Do voleb zbývá něco přes týden. V jaké atmosféře ten zbývající čas prožíváte? Cítíte napětí a očekávání, nebo je to pro zkušeného politického matadora jen rutina?
Vždy je to napětí a očekávání. Ale letos je to napětí daleko větší. Tyto volby pokládám za nejdůležitější od prvních svobodných voleb v roce 1990. Dosud vždy šlo o zásadní ideový střet na pravolevé ose. Teď neříkám, že to není důležité, ale v těchto volbách padnou dvě rozhodnutí, která jsou mnohem dalekosáhlejší než na jedno volební období.
A to?
Tím první je, zda udržíme vládu práva a parlamentní liberální demokracii. Anebo se přikloníme k nějakému mnohem autokratičtějšímu modelu a budeme mít vládu vůdce. Pokud připustíme odstraňování demokratických brzd a pojistek z našeho právního systému, tak se všichni ocitneme v jiném světě.
A to druhé rozhodnutí, které podle vás tyto volby přinesou?
To je rozhodnutí, jak dál Česká republika vidí svou pozici v Evropské unii. Zda se bude účastnit rychlého proudu a bude schopna díky tomu hájit české národní zájmy. Anebo se ocitne na periferii EU, kde sice někteří politici budou o českých zájmech halasně mluvit, ale nebudou je mít kde hájit. A to je rozhodnutí, které ovlivní životy i našich dětí a vnoučat.
Mluvíte o ohrožení základních demokratických principů v naší zemi. Skutečně se ale mají lidé obávat toho, že by tady mohlo dojít k tak autokratickému posunu ve vládě?
Já myslím, že jsme dnes a denně svědky sice ne masivního, ale nesmírně varovného zneužívání moci v exekutivě. Týká se to zejména finanční správy, ale nejen jí. To je první velmi varovný indikátor. Zároveň vláda, které končí mandát, byla neobyčejně aktivní a úspěšná v regulačních mechanismech, v řadě represivních opatření, především pak "šmírovacích" centrálních registrů. Ze strany státu se za ty tři roky mnohé změnilo.
Mezi řádky se tu bavíme o Andreji Babišovi a případném volebním úspěchu jeho hnutí ANO. Není to, co říkáte, ale zbytečné strašení? Andrej Babiš přece nikdy nikde neřekl, že chce v Česku omezit demokracii.
V demokratickém právním státě je vyloučený takový konflikt zájmu, jakého jsme svědky v případě Agrofertu a veřejných rozpočtů. Aby byla prolomena některá ústavní práva, jako jsou domovní svoboda nebo svoboda shromažďování, která už prolomena byla. To není zbytečné strašení. To je stejné, jako když se ve dvacátých letech ptali novináři v Itálii, když přicházel Mussolini se svými vizemi o nové zemi. Také se ptali: Není to zbytečné strašení?
Skutečně to vnímáte až takto? Paralela s nástupem fašismu v Itálii je namístě?
Můžeme mít vládu pevné ruky a já si uvědomuji poptávku po ní. Ale my zastupujeme ty, kteří to nechtějí. Protože pro ně je na prvním místě lidská svoboda a nezávislost na státní moci. Na české politické scéně jsou z těch, které se pravděpodobně dostanou do sněmovny, nepochybně dva subjekty, které se netají tím, že chtějí mnohem autokratičtější správu země. A to jsou komunisti a hnutí ANO. SPD nezmiňuji, protože pevně věřím, že ta se do sněmovny nedostane. Na tom vašem dotazu se dá demonstrovat, jaký posun se ve společnosti stal. To, co by ještě před třemi lety bylo vnímáno jako naprosto nepřijatelné, je dnes standard.
S hnutím ANO a komunisty do vlády jít odmítáte. Co ale menší strany, o kterých se v této souvislosti zas tak často nemluví? Umíte si přestavit vládu s piráty, zelenými nebo znovu Starosty?
To jsou všechno nepochybně demokratické subjekty. Se Starosty jsme navíc osm let úspěšně spolupracovali, takže víme, že to jde. Obecně jsme připraveni ke spolupráci s každou demokratickou stranou. S někým by ten kompromis šel uzavřít snáz, s někým o dost hůře. Ale s žádnou demokratickou stranou to není nepředstavitelné.
Dvě velké strany odmítáte. A pak se do parlamentu podle všeho dostanou ještě další tři - ODS, ČSSD a lidovci. Poslední dvě jmenované spolu s hnutím ANO poslední čtyři roky vládly a vy je ostře kritizujete za to, co prosadily. Nebyla by taková koalice "podvodem na voliče"?
Jenže dnes už základní prioritou není to, jestli příští vláda bude spíše takzvaně levicová, nebo pravicová. Základní prioritou pro příštích několik období je, jestli ta vláda bude demokratická. A tento apel by měl být společnou prioritou pro všechny demokratické strany, na jehož základě by měly být schopné sestavit smysluplný společný vládní program. A to není podvod na voliče. To je ochrana toho nejcennějšího, co má, tedy svobody.
ČSSD a lidovci se ale jako vládní strany podílely na tom, co označujete za omezování svobody.
Ano, nesou obrovskou odpovědnost za to, že se tady ty šrouby utáhly. To ale neznamená, že to nejsou demokratické subjekty a že by se nemohly podílet zase na povolování těch šroubů. Jejich cílem není mnohem autokratičtější správa země. Ony na tom pouze kolaborovaly.
Věříte veřejným předvolebním průzkumům? A pokud ano, korigujete podle nich nějak průběh předvolební kampaně?
Nevěřím číslům, ale trendy beru vážně. Nechováme se jako populisté, kteří si změří, jaká je okamžitá nálada ve společnosti, a podle toho lidem v kampani říkají, co chtějí slyšet. To my nemůžeme, my máme jasná hodnotová východiska. Ale neignorujeme to. Když vidíte, že našim voličům chybí nějaké téma, které v programu máme, tak je potřeba ho zesílit, více o něm mluvit.
Jak se díváte na názor, že by Andrej Babiš i přes případný volební úspěch hnutí ANO neměl být pověřený sestavením vlády, protože v té době bude čelit trestnímu stíhání? Není právě toto zpochybnění demokracie?
Tuto otázku opět použiji k demonstraci toho, jak velmi se změnila doba za posledních pět let. Pro mediální scénu a tudíž veřejné mínění bylo tehdy nepředstavitelné, aby člověk obviněný z trestného činu zůstal ve své funkci. Chovali jsme se tak všichni celá léta. Kdokoliv byl obviněn z trestného činu, rezignoval na jakoukoliv významnou funkci a žádná strana by ho nenechala kandidovat. To patřilo k politické kultuře. A teď se zcela vážně bavíme o tom, jestli České republice hrozí nebo nehrozí ta ostuda ve světě, že bude mít policejně stíhaného premiéra. Já pevně doufám, že nebude. Že Andrej Babiš nebude mít po volbách potřebnou většinu.
Předpokládejme, že by tu většinu nezískal ne proto, že by nevyhrál volby. Ale že by se poté proti němu vytvořila koalice.
Proč říkáte proti němu? To není proti někomu, to je pro něco. Pro demokracii.
Po loňských krajských volbách jsme přece byli svědky toho, jak se strany různě spojovaly, jen aby zabránily vítěznému hnutí ANO dostat se do vedení.
Koalice na krajské a parlamentní úrovni jsou ale něco jiného. Vládní koalice nastavuje celospolečenská pravidla. To je zásadní rozdíl. Koalice v krajích nemůže změnit zákony, odstranit demokratické brzdy a pojistky, nenastavuje celospolečenská pravidla a systém, ve kterém budeme žít. Vládní koalice ano.
Jedno z hlavních ekonomických předvolebních témat TOP 09 je snížení odvodů na sociálním pojištění o osm procentních bodů. Tím by se měla zlevnit cena práce pro zaměstnance…
I zaměstnavatele. Kolik z těch osmi procent by připadlo na odvody zaměstnance a kolik zaměstnavatele, zatím necháváme otevřené. Nejčastěji se kloníme k poměru šest procent pro zaměstnance a dvě pro zaměstnavatele. Faktem je, že práce je u nás zdaněna nejvíc ze všeho zboží a služeb na trhu, když nepočítám položky zatížené spotřební daní.
Samotné snížení povinných odvodů ale k všeobecnému růstu mezd přispěje jen nepatrně.
Hlavní nástroj, který povede k trvalému růstu platů, je dlouhodobý a jeho efekt nelze očekávat za dřív než osm deset let. A tím je cílená hospodářská politika, která se bude snažit podporovat ekonomiku nápadů, ne levné montovny. Jde tedy o to, změnit strukturu ekonomiky, aby tu bylo mnohem víc finálních výrobků s mnohem větší přidanou hodnotou lidské práce.
Osmiprocentní snížení sociálních odvodů se ale nikoliv zanedbatelně projeví ve státním rozpočtu, ty peníze v něm logicky budou chybět.
Samozřejmě to předpokládá, že důchodový účet nebude financovaný jen ze sociálního pojištění. Jinak by to byl neřešitelný výpadek asi sto miliard korun. Proto také jedním dechem říkáme, že chceme přejít na vícezdrojové financování důchodového účtu.
To ale stále jen přesypáváte z jedné velké hromady. Když z rozpočtu uloupnete část DPH na důchody, tak zase bude chybět jinde.
Ano, v celkové bilanci je tam výpadek. Vláda za poslední dva roky zvýšila výdaje o 200 miliard, aniž by s tím cokoliv udělala. Ale jestliže budeme mít efektivní stát a můžeme pro příští roky počítat jenom z růstu ekonomiky kolem 70 miliard korun ročně, tak není problém se s tímto výpadkem v celkové bilanci státního rozpočtu vyrovnat, aniž by to znamenalo nějaké výrazné škrty.
A co když se růst ekonomiky zastaví? Doby hospodářského růstu cyklicky střídají hospodářské krize.
Pochopitelně je to pro prognózu hospodářského růstu. Kdyby přišla krize příští rok, poctivě bych vám odpověděl, že tento plán se musí odložit.
Dva poslední ministři financí, Andrej Babiš a Ivan Pilný, tvrdí, že jedním z důvodů, proč se daří při výběru DPH, je elektronická evidence tržeb. Přesto byste pokračovali v tažení proti EET?
My jsme hluboce přesvědčeni, že to není pravda. Když se podíváte na růst maloobchodních tržeb, ze kterých počítáte výběr DPH, tak to v podstatě koreluje s růstem ekonomiky. Nikoliv s lepším výběrem daní díky EET. Vybíráme více DPH, protože vybíráme z větší základny. Ekonomika roste, roste spotřeba a rostou maloobchodní tržby. Takže já a celá řada nezávislých odborníků této propagandě nevěříme. A EET pro nás dál zůstává nesmírně škodlivým, drahým a neefektivním nástrojem, který likviduje služby zejména na venkově.
EET tedy podle vás nemá na poctivějším placení daní vůbec žádné zásluhy?
Všechny země EU mají velký problém s daňovými úniky, já ten problém nepodceňuji. Ale dokonce i české ministerstvo financí přiznává, že krácení tržeb v maloobchodě představuje jen pět procent toho problému. Takže my jdeme na pět procent, kde se pohybují ti nejmenší a nejbezbrannější živnostníci, s obrovským a drahým kanónem, aniž bychom řešili těch 95 procent problému. A EET nadělala velké škody i v atmosféře ve společnosti, demotivuje živnostníky, bere jim chuť být nezávislí.
Zdroj: Aktuálně.cz, 11. 10. 2017
