(editovaný přepis rozhovoru s předsedou poslaneckého klubu TOP 09 Miroslavem Kalouskem)
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane poslanče, v těchto dnech máme výročí 10 let od startu světové finanční krize. Vy jste mi kdysi v Interview Plus řekl, že vaše vláda protáhla naší zemi krizí bez ztráty květiny. Je přesto ale něco, co byste s dnešní znalostí věcí udělal jinak?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Kdybych tenkrát v roce 2011 tušil, že Evropská centrální banka spustí poměrně záhy takzvané kvantitativní uvolňování, to znamená obrovskou expanzi peněz do ekonomiky, tak určitě. My jsme konsolidovali poměrně tvrdě tempem zhruba 60 miliard ročně, abychom přesvědčili trhy, že se nás nemusí bát, že mohou profinancovávat naši dluhovou službu. Také jsme byli v tom roce jediná země, které zvýšily agentury rating o 2 stupně, takže se nám skutečně povedlo trhy přesvědčit a financovali jsme dluhovou službu na tu dobu velmi slušným úrokem. To říkám, že jsme provedli bez ztráty květinky. Pochopitelně byla ale opatření velmi nepopulární. Platili jsme velkými politickými náklady. Veřejnost s tím nebyla spokojená. Kdo by měl rád nepopulární opatření? Kdybych tušil, co bude dělat Evropská centrální banka, tak bych pravděpodobně nasadil mírnější konsolidační tempo. Řekněme, že bychom nekonsolidovali tempem 60 miliard, ale 30 nebo 40. Po bitvě je pochopitelně ale každý generál. Tenkrát jsme to netušili.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Neměli jsme přece jenom jít cestou pumpování peněz do ekonomiky, abychom podpořili spotřebu?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Pumpovat peníze do ekonomiky můžete, když je máte. Já jsem od některých populistů terčem kritiky za 2 věci současně. Za prvé, že jsme příliš mnoho šetřili. Za druhé, že jsme dělali obrovské deficity. Uvědomte si, že propad příjmů byl takový, že i když jsme opravdu museli dělat úsporná opatření, tak deficity byly vysoko přes 100 miliard korun. Kdybychom úsporná opatření nedělali, tak by se deficity pohybovaly kolem 200 miliard korun. Takže ty, co mě kritizují, na to mají samozřejmě právo, ale musí si vybrat za co. Buď mě budou kritizovat za příliš vysoké deficity, pak se mělo šetřit ještě víc. Anebo mě budou kritizovat za příliš úspornou politiku, pak mě zase nemůžou kritizovat za deficity.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pak je otázka, jestli nám příliš restriktivní politika nepřivodila druhou krizi, kterou jsme si způsobili sami v letech 2012 a 2013.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Úsporná opatření, která vláda dělala, snížila hrubý domácí produkt zhruba od 0,3 nebo 0,4 procenta. To je přesně dokazatelné. To znamená, že říct, že jsme tím způsobili krizi, je příliš jednoduché a je to rebelie.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Přece jenom ale sousední země rostly.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Sousední země rostly, protože měly trochu jiné výchozí pozice. Vždycky se musíte podívat na podmínky té země. Přestože jsme dělali velmi tvrdá a úsporná opatření a nedělali jsme je rádi, který politik rád dělá nepopulární opatření, tak jsme je pokládali za nezbytné a přesto jsme měli deficity přes 100 miliard korun. Kdybychom úsporná opatření nedělali, tak jsme měli deficity kolem 200 miliard korun a trhy by nám nevěřily. Když by nám trhy nevěřily, mohli jsme se dostat do neřešitelné situace z hlediska financování svého cash flow a běžného profinancovávání výběru.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Nebylo tehdy chybou udělat 2 věci najednou, a to zvýšit daně a přibrzdit znovu vládní investice a obchody?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
O přibrzdění vládních investic nemůže být řeč. My jsme investovali i v době krize daleko víc, než investuje vláda v tomto roce. V příštím roce, kdy vláda říká, že jsou investice její priority, se hodlá investovat o necelých 9 miliard víc, než jsme investovali v roce 2012.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Vláda tvrdí, že se teprve teď konečně začíná investovat, že se tady léta neinvestovalo.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Je to velmi jednoduché. Já jsem tento pořad slyšel i tento týden, když jste položil otázku, kdo to rozsoudí.
Michael ROZSYPAL, moderátor
To byla otázka na Jana Švejnara.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Rozsoudí to číslo ministerstva financí. My jsme v roce 2012 měli k dispozici 1 152 miliard. Vláda v příštím roce má k dispozici 1 505 miliard. To je o 353 miliard víc, než jsme měli k dispozici my. Investovat bude 122 miliard, zatímco my jsme investovali 113,6. Jinými slovy z těch 353 miliard, co bude mít vláda navíc, bude investovat jenom 8 a půl miliardy. To jsou čísla ministerstva financí, ty jsem si nevymyslel. Zatímco o 75 miliard víc dá na platy státních zaměstnanců a o 30 miliard víc dá na sociální dávky.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Kdybyste byl dnes ministrem financí, dal byste více peněz na investice a méně do provozu státu?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Nepochybně, úplně stejně, jako jsem to dělal v roce 2012. Proto jsem se ohradil proti tomu, že jsme v době krize brzdili státní investice. My jsme i v době krize investovali víc, než investovala Sobotkova a Babišova vláda během celých 4 let. Jinými slovy byl poměr investice vůči běžným výdajům za nás daleko příznivější.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Já jsem se díval, co se všechno o tom psalo tehdy v roce 2013. Za to, o čem jsme tady mluvili, Vás kritizoval tehdy i exprezident Václav Klaus, který ve své knize Česká republika na rozcestí napsal: „Nejméně polovina tohoto propadu je způsobená fiskální restrikcí. Má v České republice 2 projevy, snížení veřejných investic oproti roku 2009 téměř na polovinu a zvýšení daňové kvóty. Zvýšení daní podvázalo pomalu se zotavující spotřebu domácností, a to zpětně vedlo k druhému kolu recese v roce 2012 a 2013." S tím nesouhlasíte?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Václav Klaus nemá pravdu, že to byla polovina. Díky úsporným opatřením nebylo HDP vyšší o 0,3 až 0,4 procenta. To jsou přesné analýzy, za tím si stojím. Kdybych tušil, jaké expanzivní opatření bude dělat Evropská centrální banka, k jakému pumpování peněz do ekonomiky dojde, protože jsme bytostně závislí na ekonomickém růstu Eurozóny, tak by s největší pravděpodobností bylo konsolidační tempo pomalejší. To znamená, že by některá bolavá opatření nebyla. Nicméně bych k tomu rád dodal, že to jsou nejbolavější opatření, jako bylo zvýšení DPH o 1 procento v obou sazbách a solidární přirážka na daně z příjmů fyzických osob. Ta byla uzákoněna na 3 roky. Zákon, který jsme schválili, končil účinnost těchto opatření k 1. 1. 2015 a u některých k 1. 1. 2016. Současná vláda, která mě za ta opatření drtivě kritizovala a kritizuje, tohle opatření zrušila a peníze si nechala. Z dočasného udělala napořád. Tak to zase nemohlo být takové drama, protože ta opatření fungují do dnes a ekonomice se daří.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Máme nějaké poučení pro dnešní dobu? Pokud by se opět zbrzdilo tempo růstu, co bychom měli udělat?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Poučení existuje jak pro bankovní sektor, tak pro veřejné finance. Bankovní sektor si to poučení vzal. Ten náš nemusel tolik, protože shodou okolností jsme byli jednou ze zemí, která nemusela sanovat své banky v době krize. Ty byly do té míry odolné, že to nebylo potřeba. Přesto ale bylo potřeba udělat řadu opatření na evropské úrovni pro zvýšení odolnosti bank, a to se stalo, to se udělalo. Banky jsou dnes mnohem odolnější, mnohem připravenější na budoucí krizi. Zásadní poučení ve veřejných financích, že nejsou jenom dobré časy, že přijdou časy špatné a že je na ty časy špatné buď tvořit rezervy, nebo udělat strukturální změny v rozpočtu, aby i rozpočet byl mnohem odolnější a tím pádem nehrozili sociálně tvrdé tlaky v případě krize, tak to si bohužel tato země nevzala. Dokonce musím říct, že všechny politické náklady, které jsme přinesli v době krize, protože se to občanům nelíbilo, jsou promrhány.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Nejsme připraveni na další možnou krizi?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Samozřejmě, že ne, naopak.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Jsme ještě v horší pozici, než jsme byli před 10 lety?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Je to ve stejně špatné pozici, jako to bylo před 10 lety. Nemusí přijít tak dramatická krize, jako v roce 2008, ale může přijít silnější ochlazení ekonomiky, rozpočty se dostanou do obrovského tlaku a paradoxně to odskáčou ty nejchudší a nejslabší, jejichž jménem teď populisté rozhazují peníze na všechny strany.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Není v pořádku, že vláda teď razantně zvyšuje důchody, že se zvedají platy státních zaměstnanců, že mzdy v průměru rostou?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Samozřejmě, v dobrých časech je dobře, když se přidává státním zaměstnancům a přidává se na důchody, ale musíte to dělat způsobem, aby to bylo ufinancovatelné vždy, dokonce i ve špatných časech. Nevadí mi, že vláda přidává státním zaměstnancům tolik, kolik přidává, ale ona také navrhovala u 40 tisíc státních zaměstnanců víc. A to už jsou desítky miliard, s kterými budou v horších časech velké potíže.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Mezistátní zaměstnanci nejsou jenom úředníci, jsou to i učitelé, hasiči, policisté.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Pochopitelně, armáda státních zaměstnanců je více než 400 tisíc lidí. Jestliže potřebuju více policistů, tak někde jich musí být méně. Jestliže někdo občas říká podle mého názoru nesmyslnou větu, že stát musí být řízený jako firma, tak si žádná firma nedovolí nabrat 10 tisíce zaměstnanců navíc, aniž by se zvýšila produktivita. To není možné. Každá taková firma by zkrachovala. Tato vláda to udělala. Má o 353 miliard víc, než jsme měli v roce 2012, a z těchto 353 miliard na platy státních zaměstnanců dá oproti nám o 75 miliard víc a na investice o 8,6 miliard víc. To jsou čísla ministerstva financí.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Platy zaměstnanců podporují spotřebu domácnosti, která je důležitá pro ekonomiku. Nebo ne?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Samozřejmě, ale když říkáte, že investice, tak platy státních zaměstnanců opravdu nejsou investice. Já jenom polemizuji s Vaší větou, že investice jsou vládní prioritou a kdo rozsoudí, že ne. Já říkám, že to rozsoudí číslo ministerstva financí, které jsem tady teď citoval. Jsou to čísla ze státních závěrečných účtů, ze státního rozpočtu a z návrhu státního rozpočtu na rok 2019.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Návrh komunistů na zdanění církevních náhrad, který má Poslanecká sněmovna projednat ve druhém čtení příští týden, podporují kromě prezidenta Zemana a zmíněných komunistů také premiér Andrej Babiš a část sociální demokracie a hnutí SPD. Myslíte, že ten návrh na zdanění náhrad církevním restitucím projde?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Ano, Vy jste citoval ty 3 strany a ty mají většinou v Poslanecké sněmovně, tak se obávám, že projde. Je to neskutečná hanebnost, protože stát, který před 70 lety v církvích věznil, zavíral a ukradl jim úplně všechno, tak když se po 70 letech dočkali toho, že jim bylo něco vráceno, tak jim z toho něco chce ukrást podruhé. Já jsem přesvědčen, že tohle narazí u Ústavního soudu.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Zdanění znamená ukrást?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Pochopitelně, v tomhle případě to není nic jiného, než krádež, protože to není běžný příjem, je to náhrada za dříve ukradený majetek, která je vyplácená. Na základě zákona, kterým se to schválilo, byly uzavřeny smlouvy soukromoprávního charakteru. Vláda na základě zákona, který k tomu zmocňoval, uzavřel s každou církví smlouvu. A v té je napsáno, že se budou odvody řídit legislativou platnou k 1. 1. 2013. To znamená, že součástí té smlouvy je, že příjmy budou nezdaněny. Kdyby součástí té smlouvy bylo, že budou příjmy zdaněny, tak by ta náhrada byla daleko vyšší.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Není problém v tom, že výše finanční náhrady byla nastavená netransparentně na 59 miliard, protože to kritizuje třeba i předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Jakub Michálek se dopouští naprosto neuvěřitelně urážlivého přirovnání, když to přirovnává například k solárním baronům nebo k výsluhám státních zaměstnanců, kde také došlo později ke zdanění. Ani solární barony, ani bývalé důstojníky československé lidové armády nikdo nezavřel, nezmučil, nevyhnal je z domova, nesebral jim úplně všechno a nevrátil jim něco po 70. letech. To byla absolutní necitlivost vůči této historické konotaci. Tu bohužel Piráti projevují často a uráží mě to možná víc, než samotný návrh.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Jak bylo ale stanoveno těch 59 miliard?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Těch 59 miliard vycházelo z celkem 3 odhadů, které dělaly firmy z takzvané velké pětky. Dokonce si Poslanecká sněmovna nechala udělat jednu kontrolní. Všechno to vycházelo zhruba na tyto peníze. Pochopitelně je to ale smlouva soukromoprávního charakteru. To znamená, že aby se ta smlouva mohla uzavřít, tak museli dohodnout nejenom stát a církve, ale také se těch 16 církví muselo dohodnout mezi sebou, což byl historický okamžik. Uvědomte si, že poprvé od Bílé hory se dohodlo všech 15 křesťanských církví a federace židovských a náboženských obcí na jedné věci. Ta dohoda se hledala složitě, těžce a je to všechno popsáno a je to transparentní. Církve dostaly jenom něco, nedostaly zdaleka všechno.
Michael ROZSYPAL, moderátor
I ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO tvrdí, že jsou náhrady přemrštěné.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Ministryně financí Alena Schillerová opakuje nesmysly po svém premiérovi Andreji Babišovi, který několikrát řekl, že náhrady jsou předražené o 54 miliard. Chtěl bych Vám i posluchačům říct, že celkový objem náhrad je 59 miliard. Takže když premiér říká, že jsou o 54 miliard předražené, tak snad každý soudní člověk musí pochopit, že žvaní.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Vojtěch Filip, předseda komunistů, včera v Interview Plus řekl: „Nevidím žádný důvod, proč by finanční náhrady církvím neměly být zdaněny, protože nejde o žádnou finanční náhradu za nevydaný majetek. Ten byl totiž identifikován, ale pak taky přeceněn.“ To není pádný argument?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Pan doktor Filip má svojí minulost silně zakotvenou v režimu, který církve okradl, takže to asi říká i z přesvědčení. Nicméně nešlo jenom o náhrady, ale také o oddělení státu od církví. Uvědomte si, že do té doby stát musel financovat platy duchovních, což samozřejmě chtěl, protože když někoho platíte, tak na něj máte vliv. Pokud mělo skutečně dojít k naprostému oddělení státu od církve, tak také stát musel počítat s tím, aby byly církve života schopné a sám se také zbavoval nákladů, kterými je do té doby sanoval ze státního rozpočtu. Ve finále se to státu vyplatí, protože už neplatí 2 a půl miliardy ročně na platy duchovních.
Michael ROZSYPAL, moderátor
A to, že byl majetek identifikován a pak taky přeceněn, není pravda?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Majetek byl identifikován, byl normálně vydán a byl identifikován i majetek, který nebylo možné vydat, protože mezitím byly ty plochy zastavěny nebo byly ty budovy použity pro účely, pro které je nebylo možné vydat, například pro účely obrany států. Majetek by naceněn a jeho cena byla stanovena transparentním způsobem na základě analýz a následném vyjednávání na 59 miliard. Netýká se to jenom majetku, týká se to také situace, kdy jsou církve zcela odděleny od státu a jeho penězovodu.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Ještě jeden argument Vojtěcha Filipa, který ve včerejším Interview Plus řekl: „Majetek, který je teď vydáván, nemusel být nikdy majetkem církve. Už od dob Josefa II. byla většina tohoto majetku ve vlastnictví císaře, tedy chcete-li státu. Církve, které jsou organizace zvláštního určení, jej pouze spravovaly, ale nevlastnily.“
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
To byl průvodní jev všech absolutistických monarchií, že veškerý nemovitý majetek a pozemky patřily panovníkovi a ostatní je měli jenom v lénu. Absolutistickou monarchii už nemáme, komunistickou diktaturu jsme měli. Tam to také všechno patřilo komunistické straně a ostatní to měli jenom v lénu. Zaplať pánbůh, že teď máme demokracii. S těmito argumenty se tak odmítám konfrontovat. Pokud doktor Filip říká, že nevidí důvod, proč by náhrady neměly být zdaněny, tak ten důvod je právo. To by si pan doktor práv měl uvědomit. Pravděpodobně mu to bude muset vysvětlit Ústavní soud.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pokud by návrh na zdanění církevních restitucí prošel, obrátili byste se na Ústavní soud?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Jsou 2 možnosti, buď se obrátí poškozené osoby, což jsou církve, čemuž bych dával přednost, protože je to přirozenější. Pokud se ale rozhodne většina poslanců, což je potřeba 40 poslanců, to znamená, že žádný klub to nemůže udělat samostatně, tak se určitě připojíme.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane předsedo, poslanci se budou také zabývat jednáním o vládních změnách v elektronické evidenci tržeb. Včera na tiskové konferenci Andrej Babiš řekl, že EET od svého spuštění v prosinci 2016 přineslo do veřejných rozpočtů zhruba 10 miliard korun navíc. Je to úspěch?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
To číslo je stejně věrohodné, jako když říká, že celkové finanční náhrady ve výši 59 miliard byly o 54 miliard předražené.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Proč nevěříte tomuto číslo z ministerstva financí?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Protože ty peníze nemají mašličky od roku 2014. Od roku 2014 je v účinnosti celá řada opatření. Řadu z nich jsem dělal ještě já pro lepší výběr DPH. Přisoudit jednotlivým opatřením číslo, které přineslo do státního rozpočtu, v podstatě nejde, protože běží v souběhu. Vedle toho je tady dynamický nárůst spotřeby domácností, z kterého samozřejmě plyne mnohem větší výběr DPH, protože každý rok se ta spotřeba zvyšuje. Těch 10 miliard je propagandistické číslo, které nemá žádný seriózní podklad. Taky si mohl pan premiér nechat od Finanční správy napsat 12 nebo 8 a bylo by to stejně relevantně doložitelné nebo taky 3. Škody, které to napáchalo tím, jak se rozdělila společnost mezi sprosté podezřelé živnostníky a ty ostatní, a škody, které to napáchalo na venkově, protože pro stovky provozoven to byly poslední kapky, tak ty škody vysoko přesahují možné hypotetické přínosy.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Škody také asi nemají mašličky, abychom je mohli vyčíslit a porovnat.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Počty zavřených provozoven, které zavřely poté, co bylo uzákoněno EET, spočíst lze.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Nemůžeme říct, že restaurace byly zrušeny jenom kvůli EET.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
To máte pravdu, skutečně nezavřely jenom kvůli EET, to téměř žádná provozovna. Poslední kapka v obrovském nenávistném džihádu, který tahle vláda vede proti všem drobným živnostníkům, se zdaleka netýká jenom EET, to je celá řada dalších byrokratických i obvodových opatření.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Po těch necelých 2 letech jsi nejste ochoten připustit, že EET vede k lepšímu a transparentnějšímu výběhu daní?
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
V žádném případě. Co byl základní motiv EET?
Michael ROZSYPAL, moderátor
Narovnat podnikatelské prostředí.
Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
Narovnat podnikatelské prostředí. Nedošlo k ničemu jinému, než k pokřivení podnikatelského prostředí. Já jsem ze zájmem poslouchal bývalou náměstkyni ministra Hornochovou, která zaváděla EET a v té době tomu projektu věřila, která říkala, že je lepší ho zrušit v podobě, v které je dnes, protože podnikatelské prostředí pokřivuje bohužel v neprospěch nejmenších. Proto nám to tolik vadí a proto jsme opět předložili návrh na zrušení elektronické evidence tržeb.
Zdroj: Interview Plus, ČRo Plus, 14. 9. 2018
