Kalousek: Konvergenční program obsahuje zásadní a nepřijatelné politické rozhodnutí

Jde, jednoduše řečeno, o materiál, který každá vláda v EU posílá do Bruselu a který obsahuje záměry v oblasti rozpočtové politiky. Státy by zkrátka měly být schopny vysvětlit Bruselu, jak hodlají stabilizovat své veřejné finance. Jde o jednu z novinek posledních let, kterou Unie zavedla kvůli finanční krizi. Česká vláda tento materiál schválila v pondělí.

„Tento materiál obsahuje jedno zcela zásadní, pro mnohé z nás překvapivé a pro mnohé z nás nepřijatelné politické rozhodnutí. A to, že vláda nebude v příštích třech letech vyvíjet žádné úsilí ke snižování strukturálního deficitu,“ uvedl Kalousek. Podle jeho slov Nečasova vláda, v níž zastával post ministra financí, systematicky snižovala deficit veřejných financí. Podle toho, co uvádí projednávaný dokument, hodlá nová vláda tento trend v podstatě otočit.

Obrat v trendu Debata se celou dobu točila kolem takzvaného strukturálního deficitu. Ten v podstatě ukazuje, kolik by byl schodek či přebytek vládního hospodaření, kdyby nebyla krize. „V rozpočtu na rok 2015, který je již plně ve vaší kompetenci, navrhujete zvýšení strukturálního deficitu o půl procentního bodu oproti roku 2014 na výsledných 1,8 procenta,“ uvedl Kalousek s tím, že vláda, v níž zasedal, za dobu své existence deficit naopak výrazně snížila.

Ministr Babiš Kalouskova slova označil za demagogii a předešlou vládu obvinil ze zadušení ekonomiky a z osekání investic. „Vy jste nic nesnižovali, vy jste v té vaší koalici akorát kradli,“ dodal Babiš s připomenutím problematických tendrů. K samotným číslům deficitu se však prakticky nevyjádřil.

Slovní přestřelka ukázala na několik problémů, o nichž byla řeč buď jen krátce, nebo vůbec. „Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republice a OECD, jsou všechna tři odlišná. Takže strukturální deficit netřeba přeceňovat,“ uvedl na výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor ve zjevné narážce na to, že na veličiny „co by bylo, kdyby“ není radno se spoléhat.

Co nezaznělo Vůbec pak nezazněla jedna podstatná skutečnost - co vlastně se strukturálním deficitem plánovala udělat ještě Nečasova vláda? Stačí si najít stejný dokument, který byl nyní projednáván na výboru, jen o rok starší. V oblasti strukturálního deficitu je dokument, který Kalousek kritizoval, naopak optimističtější, než byl výhled schválený loni touto dobou, tedy kabinetem Petra Nečase. Zatímco nyní na roky 2015 a 2016 ministerstvo financí predikuje strukturální deficit 1,8 a 1,7 procenta HDP, v tom samém dokumentu z roku 2013, který schvalovala ještě Nečasova vláda, je pro tyto roky uveden deficit 2,1 a 2,4 procenta HDP, tedy výrazně vyšší.

Sám Babiš se hájil také tím, že koaliční vláda, v níž je ANO druhou nejsilnější stranou, hodlá výrazně posílit investice, které předešlý kabinet přiškrtil, a také zvýšením některých výdajů. „V tomto období svádíme boj s naším koaličním partnerem, kterého se snažíme přesvědčit o tom, že pokud jsme v rámci koaličního jednání museli přistoupit na navýšení mandatorních výdajů, musíme na druhé straně šetřit na provozních výdajích státu,“ řekl Babiš, který také poznamenal, že klíčové bude, jak se koalice dohodne o rozpočtu na rok 2015, u něhož zatím pracovně navrhuje deficit sto miliard korun.

Strukturální deficit: Ukazuje deficit veřejných financí očištěný o tzv. cyklické a mimořádné vlivy. Prakticky to znamená, jaký by byl deficit nebo přebytek hospodaření, kdyby nebyla krize či naopak konjunktura, případně kdyby nedošlo k nějaké mimořádné události, jako může být třeba živelní pohroma. Problém je, že způsob výpočtu strukturálního deficitu není jednotný, a proto se čísla uváděná různými organizacemi (např. OECD, Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská komise) zpravidla liší.

Poznámka: rok 2013 nelze brát jako referenční. Údaj je zkreslen nedočerpáním evropských dotací a velmi dobrým výsledkem územních rozpočtů. Bez těchto vlivů by byl růst za rok 2013 cca 1,3 %