Ministr financí tvrdí, že Česko nakonec o peníze, které nemá jak nahradit, nepřijde. Pokud by se Brusel rozhodl neproplatit Česku evropské dotace, způsobilo by to naší ekonomice mimořádné škody. Český rozpočet nemá jak takovou ztrátu nahradit, přiznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Informace, o které částky přijdeme jako první, se zřejmě dozvíme na přelomu března a dubna. Kalousek se ale přesto dál tváří optimisticky. "Představu, že bychom selhali, vylučuji," říká. Evropská komise podle něj nevěří systému, který sama nastavila. Ale i když jsou důvody k některým z výhrad nejasné, bude se jim Česko muset nakonec podřídit. "I když se nám ty argumenty nemusí líbit, nic jiného nám nezbyde, prst na spoušti má komise," říká Kalousek.
Jak je to s neformální dohodou mezi Prahou a Bruselem o pozastavení žádostí o platby z Bruselu?
K tomu můžu říct jen to, že programy jako takové pozastaveny nejsou. Česká vláda bude muset splnit podmínky, které komise vyžaduje. Jsem přesvědčen, že je splní a ani k žádnému pozastavení nedojde. Je to výzva, nicméně pokud bychom na ni nepřistoupili, je jasné, jak by to dopadlo.
Jaké jsou hlavní návrhy, které by Česko mělo pro nápravu splnit?
Komisi záleží na pěti hlavních bodech, nicméně nejvíce jí záleží na tom, aby byl centralizován audit. Přitom je to systém, který komise sama schválila. Kdybych měl říct nějaké přirovnání, tak ministerstvo financí zodpovídá za to, že vydá jízdní řád, ale už nemá šanci kontrolovat, co se na těch kolejích děje. A komise má nyní velkou nedůvěru k tomu, k čemu dochází na těchto kolejích. Nevěří v nezávislost auditorů jednotlivých programů, tedy regionálních rad a ministerstev, a trvá na tom, aby se ten audit zcentralizoval. Z toho nicméně nemám moc velkou radost, protože to přináší více práce a odpovědnosti.
S touto možností tedy ministerstvo souhlasí?
Taháme za kratší konec provazu a myslím, že nám ani nic jiného nezbyde. Určuje to ten, kdo platí. Už se na to začínáme připravovat.
A budete to schopní zvládnout technicky i kapacitně?
Musí o tom rozhodnout česká vláda a očekává se, že by to mělo začít fungovat od prvního ledna 2013 - to jsme schopni technicky i kapacitně zajistit. Samozřejmě tak, že ta jednotlivá místa, která jsou teď na ministerstvech a regionálních radách, musí přejít pod nás. Netvrdím, že i s těmi lidmi, ale ta místa i prostředky na platy půjdou pod nás. Rozpočtově to není problém, jejich platy jsou placené z evropských peněz.
Neměl ale Brusel problém právě s tím, že by to bylo až na začátku příštího roku?
Komise musí respektovat technologické lhůty takovéto zásadní reorganizace. Z těch neformálních rozhovorů, které probíhají, tak schůdné lhůty jsou takové - vláda o tom rozhodne do poloviny roku a komisi tím ujistí, že se tak opravdu stane. A od nového roku se to potom rozeběhne. Technicky se na to už připravujeme; jinak řečeno se ten projekt už maluje, aby se ta budova mohla rychle postavit.
Jaké další požadavky má Evropská komise?
Druhým, velmi naléhavým, požadavkem komise je zákon o úřednících ve veřejné správě. Je to otázka míry nezávislosti a stability administrativy a ten zákon je teď ve věcném záměru. Vláda tak bude muset Komisi ujistit, že je tu politická vůle ke změnám.
A víte už teď o tom, jestli Česko o nějaké peníze přijde?
Teď je pozastavený OP Severozápad, ten je poměrně slavný, ministerstvo financí po provedení auditu tohoto programu podalo trestní oznámení; je pozastavený OP Životního prostředí, kde probíhá audit 92 projektů - koncem března budou první výsledky. Dále je to OP Doprava, tam se přiznám, že očekávám problémy kvůli dodatečně nasmlouvaným vícepracím. U OP Podnikání a inovace vadí komisi garanční schéma přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a náklady, které si za to ta banka účtuje. Je to dáno tím, že není pouze státní.
Pozastavení těchto operačních programů tedy znamená, že pokračuje certifikace, ale nedochází k proplácení?
Ano, ale všechny budou zcela jistě obnoveny. Dají se ale předpokládat nějaké korekce, něco proplaceno nebude.
Česká republika není jedinou, kdo má pozastaveny operační programy, týká se to asi sedmnácti zemí a jednatřiceti procent všech operačních programů.
Není to tedy tak, že by se Evropská komise zaměřila na Česko?
Komise přitvrzuje spravedlivě vůči všem. Je otázkou, jestli to nedělá proto, aby demonstrovala Evropskému parlamentu, který ji mnohokrát kritizoval za jistou liknavost, že postupuje důsledně. Další příčina je logická, myslím, že to není ani spekulace, že má Komise problémy s cash-flow. Proto se snaží různými prostředky ty platby pozastavit - ne, že by je nechtěla vyplatit, ale hodil by se jí jiný termín.
Kdyby náhodou všechno selhalo, je připravený nějaký krizový plán?
To se nesmí stát. To už není hrozba vůči tomu, nebo onomu programu, to je hrozba vůči všem programům. Neexistují zdroje, ze kterých by se to dalo nahradit, jinými slovy ještě k těm investicím nedošlo. Byly by to mimořádné škody - a přitom by nás to nezbavilo odpovědnosti odvádět prostředky do rozpočtu Evropské unie. Představu, že by to selhalo, vylučuji.
Jak se vůbec k výhradám Evropské komise vůči Česku stavíte?
Já nemohu říct, že bych rozuměl všem výhradám - například když komise říká, že nevěří na nezávislost auditorů jednotlivých ministerstev nebo regionálních rad, tak jsem nikdy neviděl žádný hmatatelný důkaz. Ale i když se nám ty argumenty nemusí líbit, nic jiného nám nezbyde, prst na spoušti má komise.
Radek John (VV) ve středu v souvislosti s operačními programy řekl, že do konce března vypuknou "skandály na všech ministerstvech". Co tím mohl myslet?
Třeba na konci března budou známy výsledky oněch korekcí - a budeme znát přesněji číslo těch korekcí, tedy peněz, které nebudou vyplaceny.
aktualne.cz, 15. 3. 2012
