Česko by se mohlo podílet na pomoci euru částkou až 38 miliard korun (1,5 miliardy eur). Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) dnes navrhne vládě, aby Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) poskytla na záchranu eura a uklidnění dluhové bouře v eurozóně půjčku až do výše 1,5 miliardy eur. To je zhruba polovina částky, kterou si původně představovala Unie.
„Česko od roku 2004 získalo z prostředků Evropské unie 175 miliard korun. Považoval bych za morálně neobhajitelné se na pomoci nepodílet,“ uvedl v materiálu pro vládu Kalousek.
Půjčka by měla jít z devizových rezerv České národní banky. Nedotkla by se tedy rozpočtu, teoreticky pouze v případě, že by MMF půjčku nesplácel, což se však nikdy v historii nestalo. Vláda by převzala záruky za případné znehodnocení půjčených prostředků a za případný ušlý zisk.
Česko, pokud návrh ve vládě projde, se tak s dalšími zeměmi Unie zúčastní záchranné akce, která má stabilizovat situaci v eurozóně. Lídři Evropské unie se v prosinci loňského roku dohodli v Bruselu, že mezinárodnímu měnovému fondu poskytnou na základě bilaterální smlouvy půjčku asi 200 miliard eur, která bude využita na záchranu eura a zvládnutí krize.
Závazně však zatím jen země eurozóny potvrdily sumu 150 miliard eur. Nejvíce by mělo poskytnut Německo (40 miliard eur), následováno Francií (31 mld.), Itálií (23 mld.), a Španělskem (14,6 mld. eur). Slovensko poskytne 1,5 miliardy eur, Slovinsko miliardu. Podílet se na půjčce ihned odmítla Velká Británie a Bulharsko.
Miroslav Kalousek: „Česko od roku 2004 získalo z prostředků Evropské unie 175 miliard korun. Považoval bych za morálně neobhajitelné se na pomoci nepodílet."
Na Česko by původně připadl podíl 3,5 miliardy eur. Tato suma však u českých politiků narazila a o účast na půjčce se rozpoutala politická debata. Odmítl ji prezident Václav Klaus.
Guvernér ČNB půjčku ve výši 3,5 miliardy označil za absurdní. ČNB například kritizuje, že účast na půjčce MMF by přinesla příliš velkou koncentraci rezerv u jedné instituce. Půjčka MMF by totiž nebyla první. Česká republika již Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku poskytla. V roce 2009 to byla například částka do 1,03 mld. eur.
Premiér Petr Nečas se klonil k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. V minulém týdnu ale řekl, že „je tady jasná dělicí linie mezi státy, které jsou rozpočtově odpovědné, a mezi těmi, které nejsou – ti půjčku neposkytují. Patříme mezi rozpočtově zralé.“
Podle dřívějších slov Miroslava Kalouska si Česko nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Část ekonomických analytiků poukazuje na to, že země unie jsou naším největším obchodním partnerem, na jehož kondici je česká ekonomika závislá.
Pokud vláda návrh MF schválí, konečné slovo bude mít ale Česká národní banka, která je na politických rozhodnutích zcela nezávislá. Pokud ČNB odmítne uvolnit potřebnou částku z devizových rezerv, bude muset vláda hledat jiné zdroje.
Uvolnění části devizových rezerv by nemělo mít vliv na kurz koruny. Kritici půjčky poukazují na to, že podle finančních analytiků patří půjčky MMF k nejjistějším dlužníkům. V důsledku pohybu na finančních trzích nelze ani jednoznačně konstatovat, že úrok u MMF je nižší než u běžných dluhopisů.
Nejsilnější opoziční strana tentokrát ministerstvo financí za návrh nekritizuje. Návrh, abychom se podíleli na půjčce je zaměřen na stabilizaci situace v Evropě. Přeneseně by tak pomohlo českému průmyslu, exportu. Pomáháme tak vlastně sami sobě, řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Za rozumný krok pokládá i snížení výše půjčky z požadovaných 3,5 miliardy eur na půjčku do výše 1,5 miliardy eur. To je podle něho reálná suma odpovídající našim možnostem.
Právo, 25. 1. 2012, Rubrika: Titulní strana, str. 1
