A naším hostem je teď ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. Dobré poledne.
Dobré poledne. Děkuji za pozvání.
Odpovídá ta nová prognóza Evropské komise i vašim propočtům?
Je to samozřejmě prognóza, to znamená, jaká bude realita, uvidíme až na konci roku. Ale příliš se neliší od našich vlastních odhadů. My jsme si jisti, že v letošním roce snížíme deficit pod 3 procenta. A protože jsme splnili ten základní cíl, který jsme měli - stabilizovat veřejné rozpočty, můžeme v rámci možností už letos realizovat i některá prorůstová opatření. Takže i my předpokládáme ...
Takže to znamená, že už končí vlastně ta úsporná opatření, doba plošných škrtů?
Takže i my předpokládáme, že trend vývoje ekonomiky se může otočit již v druhé polovině letošního roku. Samozřejmě, že podíváte-li se na všechna úsporná opatření všech vlád v Evropě, byla převážně plošná. Nicméně ohradil bych se proti tomu, že jsme dělali pouze plošná úsporná opatření. Například sociální reforma ministra Drábka, byť jakkoliv v médiích dehonestovaná, uspořila prokazatelně 8 miliard korun ročně a rozhodně se nejednalo o žádné tupé plošné škrty. Byla to promyšlená reforma, byť samozřejmě kritizovaná a bolestivá.
Za poklesem českého schodku jsou také zvýšení DPH a razantní škrty v oblasti investic. Ty se za poslední 4 roky snížily asi o pětinu a někteří ekonomové upozorňují, že takové přiškrcení má i negativní dopady, že tak budeme řezat do toho budoucího růstu ekonomiky. Takže zvážíte, kde v investicích teď naopak třeba popustit uzdu?
Pane redaktore, vždycky je otázka, co pokládáte za větší prioritu. Samozřejmě, že v určité fázi omezení investic je protirůstové opatření a my jsme si byli vědomi, že to bude mít dopad do vývoje hospodářského růstu. Ale my chceme budoucí hospodářský růst, prosperitu České republiky stavět na zdravých, nikoliv prohnilých základech a zdravý základ je, jsou vyrovnané veřejné rozpočty a makroekonomické rovnováhy. V opačném případě na to strašně doplatíte. Takže jsme přesvědčeni, že ta cesta je správná a nyní můžeme očekávat cestu do růstu na těch pravých základech a tomu věří i finanční trhy. Podíváte-li se na ty okolní země, které možná mají vyšší růst, ale také mnohem větší nezaměstnanost a mnohem větší problémy, tak v jejich budoucí prosperitu finanční trhy věří mnohem méně, protože si od nich kupují jejich státní dluhopisy mnohem dráže. Mně v tom komentáři pana redaktora Housky chyběla jedna informace a sice, že české státní dluhopisy jsou nejlevnější v regionu. Blíží se rakouským i německým. To znamená, že v naši budoucí prosperitu a růst a schopnost splácet věří zahraniční investoři nejvíc ze všech zemí visegrádské čtyrky a to je jasný výsledek práce této výsledek. Já jsem na ni hrdý.
Vy už jste se také s premiérem dohodli na vyšším deficitu rozpočtu na příští rok. Má to být 2,9 procenta HDP. Původní plány byly o celé procento smělejší. Jak vláda s těmito desítkami miliard před volbami naloží?
Ne, tak budiž řečeno, že ta vláda, že ta diskuse na vládě byla spíše symbolická. Já jsem navrhoval vládě deficit ve výši 2,8 procenta. Vláda potom řekla 2,9 procenta, což jsem samozřejmě akceptoval a myslím, že je fér říct, že nikdo na světě nedokáže odhadnout vývoj deficitu veřejných rozpočtů s přesností na jednu desetinu procenta. Takže spíš to byla, spíš to byla symbolická zpráva, že jsme stabilizovali veřejné finance a teď se snažíme věnovat ty prostředky, které věnovat můžeme, hospodářskému růstu, aniž bychom při tom ohrozili stabilitu veřejných financí. To za prvé. A za druhé, ano, plány z roku 2010 na snižování deficitu byly smělejší, ale ty počítaly s růstem v celé Evropě. V okamžiku, kdy je zřejmé, že do recese jde celá eurozóna, což je hlavní odbytiště evropského exportu, tak tomu pochopitelně musíme přizpůsobit i naši finanční politiku a mírně ji rozvolnit, ovšem ne tak, abychom utráceli za každou cenu. Znovu říkám, stabilizace veřejných deficitů pod 3 procenty byl klíčový cíl a ten jsme splnili.
Také z Evropy, jak už bylo řečeno, zaznívá, že se to s rozpočtovou kázní nemá přehánět, že stejně důležitá je podpora růstu ekonomiky. Takže jak přesně byste ji mohli podpořit?
Prostředky, které budeme mít k dispozici, a znovu zdůrazňuji, že já se nehlásím k té větě, že s rozpočtovou kázní se to nemá přehánět, rozpočtové kázně není nikdy dost. Důležité je, aby i ta struktura výdajů odpovídala tomu, že tam bude dostatečná část vymezena na prorůstová opatření, což ale, prosím pěkně, znamená, že toho musíme méně projíst, to znamená více investovat. Koruna je jenom jedna. Buď ji projíte, anebo ji investujete. Obě dvě věci s ní udělat nemůžete. My se snažíme méně projídat a budeme se snažit více investovat a ty investiční priority jsou samozřejmě otázkou politických a rozpočtových priorit vlády. Ministr financí může říct: máme tolik a tolik na prorůstová opatření. Já teď uvolňuji 2 miliardy korun. Předpokládám, že vláda rozhodne, že to bude na opravy silnic po složité zimě. Ale je to její rozhodnutí, ne moje. A v polovině roku nevylučuji další úpravu státního rozpočtu ve prospěch prorůstových opatření, samozřejmě tak, abychom měli bezpečně stabilizovaný deficit pod 3 procenty a na jaká prorůstová opatření je vláda použije, je opět její rozhodnutí. To nemůže rozhodovat /nesrozumitelné/.
Takže uvidíme. Tolik ministr financí Miroslav Kalousek.
Ještě jedno prorůstové opatření jsem vám chtěl říci, které navrhuji ...
Prosím stručně.
... máme-li čas. Jsou to zrychlené odpisy pro podnikatele na časově omezenou dobu. Ty předložím a řeknu, pokud budete investovat své vlastní prostředky v určitý čas, potom je budete mít zrychleně i odpisovány, tudíž vám je státní rozpočet podpoří, ale musíte to udělat teď, ne až za 2 roky.
Dodává ministr financí Miroslav Kalousek. Na slyšenou.
Na slyšenou.
Český rozhlas Radiožurnál, 3. 5. 2013
