Kalousek: Rozbor rozhodnutí Nejvyššího soudu nepřísluší nikomu

Za zvůli státních zástupců, kteří poslali do vazby bývalé poslance, musí nést někdo odpovědnost. Říká současný poslanec Miroslav Kalousek. A není jediný, kdo chce poměrně tvrdý postup například vůči Ivo Ištvanovi. A proč, když se bude vyšetřovat dál? Důkazy prý jsou. Vítejte u Interview ČT24. A v Interview ČT24 první místopředseda TOP 09, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Dobrý podvečer, pane místopředsedo, vítejte u nás.

Dobrý podvečer, děkuji za pozvání.

Vy jdete hodně ostře na Ivo Ištvana, proč?

Já jsem, prosím pěkně, nevyslovil jméno Ivo Ištvan. Já jsem říkal, že někdo přece by měl nést odpovědnost za to, jestliže byly minimálně 3 osoby protiprávně vzaty do vazby, zkráceni na svých právech a více než 30 dní byli tedy omezeni na své svobodě a vazebně stíháni. Byť tedy soud řekl, že to tak být nemělo. Já teď se nechci pouštět do rozboru, rozsudku Nejvyššího soudu, to mně vůbec nepřísluší. Já si dokonce myslím, že to nepřísluší nikomu. Prostě Nejvyšší soud rozhodl, tak tedy rozhodl, ale pak je zjevné, že někdo seděl protiprávně ve vazbě. A říkám, seděl-li někdo protiprávně ve vazbě, měl by za to někdo nést odpovědnost.

Je to Ivo Ištvan?

Nevím. Já opravdu nevím, kdo nese tu, ale od toho jsou přece mechanismy, od toho jsou mechanismy uvnitř státního zastupitelství, kárné senáty, mechanismy, které já neznám. Já jsem politik, který si nesmí dovolit, že na někoho ukáže a řekne: ten za to může a ten nechť je potrestán. To já si myslím, že to jsou výroky, které padat nemají. Ale jestli někdo seděl protiprávně ve vazbě, a to zjevně seděl podle nálezu Nejvyššího soudu, tak přece někdo za to musí nést odpovědnost. Já si nemyslím, že bych chtěl žít v zemi, kde je možné kohokoliv dát do vazby, nechat ho tam sedět měsíc, dva, tři, při té příležitosti ho zlikvidovat společensky, možná i psychicky a potom říct: no, tak prostě měl jsem jiný právní názor. Já si myslím, že ta odpovědnost by měla být vyvozena vzhledem k té pravomoci, která tady existuje. Má-li někdo pravomoc vás tak omezit na vašich lidských právech, tak pokud vás omezí protiprávně, tak by za to měla nést odpovědnost. Zdá se vám to nelogické?

Víte, já jsem včera v Radiožurnálu poslouchal pana profesora Přibáně. On říká, že pouze v té části, té justiční části toho běhu, že vlastně bylo všechno v pořádku, justiční systém funguje, něco se stalo, stát reaguje prostřednictvím státních zástupců, doběhne to až k Nejvyššímu soudu, který řekne něco, nějak rozhodne a to má zase nějaké další následky, lidé odcházejí z vazby. Když někdo, tak to se stává častěji. A je všechno v pořádku podle profesora Přibáně. Tak proč takový humbuk?

Já mám opačný názor. Já si myslím, že pokud někdo protiprávně, něco jiného je, jste-li obviněn a pak to obvinění, pak to obvinění je staženo. Tak je to sice nepříjemné, ale nikdo vás neomezil zásadním způsobem na tak důležitém lidském právu, jako je vaše osobní svoboda.

I když jste ve vazbě, je obviněn a takových případů může být u úplně běžných lidí spousta.

Já zastávám, já zastávám názor, že pokud se to stane, lhostejno zda u bývalého poslance nebo třeba u vás, taky vás to může potkat, tak by pak za to někdo měl nést odpovědnost. Minimálně třeba za to, že takovým lidem se pak vyplácí poměrně vysoká náhrada a tu platí daňoví poplatníci.

A kolikrát jste se zajímali o to, jestli se to neděje v běžných případech? To se může stát, že lidi jsou ve vazbě a pak se ukáže třeba u soudu, také u soudů, že nic nespáchali, nejsou vinni nebo se jim vina neprokázala?

Vždycky když se mě na to někdo zeptal, u kohokoliv nevinného, tak jsem měl zato, že... tak jsem měl zato, že by za to měl někdo nést odpovědnost. Nemohu za to, že Česká televize se mě na kameru zeptala pouze u těchto tří. Mohl jste se mě zeptat u kohokoli bezejmenného, odpověděl bych stejně.

Ale nepátral jste konkrétně sám bez toho, aniž by to zaznamenaly televizní kamery?

Pokud se jednalo o někoho známého...

O někoho neznámého.

Tak abych usilovně pátral po někom neznám, to opravdu není v mé, v mé působnosti ani v mé pracovní náplni.

Ale jste místopředsedou strany a mohlo být cílem vaší strany: podívejte se, jestli tady náhodou nejsou takové...

Ne, takovou, takovou rešerši, takovou rešerši jsme si nikdy nedělali, vždycky jsem takhle reagoval jenom na případy, s kterým jsem byl tak či onak seznámen. Víte ale, já si myslím, že v téhle věci jde přece o něco mnohem důležitější, že nám žalobci dluží, nejenom nám dvoum, ale veřejnosti, jednu závažnou informaci. Celý ten obrovský humbuk, který se tu odehrál zhruba před těmi 35 dny, byl namířen proti takzvaným kmotrům oproti skutečnému organizovanému zločinu. A státní žalobci říkali, že ty tři bývalí poslanci jsou jenom takoví vedlejší produkt. A já teď nevidím státního zástupce, jak veškerou energii věnuje tomu, aby zachránil trosky toho vedlejšího produktu, který prostě kde ten Nejvyšší soud udělal výrazný zvrat, a neslyšíme nic o tom hlavním produktu. Jakkoliv to může být mediálně zajímavé...

Ano, ale tak možná pokračuje vyšetřování, nejsou nové informace v rámci vyšetřování kolem kmotrů. Až budou, tak je státní zastupitelství zveřejní, to jsou minulá slova Ivo Ištvana.

Já bych si, já bych si velmi, já bych si velmi přál, kdyby to tak bylo. Já se domnívám, že kdyby nějaké závažné informace měli, že by je rádi zveřejnili.

A tak Ivo Ištvan říká, že se bude pokračovat. On doslova říká: "Ve spisovém materiálu, který jsme Poslanecké sněmovně předložili," to se vracíme ke kauze poslanců, "je zřejmé, že minimálně část jednání probíhala mimo půdu sněmovny." Část jednání, která se týká pánů poslanců.

Já vím, ale to stále, to stále mluví...

Ano, zůstaňme, prosím, u té části poslanecké.

To stále mluví o těch třech poslanců, ale ty kmotři jsou na tom Jadranu. Víte, tady prostě 400 policistů se pohybovalo po Praze, já jsem nevěřícně se díval na to, protože nás taky navštívili na ministerstvu financí, já jsem se nevěřícně díval na to, jak 8 policejních důstojníků, osm, si přišlo pro jeden útlý spis, slušně poděkovali a zase odešli. To musela být velmi nákladná akce, pokud stejný počet policejních důstojníků reagoval na něco, po něco významnějšího než jeden útlý spis. A když se...

Tak asi odpovědní to vyhodnotili jako potřebné. Vy jste říkal, že do těchto věcí nezasahujete.

No, dobře, někdo to vyhodnotil jako potřebné, ale já neznám logické vysvětlení, proč si pro jeden útlý spis musí přijít 8 policejních důstojníků jiné než nějakou velkou demonstraci síly. Jiné vysvětlení si představit neumím.

Zpátky ale k tomu, že to vyšetřování má běžet dál. Ivo Ištvan říká, že a dokonce že má argumenty, které souvisejí s tím, že část těch jednání bylo mimo půdu Poslanecké sněmovny.

Ale pokud, pokud to bude, pokud to bude podle práva, ať běží dál. Já mám oproti nebo oproti vám já mám jednu výhodu, já dobře vím, že minimálně ve dvou případech, tedy v případě pana Fuksy a v případě pana Šnajdra to obvinění je nesmyslné, že ta věc proběhla jinak. Vím to proto, protože...

Mimo půdu Poslanecké sněmovny?

Ne, vím to, vím to proto, protože jsem to byl já, kdo je požádal o spolupráci, byl jsem to já, kdo je zaměstnal, vím, kdy jsem to udělal, vím, že jsem nikdy předtím nic nedomlouval, že tu nabídku dostanou za to, když... ono je to taky dost nesmyslné. Víte, on poslanec s náhradami bere kolem 80 tisíc a já jsem pana Šnajdra požádal, aby zastupoval český stát v ČEPRU, kde bral asi 37 tisíc měsíčně. Takže ta konstrukce, že se někdo vzdá osmdesátitisícového příjmu a za to potom přijme třicetisedmitisícový, to je úplatek, o kterém jsem nikdy, nikdy neslyšel.

No, tak ta nabídka nemusela být "bude něco, když..." Ostatně takovéto věci asi byste nedělal.

Já vám znovu odpovídám, já mluvím o sobě.

Ano.

Já mluvím o sobě, protože nikdo jiný jim tu nabídku dát nemohl. A já dobře vím, že jsem to nedělal jako plnění za cokoliv jiného. Já jsem neuzavíral žádné dohody, já jsem nikomu nic nesliboval. Já v okamžiku, kdy byly na pracovním trhu dva lidé s mimořádně kvalitními profesními životopisy, protože to oba dva měli, na těch místech, které jsem jim nabídl, před nimi nebyl nikdo s lepším profesním životopisem. To o kvalifikaci nemůže být pochyb. Tak se ptám, kde je ten úplatek. Oni ty peníze brali za práci, kterou... za práci, kterou tam odváděli.

Dostali funkci, kterou jen tak někdo nedostane, například. A byli to zrovna ti, kteří vám pomohli udržet vládu, vládu Petra Nečase, ale vy jste byl její součástí.

Tu funkci jsem jim nabídl já. Já jsem jim dopředu nic nesliboval a nikdo na mě netlačil, abych jim tu funkci nabídl. Já jsem prostě jenom nechtěl, aby takhle kvalifikovaní lidé odešli ke konkurenci do privátu, toť vše. Protože to vím, koneckonců takhle jsem i vypovídal jako svědek. Tak prostě vím, že ta konstrukce státního zástupce je nesmyslná a bez ohledu na to, zda tam nějaká imunita byla, nebo nebyla.

Víte, ono jde taky o to, jestli tak trochu nebráníte těmito slovy sám sebe. Ono se mluvilo o tom, že také byste mohl být vydán k trestnímu stíhání, přesněji řečeno, že by o to mohli poslat... požádat státní zástupci, tak není, promiňte, já dokončím otázku, není tohle vaše právní konstrukce, kterou bráníte sám sebe?

To není moje právní konstrukce. Já vám přesně popisuje, jak to bylo. Takhle jsem také vypovídal jako svědek a tak to prostě bylo. Já vám nemohu říct nic jiného než to, jak to bylo, to za prvé. Za druhé, já jsem nikdy neslyšel, ani nezaslechl od orgánů činných v trestním řízení, že bych snad měl být v té věci obviněn. Zaslechl jsem to v mediální sféře, zaslechl jsem to v kuloárech. Ano, to bylo přání otce myšlenky, chápu, takový...

Což znamená, že to nemůže nastat na druhou stranu, ano.

Ale kdybych v této věci snad měl být obviněn, tak bych si to mimořádně užil. Celá ta konstrukce je nesmyslná a já prostě nevěřím, že někdo v té věci spáchal trestný čin.

Bavíme se tady o imunitě. Podle některých právních názorů a právníci se v podstatě shodují, že byli dost překvapeni tím rozhodnutím Nejvyššího soudu. Hodnotí to jako poměrně extenzivní výklad ústavy v otázce imunity. Což vám očividně nevadí. Proč vám stejně ta, tedy naopak proč vám vadí extenzivní výklad ústavy v jiné části, části pravomocí prezidenta republiky? Jsou to podle hodnocení extenzivní výklady ústavy.

Prosím, jedna věc je, když něco rozhodne nezávislý soud a to v tomhle případě rozhodl nezávislý soud. Já jenom připomenu, že kdykoliv někdo z nás zapochybuje nebo zakritizuje orgány činné v trestním řízení, tak drtivá část mediální scény se okamžitě ohrazí a říká: co si to dovolujete, musíte přece počkat, až rozhodne nezávislý soud. Vy tady nejste od toho, abyste soudili orgány činné v trestním řízení. Ale máte pravdu, ano, to máte vždycky pravdu. A teď když rozhodl nezávislý soud, tak jste to opět vy lidé z médií, kteří se snaží ze všech sil rozhodnutí toho nezávislého soudu zpochybnil. Já myslím, že jediné, co můžeme udělat, je vzít rozhodnutí nezávislého soudu na vědomí, nezpochybňovat ho, protože rozhodl. A to rozhodl nezávislý soud. Jiná věc je, když prezident republiky řekne, že ústavní zvyklosti jsou idiotské a že se jimi opravdu řídit nebude, protože já patřím k lidem, kteří jsou přesvědčeni, že ústavní zvyklosti jsou součást našeho právního demokratického řádu, že ty nepsané zvyklosti patří k té ústavě stejně pevně jako ta psaná litera. A že jenom formální výklad ústavy je vlastně její pokřivování.

Nicméně nejde teď o média, jde o to, že ten otazník nad tím rozhodnutím Ústavního soudu vznášejí ústavní právníci. Také jsem to připomněl, že jsou to odborníci.

Ústavního ne, Nejvyššího.

Nejvyššího soudu, ano, omlouvám se.

Ale to já, to já si myslím, to já si myslím, že...

Oni zpochybňují tuhle tu roli, to je jedno, co teď, jak to komentují média. Jsou tady vrcholní odborníci, ústavní právníci, kteří jsou minimálně překvapeni rozhodnutím Nejvyššího soudu. Říkají, že je extenzivní. Vy se o to opíráte, tady soud rozhodl.

Ano.

Extenzivní výklad ústavy na jedné straně je podle vás v pořádku, na druhé straně podle vás v pořádku není.

Promiňte, ale já mám pocit, jako kdybyste mě neslyšel, co jsem říkal před chvílí.

Nebojte, poslouchám velmi dobře.

Před chvílí jsem říkal, že je rozdíl, jestli tak rozhodne nezávislý soud, anebo jestli si tak něco vykládá prezident republiky ve svůj prospěch. To je přece dosti značný rozdíl. Už jsem to vysvětlil dostatečně, děkuji.

Já vás poslouchám, nebojte.

Takže, takže v tom je, v tom je prostě ten rozdíl...

Víte, ale o podstatu té... počkejte...

Ale podstata té otázky je přece jinde. Já jsem...

Prezident má svoje pravomoci, ty, které jsou napsané v ústavě, stejně tak jako v ústavě máte napsáno něco o imunitě.

Ano, v ústavě...

A já se ptám na podstatu extenzivních výkladů ústavy, ať už je dělá kdokoliv.

Prezidentův výklad ústavy není extenzivní, on se prostě jenom drží litery a nerespektuje to, že je tady 100 let nějaké parlamentní tradice a že vedle té litery jsou také ústavní zvyklosti. A on tvrdí, že ty ústavní zvyklosti jsou idiotské. Úplně stejně Klement Gottwald, zdůrazňuji, že nechci přirovnávat Miloše Zemana ke Klementu Gottwaldovi, jak někdo píše občas, ale úplně stejně Klement Gottwald, když v únorovém puči po... když dělal únorový puč, používal demokratickou ústavu Československé republiky. Akorát ji začal vykládat zcela formálně, písmenko po písmenku a vykašlal se na ústavní zvyklosti. Komentoval to výrokem, nalejeme nové víno do starých měchů. Tímto, tímto odůvodnil Ústavní soud v roce 93, kdy zamítl žádost na zrušení zákona o protiprávnosti komunistického režimu. Komunisté chtěli zrušit tento zákon s odvoláním na to, že Gottwald postupoval přísně podle ústavy. Ano, postupoval přísně podle ústavy, ale v rozporu s ústavními zvyklostmi a ryze formální výklad ústav použil k puči. Tohle konstatoval Ústavní soud a já jenom upozorňuji na to, že když bereme, když čteme ústavu písmenko po písmenku a nezabýváme se tím, co tam není napsáno, nezabýváme se tím smyslem a nezabýváme se ústavními zvyklostmi, tak děláme přesně to, co dělal Gottwald v roce 48.

A ta zvyklost je pro vás důležitější než ústava? Třeba ta zvyklost je chybná.

Ne, já myslím, že to prostě k právnímu demokratickému státu patří obojí. Prostě tam je, tam je...

Takže si můžete vybrat jedno z toho.

Ne, to tvoří jeden celek, pane redaktore, jeden souvislý celek té křehké vyvážené konstrukce, které říkáme právní demokratický stát, který je charakteristický dělbou moci. A tu dělbu moci rozepisuje ústava a ústavní tradice a ústavní zvyklosti. A jestliže někdo chce tuhle rovnováhu mezi dělbou moci vychýlit tím, že začne vykládat ústavu ryze formálně a nerespektuje zvyklosti, tak prostě rozkývává tu křehkou konstrukci právního demokratického státu.

Ať už tak nebo tak, tak výsledkem toho je vláda Jiřího Rusnoka, která bude žádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Vy říkáte, že ani hlas pro ní, vy si ani neposlechnete, s čím ta vláda přijde?

Samozřejmě to poslechneme, ale pro nás není až tak důležité...

Tak to vám nic jiného nezbývá. Jde o to, jestli to budete... tedy zbývá, nemusíte, nemusíte být ve sněmovně, samozřejmě.

Tak zbývá, můžeme si dát špunty do uší.

Ale jde o to, jestli budete zvažovat upřesňuji svoji otázku, budete to vůbec zvažovat a přemýšlet o tom, jestli to nedává smysl?

Ne, my to, my to máme, my to máme zváženo a my to máme rozmyšleno.

Vždyť ještě nic nevíte o programu té vlády.

Ale my, my přece nebudeme tu vládu posuzovat podle programu. Každá vláda 100 let české parlamentní tradice je takových, že každá vláda vždy vzešla z Poslanecké sněmovny. Měla za sebou ať již většinu nebo i menšinu poslanců, kteří se shodli na tom, že této vládě chtějí dát podporu, po dohodě s prezidentem republiky došlo tedy ke jmenování a pak buď menšina poslanců nějakými politickými dohodami přesvědčovala další část Poslanecké sněmovny nebo rovnou za nimi stála ve většině případů. Většina poslanců...

Dobrá, a čili tohle to tady není splněno a tudíž vy nemáte důvod vůbec zvažovat, jestli má šanci vládnout rozumně?

Tohle nebylo, je to poprvé, je to poprvé v historii, kdy vstupuje na půdu Poslanecké sněmovny vláda, která tam nevstupuje jako někdo, kdo má od té sněmovny částečný mandát a chce si ho potvrdit důvěrou.

Ano, takže se ani na ten program nepodíváte.

Ale vstupuje tam jako invazní komando politické moci, která není odvozena od voleb do Poslanecké sněmovny, ale která je odvozena od voleb prezidentských. A vláda se neodvozuje od prezidentských voleb, ale od voleb do Poslanecké sněmovny.

Bude-li platit to, co říkáte, že je ve sněmovně stojednička, a to říkáte všechny tři bývalé vládní koaliční strany, tak Rusnokova vláda nemá šanci tu důvěru získat. Pokud platí tato premisa, připusťme, že ano. Co bude potom?

Já jsem si, já jsem si naprosto jist, že důvěru nezíská. Potom...

Co bude potom?

Potom, to samozřejmě záleží na panu prezidentovi. Buď se zachová jako pan prezident a najmenuje již vládu, která má šanci získat důvěru, anebo se zachová...

A to je která?

Nebo se zachová, ptáte-li se mne dnes, tak jsem přesvědčen, že tomu tak bude i za těch 30 dní, tak je tady prostě jednoznačných 101 poslanců, kteří podporují vládu možné premiérky Němcové. A deklarovali, že nikomu jinému tu podporu nedají. To znamená, jediná možná většina v Poslanecké sněmovně je většina těchto 101 poslanců. Anebo se zachová stejně nezodpovědně, jako se zachoval v prvním pokusu a dál se bude protahovat to období nejistoty. Za všechny důsledky samozřejmě nese odpovědnost prezident republiky. On má svrchované právo najmenovat jakoukoli vládu. To je pravda. Nicméně očekává nejenom zákonodárce, ale i veřejnost, že prezident si přitom bude počínat tak, aby ta vláda měla šanci získat důvěru a nikoliv aby se vysmíval jakýmkoliv parlamentním mechanismům a říkal: mně je úplně jedno, jestli ta vláda dostane důvěru, já si stejně najmenuji, koho budu chtít.

A pak je tady ještě jedna možnost připuštěna hned z několika stran, a to je sociální demokracie. To je vítěz voleb, vy jste o tom řekl, že to je tisíckrát srozumitelnější varianta než vláda Jiřího Rusnoka. Miloš Zeman také tu možnost zvažuje, sociální demokracie si o to řekla. Takovou vládu, a to by byla vláda menšinová, to jste také říkal, že to je běžné, že menšinové vlády mohou být. Takovou vládu byste podporoval?

Na to vám odpovím zase, na to vám odpovím jedině tehdy, pokud prezident republiky tento krok udělá. Víte, nezlobte se, teď se omlouvám vám i vašim divákům. Tím, že prezident nerespektuje ústavní zvyklosti, tak jeho budoucí kroky jsou velmi nečitelné. My je...

Ale politici musejí být připraveni na různá řešení. Prosím jasnou odpověď, podporovali byste menšinovou vládu sociální demokracie?

Já vám dám jedinou jasnou odpověď, jakou vám dát mohu a neskákejte mi do řeči. Vzhledem k tomu, že...

Když se budeme bavit o tom, na co se ptám, tak nebudu, toho se nebojte.

Já jsem váš host, pane redaktore, tak mně to, prosím, nechte...

Mojí roli je tady se ptát. Tak mi, prosím, potvrďte odpovědi.

Zajisté. A já vám, já vám, já vás prosím o pochopení, že jinou odpověď než tu, kterou vám dám teď, nedostanete, budete-li ze mě páčit jinou, já vám stejně jinou nedám a omlouvám se za to vám i vašim divákům. Tím, že prezident republiky nedodržuje ústavní zvyklosti, jsou jeho budoucí kroky nečitelné a nepředvídatelné. My samozřejmě zvažujeme různé varianty a potom zvažujeme na to svojí reakci a nevidíme jediný důvod, proč panu prezidentovi vzkazovat dopředu, jak se zachováme, když se zachová opět neodpovědně. Zcela jistě máme ten krok připravený, ale můžeme ho sdělit až v okamžiku, když to udělá. Do té doby budeme doufat, že se zachová odpovědně.

A vy už nějak debatujete třeba se sociální demokracií o tom, že byste i menšinovou vládu mohli podporovat společně...

Ne, žádné, žádná taková jednání neprobíhají. Vzhledem k tomu, že nikdo zatím nikoho ze sociální demokracie nepověřil a ani nevíme, jestli to udělá. Pan...

Ale tak mohou být neformální varianty, které už...

Pan prezident může opět pověřit pana Rusnoka, pan prezident může pověřit vás.

Ne, bavíte se sociální demokracií o tom, že byste podporovali její menšinovou vládu?

Žádná, žádná taková, žádná taková jednání neprobíhají. Vzhledem k tomu, že pan prezident se zatím nerozhodl o druhém pokusu a rozhodnout se o něm ani nemůže, protože vládě bude...

To ještě nemůže.

... vyslovena nedůvěra až 8. srpna.

Co čekáte vlastně od setkání s panem prezidentem? Řeknete mu tam, že je mocichtivý predátor parlamentních pravomocí? To jsem trochu srazil váš projev.

Nemám... tak vytrhl jste z něj formulaci, za kterou si stojím, ano. Říkal jsem, že pokud každý z nás si podrží úctu k tradicím a ústavním zvyklostem a podržíme si úctu k instituci, do které jsme byli zvoleni a nebudeme chtít, a teď nebudeme s přát, aby se ta instituce, která se jmenuje Poslanecká sněmovna, stala onucí prezidenta republiky, tak predátor parlamentních pravomocí nemá šanci. A to záleží na nás, ta sněmovna má 200 poslanců a je důležité, abychom nebyli ustrašený, abychom nebyli vychytralí a abychom plnili své povinnosti, které máme s mandátem. Pak skutečně pan prezident nemá šanci.

A vy si ho poslechnete a řeknete mu, že je stojednička a tím vaše debata skončí?

Já nevím, jestli dojde k setkání, u kterého budu já. Vím, že pan prezident si příští týden zve předsedy poslaneckých klubů. Vím tedy, že pan předseda Gazdík mu možná jinými slovy, každý máme jiný slovník, takže pan předseda Gazdík mu zcela jistě řekne, že nepodpoří Rusnokovu vládu, tím jsem si jist.

Očekáváte, že na ministerstvu financí se budou před volbami rozdávat peníze? Ostatně jsou tam nějaké peníze na rozdávání. A má se zaplatit více policistů, zvýšit nebo mluví se o vyšším pojistném za státní pojištěnce.

Je schválený rozpočet na rok 2013 a samozřejmě běží rutinní příprava rozpočtu na rok 2014. Rozpočtová pravidla celkem jasně říkají, jaká má vláda pravomoci v rámci schváleného rozpočtu. To znamená, že relativně malé přesuny v desítkách milionů jsou představitelné, vláda je má ve své pravomoci a nikdo jí to nemůže zakázat. Pokud by mělo v roce 2013 dojít k větším přesunům, například do ministerstva vnitra nebo do infrastruktury, pak je to technicky možné, ale...

Tam je potřeba 100 hlasů.

Ale suverénem je Poslanecká sněmovna, která tuhle pravomoc deleguje na rozpočtový výbor. Záleží samozřejmě na rozhodování rozpočtového výboru. Mé stanovisko je jasné. Peníze každý z nás svěří jenom tomu, komu důvěřuje. Nikdo na světě nesvěří peníze, za které odpovídá, někomu, komu nedůvěřuje.

Dobrá, když přijdou s konkrétním návrhem, budete o něm přemýšlet, anebo si řeknete: tohle je vláda, které my nevěříme, takže ne?

Když přijde za vámi jakýkoli bankéř, kterýmu nevěříte a přijde s konkrétním návrhem, i když ten návrh bude vypadat dokonalý, tak ta nedůvěra mu nedovolí, vám nedovolíte odevzdat mu své peníze. A poslanci Poslanecké sněmovny jsou ve stejné situaci. Suverénem nad státním rozpočtem není ministr financí ani vláda, ani prezident. Suverénem je Poslanecká sněmovna. A pokud ty peníze svěří někomu, komu nedůvěřuje, tak by se nechovala jako řádný hospodář.

Pane poslanče, děkuju za rozhovor v Interview ČT24, na shledanou.

Já děkuji za pozvání.