Kalousek: Podpořte vědu, ne Agrofert
„Prosím vás, abyste upřeli svoji pozornost na konkurenceschopnost České republiky, nikoliv na bilanci Agrofertu,“ vyzval včera během druhého čtení státního rozpočtu poslance místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle exministra financí by příští koaliční vláda měla především řešit výdaje na vědu a výzkum, investice do vzdělání, její prioritou by neměly být dotace pro agropotravinářské komplexy.
Opoziční poslanci ODS a TOP 09 během ostré čtyřhodinové debaty kritizovali především fakt, že v návrhu rozpočtu poklesly výdaje na vědu a výzkum o 1,3 miliardy a jedinou oblastí, kde se peníze nekrátily, byly národní zemědělské dotace.
Více peněz učitelům
„Utratíme o 24 miliard více a dáváme přednost Agrofertu a okamžitému projedení,“ hřímal Kalousek. „Zhruba 1,6 miliardy se odebralo vědě a výzkumu. A téměř stejná částka se přidala na provoz policie. A dvakrát větší částka se přidala na národní dotace europotravinářskému komplexu v kapitole ministerstva zemědělství,“ uvedl Kalousek.
„Kdybyste měli přeložit, jaké jsou naše hlavní politické, tedy rozpočtové priority, tak to vypadá, že jsme vyhladovělá, zaostalá země, kde se vraždíme na ulici a kde to nejdůležitější ze všeho je poslat peníze agropotravinářskému komplexu, pak ještě policistům, a protože jsme tady přebití badatelskými vědomostmi, tak těm vědcům je třeba ubrat. Proč? Protože to jsou všechno peníze pro Agrofert,“ řekl dále Kalousek. Nenažraný agropotravinářský konglomerát, místo vědy, zhodnotil ze svého pohledu rozpočet.
Poslanci za ODS a TOP 09 se v řadě pozměňovacích návrhů snažili přesunout miliardu ve prospěch vědy a výzkumu, 1,5 miliardy na platy učitelů, dvě miliardy na opravy silnic a miliardu na sociální služby.
„Věda se v Česku začala hýbat, protože se tam přesunuly peníze,“ řekl poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). „Nevyřešíme nikdy ekonomickou krizi, když odejdou mladí vědci,“ dodal.
Opozice: to nejsou úspory
V požadavku na zvýšení prostředků na platy učitelů a na sociální služby je podpořili poslanci za KSČM. Například poslankyně KSČM Marta Semelová navrhla přidat 2,4 miliardy korun na sociální služby, a to z peněz určených Ústavu pro studium totalitních režimů a ze státního dluhu. Miliardu korun chce přidat na učitelské platy. Celkem padly včera ve Sněmovně návrhy na přesuny mezi resorty v rozsahu 20 miliard korun.
Opozice kritizovala i to, že navržený rozpočet je o 24 miliard vyšší, než byly původní výdajové rámce, i skutečnost, že místo očekávaných deseti až dvacetimiliardových úspor nakonec poslanci budoucí koalice dospěli jen k pětimiliardové úspoře.
Klíčový rozpočtový výbor totiž právě hlasy poslanců budoucí vládní koalice podpořil návrh, aby se v rozpočtu odebralo ze všech kapitol celkem 3,5 miliardy korun z provozních výdajů do vládní rozpočtové rezervy. Do vládní rozpočtové rezervy by mělo směřovat ještě dalších 1,5 miliardy korun.
Ostatní návrhy na přesuny výdajů v řádu 2,7 miliardy, které vzešly z jednotlivých výborů, rozpočtový výbor nedoporučil.
Jak upozornil Kalousek, převedením úspor ve výši 5 miliard do vládní rozpočtové rezervy se navíc Sněmovna vzdává fakticky práva na to, aby mohla ovlivnit způsob, jak budoucí vláda s těmito penězi naloží. S vládní rozpočtovou rezervou hospodaří totiž jen vláda.
„Problém leží někde jinde a my neseme jenom jeho následky. Je potřeba z tohoto státu ne udělat stát efektivnější, protože ten řeší jenom následky, ale stát štíhlý, protože ten řeší problémy a nenosí nové. Dokud toho nedosáhneme, tak veškeré debaty o tom, jak máme kosmeticky upravit státní rozpočet, jsou naprosto zbytečné,“ řekl poslanec ANO Ivan Pilný.
Závěrečné, třetí čtení státního rozpočtu by mělo proběhnout ve čtvrtek.
Ekonomickou krizi nikdy nevyřešíme, pokud odejdou mladí vědci Bohuslav Svoboda, ODS
17.12.2013, Právo - Strana 2, Zpravodajství