Kalousek: Nečekají nás příjemné časy

Česká ekonomika na tom bude hůř, než se očekávalo. Přijdou další škrty a také zvyšování daní, přiznává vláda. Letos chybí 20 miliard, příští rok by to mohlo být 21 miliard.13 bank a finančních institucí tvrdí, že růst české ekonomiky bude jen mezi 1,0 až 1,5 % Bude hůře, než jsme čekali. V příštím roce se nevyhneme dalším škrtům ve výdajích ani navyšování daní, říká již otevřeně i česká vláda.

Dluhová krize, která zachvátila eurozónu, se dotkne i Česka. Přestože se evropští lídři chystají představit dnes v Bruselu opatření, která mají pomoci Evropu z krize vyvést, již nyní je jasné, že se Česko v následujících letech poklesu nevyhne. „Nečekají nás příjemné časy,“ přiznal včera ministr financí Miroslav Kalousek.

Ještě v létě přitom ministerstvo financí předpokládalo, že česká ekonomika poroste v příštím roce o 2,5 procenta. Po období klesajících zakázek a následných škrtech ve mzdách i pracovních místech měl nastat obrat. Ten se ale neuskuteční. „Že růst nebude 2,5 procenta, říkám naprosto otevřeně,“ řekl LN Kalousek. Aktualizovaný odhad zveřejní ministerstvo financí v pondělí. Ministr financí pouze naznačil, že odhad růstu české ekonomiky se změní podobně jako v Německu, na kterém je domácí ekonomika nejvíce závislá. Německo minulý týden snížilo odhad růstu vývoje HDP z 1,8 na 1 procento. „Naše nové odhady zhruba kopírují změny indikátorů, které učinila německá vláda,“ řekl Kalousek.

Na tom, že růst české ekonomiky nebude větší než 1,5 procenta, se shodují i ekonomové a banky oslovení LN. Jejich odhady vývoje HDP v příštím roce se pohybují od 0,3 do 1,8 procenta.

Miroslav Kalousek : Nečekají nás příjemné časy. Nevíme, jaký bude přesný vývoj ekonomiky v příštím roce. Všechny ukazatele ale budou horší než v předešlé prognóze.

O poklesu české ekonomiky nepochybují ani v zahraničí. Investiční banka Goldman Sachs předpovídá naší ekonomice růst o 1,5 procenta, v předchozí studii přitom počítala se zvýšením českého HDP o 2,2 procenta. Ještě hůře vidí naši situaci finanční skupina Citigroup, která České republice v příštím roce přisoudila růst o pouhých 0,6 procenta, což je v regionu střední a východní Evropy nejméně.

Česko proto čekají další škrty. Ještě v letošním roce musí ministerstvo financí seškrtat výdaje ve výši 20 miliard korun, a to kvůli nižšímu výběru daní. V příštím roce pak bude pokračovat nejen ve výdajových škrtech, ale i ve zvyšování daní. Již dříve si vláda naplánovala postupné navyšování daně z přidané hodnoty. Spodní sazba DPH, kterou jsou zdaňovány i jídlo, léky či knihy, se navýší ze současných 10 na 14 procent. V následujícím roce se pak mají obě sazby DPH podle posledních plánů sjednotit na 17,5 procenta. Kalousek naznačil, že v příštím roce se nedočkají ti, kteří očekávají růst mezd.

Jenže ekonomové a finančníci zvyšování daní vesměs kritizují. Shodují se, že vláda by se měla nejprve zaměřit na neefektivní utrácení státních peněz – například omezit výdaje na byrokracii a na státní zakázky.

„Mělo by se konečně začít škrtat chytře a především jednostrannou obsesi z nízkého deficitu doplnit i pohledem na dlouhodobý ekonomický růst,“ tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Podle některých názorů je také reálné, že to, co se vybere navíc na zvýšeném DPH, vůbec nepůjde na transformaci penzijního systému, jak se avizovalo, ale budou se tím látat jiné díry. Podle Jiřího Rusnoka, prezidenta Asociace penzijních fondů ČR a bývalého ministra financí, bude jednou z takových „děr“ například schodek tzv. důchodového účtu, který činí zhruba 40 až 50 miliard ročně, ale ani zvýšené DPH jej nebude schopno úplně zacelit.

Ekonomové oslovení LN navíc varují, že pokud si lidé budou muset dále utahovat opasky a přitom neuvidí snahu vlády zamezit plýtvání, hrozí sociální nepokoje.

Vláda se připravuje na několik možných scénářů budoucího vývoje ekonomiky. Jejich vypracováním pověří Národní ekonomickou radou vlády. Člen NERV Vladimír Dlouhý uvedl, že rada doporučí vládě, aby připravila opatření na novou vlnu hospodářské recese. Krizový scénář by měl počítat i s rozpadem eurozóny či destabilizací evropského bankovního sektoru.

Dlouhý zdůraznil, že vláda musí posílit konkurenceschopnost země. Kromě snižování státních výdajů se má stát také snažit omezovat exportní závislost na EU. V současnosti na její trhy míří 70 procent veškerého českého vývozu.

Pokračovat je podle NERV nezbytné i v započatých reformách daňového i penzijního systému. Kalousek zdůraznil, že reformám musí předcházet krátkodobá opatření, ať již se jedná o škrty ve výdajích státu, nebo posilování příjmů. „Krizový vývoj je rychlejší než přijímaná legislativa. Reformy nás nyní nemohou spasit, a to i proto, že jejich dopad do rozpočtů se projeví až během tří až čtyř let,“ řekl ministr.

Pokles ekonomiky a očekávaný nižší výběr daní se projeví i na státním rozpočtu na rok 2012. „Pokud ekonomika neporoste o 2,5 procenta, ale jen o 1,1 procenta, což je náš odhad, prohloubí se rozpočtový schodek vládního sektoru o 21 miliard korun,“ řekl LN hlavní ekonom Patria David Marek. Návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda v září odeslala do sněmovny, počítá se schodkem 105 miliard korun. Deficit veřejných rozpočtů by podle tohoto návrhu měl v příštím roce činit 3,5 procenta HDP. „Stále si ale stojím za tím, že deficit veřejných financí bude začínat trojkou,“ řekl včera Kalousek. Nový rozpočet chce sněmovně předložit až v únoru nebo březnu. „V té době už budeme mít přesnější představu, jak se bude ekonomika vyvíjet,“ vysvětlil Kalousek.