Kalousek proti Evropě: Deficit udržíme

Ministerstvo na zprávu hned reagovalo. Kalousek očekává, že letos udrží deficit veřejných financí pod plánovanými třemi procenty HDP. Podmínkou ale je, že se dramaticky nezhorší ekonomická situace v Evropě. Ministr zároveň uvedl, že nepočítá letos s žádnými mimořádnými opatřeními ve státním rozpočtu.

Evropská komise v nové prognóze odhadla, že deficit veřejných financí bude letos 3,1 procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo počítá s deficitem 2,9 procenta. Pro loňský rok komise počítá s deficitem 5,2 procenta kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí, ty k deficitu přispěly 1,5 procenta. Komise také uvedla, že letos počítá se stagnací české ekonomiky.

„Jedná se o prognózu. Nedojdeli k výraznému zhoršení ekonomické situace v Evropě, udržíme deficit pod třemi procenty, tak abychom mohli ukončit proceduru nadměrného schodku,“ uvedl Kalousek. Nepočítá ani s žádnými mimořádnými opatřeními v případě, že by měl být deficit vyšší. „Dvě až tři desetiny procenta HDP je úkol, se kterým si vláda poradí v provozních výdajích svých resortů.“

Česko se v proceduře pro nadměrný deficit, která pro něj může v extrémním případě znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo v roce 2009. Rozpočtový schodek tehdy přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do letošního roku.

„Nebýt toho, že se bojuje o důležitou tříprocentní hranici, nestál by rozdíl za obsáhlý komentář,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Vláda má podle něj v případě naplnění prognózy Evropské komise dvě možnosti. Buď může požádat komisi o prodloužení lhůty na snížení deficitu pod tříprocentní hranici s odůvodněním nepříznivých ekonomických podmínek. Nebo v tichosti vyčkávat a věřit, že se s případným drobným snížením výdajů ve druhé půlce roku deficit udrží pod hranicí tří procent.

„Vzhledem k tomu, že se v proceduře nadměrných schodků nacházejí tři čtvrtiny zemí Unie, měla by být taková žádost pouhou formalitou, i když by si jí finanční trhy zřejmě všimly. Každopádně vidím téma jako záležitost taktiky spíš než klíčového ekonomického rozhodnutí,“ míní Sobíšek.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka rozdíl v odhadech deficitu finanční trh neznepokojí, neboť je relativně malý. Zavedení případných dodatečných úsporných opatření by ovšem podle Marka nebylo nejvhodnější. „Pokud by měla být rozpočtová politika alespoň neutrální, měla by vláda připustit o něco vyšší deficit. Pokud by navíc chtěla poskytnout pozitivní impulz ekonomice, byl by deficit ještě vyšší.“

Česká národní banka letos počítá s deficitem veřejných financí 2,7 procenta hrubého domácího produktu.

Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.