Řecko zatím nedostane šestou splátku ze záchranného balíku 110 miliard eur. O její výplatě ministři financí eurozóny, kteří se sešli v Lucemburku, zatím nerozhodli. Řecko bude muset počkat nejméně do listopadu, ale do té doby splnit podmínky, které mu Evropská unie a taky Mezinárodní měnový fond daly. Všichni ministři financí evropské sedmadvacítky dnes mají přijmout změny v unijních předpisech, které mají přinést větší respekt k dohodnutým pravidlům, tedy paktu stability, který stanoví mezní zadlužení státu a maximální rozpočtový deficit. V Lucemburku bude Česko na jednání zastupovat ministr financí Miroslav Kalousek. Dobrý den, zdravím vás z Vinohrad.
Dobré ráno z vlasti Otce vlasti.
Možná jste ve vlasti Otce vlasti jedním uchem stále ve vlasti a sledujete to zajímavé dění kolem spořících státních dluhopisů pro domácnosti, ten mimořádný zájem. Je to pro vás překvapení, a pokud ano, tak příjemné?
Tak já chci poděkovat českým domácnostem za důvěru, která retailovým dluhopisům projevili. 15 let se o tom hovořilo a já jsem vždycky strašně stál o to zrealizovat, takže jsem velmi rád, že se tak stalo. Přiznám se, že to pro mě není velké překvapení. Já jsem oproti antireklamě mnohých škarohlídů věřil, že český občan dobře ví, co je to dobrá investiční příležitost. Pokud je o české dluhopisy obrovský zájem mezi zahraničními finančními společnostmi, proč by na nich nemohl vydělat také český občan a česká domácnost.
Česká republika patřila k zemím, která si přála ještě přísnější přístup. Během toho dohadování a během kompromisů došlo k jistému změkčení, ale je to samozřejmě pokrok, je to lepší než stávající stav.
Daleko přísněji se budou posuzovat nejenom o výše ročních deficitů, ale i výše státního dluhu a skutečnost, zda bude docházet k jeho růstu nebo naopak snižování pro ty země, které jsou přes 60 % státního dluhu vůči ročnímu HDP.
Je tedy zvláštní, že třeba ČSOB přijala v prvních hodinách 300 objednávek v součtu za 2 miliardy korun, to tedy blahopřeju českým domácnostem.
No, tak když se podíváte, jaké jsou úspory domácností, že jsou skutečně v řádu stovek miliard korun, no, tak to zase až takové překvapení není.
Pojďme teď do Lucemburku. Kdybychom se ještě jednou otázkou, pane ministře, vrátili k tomu problému řeckého dluhu. Eurozóna odložila, jak už jsem říkal, rozhodnutí o další splátce pomoci Řecku až někdy na konec října, na listopad, já být finančním trhem, tak zneklidním. Co si myslíte, že se stane?
Já být finančním trhem, tak jsem také velmi nervózní. Ony ty trhy nervózní jsou, nejenom kvůli Řecku, ale kvůli dalším zemím, jako je třeba Španělsko nebo Itálie. Původně měla eurozóna rozhodnout 13. října, ale do 13. října nebude hotova s prací takzvaná trojka, Mezinárodní měnový fond a fondy Unie, která má posoudit, zda Řecko plní či neplní dohodnuté, dohodnuté, postupně dohodnutá kritéria té zahraniční pomoci. Včera ministři uznali ono, onen vyšší deficit, než byl stanoven 8,5 %, že uznají Řecku skutečnost, že došlo k ochlazení ekonomiky a že mohou mít deficit zhruba o jeden bod vyšší. Nicméně další strukturální reformy, které Řecko provádí, musí posoudit ta trojka. Dá své hlášení do konce října, to znamená, i když se rozhodnou ministři eurozóny, a já jsem přesvědčen, že se tak rozhodnou, že tu pomoc poskytnou, tak ty peníze nedostane Řecko dřív než v listopadu.
Navíc Řecko přiznalo, že překročí ten svůj zamýšlený rozpočtový schodek letos i napřesrok. Podle přísnějších pravidel paktu stability bude možné uložit sankce těm příliš rozmařilým zemím jednodušeji. Země, která nebude dodržovat unijní pravidla, by se pak mohla vyhnout finančnímu postihu jedině, když by se za ně postavila takzvaná kvalifikovaná většina zemí. Co myslíte při znalosti unijní sedmadvacítky, bude to dostatečný strašák, aby se státy už víc nezadlužovaly?
Tak to bych také rád věděl. Česká republika neskončí vlastně devítiměsíční rozhovor o tom balíčku 6 nařízení ekonomického řízení. Dnes to schválení bude víceméně formální, protože už prošlo Evropským parlamentem. Diskutovali jsme o tom vášnivě na jaře. Česká republika patřila k zemím, která si přála ještě přísnější přístup. Během toho dohadování a během kompromisů došlo k jistému změkčení, ale je to samozřejmě pokrok, je to lepší než stávající stav.
Co to bude znamenat v praxi pro tvorby příštích státních rozpočtů a plánování jejich struktury?
V praxi to především znamená, že už nehlásí jednotlivé země své rozpočty, své případné deficity ex post, ale řekněme ex ante, aby ještě včas mohly dostat doporučení z Evropské komise, zda neriskují příliš takovýmto návrhem o rozpočtu a takovou rozpočtovou politikou. Daleko přísněji se budou posuzovat nejenom o výše ročních deficitů, ale i výše státního dluhu a skutečnost, zda bude docházet k jeho růstu nebo naopak snižování pro ty země, které jsou přes 60 % státního dluhu vůči ročnímu HDP. Zejména to kritérium státního dluhu, které bude posuzováno stejně přísně jako výše toho ročního deficitu, je poměrně velký pokrok. V minulosti bylo dost zanedbáváno.
Miroslav Kalousek, ministr financí, toho času v Lucemburku. Děkuju za rozhovor pro Radiožurnál. Hezký den a na slyšenou.
Hezký den přeji, na shledanou.
Český rozhlas 1 - Radiožurnál, 4. 10. 2011
