Kalousek: Reforma penzí? Za víkend je hotová

* LN Podle zástupců Věcí veřejných připomíná současná situace ve vládní trojkoalici italskou rodinu, kterou drží pohromadě společné dítě. S trochou nadsázky lze říci, že vy jste hlavním opatrovníkem toho dítěte. Jak se mu daří?

Mám to chápat tak, že dítě jsou reformy?

* LN Přesně.

Reformy jsou jediným důvodem existence této vlády. My, co se snažíme pracovat, děláme všechno pro to, aby se to dítě narodilo, aby vyrostlo a aby bylo zdravé. Pevně doufám, že se to povede. Kdyby se to nepovedlo, tak jsme tu zbytečně. Máme jedinečnou šanci reformu prosadit.

* LN Jaká tedy podle vás panuje atmosféra v trojkoalici?

Současná situace v koalici není dramatičtější než v koalicích předcházejících. Platí stará poučka, že jsou podstatná jména, která umíme stupňovat. Příkladem je podstatné jméno nepřítel. To se dá stupňovat jako nepřítel – koaliční partner – člen vlastní strany. Situace v koalici je naprosto standardní a odpovídá stavům ve všech předchozích koaličních vládách s tím, že v současné chvíli je to okořeněno o něco vyšší mírou amatérismu, než bylo obvyklé.

* LN V čem se tento amatérismus projevuje?

V médiích se vnitrokoaliční debaty ventilují mnohem více, než bývá obvyklé. Demonstrativním příkladem je projednávání protikorupční strategie. Jedná se o zásadní koncepční materiál vlády. Profesionálové vědí, že nejprve se o tom jedná v koalici, pak se jedná na vládě, a teprve když dojde k nedohodě, tak se začne chřestit zbraněmi v médiích, abychom si navzájem vysvětlovali, kdo za to může. V případě protikorupční strategie byla z pro mne nepochopitelných důvodů tato standardní technologie porušena a nejprve se úplně zbytečně harašilo zbraněmi v médiích, což mělo za důsledek poškození mezilidských vztahů. Na vládě jsme poté stejně zjistili, že nám nezbývá nic jiného než se dohodnout. Bylo by dobré vzít si z tohoto příkladu poučení a u dalších zásadních koncepčních materiálů, což budou reformy daní, penzí, sociálních dávek a zdravotního systému, bychom se měli vrátit k osvědčenému modelu, že nejprve se zkusíme dohodnout u jednacího stolu a teprve potom začneme povykovat v médiích. To, co nám prošlo v případě protikorupční strategie, by nám už příště projít nemuselo.

* LN Vraťme se ještě k metafoře reforem coby dítěte. Každý porod má svůj termín, dítě nelze dlouho přenášet. Jaký je termín porodu, kdy oznámíte finální podobu reforem?

Dítě se dá přenosit i porodit předčasně. Všichni si uvědomujeme, že tím rokem, kdy se musíme dohodnout a schválit všechny zákony, je rok letošní. Některé zákony jsou natolik komplikované, že si snadno umím představit, že budou schváleny, budou platné, ale vstoupí v účinnost až od počátku roku 2013. Podobně jsme postupovali v případě nového daňového řádu, který byl schválen v roce 2009, v roce 2010 již byl platnou součástí právního řádu, ale v účinnost vstoupil až od 1. ledna 2011. U reformních zákonů si umím představit podobný model. Tedy že nebudou účinné od počátku příštího roku, ale musí být platné.

* LN Vzhledem k množství a zásadnosti reformních zákonů ale na dohodu již mnoho času nezbývá. Ekonomové, včetně vedoucího expertní skupiny na přípravu důchodové reformy Vladimíra Bezděka, upozorňují, že například důchodová reforma by měla být představena do konce února...

Konec února je přesně to datum, kdy vláda musí zveřejnit své modely penzijní reformy, zdravotní reformy i reformy daňové, chce-li naplnit své ambice. Ke konci února reformy zveřejníme a vrhneme je do legislativního procesu, aby se do konce letošního roku stihly projednat a schválit.

* LN Budete reformy předkládat v rámci jednoho legislativního balíku?

Půjde to společně, ale nedává smysl dávat dohromady například nový zákon o dani z příjmů s novým zákonem o sociálním pojištění. Je ale logické, že jednotlivé reformy budou vzájemně provázané. Nový zákon o dani z příjmů bude zcela jistě harmonizovat všechny přímé odvody včetně sociálního a zdravotního pojištění. Takže zákon o dani z příjmů bude součástí penzijní reformy, zdravotní reformy a naopak. Do parlamentu půjdou tyto zákony sice současně, ale legislativně spořádaně. Jako jeden balík půjde zákon o dani z příjmů a s ním související celá řada zákonů, například zrušení daně darovací a daně dědické, které budou překlopeny do daně z příjmů.

* LN Rozpad koalice tedy podle vás v dohledné době nehrozí?

Nemyslím si, že koaliční vztahy jsou tím hlavním rizikem. Určitě není žádným koaličním rizikem vztah TOP 09 a ODS. Jakkoliv mohou být mediálně vděčné pro některé bulvární novináře vztahy Kalousek–Nečas, tak tam žádné riziko není. Jsme dospělí a vědomi si své odpovědnosti. Skutečná rizika koaliční stability jsou uvnitř stran. Je nutné, aby se Věci veřejné našly, což je ale s ohledem k jejich programu složité. ODS zase musí pochopit, že už neřídí zeměkouli.

* LN Je za této situace skutečně reálné, abyste se shodli na finální podobě reforem do konce února?

Jsem o tom přesvědčen. Společenská výzva, kterou nám adresovali voliči, je významná a nemůžeme ji zahodit. Je to, jako když se dohodneme s manželkou, že chceme dnešní večer věnovat kulturnímu zážitku, ale zatím se neshodujeme, jestli půjdeme do kina, nebo do divadla.

* LN Jenže když se manželé nedohodnou na tom, kam půjdou, nepůjdou nikam. A zatím to vypadá, že trojkoalice se v otázkách reforem k podobnému stadiu blíží. Dalším důkazem může být například plánovaná daňová reforma, respektive sjednocení daně z příjmů na 19 procent...

Jediný, kdo má právo prezentovat novelu zákona o dani z příjmů, je ministr financí. Reportérce Mladé fronty DNES jsem řekl, že jí informaci (o sjednocení daně z příjmů na 19 procent – pozn. red.) potvrdit nemohu a že to tak nebude.

* LN Těch neshod je ale více. Zatím zjevně nepadla ani jasná dohoda o postavení privátních fondů v důchodové reformě, což je principiální věc a mezi lidmi může vyvolávat nervozitu...

Chápu důvody nervozity. K dohodě se ale už přibližujeme, je to otázka když ne dnů, tak několika mála týdnů. Někdy navíc dochází i k nedorozuměním. Rozhodně není pravda, že by chtěl někdo likvidovat průběžný systém. Rozhodně není pravda, že by někdo chtěl privatizovat veřejné služby. Je zřejmé, že stoprocentní jistota budoucnosti neexistuje. Každá budoucnost má nějaká rizika. Spoléhání pouze na průběžný pilíř znamená stoprocentní demografické riziko. Stoprocentní spoléhání na kapitálový individuální pilíř znamená stoprocentní spoléhání na riziko kapitálových trhů. Pro TOP 09 je nejrozumnější cestou do budoucnosti diverzifikace rizik.

* LN Narážíte tedy na Drábkův model důchodové reformy, který kalkuluje se snížením sociálního pojištění z 28 na 23 procent s tím, že lidé budou odvádět peníze do průběžného systému i do soukromých penzijních fondů...

Ano. Musíme ale oddělit dvě věci: systémovou změnu, na které trváme a bez které není možné stabilizovat veřejné rozpočty, a parametry té změny. Umím si představit v zájmu společné dohody v zásadě jakýkoliv kompromis ohledně parametrů.

* LN Na potřebě systémové změny se ale shodují všichni. V tom případě je důchodová reforma hotová...

Já si myslím, že to je hotové. Teď si na tom každá politická strana potřebuje odehrát, že právě ona zajistila budoucnost a světlé zítřky. Pro pana premiéra Nečase je nemyslitelné, že by se o to zasloužila TOP 09, pro Věci veřejné je nemyslitelné, že by na tom neměly svůj zásadní podíl, a pro TOP 09 je nemyslitelné, aby se to nestalo. Zásluhy rádi přisoudíme komukoliv, třeba kočce Tlapce.

* LN Znamená to, že nezbytnost povinných odvodů části sociálního pojištění do soukromých penzijních fondů již nikdo v rámci vládní trojkoalice nezpochybňuje?

Takto formulovaná otázka zavání sprostou rétorikou opozice, že chceme privatizovat důchodové služby. My je nechceme privatizovat. Prosazujeme, aby riziko důchodového systému bylo diverzifikováno mezi demografický vývoj a kapitálové trhy. Spoléháme proto na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. To je naprosto korektní. Plně zprivatizovat peníze na důchody samozřejmě nechceme. Průběžný systém zůstane základním pilířem. Představuje totiž opravdovou mezigenerační solidaritu, kdy ekonomicky aktivní platí těm, kteří již ekonomicky aktivní nejsou. Navíc průběžný systém je nevytunelovatelný – co se do systému vloží, se hned z něj vydá, peníze se tudíž nemohou ztratit. Má ale jednu nevýhodu. Neustále ubývá těch, co do něho přispívají, a naopak přibývá těch, co z něj čerpají. Tudíž vzniká trvalý deficit. Proto chceme, aby budoucí senioři brali z budoucího průběžného systému méně. A protože budou brát méně, musí jim příjem doplnit individuální účty. Jinými slovy: budoucí důchody dnešních čtyřicátníků nebudou dosahovat kolem 40 procent jejich příjmů, jako je tomu nyní, ale pouze 20–25 procent. A pokud jim to nestačí, budou si muset odkládat část peněz na individuální penzijní účty. Stát by měl nabídnout budoucím seniorům dostatečně atraktivní portfolio individuálního spoření na vlastní stáří. A to je všechno.

* LN Do února ale ještě musíte dojít ke shodě, co do toho portfolia nabídnete, že?

Ano. První pilíř v podobě průběžného systému je povinný a jasný. Třetí pilíř v podobě ryze komerčního penzijního připojištění závisející na dobrovolném rozhodnutí je také jasný. Druhý pilíř by měl být také povinný, ale nedocházelo by v něm k přerozdělování peněz jako v prvním pilíři, ale k jejich spoření na individuální účty. Musí zde být naprosto důsledně oddělen majetek akcionářů a peníze střadatelů, aby byla jistota, že zisky z těchto peněz nemohou jít akcionářům. To lze zajistit příslušnými zákony, na jejichž přípravě nyní pracujeme.

* LN Vůči fondům ale panuje v Česku po kuponové privatizaci určitá nedůvěra...

Musíme proto lidem nabídnout tři varianty investování. Variantu riskantní, která umožní vysoký výdělek, ale také hrozí proděláním. Potom by měla existovat varianta standardní, kde lze vydělat jen trochu, ale také jen trochu prodělat. Apak by tam měla být možnost stoprocentně garantované investice. Střadatelé by měli mít možnost investovat výlučně do státních dluhopisů. Ty sice představují malý, ale jistý výnos.

* LN Riskantní a garantovaný způsob investování je jasný. Co si lze představit pod standardním?

To jsme zatím nestanovili.

* LN Na jednu stranu tvrdíte, že dohoda o konečné podobě reforem už je blízko. Zároveň ale říkáte „mělo by to být“. Panuje tedy shoda o rozdělení povinných plateb na důchody do dvou pilířů a také o struktuře druhého kapitálového pilíře?

Víte, zvraty některých koaličních partnerů jsou takové, že dokud se pod to nepodepíší, nemůžete si být jisti. Ale myslím si, že dohoda je otázkou jednoho dlouhého víkendového jednání nebo třech večerních jednání.

* LN Od podoby penzijní reformy se bude odvíjet i nastavení daní. V minulosti jste prozradil, že chcete sjednotit sazbu DPH na 19 procent. Stále to platí?

I zde jsem připraven ke koaličnímu kompromisu. Ať již bude podoba důchodové reformy jakákoliv, vyžádá si transformační náklady. Transformační náklady ponese generace, která si bude muset spořit na své stáří a zároveň bude muset platit plnou platbu dnešním seniorům, které není možné nechat bez prostředků. Uvalit tento úkol na jednu generaci je nefér a neúnosné. Musíme to rozložit na několik generací. A na to potřebujete peníze. Tomu se říká transformační náklady. Jejich výše závisí na razanci reformy. Potom musíte shánět peníze, kde se dá, ať již se jedná o příjmy z privatizace, z dividend, z vyšších daňových výnosů. Protože nechceme zatěžovat domácnosti a ekonomiku vyššími daněmi, chceme transformační náklady pokrýt z jediné daně. DPH je vhodnou volbou, protože ji platí úplně všichni. Kdybychom zvýšili inkaso z DPH a tyto peníze použili pro účely důchodové reformy, znamenalo by to, že všech 10,5 milionu obyvatel by přispělo k výplatě důchodců, což posiluje mezigenerační solidaritu a je to fér.

* LN Shodli jste se v rámci trojkoalice na úpravě sazeb DPH?

V rámci koalice panuje dohoda, že část transformačních nákladů důchodové reformy bude kryta z vyššího inkasa DPH. Dohodneme-li se na penzijní reformě, nutně dojde k pohybu sazeb DPH. Z mého pohledu je ideální jednotná sazba 19 procent. Budu ale připraven dohodnout se na tomto parametru s koaličními partnery.

* LN Jaké jsou další zdroje pro zaplacení transformačních nákladů důchodové reformy?

Je to otázka rozpočtových priorit. Musely by se omezit výdaje na něco jiného.

* LN Anebo navýšit deficit...

To vylučuju.

* LN Takže pořád platí, že podíl deficitu státního rozpočtu na HDP má být každoročně snižován a do roku 2016 by měl stát hospodařit s vyrovnaným rozpočtem?

Vyrovnané rozpočty bych chtěl sestavovat již v roce 2014. Šlo by to. V rámci koaliční dohody jsme ale stanovili tempo, podle kterého by mělo být vyrovnaného rozpočtu dosaženo v roce 2016.

* LN Loni jste řekl, že šetření v minulém roce bylo pouhou rozcvičkou na letošní rok. Chystáte další plošné škrty, které se setkaly s kritikou?

Již by se nemělo jednat o plošné škrty. Musím ale přiznat, že mě mrzela dehonestující slova předsedy vlády, který kálel na vlastní vládu, když hovořil o škrtacích orangutanech bez intelektuálního potenciálu. Ve skutečnosti to byl intelektuálně docela náročný úkol. Kdyby měla ODS alespoň dva takové orangutany, tak tato země vypadá trochu jinak. Úkolem plošných škrtů bylo snížit veřejné výdaje. Další snižování výdajů již musí být prováděno prostřednictvím systémových změn. Protože nechceme zvyšovat daně, musíme snižovat výdaje do sociálně-ekonomických systémů.

* LN Daně zvyšovat nechcete, daňovou reformu ale plánujete. Hodláte zrušit koncept superhrubé mzdy coby základu k výpočtu daní z příjmu?

Nikdy neopustím snahu oznámit všem daňovým poplatníkům informaci, kolik opravdu na dani platí. Koncept superhrubé mzdy má tu výhodu, že informuje každého daňového poplatníka, jaká je cena jeho práce a kolik z té ceny musí odvést do přerozdělovacího pytle. Je potřeba spíše zesílit než oslabit tuto informaci. Stále žijeme ještě trochu v blázinci. Všichni se shodneme, že naším největším problémem je vysoká míra nezaměstnanosti, ale pak již ne všichni jsme ochotni naslouchat tomu, že není možné, aby lidská práce byla odvodově tím nejzatíženějším zbožím. Protože platí, že čím je něco dražší, tím je po tom nižší poptávka. Je zvláštní, že jsem napadán experty Věcí veřejných, abych snížil daň z benzinu a nafty, ale nikdo na mne nenaléhá, ať snížím cenu lidské práce, která je zdaňována víc než pohonné hmoty, přestože je pro ekonomiku neskonale důležitější.