Patřil jste ke kritikům Tomáše Martince, co říkáte na jeho odchod?
Je potřeba ho respektovat a poděkovat za vykonanou práci. Ano, jsem jeden z těch, kteří jsou přesvědčeni, že útvar pana Martince nikdy nepochopil zákony ČR o majetku státu a oceňování majetku a že vykonal absurdní závěry a rozhodnutí právě proto, že to nikdy nepochopil. Ale je potřeba si položit otázku, jestli je to odpovědnost pana plukovníka Martince, nebo někoho jiného. Jsem hluboce přesvědčen, že je to odpovědnost nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který má netrestní právní normy sjednocovat pro účely trestního řízení. Nebyl to plukovník Martinec, byl to nejvyšší státní zástupce, který tuto odpovědnost, ač mu přísluší, odmítl. A připustil situaci, kdy si jedna část exekutivy vykládá příslušné normy tak, že ji potom druhá část exekutivy v působnosti nejvyššího státního zástupce za tento postup stíhá. Ve státní správě, kde nikdo neumí odpovědnému člověku říci, co je správně a za co bude nebo nebude stíhán, nemůžete čekat efektivní výkon.
Budete to řešit ve vládě?
Ano. Už několikrát jsem oslovil nejvyššího státního zástupce a budu to chtít dál řešit. Chtěl jsem jen říci, že pan plukovník Martinec – a já si o něm nedělám žádné iluze – možná musí rezignovat, protože nevěděl, co má dělat. Ta odpovědnost, že neví, co má dělat, ale leží na nejvyšším státním zástupci. Z mého pohledu je nejvyšší státní zástupce v tuto chvíli stejně užitečný jako černá kočka Tlapka, která umí říci jenom mňau. Nejvyšší státní zástupce také umí říci jen nevím, nejsem oprávněn.
Budete chtít, aby odešel?
Vůbec. Chci, aby konal. Proč by odcházel, když ještě nic neudělal?
Vycházíte z kauzy CASA, kdy jste také protikorupční policii kritizoval?
Nemluvím o žádných kauzách, které už proběhly, mluvím o kauzách, které nás čekají. Státní správa musí rozhodovat a nejvyšší státní zástupce nese odpovědnost za to, že státní správa sice nějak rozhodne, ale orgány činné v trestním řízení za to rozhodnutí mohou trestně stíhat, protože nejvyšší státní zástupce odmítá odpovědnost a nechce dát své výkladové stanovisko. Nikdo po něm nic jiného nechce, jen aby řekl, co je a co není trestné.
A co vám řekl, když jste se ptal na jeho stanovisko?
Já jsem se ho nejen ptal, ale já jsem mu i psal. On se schoulil do kanceláře a odmítá vydat stanovisko. To je otázka odvahy, protože bude konfrontován s tím, že je špatné, nebo dobré. Nechci od něj stanovisko k případům, které se již staly – CASA apod. To se stalo a musí doběhnout. Ale do budoucna se musí rozhodovat dál. A nejvyšší žalobce k tomu nechce nijak přispět.
Právo, 23. 4. 2013, rubrika: Zpravodajství, str. 2
