Prezident Miloš Zeman naznačuje, že vládu bude sestavovat ten, kdo ve volbách získá nejvíce hlasů pro jednotlivou stranu, nikoli pro koalici. Je prezidentovo uvažování nadstranické? Tomáš Pancíř se ptal veterána české vrcholné politiky Miroslava Kalouska z TOP 09.
Před chvílí v jednacím sále v Poslanecké sněmovně došlo k potyčce přímo u řečnického pultu předsedajícího. Za 22 let, co jste v této budově strávil jako poslanec, pamatujete něco takového?
Ani těch osm let před tím, když jsem sem chodil jako státní úředník, to nemá precedens a poslanci Volnému to nesmí projít. Měl by zasednout mandátový a imunitní výbor, uložit ten nejtvrdší trest a sněmovna by se proti tomu měla jasně ohradit. To byl fyzický útok na řídícího schůze. Kdyby se mezi sebou porvali dva poslanci v lavici, tak by to sice nebylo hezké, také se to nikdy nestalo, ale nemá to ten rozměr, jako když se dopustíte násilí na řídícího schůze. Tohle je skandální a musí být použity všechny nástroje, aby se to neopakovalo.
Vystihuje tento incident aktuální náladu mezi poslanci?
Myslím, že ne. Vystihuje to frustraci některých poslanců, kteří by strašně rádi chtěli být zvolení znovu a nejsou schopni zaujmout jinak, než nějakou exhibicí. Nezapomeňte, že už máme volební kampaň a že tuto schůzi přenášela televize. Od poslance Volného to byla obludná exhibice vůči určitému typu voličů, které on chce oslovit.
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že jako prvnímu po volbách dá šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje. K tomu dodal, že tím myslí počet získaných mandátů pro konkrétní politickou stranu, nikoliv pro koalici. Jak tento vzkaz vnímáte?
Vnímám to jako způsob, kterým si Miloš Zeman vykládá Ústavu, která takto napsána nebyla. Vyhovuje to formálně těm písmenkům, ale nevyhovuje to korektnímu výkladu, který jednoznačně říká, že vláda vychází z voleb do Poslanecké sněmovny a že šanci má dostat ten, kdo bude mít za sebou alespoň 101 poslanců, kteří dají vládě důvěru. Že ústavní zásadou Miloš Zeman opovrhuje, to nám ukázal už v roce 2013, když mu Miroslava Němcová přinesla 101 podpisů. On to ignoroval a najmenoval vládu, která důvěru neměla a také ji nezískala. Říkám tomu Zemanův ústavní puč. Samozřejmě literu Ústavy neporušil, ale znásilnil zásadu zastupitelské demokracie a tímto způsobem dělá z Ústavy trhací kalendář. Že něco takového bude Miloš Zeman po těchto volbách opakovat lze předpokládat. Myslím si, že je na předsedech demokratických stran, aby co nejrychleji prezentovali přesvědčivou většinu ve sněmovně a přesvědčivé odhodlání nenechat si žádnou prezidentskou zvůli líbit.
Jak se Miloš Zeman za dobu svého působení v politice změnil? A vrátí se Miroslav Kalousek do politiky? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu s Miroslavem Kalouskem.
Zdroj: Dvacet minut Radiožurnálu, Tomáš Pancíř, 21.1.2020
