Kalousek: Odboráři o reformách bohužel jednat nechtějí

Zítra se má k reformním zákonům vrátit i jednání tripartity, tedy jednání vlády, zaměstnavatelů a odborů. Nejen o tom bude řeč v dnešních Impulsech, jejich hostem ministr financí, první místopředseda TOP 09, Miroslav Kalousek. Vítejte po čase v Impulsech, dobrý den.

Dobrý večer, děkuji za pozvání.

Pane ministře, jak hodně máte jako politik pro strach uděláno, respektive který svůj politický krok považujete za nejodvážnější politicky?

V roce 2006 jsem udělal sebevražedný krok, vědomě sebevražedný krok, u kterého jsem byl přesvědčen, že končím v politice. Vzhledem k tomu, že jsem po něm neskončil v politice, což pro mě bylo velké překvapení.

Teď mluvíte o tom kroku, kdy jste chtěl sestavovat vládu s ČSSD s podporou komunistů?

Vy jste řekl, že jsem něco chtěl. To já jsem nechtěl. Mluvím o tom kroku, kdy jsem chodil s panem Paroubkem po zahradě Kramářovy vily a to byl takový typický vědomě sebevražedný krok s vědomím, že odcházím z veřejného života a že je to tak dobře. To, že to nebyl konec mé politické kariéry, je svým způsobem pro mě samotného překvapením. Ale myslím si, že pro strach uděláno jsem měl předtím i potom.

Když vám, respektive hlavně vám vyhrožují železničářské odbory stávkou, protože jim vadí reformní plány kabinetu včetně vašich plánů na zrušení nejrůznějších zaměstnaneckých výhod, jak dlouho byste byl ochoten čelit zastavené hromadné dopravě včetně vlaků?

Já upřímně řečeno, já skutečně nevím, co chtějí odbory. Protože když jsme naposledy měli jednat na tripartitě o daňové reformě, tak odbory řekly, my s vámi jednat nebudeme, přestože jsem je velmi prosil, ať zůstanou u stolu, protože sociální dialog by měl být tím prvním krokem. Tak ony musely odejít, protože už z minulého dne měly naplánovanou tiskovou konferenci, kde chtěly oznámit, že s vládou jednat nebudou. Tím daly jasný signál, že upřednostňují nátlakové akce před dialogem.

Teď zpět k té původní otázce, jak dlouho jste schopen čelit zastavené hromadné dopravě?

Pokud nám zítra řeknou, co vlastně chtějí, protože já to ještě neslyšel, tak se s nimi o tom můžeme bavit. Nicméně platí obecné pravidlo, že daňová výjimka pro jednu profesi, například pro železničáře, je diskriminací pro všechny ostatní profese, například pro novináře, lékaře, dělníky, dělnice, učitele, učitelky.

Jste tedy schopen v odpovědi, promiňte, v odpovědi na moji otázku jste tedy schopen čelit časově neomezené stávce v hromadné a železniční dopravě, je to tak?

Já si myslím, že pokud odbory, já nevěřím tomu, stále nevěřím tomu, že odbory by udělaly časově neomezenou stávku kvůli jedné neoprávněné výhodě, které mají na úkor všech ostatních zaměstnanců v této zemi. A pokud to udělají, tak je především potřeba, aby všichni ostatní zaměstnanci v téhle zemi věděli, že mají doplácet na jednu výhodu, kterou čerpají jenom železničáři. A zda je veřejnost ochotna tolerovat takovéto vydírání. Já ho ochoten tolerovat nejsem.

I za cenu časově neomezené stávky?

I za cenu opatření, kterými zajistíme hospodářství v téhle zemi naproti několika vyděračům.

Odbory vám vyčítají nejen rušení zaměstnaneckých výhod, ale i to, že neberete ohled na zájmy zaměstnanců. Čekají na výsledek zítřejšího jednání tripartity. Tady jsou slova předsedy Odborového sdružení železničářů Jaroslava Pejši: Jde nám o jednání v rámci tripartity vůbec o všech těch zákonech, návrzích, které budu projednávány v pátek, máme k tomu výhrady a neděláme si iluze, že to v pátek dopadne dobře. Z druhé strany my se díváme, zda budeme mít vůbec nějakého partnera k jednání, protože je otázka na to, udrží se tato vláda nebo neudrží se tato vláda? To je taky docela asi legitimní otázka. Zaznamenalo Rádio Impuls slova předsedy Odborového sdružení železničářů Jaroslava Pejši. Pokud by měl Miroslav Kalousek, ministr financí, první místopředseda TOP 09, host dnešních Impuls odpovědět na tu otázku druhou, udrží se vláda, neudrží se vláda, s kým vlastně odbory budou v pátek jednat? Tak v pátek nepochybně ještě tato vláda bude, to mohu pana Pejšu ujistit, že bude mít s kým jednat. Zda má dlouhodobou nebo nemá dlouhodobou perspektivu, to já nevím. Stále ještě existuje naděje, že vláda v tomto složení prosadí své programové prohlášení, to programové prohlášení má svůj smysl a dokud ta naděje existuje, tak já na tom budu pracovat.

Jak velká naděje je to v procentech?

To já nebudu tipovat. Ta naděje stále ještě je.

Je většinová, je více než poloviční?

Přál bych si.

To znamená, nevěříte tomu?

Přál bych si to.

Nevěříte tomu.

Přál bych si to.

Nevěříte tomu.

Přál bych si to, ale nemohu to garantovat.

Nevěříte tomu.

Přál bych si to, ale nemohu to garantovat. Jak dlouho ještě si chcete takhle pinkat přes mikrofon?

Mě to baví. Vás ne?

No, naše posluchače určitě už ne.

To byste se divil, posluchače baví ledacos. Podíváte-li se ovšem na to samotné jednání tripartity. Jak velké jsou naděje odborů, že se může něco v těch reformách změnit, protože oni jasně a vy jste v úvodu tohoto pořadu nevíte, o co jde odborům. Vždyť ony vám daly jasné požadavky na změnu jednotlivých reformních zákonů.

Víte, já, snad mi vaši posluchači odpustí, já už jsem starší pán, já jsem už jednu reformu veřejných rozpočtů dělal v roce 2003 se sociálnědemokratickým premiérem Špidlou. Ta nebyla pravicová, jak se říká, tak byla levostředová, ale vůbec nebyla hloupá. A kdyby tenkrát Sociální demokracie měla odvahu dovést ji do konce, oni z toho udělali problém vnitrostranického boje a na té reformě toho Špidlu zařízli, ale kdyby tenkrát měla sociální demokracie tu reformu odvahu dovést do konce, tak 90 procent dnešních problémů není. Přestože to tenkrát byla reforma levostředová, přestože stál v čele sociálnědemokratický premiér, o jehož morálním kreditu, myslím, není možné pochybovat, tak odbory stejně řvaly, že to je deforma, že to nechtějí. Odbory z důvodů, které.

Vy myslíte, že před tou páteční tripartitou se zkrátka dohodnout nechtějí?

No tak odbory jakékoliv jednání o jakýchkoliv nezbytných změnách k nim přistupují tak, že žádné změny nechtějí. A pokud by mělo dojít k nějakým změnám, tak by na ně měli doplácet všichni ostatní než ti, kteří oni se domnívají, že zastupují. Takže ono to takhle nejde. My jsme samozřejmě, my je bereme vážně, bereme je jako partnera k sociálnímu dialogu, můžeme se bavit o nějakých parametrech, ale nemůžeme diskutovat o tom, že je potřeba hluboké systémové změny a že prostě musíme ušetřit desítky miliard korun. To prostě musíme.

Když mluvíte o těch úsporách, tak nejen železničním odborům vadí úspora peněz ve státním rozpočtu na regionální železniční dopravu, kraje trvají na tom, že chtějí projednané a údajně garantované 2,6 miliardy korun ročně coby příspěvek na regionální železniční dopravu. Tady jsou slova šéfa Asociace krajů, jihomoravského hejtmana Michala Haška: V případě definitivního zrušení této dotace může dojít k významnému omezení regionální železniční dopravy. Prostě na základě zákona by ta veřejná služba musela být krácena, a ty prvotní odhady hovoří až o 40 procentech. Další moment je otázka možného ohrožení čerpání evropských dotací v oblasti dopravy. Vysvětluje předseda Asociace krajů Michal Hašek. Vy jste peníze na regionální železniční dopravu chtěl použít na výplatu té státní podpory stavebního spoření, na níž trval ve svém nálezu Ústavní soud, když vám zrušil tu 50% daň na státní příspěvek ve stavebním spoření. Už máte jasno, definitivní jasno, zda kraje o ty peníze přijdou, o ty necelé tři miliardy?

Já bych rád zdůraznil, že tady jsou prostředky, které stát platit musí a které stát platit může. Takže třeba za celostátní dopravní obslužnost stát odpovídá a tam také platí zhruba čtyři miliardy korun ze státního rozpočtu. Pak jsou věci, které platit může, ale nemusí, protože to je odpovědnost jiných rozpočtů. Například kraje, stejně tak jako stát musí platit obslužnost na úrovni státu, tam je to čtyři miliardy, tak kraje musí platit regionální dopravní obslužnost. Za Fischerovy vlády kraje říkaly, my, protože chceme dělat líbivou politiku, chceme vracet regulační poplatky ve zdravotnictví, chceme vozit děti do školy zadarmo, chceme rozdávat sociálnědemokratické růže po náměstí, tak nemáme na to, co musíme platit, státe, zaplať nám to. A ta milovaná Fischerova vláda jim slíbila, že jim tedy bude dávat ze státního rozpočtu, jehož to není povinností, 2,6 miliardy ročně, aby si ony mohly realizovat své líbivé populistické kroky v krajích.

Je to tedy jasné, pane ministře, že kraje o tuto částku přijdou?

Ne, není. Stát, tahle vláda je, této vládě příliš záleží na zaměstnanosti, na tom, aby kvůli nezodpovědnosti sociálně demokratických hejtmanů a alibismu Fischerovy vlády tohle opustila, ty kraje, ta dávka bude redukována, bude, to memorandum je neplatné od samého začátku. Fischerova vláda se zavázala k něčemu, na co vůbec neměla právo.

O jak velkou částku to budete redukovat tedy? Máte jasno?

Předpokládám, že tak kolem 600 milionů každý rok.

600 milionů každý rok. Tudíž kraje budou dostávat jenom dvě miliardy?

Maximálně a to je částka, kde ony si samy, protože to je jejich povinnost to platit, ty dvě miliardy je něco, co ten stát jim dávat může, ale nemusí, ale regionální dopravní obslužnost ty kraje platit musí, to znamená, o těch 600 milionů každý rok kraje některé své populistické sliby svým voličům, jako například vožení dětí do školy zadarmo nebo cokoliv jiného, to je jejich pravomoc, budou muset redukovat, aby měly na to, co platit musí úplně stejně jako stát, když mu Ústavní soud řekne, ty musíš zaplatit víc než na stavební spoření, no tak prostě ten stát to zaplatí, ale pak má méně peněz na to, co platit může.

Když vezmete krajům jen 600 milionů, tak kde vezmete ty další peníze? Už máte jasné škrty ve státním rozpočtu, aby se neprohloubil ten deficit a přitom vy už vyplácíte ty peníze stavebním spořitelnám?

Promiňte, prosím, já krajům nic neberu. Já stále ještě jsem připraven vládě navrhnout, že budou dostávat o dvě miliardy víc, než na co mají nárok.

Tudíž teď mi odpovězte na tu otázku.

Fischerova vláda.

Ano, ne, ne, ne, odpovězte mi na tu otázku, kde vezmete ty peníze, které posíláte stavebním spořitelnám na doplatek?

Mám zpracováno několik variant úspor, které předložím vládě a připadá mi fér to nejdřív předložit vládě, než jim to vzkazovat po.

600 milionů tam ale bude z toho, co slíbila Fischerova vláda a neměla na to nárok?

Neměla na to právo.

Neměla na to právo. Kromě výhrůžky stávky svolaly odbory na sobotu do centra Prahy protivládní demonstraci, nejen kvůli penzijní reformě. K této demonstraci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl dodává: My chceme demonstrací vyjádřit svůj zásadní nesouhlas s podobou vládních reforem a dosavadní přístup vlády k našim připomínkám a výhradám. Vyzýváme proto vládu ke stažení a přepracování připravovaných reforem, které mají velmi negativní sociální dopad na občany nebo na většinu občanů tohoto státu. Vysvětlil ve středu novinářům místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. Odbory tvrdí, že například penzijní reforma je šitá na míru penzijním fondům a jejich ziskům. Ty podle odborů na reformě získají, rozumějme penzijní fondy, 21 miliard korun ročně. Naopak zatížení zaměstnanců vzroste zhruba o 15 miliard jen u té penzijní reformy. My stále, pane ministře, ale některé parametry penzijní reformy neznáme. Když odbory se vás zítra zeptají, kolik peněz vydělají penzijní fondy například na tom druhém systému, respektive pilíři, který vy jako vláda tlačíte, protože vy jste stále nestanovil, jaké budou peníze pro fondy v tom druhém pilíři penzijní reformy?

Kolik vydělají fondy, záleží na tom, jakou důvěru svých klientů si získají. To spoření v tom druhém pilíři je dobrovolné. Vy dostanete na výběr. Buď budete platit 28 procent z ceny své práce do průběžného pilíře, z kterého pak budete dostávat, až jednou půjdete do důchodu, důchod, nebo tam budete platit jenom 25 procent, potom budete z toho průběžného pilíře dostávat nižší důchod a ty tři procenta si můžete investovat sám tak, jak se rozhodnete, do toho druhého pilíře, ovšem za cenu, že si k tomu musíte přidat ještě svá dvě procenta. Takže vlastně v tom systému ty peníze přibudou.

Ano, teď nám ale řekněte, kolik si odsají penzijní fondy na tom, že nám ty peníze budou spravovat v tom druhém pilíři? Odbory mluví, že penzijní fondy na té reformě získají 21 miliard. Je to dobrý odhad, těch 21 miliard?

Ne, tak oni odhadují, že zhruba 21 miliard ročně bude zhruba polovina populace, která se rozhodne pro ten druhý pilíř, to znamená, polovina populace krát tři procenta skutečně se pohybuje někde kolem 20 procent. To my počítáme zhruba stejně. Teď je otázkou, pochopitelně to svěří soukromým fondům, ty to nemůžou dělat zadarmo, to je placená služba, teď je otázka, kolik, jakou placenou službu si budou dávat, to je výše těch poplatků.

Kolik to dělá třeba u průměrné, kdybyste nám to měl přiblížit, když v tom konzervativním fondu budou 0,3 procenta?

Ano. Nevím, zda mi je takhle schválí vláda i Parlament, ale vím, co já vládě i Parlamentu navrhuji. Každá ta penzijní společnost bude mít čtyři fondy povinně, všechny čtyři bude mít povinně licencované pro čtyři druhy různých strategií. Ta jedna strategie, ta superkonzervativní, to je jenom správa státních dluhopisů. Kdo chce mít stoprocentní jistotu jakoby státní garance, tak prostě si může nakoupit státní dluhopis, tam ten poplatek bude 0,3 procenta z těch vložených prostředků.

Kolik to dělá třeba u průměrné, kdybyste nám to měl přiblížit, když v tom konzervativním fondu budou 0,3 procenta?

Tak 0,3 procenta, když si tam průměrný člověk uloží 50 tisíc ročně, tak z těch 50 tisíc ročně zaplatí 0,3 procenta, počítejte se mnou, tak rychle to neumím. Ale je to 0,3 procenta, která zaplatí za tu správu. Potom je konzervativní fond, kde už to nejsou jenom domácí státní dluhopisy, kde se jedná, ale je to pořád stále ještě velmi konzervativní strategie, velmi jistá, kde se nepočítá příliš se ztrátami, ale taky ten výnos tomu odpovídá, všude tam platí, že míra rizika rovná se míře výnosu, tam navrhujeme jako maximální možný poplatek 0,4 procenta, u vyváženého fondu, kdy část jde do dluhopisů, část do akcií na kapitálovém trhu, navrhujeme 0,5 procenta a u dynamického fondu, kde už se investuje s jistou mírou rizika, ale také tam mohou být velké výnosy, navrhujeme 0,6 procenta.

Vy jste toto krásně oddělil po desetinách procenta.

Je to po desetinách procent, to znamená, podle míry obtížnosti správy je to 0,3 až 0,6 s tím ale, že s výjimkou toho nejkonzervativnějšího, kde jsou ty státní dluhopisy, pak byste měl dostat ještě odměnu za to, že jste někomu vydělal. To znamená, v případě správy těch státních dluhopisů vám ta odměna nepatří, protože tam prostě je to 0,3, správa dluhopisů, tečka. Ale u těch ostatních tří, konzervativního, vyváženého i dynamického kromě toho velmi nízkého poplatku 0,4, 0,5, 0,6 také navrhujeme, že má ten správce nárok na 10 procent ze skutečného výtěžku, který tomu klientovi vydělal.

Takže když mi vydělá fond, dejme tomu, 10 tisíc korun ročně.

Tak má právo na tisíc.

Tak bude mít na tisícikorunu.

Aby ho to motivovalo k tomu, aby vám vydělával. Je to samozřejmě dané tím.

A co když mi prodělá?

Tak nedostane nic.

A něco mi dá? Kde já budu mít jistotu, že mě neoškube úplně?

Tu jistotu máte v tom, že když budete mít pocit, že vás spravuje špatně, tak můžete odejít k někomu jinému.

Tam se bude moct přecházet mezi těmi fondy?

Ano. Budete moct kdykoliv přecházet mezi těmi fondy v rámci jedné společnosti, i můžete odejít od jedné společnosti ke druhé.

Bude hodně prostupný ten systém? Ale nemůžu opustit pilíř?

Velmi. Ale nemůžete opustit pilíř. Můžete opustit společnost, můžete změnit investiční strategii a v okamžiku, kdy se jednou rozhodnete pro ten druhý pilíř, tak už nemůžete. Jenom chci říct, že těch 10 procent není z ročního přírůstku, těch 10 procent je vždycky z té částky, která je větší, než jakákoliv nejvyšší, která kdy byla dosažena. To znamená, že když se stane, že dojde k propadu na kapitálových trzích a po nějakou dobu dojde k 30% propadu, tak ta 10% odměna neplatí celou tu dobu, než se to zase vyškrábe na tu původní částku a až z té, vždycky té částky úplně nejvyšší na té křivce má ten fond nárok těch 10 procent svých, aby byl motivován k tomu, což je úplně běžné. Když to spočtete dohromady, tak dohromady tyhle poplatky v tom druhém pilíři jsou mnohem příznivější pro klienta než v tom třetím, který dnes běžně používá, protože ten je ryze komerční. Kdežto tady už jsou používány přece jenom veřejné prostředky a všechna ta čísla, která jsem teď říkal, jsou maximální stropy. My předpokládáme, že konkurence, snaha těch fondů získat svoje klienty ta čísla stlačí ještě níže.

Sázíte?

Ne.

Nesázel jste si Sazku nebo Sportku?

Víte, že nikdy v životě. Jednou.

A proto nemáte Sazku rád.

Jednou v životě jsem měl tu čest tady hostit jordánského prince, dnes jordánského krále, který chtěl do kasina a já ho doprovázel a tak jsem si vsadil na červenou a prohrál jsem. Pak jsem si dal jednu whisku a už jsem radši nikdy nesázel.

Loterijní společnost Sazka vykázala podle insolvenčního správce Josefa Cupky od 1. ledna letošního roku do 31. března ztrátu zhruba 867 milionů korun. Podle mluvčího Sazka Jana Tuny je ale ztráta Sazky za to období o zhruba 150 milionů korun nižší. Má ministerstvo financí informace, že by Sazka dlužila státu, ať na daních či na odvodech, po lhůtách splatnosti?

No nejenom informace. Ministerstvo financí muselo konat. Takže tady běží jedno správní řízení, kdy vedeme správní řízení o pozastavení činnosti v oblasti číselných loterií, což je jenom.

Ano, to jste udělali minulý týden.

To je jenom ta jedna činnost, o které se říkalo, že jako jsme pozastavili Sazce licenci. Samozřejmě tato mediální interpretace není pravdivá. To vedeme jenom správní řízení o pozastavení činnosti v oblasti číselných loterií.

To jste učinili minulý týden.

To jsme učinili zhruba před 14 dny a Sazka má do 25. května možnost se odvolat. Nicméně vedle tohoto správního řízení dnes bylo Sazce doručeno ještě jedno zahájení správního řízení, které je podstatně vážnější, protože Sazka neodvedla státu poplatky ze své činnosti. To znamená, to už je správní řízení o odebrání celé licence na veškerou činnost, protože ona dluží státu po lhůtě splatnosti.

Kolik?

A dluží mu, je to v desítkách milionů. Problém je, že to je stejné, jako když neodvedete sociální a zdravotní pojištění. To jsou peníze, které vám odevzdávají vaši klienti a část z těch peněz je dopředu určeno státu na jeho poplatky. To znamená Sazka měla v ruce peníze, které byly určeny státu a ona je tomu státu neodvedla.

Chcete tudíž Sazce vzít licenci jako takovou?

Nechceme. My jsme povinni zahájit správní řízení o odebrání.

A to jste učinili dnes.

To jsme doručili Sazce dnes. Pokud Sazka těmto závazkům nedostojí, tak jí nic jiného než odebrání licence nečeká.

A kdy byste to mohli učinit v případě, že Sazka nedostojí?

Tam jsou lhůty podle právního řádu, takže prostě tam je nějaká doba na odvolání, nějaká doba na rozkladovou komisi. Nicméně dnes to správní řízení bylo zahájeno a já jsem nucen konstatovat, že Sazka neplní už jen své závazky vůči výhercům, ale Sazka že nesplnila své závazky vůči státu, což samozřejmě jako ministr financí vnímám velmi, velmi negativně. Kdyby vy jste mi nezaplatil své daně, pane redaktore, tak se na vás taky zlobím.

No, na vás se zase zlobí velké množství posluchačů za to, jak zacházíte jako vláda s jejich daněmi, takže těch negativních ohlasů je tady hodně. Jeden z dotazů: Proč už vláda dávno nesnížila spotřební daň z pohonných hmot, když jenom loni pan Kalousek na spotřební dani prokazatelně prodělal šest miliard? To je teda počtář.

Já si myslím, že toto konstatování je prokazatelně neinformované, mám-li být slušný. Možná, že bych, kdybych nechtěl být slušný, tak bych řekl i hloupé.

Počkejte, ale to neřeší tu podstatu, proč nesnížíte spotřební daň z pohonných hmot, když se tankuje v sousedních zemích?

Nesnížím spotřební daň z pohonných hmot vzhledem k tomu, že snížení spotřební daně by mělo čistý propad v příjmech státního rozpočtu. Elasticita, to znamená přizpůsobení se spotřebitele tomuto kroku, je tak nízká, to není jenom názor pana Kalouska, my jsme se tím docela vážně zabývali nejenom na Ministerstvu financí, ale i v NERVu a všichni experti s výjimkou jednoho jediného, který byl zalobbován ČESMADem, všichni experti konstatovali jednoznačně, že to by byl prodělečný krok. Já jsem o tom hluboce přesvědčen a já to nikdy nenavrhnu.

Další otázka se týká prodělků společnosti Key-Investment, respektive starostů tří městských částí v Praze, které daly peníze zhruba půl miliardy korun do této soukromé společnosti, která zkrachovala. Hájí se tím, že selhala Česká národní banka, protože tato společnost měla licenci. Vy jako TOP 09 vyzýváte ty tři starosty k odstoupení, mezi nimi je i současný ministr životního prostředí, někdejší starosta Prahy 6, Tomáš Chalupa. Jste ochoten připustit, že selhala Česká národní banka při tom dohledu?

Ani omylem a ani chvíli. Česká národní banka má roli regulátora. Regulátor nemůže sejmout ze správců veřejných prostředků odpovědnost za to, že nebude spravovat řádně.

Co ta možná námitka, že Key-Investment neměl vůbec mít licenci České národní banky, jestliže měl problémy?

Key-Investment začal mít problémy s regulátorem v okamžiku, kdy ty problémy začaly být zřejmé. Jako nemáme dostatečný prostor na to, abychom probírali jednotlivá řízení a ten regulátor musí postupovat podle zákona. Česká národní banka se chovala absolutně profesionálně, kdo se choval neprofesionálně, byl správce těch veřejných prostředků. Jako představa, že vyhodím z okna svoje peníze nebo peníze svých spoluobčanů a pak začnu křičet, že za to může Česká národní banka, to je ta největší nestydatost, jakou jsem mohl kdy slyšet. Ať to tedy ti pánové zažalují. Je to možná, jako to je tak odporně zbabělá argumentace.

Je to váš kolega ve vládě, Tomáš Chalupa.

Přesto je to odporně zbabělá argumentace a doufám, že tohle neříká zrovna Tomáš Chalupa, že to říká někdo, že Tomáš Chalupa je přece jenom statečnější na to, aby tohle neříkal. Já si troufnu konstatovat, že Česká národní banka neporušila svou povinnost v jediném písmenu. Kdo porušil svou povinnost věrné správy prostředků svých spoluobčanů, to byli ti starostové.

Říká ministr financí, první místopředseda TOP 09, Miroslav Kalousek. Děkuji za rozhovor, těším se příště na shledanou.

Já děkuji za pozvání.