaný program rozvoje infrastruktury, kde jsme přesvědčeni, že se rychlé budování našich páteřních sítí – ať už železničních, dálničních nebo silničních – neobejde bez vstupu privátního kapitálu. Proto navrhujeme transformaci příslušných organizací tak, aby do nich mohl vstoupit privátní kapitál a mohl potřebné změny zafinancovat. Velmi se věnujeme otázce kultury, protože je to pro nás velká priorita. Je to program pro všechny obory lidské činnosti a mohu jenom garantovat, že je opravdu poctivý a že není populistický a že neslibujeme nic nereálného.
Co říkáte na to, že Miloš Zeman pozval na Hrad Andreje Babiše kvůli jeho trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo?
Prezident republiky má právo setkat se s kýmkoli. Také se mohli sejít na Čapím hnízdě, což se už také stalo (smích). Že jsou oba dva významnými spojenci, je evidentní. Dokonce to spojenectví pan prezident potvrdil onou větou, že by pana Babiše jmenoval premiérem, i kdyby byl ve vazbě. Myslím si, že je to už totální ztráta soudnosti, vypadá to, že prezident republiky chce své zemi udělat další obrovskou ostudu na celém světě, je šokující, že něco takového vůbec řekne. Ale chtěl tím demonstrovat hlavně to, jak úzce je s Andrejem Babišem propojen a jak stojí o to, aby to byl jeho spojenec.
Tvrdíte, že letošní volby budou o tom, zda se naše politika promění v politiku vůdcovského typu, znamená to tedy, že spor pravice s levicí bude letos upozaděn?
Myslím si, že je nesmírně důležité, aby tady byl. Politika a volby by měly být především o střetu pravo-levých idejí. Ale teď kromě střetu pravo-levých idejí, který je tady přítomen, je velmi důležité, aby byl uchován prostor, kde vůbec k tomu střetu bude moct docházet. Ta otázka není, jaká hra se na tom hřišti bude hrát, ale jestli se podaří zachránit to hřiště. A to je ona demokracie a to jsou principy právního státu a to by mělo být společné všem demokratům, ať už na pravé nebo na levé straně politického spektra.
V opačném případě přestane být politika střetem idejí a bude to autokratický systém správy země, který může samozřejmě fungovat – z historie známe mnoho autokratických a dokonce diktátorských způsobů správy země, které nějakou dobu vždycky fungovaly – ale lidé přišli o svobodu. A pro nás je individuální svoboda každého člověka prioritou číslo jedna.
Vzniká tady blok tradičních stran proti Andreji Babišovi?
Já bych to takto neformuloval. Nemohu také mluvit za jiné. Můžu mluvit pouze za TOP 09, a za TOP 09 říkám, že je pro nás nemyslitelné, abychom měli vládní spolupráci se dvěma subjekty, které chtějí mnohem autokratičtější systém správy země, než je parlamentní demokracie, a to jsou bezpochyby komunisté a hnutí ANO. S něčím takovým nelze spolupracovat, s něčím takovým je možné pouze bojovat.
A pokud jde o ostatní strany?
S jakoukoli jinou demokratickou stranou jsme schopni představit si spolupráci, pokud jde o demokratickou levici, v hospodářské politice by ty kompromisy byly asi nesmírně obtížné, avšak nebyly by nepředstavitelné. Konec konců česká nebo tenkrát československá demokracie s tím má svoji zkušenost: demokratickým stranám – pravicovým i levicovým – nezbylo za první republiky nic jiného, než se spojit, pokud nechtěly pustit k moci komunisty nebo Konrada Henleina.
V minulých prezidentských volbách jste měli ve druhém kole svého kandidáta. Jaké cíle si dáváte tentokrát?
Nepředpokládáme, že postavíme svého kandidáta. Ne že by v našich řadách nebyly osobnosti, na které bychom byli pyšní jako na prezidenty, ale upřímně řečeno nemáme sílu vést dvě kampaně. Ti kandidáti, kteří nasbírali dostatek podpisů pro svoji kandidaturu, veřejně deklarovali, že nechtějí nějakou jednoznačnou stranickou podporu, což my respektujeme, a myslím, že mohu říct, že v řadách TOP 09 není jeden jediný volič Miloše Zemana, pokud jde o ostatní kandidáty, sympatie budou v naší straně poměrně pestře rozloženy. Pokud zaujmeme nějakou jednoznačnější pozici, bude to určitě až po volbách.
Zdroj: Info.cz, 18. 9. 2017
