Kalousek: Nejsem papaláš. Tvrdě pracuji

Pane ministře, odboráři vás nařkli z provokatérství. Když jsem vás viděl mezi demonstranty, měl jsem spíš pocit, že toužíte po tom, stát se mučedníkem.

Upřímně řečeno, jejich i vaše hodnocení je – ve vší úctě k vám, neberte si to osobně – k smíchu. Za mnou přišli lidi a volali: „Kalousku, vylez!“ Tak jsem vylezl a šel jsem si s nimi povídat. A to, že následně řekli – On má tu drzost vylézt a byla to provokace, jen názorně ukazuje, jak často vypadají diskuse na tripartitě.

Nevyhovovalo by vám, kdybyste jednu chytil rajčetem? Každý správný papaláš musí dostat jednou rajčetem.

Upřímně řečeno, pracoval jsem tady ve čtvrtek od půl sedmé až do jedenácti hodin na Kavčích horách. Nejsem žádný papaláš. Docela tvrdě pracuji.

Neberte si to osobně.

Nejsem dotčený. Jenom říkám, že výraz papaláš se nehodí na lidi, kteří tvrdě pracují.

Tak jinak, každý správný politik by měl za svou kariéru dostat rajčetem.

Dopad rajčete na kteroukoliv část mého těla by určitě nebylo něco, z čeho bych dělal aféru. Zvlášť při dnešní kvalitě rajčat. To jsou spíš takové gumové míčky, které se odrazí. Za našich mladých let se rajče krásně rozprsklo, ale dneska můžete hrát rajčetem skoro tenis.

Nevyhovovalo by vám to, protože by to odboráře mohlo diskreditovat?

Kdo dostane rajčetem, není žádný mučedník.

Přijde mi, že stávka vám víceméně vyhovuje, protože vládu stmelila. Její umělecký dojem byl donedávna docela zdrcující a teď to konečně vypadá, že držíte za jeden provaz.

Že by někomu vyhovovala stávka, která obtěžuje občany, kteří s tím nemají nic společného, to určitě ne. Také to přineslo nějaké škody. Že vedlejším průvodním jevem je stmelení vlády a větší tah na prosazení reforem, je pravda. Ale myslím si, že by vláda toho měla být schopna dosáhnout i bez stávky.

Za čtrnáct dní by se mělo rozhodnout, jestli bude vláda pokračovat dál, nebo ji Věci veřejné opustí. Jak to odhadujete?

To je otázka na Věci veřejné, nicméně z posledních jednání koalice mám pocit, že vláda bude pokračovat.

Odborářům se nelíbilo, že je neberete vážně a děláte si z nich legraci. Bohumír Dufek říkal, že pokud to bude takhle pokračovat, tak se nevyhnete generální stávce.

Já je beru vážně a na rozdíl od nich neodcházím z jednání tripartity. Myslím si, že nemohou říct půl slova proti tomu, že by kdokoliv z vlády na tripartitě s nimi nejednal vážně. Je pravda, že patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni, že k práci patří i legrace. A kdo mě zná, tak ví, že stejně drsnou legraci si umím dělat sám ze sebe.

Na účet odborářů jste si i zarýmoval. Valmezská kapela Mňága a Žďorp zpívala: Když jsi v tísni, řekni to písní. Je to i váš případ?

Nikdy je nepíšu v tísni, ale pro legraci sobě a kamarádům. Přiznám se, že jich mám stovky, jsou to takové situační rýmovačky.

Odborářům se nelíbí, že reformy, které připravujete, dopadnou nejtvrději na nejchudší. Můžete toto vyvrátit?

Myslím, že jsme to vyvraceli tisíckrát. Samozřejmě že všechny reformy mají jednu společnou větu, která se odborům a levici nelíbí nikde na světě, nicméně je to věta naprosto nezbytná a zní: „Více individuální odpovědnosti a více individuální spoluúčasti.“ Zejména slova více spoluúčasti se samozřejmě setkávají s velkým nesouhlasem, ale bez toho není možné uvažovat o stabilizovaných veřejných rozpočtech. Navíc nejchudší vrstvy obyvatelstva, ti, kteří jsou skutečně sociální případy, to budou mít dostatečně kompenzováno.

A co střední třída? Vzhledem k tomu, že nikdo nesní více řízků a neprotopí více uhlí, tak zvýšení DPH relativně víc dopadne více na ty, kteří mají menší příjem. Když potom zavedete druhý pilíř důchodového systému, který zaplatíte z výnosu vyšší DPH, tak méně a středně příjmoví ze spořicího pilíře mít nic nebudou, protože do něj s největší pravděpodobností nevstoupí, a v průběžném systému pro ně bude logicky méně peněz, takže ostrouhají.

Zvýšení DPH bude kompenzováno jak důchodcům valorizací, tak rodinám s dětmi zvýšením slevy na dani na dítě. Na konkrétních číslech kdykoliv doložím, že i po těchto změnách bude ČR jednou z nejrovnostářštějších zemí z hlediska příjmu mezi tzv. nejchudšími a tzv. nejbohatšími. Tato vláda bere termín solidarita velmi vážně, ale nesmíme si plést pojmy jako jsou solidarita a rovnostářství.

Ale každopádně na méně příjmové to dopadne víc.

Jak to na ně může dopadnout víc, když rodiny s dětmi a důchodci, což jsou řekněme sociálně nejohroženější skupiny, to budou mít kompenzované?

Průběžný systém bude mít míň peněz a lidé dostanou míň.

Po této penzijní reformě bude o něco méně rovnostářský, byť bude stále ještě nesmírně solidární.

Proč nepřiznáte, že nižší příjmové skupiny to odnesou nejvíc?

Co to znamená, odnesou? V penzijním systému se střetávají dva principy. Princip zásluhovosti a princip solidarity. Oba jsou tam nezbytné. Kdo to odnáší víc? Ten, kdo celý život hodně platí a pak nic nebere, nebo ten, kdo celý život málo platí a pak bere relativně hodně?

Učitelé, úředníci, zdravotníci a další nemohou za to, že berou průměrný plat.

Já to nikomu nevyčítám. Jenom říkám, že v tom systému musí být oba principy – zásluhovosti a solidarity. Princip zásluhovosti je teď naprosto mimořádně potlačen ve prospěch principu solidarity. Hranice mezi těmito dvěma principy se mírně posune. Ti, kteří do důchodového systému dnes hodně platí a málo berou, to budou odnášet sice trochu méně, ale odnášet to budou dál.

Přijde vám fér prosazovat důchodovou reformu, když proti jsou nejen opozice a zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé?

Vláda má povinnost na rozdíl od zaměstnavatelů a odborů přemýšlet o dlouhodobé finanční udržitelnosti systému. To znamená logicky, že její priority jsou trochu jinde než finanční zájmy jejích sociálních partnerů pro příští rok nebo dva.

Ptám se na férovost. Koalice chce udělat nezvratný krok, který všichni kromě vás odmítají.

Když se podíváte do našeho volebního programu, tak tam zavedení druhého pilíře je. Vládní strany ve volbách uspěly velmi výrazně a nemůžete říct, že všichni ostatní jsou proti. Mnoho občanů se ve volbách vyjádřilo tak, že je pro.

Ale ne všichni, kteří vás volili, jsou pro vyvedení peněz ze systému. To nemůžete říct, protože vás volili i z jiných důvodů. Třeba proto, že budete vystupovat proti korupci.

Pokud to pro ně nebyla hlavní priorita, tak minimálně souhlasí s tím, že to budeme dělat.

Trochu mi chybí smysl důchodové reformy, když lidé nebudou mít povinnost spořit ve druhém pilíři. Proč nezůstanete u současného systému, kdy si lidé spoří a stát jim na to přispívá? Vždyť je to to samé.

Není žádným tajemstvím, že jsem si přál, aby to bylo povinné. Takzvaný třetí pilíř, to znamená dobrovolné penzijní spoření, je systém úspěšného spoření, ale určitě ne penzijního. Protože systém spoření na zajištění vlastního stáří víceméně selhal. Spoří sice skoro pět miliónů občanů, ale ti si chodí pro státní příspěvek, rozhodně ne pro zajištění na stáří. Protože když se podíváme na průměrné výše jejich úložek, tak se o žádném zajištění na stáří nedá mluvit. Náš návrh je jasný – buď budeš platit 28 procent do průběžného systému, nebo budeš platit jenom 25 procent do průběžného systému a tři procenta si budeš spořit sám pro sebe pod podmínkou, že si k tomu dvě procenta přidáš. A tím do penzijního systému peníze přibydou.

Jsme v době, kdy jdeme z tlustých do tenkých. Dokážete si představit, že lidé, kteří sotva vycházejí s výplatou a kteří budou muset vydat víc na potraviny, teplo, dopravu, za bydlení, si ještě budou přispívat na důchodové spoření?

Mluvíme o dvou procentech z platu odečitatelných od základu daně. Prostě si budete muset něco odepřít, ale rozhodně mi neříkejte, že nenaleznete ve svém rodinném rozpočtu dvě procenta.

Já ano, ale jsou tady lidé, kteří to mají už dneska těžké. Stačí se podívat mimo Prahu.

Já nebydlím v Praze, bydlím na venkově a stýkám se s celou řadou normálních lidí s průměrnými a podprůměrnými platy. Je to otázka priorit. Záleží na každém, jestli jeho zajištění na stáří je pro něj takovou prioritou, že si něco jiného odepře. Pokud si to nebude chtít odepřít, tak se bude mít ve stáří hůř.

Odborářům se nelíbí, že zvyšujete věk odchodu do důchodu. Podle nich je nesmysl, aby některé profese odcházely do důchodu v 70 letech i později.

Tohle je jedna z věcí, která lidem, se kterými jsem na ulici diskutoval, vadila nejvíc. Já jsem jim říkal: „Ne, opravdu nepůjdete do důchodu v 70 letech. To se může maximálně týkat patnáctiletých.“ Objektivní pravda je, že se doba dožití prodlužuje a spolu s ní se musí logicky prodlužovat i doba ekonomické aktivity života. Evropská komise nabádá, abychom prodlužování věku pro odchod do důchodu urychlili, a myslím, že je to nabádání správné. My máme dva měsíce každý rok. Jinými slovy v roce 2042 půjdeme do důchodu v 67 letech a ne v 70. Premiér nabídl, že systém může být nastaven tak, že po roce 2042 navyšování nemusí být automatické.

Jste pro to, aby horníci či havíři měli výjimku?

Je na místě diskutovat o překlenovacím období u některých profesí, ale určitě není možné to řešit v prvním průběžném pilíři. Zatím o tom diskutujeme. Modely pro to existují, není potřeba to vymýšlet.

Zaujal mě argument cestujícího, který odmítá jet v autobuse se sedmdesátiletým řidičem. Vy byste si sedl do své limuzíny za 70letého řidiče?

Znovu opakuji: dva měsíce každý rok a v roce 2042 věk odchodu do důchodu dosáhne 67 let. Jestli bych si sedl ve své limuzíně za sedmdesátiletého řidiče, je ve vší úctě k vám hloupá otázka mimo čas a prostor, protože po roce 2042 mi můžete akorát dávat kytky na hrob.

Myslel jsem tím dnes.

Já myslím, že jako jsme si před lety neuměli představit, kolik tu budeme mít křepčících šedesátníků, jejichž ekonomická aktivita je mimořádná, tak si dnes neumíme představit, kolik budeme mít po roce 2040 křepkých sedmdesátníků a osmdesátníků.

Myslíte si, že tady bude pro tolik lidí práce? Podle mě práce naopak ubývá.

Spíš se obávám, že tady bude nedostatek pracovních sil.

Z čeho vycházíte?

Jsou tady predikce a prognózy, kterými se musíme řídit a musíme podle nich uvažovat. A i kdyby byla vaše obava na místě, což vás ujišťuji, že není, tak vy byste chtěl řešit nezaměstnanost tak, že polovina lidí bude v důchodu?

Lepší, než když budou na sociálních dávkách pár let před důchodem.

To je neufinancovatelné, to znamená, že kdyby měli nárok na důchod, tak by ho nikdo nezaplatil, protože společnost na to nebude mít.

Dokdy předložíte návrh státního rozpočtu? Nenapínáte trochu ministry?

Do 30. června to musím vládě předložit.

Budete strýček Skrblík?

Budu skrblit úplně všude. Je to prvořadá povinnost všech ministrů financí Evropské unie v těchto časech.

Jaký bude výběr daně?

Abych na tuto otázku mohl odpovědět opravdu odpovědně, tak potřebuji vědět číslo z daňových přiznání, které budu mít k 30. červnu. Pokud se pokles z dubna ukáže jako trend, tak musíme počítat s výpadem příjmů asi 15 miliard a museli bychom učinit úsporná opatření na výdajové straně.

Vaši kolegové z VV by chtěli výpadek příjmů pokrýt zvýšením daně právnických osob.

Několikrát tuto otázku na zvýšení sazby daně právnických osob z 19 na 20 či 21 procent zvedli. Jsem ale hluboce přesvědčen, že v době návratu ke křehkému růstu to opravdu není dobrý nápad, protože by to vedlo k podlomení konkurenceschopnosti.

Během jednání koalice o dodatku ke koaliční smlouvě padl i návrh ODS, aby Finanční analytický útvar byl vyveden z ministerstva financí. Oni od toho ustoupili, ale proč se bráníte tomu, aby byl útvar samostatný či pod úřadem vlády?

Nebráním se větší kontrole, protože ten útvar je nezávislý a nedopouští se žádné účelové činnosti. Útvar je organickou součástí ministerstva financí a je tam asi 35 lidí. Je to útvar propojený svou činností s finanční a celní správou. Vyvedení by útvar značně znefunkčnilo a to nechci dopustit, když konečně začal fungovat.

To očividně vyvolalo v ODS značnou paniku.

Nevšiml jsem si paniky v řadách ODS, ale pevně doufám, že ti, kteří mají kolizi s legalizací výnosů či s daňovými úniky, dostali větší strach. Nesleduji, k jaké politické straně patří.

O tomto útvaru bylo slyšet poprvé v kauze Promopro. Pořád si myslíte, že šlo o nestandardní zlodějnu, vzhledem k tomu, že jste nakonec nechali politické řešení jen na ODS?

To je výrok, za kterým si stojím. Zda to je nebo není trestný čin, řeší někdo jiný, to nemůžeme řešit my. Dám příklad, pokud vám prodavač bude nabízet lednici v hodnotě 13 tisíc za 80 tisíc korun, tak je to zcela jistě nestandardní zlodějna, ale není to trestný čin.

Spoustě lidí vadí vaše reformy proto, že čekali, že splníte své sliby a vyřešíte korupci dříve, než začnete škrtat.

To se musí dělat současně. Já jsem přesvědčen, že vláda vyvíjí mimořádnou aktivitu proti korupci. A když budu mluvit za ministerstvo financí, tak bojujeme proti korupci tak, že to některým lidem začíná vadit. Musíte ze všech sil bojovat proti korupci a vedle toho reformovat sociálně-ekonomické systémy.

Věci veřejné znovu otevřely otázku zrušení anonymních akcií. Vy jste vždy tvrdil, že tento krok k ničemu nepřispěje, jak se nyní k problému postavíte?

Prosté zrušení nepomůže, protože je velmi snadno obejitelné. Není pravda, že většina zemí je nemá. Má je, ale v různém právním režimu. Nevím podrobnosti, ale naši experti hledají při přípravě zákona o korporacích účinný způsob, aby akcie na majitele nemohly být korupčním nástrojem.

Pokud mají v cizině právní úpravy, které brání, aby byly akcie korupčně zneužitelné, proč jste je dávno neokopírovali?

Myslím, že zákon o korporacích je ve druhém čtení, vláda zadala ministru spravedlnosti, aby našel řešení, jak celou věc zprůhlední.

Prohráli jste u Ústavního soudu spor o zdanění stavebního spoření. Čekají vás soudy či arbitráže kvůli zdanění výroby energie ze slunečního záření. Soudit se s vámi chtějí i vojáci kvůli zdanění výsluh. Podle nich je to od státu podraz, protože když je najímal, tak jim slíbil určitou výši výsluh a najednou jim vezme 15 procent.

Výsluhy, které jim ze zákona přísluší, budou brát dál. V minulé legislativě měli ale výjimku ze zdanění. Ta výsluha je příjem a každý příjem má být zdaněn. Nedokážu si představit, že odstranění výjimky může být bráno jako retroaktivní odebrání dávky. Stejně jako poslanci se museli smířit s tím, že také nemají žádné nezdaněné příjmy.