Pane místopředsedo, už vám dal někdo fouknout do alkoholtesteru, když po dva dny je ve Sněmovně hlavní téma to, zda jste byl ve středu opilý, jak tvrdí Andrej Babiš a Marian Jurečka?
Slyšel jsem, že bych se měl podrobit testu na alkohol pokaždé, když jdu mluvit. Na to odpovídám, že to nesmírně rád podstoupím za předpokladu, že Andrej Babiš se pokaždé podrobí testu na detektoru lži.
Už několik týdnů obviňujete Babiše ze střetu zájmů, ale máte dojem, že běžného občana zajímá váš souboj často málo srozumitelných argumentů a není pro něj spíš důležité, za kolik bude ve finále tankovat pohonné hmoty do svého auta?
Uznávám, že je to velmi složitá problematika, a když se podrobně vysvětluje, tak spousta lidí má jiné starosti.
Tak to zkuste vysvětlit tak, aby to lidé mohli považovat i za svou starost.
Základní rovnice je velmi jednoduchá. Bez devíti miliard veřejné podpory, které spočítalo ministerstvo financí pro příštích pět let, by samozřejmě Andrej Babiš neprodal ani litr čistého biopaliva. Bylo by cenově neatraktivní.
On tvrdí, že dotaci dostávají distributoři, nikoli jeho firmy.
Dotaci dostávají distributoři a zákazníci mají díky tomu levnější palivo. A díky tomu on má odbyt. Takže zmíněných devět miliard je na podporu odbytu, tedy produkce. Vezmete-li v úvahu, že Babiš má na tomto trhu šedesát procent, tak pět miliard, možná o trochu víc, jde na podporu jeho produkce. Ačkoli tvrdí, že je to lež, jde o velmi jednoduchou rovnici. To ale může vykládat jen tomu, kdo má pouze půl mozkového závitu. Opakovaně říkám, že je to zhruba stejná logika jako v případě solárních baronů. Všichni víme, že vydělávají nepřiměřeně velké peníze na veřejné podpoře elektřiny. Dle logiky pana Babiše z toho vůbec nic nemají, to jen zákazníci mají díky tomu levnější elektřinu. A ti chudáci solární baroni nemají vůbec nic. Takže jednoduše řečeno, v případě biopaliv jde pět miliard na cenovou podporu výrobků agrobarona Babiše, a pokud by nebyla, tak nic neprodá.
A nejde o to, že cenová podpora je výhodná i pro vás, pro nás, pro spotřebitele?
A kdo myslíte, že ji platí? Vy, já, občané jako daňoví poplatníci. Nikdo jiný.
Podle Babiše ale v případě zrušení podpory zaplatí všichni víc v podobě vyšších cen.
Cena se nezvýší za předpokladu, že ve Sněmovně projde pozměňovací návrh, který vystaví Babišův výrobek konkurenci. Pan ministr si to v zákoně zařídil tak, že jedinou veřejnou podporu čisté bionafty může mít jeho výrobek. V tom je rozdíl od mého návrhu, který jsem kdysi předkládal a který předpokládal veřejnou podporu pro všechna biopaliva, nejen pro řepku. Takový návrh ovšem je přesně to, co nenávidí oligarchové k smrti: konkurence, trh, volná soutěž.
Kvůli biopalivům jste nařkl Babiše z podvodu a veřejné lži. V čem spočívá?
Za veřejný podvod považuji prohlášení, kdy Andrej Babiš a poslanci ANO řekli, že také budou hlasovat pro ukončení daňové podpory čistých biopaliv, jejich poslanec předložil pozměňovací návrh, identický s mým, a najednou změnili názor. Pokud během čtrnácti dnů změníte naprosto zásadně politické stanovisko ve prospěch soukromého subjektu, tak to není nic jiného než podvod. Můžete tomu klidně říkat i korupce, jak chcete, v každém případě to hezké není. Pobavilo mě, když jsem slyšel ministra financí odpovídat na otázku, proč nepodpořil návrh svého poslance na zrušení podpory, a tvrdil, že hlasoval za ministerstvo financí, jehož stanovisko bylo neutrální a on se nemohl rozdvojit. Odborné stanovisko ministerstva přece nezavazuje poslance k tomu, jak mají hlasovat. Jestliže se Andrej Babiš zdržel, pak byl v tomto případě nepřímo proti schválení návrhu svého poslance. Problém ovšem je, že pan ministr si nevšiml, že stanovisko ministerstva dostává také zpravodaj k zákonu, což jsem byl já, a tudíž vím, že ministerstvo vyslovilo s návrhem souhlas. Takže z hlediska pana ministra jde o dvojitou lež ve prospěch dvojité veřejné podpory pro Agrofert.
Změna politického stanoviska je podle vás nepřípustná? A je to vždy podvod.
Změna politického stanoviska je něco, co může nastat, je-li k tomu relevantní důvod. Tady je jediným relevantním důvodem zisk Agrofertu. A pokud tuto změnu stanoviska činí ministr financí, který je také majitelem Agrofertu, tak se to nijak hezky nazvat nedá.
Babiš říká, že vaším jediným programem je Antibabiš. Nemá tak trochu pravdu?
To není pravda, myslím, že disponujeme širokým spektrem témat. Fakt je, že ten konflikt zájmů, ten Babišův korupční režim, je tak obrovského rozsahu a současně tak zanedbáván médii, že to klade daleko větší nároky na opozici, aby se snažila překřičet to ticho a bezčasí, které v médiích panuje.
Vyvoláváte hlasování o nedůvěře vládě. Když to dělal Jiří Paroubek, dočkal se od vás kritiky za populismus a výsměchu, že nemá dost hlasů. Jaký je rozdíl mezi jeho pokusy a tím vaším?
Uběhl již rok a půl a my jsme dosud nic takového neudělali. Myslíme si, že se to má dělat jen naprosto v závažné situaci. Jiří Paroubek to dělal snad každý druhý měsíc. Mírně žertem říkám, proč by to mělo být neúspěšné, když v jejich případě člověk nikdy neví. O tom, že podpoří daňové ukončení biopaliv, mluvili také velmi rozhodně. Jsem politický realista, abych věděl, jak náš pokus dopadne. To přihrání miliard firmě Agrofert je ale tak obrovské, že opozice nemůže sedět s rukama v klíně a nedělat nic. Musí použít legitimní nástroje, i když třeba ví, že to neskončí stoprocentním úspěchem. Jedna věc je velmi zásadní. Bude naprosto jasné, proč nedůvěru vládě navrhujeme, a každý poslanec, který bude chtít vládu podpořit, bude muset otevřeně vstát a přihlásit se k zjevnému korupčnímu Babišovu režimu. Bude vidět, kdo je za něj odpovědný a kdo ne. To si myslím, že není málo.
Když předem připouštíte neúspěch, znamená to, že budete zkoušet shodit vládu opakovaně?
To ne, ale při takto viditelných skandálních a korupčních věcech ano. Netvrdím, že jakékoli minulé vlády byly bez skandálů, ale skandál tohoto typu by nemohla přežít žádná. Když porovnám, proč musel skončit Stanislav Gross, tak to byla naprostá banalita.
Z hlediska koaličních poslanců může být odpovědnost vnímána opačně. Třeba tak, že shazovat vládu v době, kdy se ekonomice daří, by bylo neodpovědné. Vzpomeňte si na situaci v době vašich vlád.
Já nikomu nechci sahat do jeho svědomí. Všichni hlasujeme podle svého svědomí. Pokud si někdo zodpoví před svým svědomím, že bude dál podporovat korupční režim, tak ho za to nebudu ani soudit. To není otázka odsuzování a moralizování. To je jednoduchá žádost: Přijmi svoji odpovědnost.
Anebo snaha o veřejné divadlo?
Je to jednoduchá žádost. Samozřejmě že Sněmovna, kde dochází ke střetu idejí v tom lepším případě, nebo kde se bráníme zjevné loupeži a konfliktu zájmů v tom horším případě, má vždy trochu charakter jeviště, kde probíhá zápolení a kde je divákem volič.
Spojili jste se s poslanci Úsvitu, které často označujete za nacionalisty a populisty. Teď se vám jako spojenci hodí?
Ideových souladů mezi námi je pramálo. Ale na to, že toto je obludný konflikt zájmů a korupční režim, máme stejný názor. A to je také důvod, proč navrhujeme vyslovit vládě nedůvěru.
Naďa Adamičková, Marie Königová
zdroj: Právo, 22. 5. 2016
