Vládou schválený návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí si kromě nutných změn kvůli rekodifikaci soukromého práva klade za cíl také značné snížení administrativní zátěže zejména poplatníků, ale i státu.
U převodu většiny nemovitostí se ruší povinnost zpracování znaleckého posudku. Sníží se i rozsah dalších písemností, jež budou poplatníci muset přikládat k daňovým přiznáním. Současně dojde k odstranění povinného ověřování listin, neboť nová úprava dá možnost přikládat písemnosti pouze ve formě kopie. Dovolím si zde skromně připomenout, že návrh dostal mimořádně příznivé hodnocení v systému RIA, který hodnotí snižování administrativní zátěže.
Velmi důležitou změnu představuje přenesení placení daně z prodávajícího na kupujícího.Tento systém funguje v převážné většině států Evropské unie, kde existuje obdobná daň. Nynější stav, kdy kupující daň formálně neplatí, avšak zároveň za její zaplacení ručí, představuje značné riziko právě pro ty poctivé. Poměrně často jsme svědky srdcervoucích případů, kdy prodávající nezaplatí daň, která je pak vymáhána od kupujícího. Tedy poctiví musejí platit dvakrát, neboť již jednou daň fakticky zaplatili v ceně nemovitosti. Díky nové konstrukci daně institut ručení zcela odpadne a toto riziko bude odstraněno.
Často zaznívá kritika, že změny dopadnou negativně na trh nemovitostí. Podle některých názorů prý má dojít ke zvýšení cen bytů a domů. Takový názor postrádá jakoukoli logiku. Výše daně je v současné době automaticky zahrnuta v ceně nemovitosti. Přejdeli odvodová povinnost na kupujícího, cena se na trhu logicky o tuto výši sníží. Reálné ceny nemovitostí budou stejné, protože sazba daně se nemění. Nominální ceny poklesnou.
Profit, 13. 5. 2013, rubrika: Polemika, str. 17
