Kalousek: Rozpočet se nedělá z úterka na středu

Václav MORAVEC, moderátor

Ministerstvo financí čelí kritice, že další plánované zvýšení daně z přidané hodnoty od prvního ledna příštího roku problémy schodku státního rozpočtu nevyřeší. Naopak je prohloubí. V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který mají Otázky k dispozici, počítá Ministerstvo financí s částkou vybranou na dani z přidané hodnoty ve výši bezmála 214 miliard korun. Hlavními hosty dnešních Otázek jsou český ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vítejte po čase v Otázkách. Hezké dobré poledne, pane ministře.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/

Hezké poledne, děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC

A vítám i předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslava Zavadila, hezké poledne přeji, pane předsedo.

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS

Hezké poledne přeji divákům.

Václav MORAVEC

Pane ministře, s jak těžkým srdcem jste předkládal v pátek státní rozpočet, kde se zvyšuje složená daňová kvóta na 35,5 procenta, tedy vracíme se k roku 2008 v rámci daňového zatížení?

Miroslav KALOUSEK

Tak samozřejmě nikdo nedělá tato opatření rád. Ale jsou-li nezbytná k tomu, abychom snižovali deficity a odstranili tak nebezpečí, že budeme rukojmím v rukou finančních skupin a finančních trhů, tak nám nic jiného nezbývá. Já bych jenom velmi rád zdůraznil, že 68 procent toho úsilí se odehrává na straně výdajů. Vláda má obrovský úkol prostě snižovat deficity, snižovat míru zadlužení. A 68 procent toho úsilí se odehrává během jejího mandátů na straně výdajů, tedy v úsporách. A 32 procent se tedy odehrává na straně daňové legislativy, tedy zvýšením oné daňové kvóty. Přičemž těch 35 a několik desetin.

Václav MORAVEC

A půl.

Miroslav KALOUSEK

35 a půl procenta pro rok 13. V roce 14 by to mělo být jednu desetinku pod. Prostě bude to oscilovat kolem 30 procent, 35 procent. Já osobně pokládám za dlouhodobě rozumnou míru přerozdělování ve společnosti. Všechno, co vyprodukujeme, přerozdělujeme ve prospěch sociálních transferů a veřejných výdajů fakultativního typu. A levice s pravicí vždycky bude vést věčný souboj o tom, zda se má přerozdělovat více nebo méně. Já těch 35 procent dlouhodobě pokládám za poměrně správný poměr pro Českou republiku. Chtěl bych jenom podotknout, že opozice, která nás velmi kritizuje za tyto kroky, současně jedním dechem říká, že máme daňovou kvótu podseknutou, tedy nižší o 3 až 4 procenta. A že by chtěli daňovou kvótu zvýšit o 3 až 4 procenta. Jedno procento je, prosím pěkně, 40 miliard. To znamená opozice, a s nimi často i odbory, prosím říká: my chceme vytáhnout z lidí o 120 až 160 miliard ročně na daních více, než dělá tato vláda, kterou kritizujeme za zvyšování daní.

Václav MORAVEC

Vy tedy říkáte: v roce příštím. A to je v návrhu státního rozpočtu na příští rok, že se zvýší ta složená daňová kvóta zhruba o procento na 35,5 procenta, že v roce 2014 dojde k poklesu o jednu či dvě desetinky procenta té složené daňové kvóty.

Miroslav KALOUSEK

Ne, jednu až dvě desetinky procenta pod 35 procent. Protože předpokládáme, že od 1. 1. 2014 začnou platit zákony spojené s jedním inkasním místem. A tam dochází k poklesu některých přímých odvodů.

Václav MORAVEC

Tudíž se sníží.

Miroslav KALOUSEK

Tudíž se sníží daňová kvóta.

Václav MORAVEC

Složená daňová kvóta v roce 2014.

Miroslav KALOUSEK

Navíc vždycky si musíme uvědomit, že to je relativní ukazatel. Že to je poměr, poměr odvodů k hrubému domácímu produktu. To znamená: roste-li hrubý domácí produkt, tak autonomně klesá daňová kvóta. K tomu je třeba možná potřeba dodat ještě, že v roce 2004 v době absolutní hojnosti, v době pěti, šesti procentních růstů jsme měli složenou daňovou kvótu 37 procent. To znamená, dnešní výkřiky o tom, že to je bezprecedentní zvýšení daní, které dělá tato vláda, prostě neodpovídají skutečnosti.

Václav MORAVEC

O návrh státního rozpočtu na příští rok je od pátku veřejně přístupný a to na stránkách připravované mediální legislativy. Po tom prvním čtení, Jaroslave Zavadile, co jako odbory tomu návrhu státního rozpočtu na příští rok říkáte?

Jaroslav ZAVADIL

No tak samozřejmě jsme na to zatím měli málo času a ta naše "alajza" bude jako vždycky perfektní během 14 dnů. No ale po tom prvním čtení můžu říct asi tolik: myslím si, pane ministře, že tento návrh rozpočtu, který jste předložil, tak ten vám nemůže zbaštit ani bílý tesák. To se přiznám. A natož teda my. My tam vidíme řadu věcí, které jsou rozporuplné, a o kterých je potřeba vést vážnou debatu.

Václav MORAVEC

Na straně daní, když se bavíme.

Jaroslav ZAVADIL

Samozřejmě, teď se bavíme nejenom na straně daní, na straně příjmů, pak k tomu můžu přidat i důchody a to, co je tam v rozpočtu kalkulováno. Takže vy počítáte s růstem jedno procento, my počítáme s tím, že růst žádný nebude, že bude mínus jedna až mínus jedna a půl.

Václav MORAVEC

Teď se bavíme o celé ekonomice, že rozpočet, státní rozpočet, aby tomu divák rozuměl, státní rozpočet na příští rok. Ministerstvo tedy nachystalo na jednoprocentním růstu. Vy máte recesi.

Jaroslav ZAVADIL

My máme předpoklad další recese. A ono to tak jaksi vyplývá.

Václav MORAVEC

A snížení ekonomiky o procento a půl.

Jaroslav ZAVADIL

O procento, až o procento a půl. Což je už rozdíl v těch základních atributech 20 až 25 miliard. Kdyby to tak bylo. Já bych si skutečně to nepřál, ale bohužel ty naše prognózy se většinou teda naplňují, protože už, když si vezmu minulý rozpočet, tak my jsme tehdy už říkali, že to bude mínus jedna. Tehdy pan ministr byl optimistický. Nebo ministerstvo bylo optimističtější. A tehdy se hovořilo o 2,5. Nakonec se to dostalo skutečně na tu hranici a ten současnej trend nás opravňuje k tomu, abychom mohli říct, že jsme měli pravdu. Bohužel. Takže.

Václav MORAVEC

Jinak řečeno podle vás ministerstvo nemůže splnit, pokud nebude znovu škrtat, tak nemůže splnit ten stomiliardový schodek, se kterým se počítá.

Jaroslav ZAVADIL

Čili my se budeme podle mého názoru vracet někdy na přelomu roku k tomu, co se událo na přelomu minulého roku. To znamená, že přijdou opět balíčky, podle našeho názoru. Čili tady už se trošku nabízí takové jaksi nadnesené názvosloví, že jste balíčkový ministr, který bude muset těma balíčkama neustále jaksi řešit ten problém na příjmové straně. A prostě to budete muset řešit, protože tak, jak jsme si vyčetli, tak vy jste si naplánoval například na DPH-áčku, na tom zvýšeném DPH-áčku jedno procento, což je zhruba asi poměr 9 ku 7. Čili asi 16 miliard a máte je tam zakalkulováno. A předpokládáte dokonce i určitých pět miliard z převodu ještě ze současného zvýšení. Ale já si myslím, že vás to nemůže k tomu opravňovat. Protože ten výběr na DPH-áčku tak, jak vy jste očekávali, tak ten, alespoň ty údaje, které máme k červenci, já samozřejmě nemám srpnové, ty budou asi příští týden, tak ten nám tam jaksi ukazuje, že nejenom, že se nevybralo to, co teda jste si teda zadali jaksi v tom rozpočtu. Ale vybralo se ještě méně, to znamená, že při zvýšení na 4 procenta se v tom červencovém jaksi statistickém údaji objevilo číslo asi mínus 2,3, čili 2,3 miliardy se nevybraly. A já nepředpokládám, byť teda můžou prázdniny trošičku nahrát na turistický ruch, a že se to trochu změní, ale na konci roku očekáváme, že stejně ten propad bude.

Václav MORAVEC

Tak nejdříve, že jste balíčkový ministr. A že i rozpočet na příští rok tak, jak jste ho teď předložil v pátek, tak v sobě má zakomponovaná rizika, že zase budete muset přijít s balíčkem, pane ministře.

Miroslav KALOUSEK

Tak zaprvé neexistuje prognóza bez rizik. Ono se velmi dobře prognózuje v dobách, kdy na obloze není ani mráček. V dobách velmi silných turbulencí a ekonomických rizik souvisejících především s eurozónou, jsou samozřejmě ty predikce vždycky zatíženy poměrně značnou mírou rizik. Rozpočet.

Václav MORAVEC

Ale u nás j víc zamraženo než v okolních státech v současnosti, pane ministře.

Miroslav KALOUSEK

Já s tímhle nemůžu souhlasit. To, co vy říkáte, protože by bylo velmi špatné dívat se na tu situaci na základě jednoho jediného indikátoru. A to je hrubý domácí produkt. Podíváte-li se na další údaje jako průměrná míra nezaměstnanosti, inflaci, a především úrokovou míru, to znamená, za kolik jsou ochotni věřitelé těm státům půjčovat. Tak jsme v situaci, kterou nám naopak ty sousedé mohou závidět ve všech ostatních.

Václav MORAVEC

Ale když se to sečte, tak říkáte, že je lepší být v ekonomické recesi, chápu-li správně vaše slova, než mít vyšší nezaměstnanost, vyšší úrokové sazby.

Miroslav KALOUSEK

Takhle jsem to neřekl.

Václav MORAVEC

Tak to vyznívá.

Miroslav KALOUSEK

Tak mě to, prosím, nechte vysvětlit. My neseme prostě odpovědnost za budoucí prosperitu. A pravděpodobně se nedohodneme ani s opozicí ani s odbory na tomto pohledu na svět. Tak já nabízím nezávislého arbitra. Kdo je skutečně nezávislý arbitr, který může říct, že věří či nevěří budoucí prosperitě daného subjektu, ať už je to firma nebo stát? Já, prosím pěkně, tvrdím, že to je věřitel. Ten, kdo jim půjčuje peníze. Dám klasický příklad. Fiat si půjčuje za 2,5 procenta. Itálie si půjčuje skoro za 7 procent. Jinými slovy věřitel věří tomu Fiatu a jeho budoucí prosperitě a schopnosti plnit ty jeho závazky skoro třikrát víc než té zemi, kde ten Fiat sídlí.

Václav MORAVEC

Jinak řečeno, jinak řečeno. Může se klidně stát, že budete muset předložit na začátku roku další balíček?

Miroslav KALOUSEK

Prosím, nechte mně doříct tuhle úvahu, protože si myslím, že je nesmírně důležitá pro obhajobu a argumentaci fiskální strategie vlády. Nám přece jde o budoucí prosperitu a budoucí bezpečnost a suverenitu státu. A to bohužel souvisí s tím, jakou důvěru mají všechny subjekty včetně států, věřit buď. Jakou důvěru mají věřitelů, kteří jim půjčují peníze. A z tohoto hlediska si Česká republika stojí mnohem lépe, než třeba země, celá řada zemí bývalé patnáctky Evropské unie. Prostě po roce 2008 se velmi změnilo chování finančních trhů. A pokud bychom dopustili takovou finanční politiku, že bychom se stali jejich rukojmím, tak budem přicházet o suverenitu, kdybychom měli, bůh ví, jakou armádu a, bůh ví, jakou energetickou politiku. To je klíčové.

Václav MORAVEC

Takže existuje tady riziko, že budete muset na přelomu roku, když stavíte rozpočet, tady jste slyšel od předsedy odborů, že jejich nejnovější makroekonomická analýza je 1,5 procentní pokles ekonomiky.

Miroslav KALOUSEK

Na to bych velmi rád odpověděl. Rozpočet se přece nedělá z úterka na středu. Rozpočet se dělá od dubna. A podle rozpočtových pravidel dokonce se ta prognóza, na které má být stavěn rozpočet, je dubnová prognóza. Ona se dělá vždycky jednou, specializované pracoviště, dělá ji jednou za kvartál. Já jsem tentokrát vzhledem právě k těm turbulencím udělal celou řadu velmi mimořádných opatření, abysme ten rozpočet stavěli nikoliv na dubnové prognóze, ale až na červencové prognóze. To znamená, z hlediska technického zpracování toho rozpočtu jsou to ty nejčerstvější možné údaje, které tenkrát uvádělo nejenom Ministerstvo financí, ale i Česká národní banka. I jiné mezinárodní instituce. To znamená, pro letošní rok zpřesňujeme a zhoršujeme ten odhad. To předpokládáme mínus 0,5 procenta, že dopadne HDP.

Václav MORAVEC

Centrální banka mínus jedno procento a ještě chce zhoršovat. To znamená, zase jste.

Miroslav KALOUSEK

Já mluvím o červencové prognóze, já nemluvím o té.

Václav MORAVEC

No já teď mluvím o srpnové prognóze České národní banky.

Miroslav KALOUSEK

A červencová prognóza, Česká národní banka uváděla 0,8 - 1 procento. Že ty prognózy jsou zatíženy velmi silným rizikem dolů, jsme se netajili ani při tom sestavování. Ale prostě my nemáme šanci každý měsíc měnit, měnit, měnit prognózy. A to prostě potom vláda musí být schopná nějakým způsobem reagovat.

Václav MORAVEC

Budou to ty balíčky, když vás označil Jaroslav Zavadil za balíčkového ministra?

Miroslav KALOUSEK

Já se zatím nedomnívám. Kdyby to bylo, kdyby to bylo skutečně v rozmezí jednoho procenta, tak tam není potřeba dělat, tam není potřeba dělat žádné zvláštní balíčky. To skutečně musí být v rámci bilionového rozpočtu, ten zhruba, těch zhruba 10 miliard, 11 miliard.

Jaroslav ZAVADIL

To mluvíte o mínus jedna.

Václav MORAVEC

Ne, mluví o nule.

Miroslav KALOUSEK

Ne, mluvím o rozdílu jednoho procenta.

Václav MORAVEC

Kdyby měl nulovou.

Miroslav KALOUSEK

Mluvím o rozdílu jednoho procenta. Tak se nedomnívám, že je potřeba jakýchkoliv speciálních balíčků. Samozřejmě, že nikdo z nás nemůže tušit, co na podzim se stane v eurozóně a jaké další turbulence na nás čekají v příštím roce. Prostě úkolem vlády je flexibilně reagovat na turbulentní situaci, když je ta situace turbulentní. Ale když se projektuje, a prostě státní rozpočet je velmi sofistikovaný projekt, tak musíte vzít někdy nějaké nejčerstvější údaje. A z hlediska technického zvládnutí toho projektu jsou nejčerstvější údaje ty červencové. Ty červencové, ty nejzazší možné, byť samozřejmě souhlasím, že jsou zatíženy velkými riziky směrem dolů.

Václav MORAVEC

Ale říkáte, že s procentem poklesu, to znamená, kdyby byla, kdyby byl nulový růst ekonomiky, si poradíte a nemusejí přicházet žádné balíčky?

Miroslav KALOUSEK

S tím si prostě ta vláda musí potom umět poradit. Pochopitelně v konzultaci se sněmovnou. Ale já bych opravdu rád viděl toho génia, který dnes může a kdykoliv, v loňském roce,  prostě je doba mimořádných ekonomických turbulencí a ministr ani vláda.

Václav MORAVEC

No ale daří se třeba odborům, makroekonomickému odboru odborů se daří predikovat ten vývoj ekonomiky lépe než Ministerstvu financí, Jaroslave Zavadile.

Jaroslav ZAVADIL

No tak to už je stará vesta, použiju tohoto výrazu.

Miroslav KALOUSEK

Na to bych rád odpověděl,

Jaroslav ZAVADIL

Že se to teda daří. A já si myslím, že mimořádně, protože v rámci asi 10 let tak, jak si to sledujeme, tak jsme se 7 krát trefili do dobré predikce, dvakrát jsme byli asi na tom stejně. A asi jenom jednou nebo dvakrát jsme byli o něco hůř. Ale já chci říct něco jiného. Všechny tyhle ty věci, o kterých tady mluvil pan ministr, tak se dají zpochybnit jedním, nebo čtyřmi čísly. My se nacházíme v situaci, kdy teda je pokles takový, jaký je. Zatímco v těch zemích okolo nás, okolo našich sousedů. Ať už to je Rakousko, ať už to je Německo, Slovensko, Polsko, tak tam se kupodivu v prvním čtvrtletí, alespoň podle statistických údajů prvního čtvrtletí, dařilo podstatně lépe. Dám příklad Německo.

Václav MORAVEC

A vy neberete v potaz ty argumenty ministra financí? Protože on už o tom tady mluvil. Že je nezaměstnanost, inflace, na kolik si ty státy půjčují. To vnímá jako nejdůležitější.

Jaroslav ZAVADIL

To samozřejmě je pravda, ale my se nedostáváme pořád do růstu těma škrtacíma baličkama. To je ten problém, který teda my vnímáme. A když si vezmu situaci v Německu, kde bylo plus 1,2. Když si vezmu situaci v Polsku, kde bylo 3,8 plus, na Slovensku 3,2. V Rakousku 0,7. Tak to svědčí o tom, že se podle našeho názoru více soustředili na tu příjmovou stranu toho rozpočtu. A nedostávají se do takových problémů jako my. A v tom rozpočtu, ke kterému jsem se ještě nedostal pořádně, tam je několik věcí, který by mě hrozně zajímaly, jak se na to díváte vy, pane ministře. Já dám konkrétní příklad u důchodů. Vy tam máte zaparkováno, použiju tohoto výrazu na eliminaci toho vyvedení, asi 6 miliard korun. Tak na přesun těch, transfer. Použijme tohoto výrazu. Vy jste nedávno v jednom článku, a já jsem si to pozorně přečetl, více méně předpokládal, že do toho důchodového pojištění, připojištění vstoupí zhruba asi, předpokládáte kolem 60 procent lidí. To mně moc nekoresponduje s tím, že tam je těch 6 miliard. Protože kdyby to byla pravda, tak tam musíte mít zhruba 24 miliard. A nedej bože, kdyby to pravda byla. Já bych spíš vnímal, že vy budete prosit každýho, aby do toho nevstupoval jako strážce pokladu, protože pak by to skutečně znamenalo, že byste musel ty peníze sehnat a do toho státního rozpočtu je jaksi dát. Já bych spíš očekával, že vy jako ministr financí, teď to trošičku nadnesu, řeknete lidem: prokristapána, do toho nevstupujte, do toho systému, protože když si vzpomenete po 48. roce, že komunistická strana tehdy jaksi znárodnila důchody. Když si vzpomenu na několik let před námi, které byly v amerických fondech, co to udělalo s americkými důchody. A když si vzpomenu, co udělali dealeři od pana Koženýho za humbuk tady v České republice a nakonec pan Kožený je na Bahamách a má se z toho dobře, ale výsledek je žádnej. Tak já bych nabádal skutečně k opatrnosti k tomu, aby do toho, do těchto kapitálových fondů vstupovali. Já bych teda spíš myslel, že by vstupovat neměli. A dávali si to do štrozoku.

Miroslav KALOUSEK

Takže dvě otázky. První naše srovnání je s Polskem a Slovenskem. To je asi férovější než s Německem. Druhá otázka.

Václav MORAVEC

6 miliard ..., jak říkal, transferu.

Miroslav KALOUSEK

Já znovu opakuji. Tak jako se u nás vedou vášnivé diskuze, zda náhodou ta úsporná politika příliš nepodlamuje růst, tak se, prosím, podívejte do Polska, kde se vedou stejně vášnivé diskuze a ekonomové typu Balzaroviče varují před tím, aby se na práškách, na dluzích hnal růst do situace, kdy už země nebude schopná ufinancovat své závazky. Ty diskuze tam běží stejně vášnivě jako u nás z druhé strany. A podíváme-li se na čísla nezaměstnanosti, inflace a především průměrné úrokové míry, jakou důvěru tedy mají Polsko a Slovensko ve vztahu k České republice, když si půjčují peníze, tak prostě nemohu říct nic jiného, než že finanční trhy věří budoucí prosperitě, České republice víc. Protože tam vidí to riziko mnohem menší. A co by za to mí kolegové dali, kdyby dokázali vyemitovat na domácím trhu 10 leté dluhopisy za 2,3 procenta, jako se nám podařilo minulý týden. To bylo, to jsou přece zcela viditelné úspěchy a přinášení nejenom velký úspory na správě dluhový služby, ale především je to zpráva o tom, že ti, kteří v tom mají své vlastní peníze, věří, že prosperovat budeme. A činí nás to také svobodnými. A teď k té.

Václav MORAVEC

Penzijní reforma 6 miliard, které půjdou.

Miroslav KALOUSEK

Teď k té penzijní reformně. Ona to není zdaleka otázka pouze 6 miliard, to je jenom jeden, jedna transformační část. My jsme přece řekli zcela zřetelně, tady si troufnu říct, že TOP 09 to měla i ve svém volebním programu, že v souvislosti s penzijní reformou nevylučujeme navýšení některých nepřímých daní. Zejména tedy DPH. A na současném deficitu penzijního účtu, současný deficit penzijního účtu je zhruba 45 miliard korun. Prostě nároky na výplatu důchodů, .... jsou o 45 miliard vyšší, než vybrané pojistné ze sociálního pojištění. Zvyšovat sociální pojištění nedává žádný smysl, protože to vyrábí jenom další nezaměstnané. Musíme tam tedy, ten deficit musíme doplňovat z jiných zdrojů, což je právě dominantně DPH. Proto vyšší inkaso DPH.

Václav MORAVEC

Pane ministře, ale dovolte mi, abych vás tady ale chytil za slovo. Přestože zvýšíte daň z přidané hodnoty, tak pokud jsem četl dobře, zprávu o odůvodnění státního rozpočtu na příští rok, tak v ní se konstatuje, že 600 miliard korun má být schodek v příštím roce.

Miroslav KALOUSEK

Na deficitu.

Václav MORAVEC

Ano, schodek toho důchodového účtu. To znamená, že vy prohloubíte o 15 miliard oproti současnému stavu deficit důchodového účtu i se zvýšením daně z přidané hodnoty.

Miroslav KALOUSEK

My sice, my sice prohloubíme deficit na důchodovém účtu, který je součástí státního rozpočtu, ale současně zvýšíme objem prostředků v celém penzijním systému. A tady já odpovídám panu předsedovi Zavadilovi. Naopak, já jako ministr financí, který odpovídá nejenom za státní rozpočet, ale za veřejné rozpočty jako celek, tak já si samozřejmě přeji, aby každý vstoupil do toho druhého pilíře, protože v okamžiku vstupu do toho druhého pilíře on přináší do penzijního systému dvě procenta ze svých příjmů víc do penzijního systému. Penzijní systém nebude jenom ten jeden průběžný pilíř, to budou všechny tři pilíře. A druhý, druhý pilíř zvyšuje objem prostředků, které v penzijním systému budou na zajištění důchodů budoucí generace.

Václav MORAVEC

Ale je tam 60 miliard, 60 miliard schodku, pane předsedo.

Jaroslav ZAVADIL

Já ... tomu, že té důvěře.

Miroslav KALOUSEK

Ale bude to víc peněz.

Jaroslav ZAVADIL

K té důvěře finančních trhů. Ano, tady já souhlasím s tím, že.

Václav MORAVEC

Se přiznám, že stále mi to budete muset dovysvětlit, nepochopil jsem to.

Jaroslav ZAVADIL

Že důvěra finančních trhů může být. Ale co není absolutně a to je důvěra občanů. Protože to je. Co se týče zvýšení DPH-áčka, vy jste kdysi zpochybňoval, že lidé jezděj nakupovat za hranice. Takže já vás ujišťuji, že jezdí. Do Polska jezdí za benzínem, za naftou, dokonce na obědy. Dokonce za bramborama. Do Německa se jezdí za potravinami. Protože lidé tím zvýšením DPH zjistili, že tomu nemůžou jaksi ani stačit finančně, a proto jezdí nakupovat a poměrně v dost velké rozsahu za hranice. Takže tady ta.

Václav MORAVEC

A nepřispíváte, promiňte, pane předsedo, nepřispíváte k té nedůvěře lidí ve spotřebě i vy? Na straně jedné tady máme ministra, který může daňovou politikou nalamovat tu důvěru lidí, že jezdí do Polska, do Německa, do Rakouska. A vy tím, že říkáte: budeme se mít hůř, mínus 1,5 procenta pokles v příštím roce. Nejste za ten pokles spotřeby lidí zodpovědní oba, pane předsedo?

Jaroslav ZAVADIL

Ne, ne, ne. Podívejte se. Já si myslím, že lidé jsou velmi chytří. A že se brání svým způsobem. A tím, čím se brání, je tím, že tady nekupují. To není to, že my bysme jim říkali: prosím vás, tady nekupujte. Ale to je skutečně tím, že ta peněženka je čím dál, tím tenčí. A ty dopady, které to DPH-áčko mělo, a které, jak bylo správně řečeno, mělo sloužit k eliminaci výtažku těch peněz z průběžného systému, no tak to prostě nestačí. Takže budeme zvyšovat nadále jenom teda nepřímé daně. Nebudeme se bavit o přímých daních. Nebudeme se bavit o tom, co my máme například v té naší vizi, kde my říkáme, jakými kroky by se měly, nebo měly finance České republiky ubírat. Na to se absolutně rezignuje. Spíš nám bylo vytknuto.

Václav MORAVEC

A těch 60 miliard jste, jak mluvil ministr financí Miroslav Kalousek o tom, že sice na důchodovém účtu bude propad 60 miliard, ale pro budoucí generace v rámci té penzijní reformy, tam dojde k jisté kompenzaci?

Jaroslav ZAVADIL

No, víte co, ten propad ale je také danej tím. Ono to je řada věcí, která s tím souvisí. Od roku 2009 se prakticky, prakticky, teď se nebavím o 0,0, nezvyšovaly platy v té veřejné státní sféře, to znamená, tam je také úbytek těch financí, které teče do toho sociálního pojištění.

Miroslav KALOUSEK

Objem prostředků, nikoliv platy, pane. To je velký rozdíl.

Jaroslav ZAVADIL

Objem prostředků.

Miroslav KALOUSEK

Objem mzdových prostředků. Vyhodím-li deset procent úředníků, těm ostatním mohou růst platy, a přitom neroste objem prostředků. To je ten strašně.

Jaroslav ZAVADIL

Ale zatím se o těchto objemech, to znamená, mínus 10 procent nikde nehovořilo. Spíš si myslím, že naopak roste potřeba, aby se ještě zvyšovala zaměstnanost v téhle sféře, ale to není, to není teďkon na tuhle tu debatu. Takže já jsem chtěl říct, že pokud se týká toho propadu důchodového účtu, tak to skutečně, jednou z těchto věcí je i toto. A druhá věc je - řada těch legislativních úprav, která se v minulosti udělala. Takže se nemůžeme divit, a samozřejmě, krize do toho také zasahuje.

Václav MORAVEC

Že tam bude 60 miliard schodku v příštím roce.

Jaroslav ZAVADIL

Že tam bude 60 miliard.

Václav MORAVEC

A, pane ministře, vy ho vykompenzujete ale?

Miroslav KALOUSEK

Schodek na důchodovém účtu

Václav MORAVEC

Na důchodovém účtu.

Miroslav KALOUSEK

Je prostě strukturální problém všech zemí v Evropě. Souvisí to s demografickým vývojem, zestárnutím obyvatelstva. Je to obrovská výzva, kterou musejí nést všechny země. Prostě proto to doplňujeme z jiných zdrojů. Proto to doplňujeme z DPH. Proto to doplňujeme z dividend.

Václav MORAVEC

ČEZ-u?

Miroslav KALOUSEK

Společností se státní účastí. Prostě některé. Důchodový účet nebude moci být po několik dalších let závislý pouze na sociálním pojištění, musí být doplňován i z jiných zdrojů, aby byly zajištěny důstojné důchody.

Václav MORAVEC

Přepněte si na zpravodajskou ČT24. Pokračujeme za pár okamžiků. Hosty zůstávají ministr financí a první místopředseda TOP 09 a předseda nejsilnější odborové centrály v zemi Jaroslav Zavadil. Otázky pokračují za pár okamžiků na zpravodajské ČT24. Řeč bude i o výběru daně z přidané hodnoty. A zároveň právě i o spotřebě nás obyvatel a domácností. Přepněte si, pokračujeme po stručných zprávách.