Kalousek: Ke zvýšení celkové daňové zátěže nedojde

O definitivní verzi zvýšení daně z přidané hodnoty bude dnes rozhodovat vláda. Příští rok se má spodní sazba vyšplhat z 10 na 14 procent. Od roku 2013 se pak obě sazby, i ta horní, v současnosti 20procentní, mají sjednotit na 17 procentech. Rostoucí DPH je určené ke krytí důchodové reformy, konkrétně výpadků, které by vznikly po vyvedení části peněz z průběžného systému do soukromých fondů. Opozice a někteří ekonomové ale varují, že zvýšení daní nepřinese kýžené výsledky, protože vyšší životní náklady od žádaného spoření na penzi spíš odradí. Ministra financí Miroslava Kalouska jsem se zeptala, jestli očekává, že kabinet zapracuje do novely zákona o DPH ještě nějaké výjimky?

Neočekávám. Očekávám, že bude naplno zdržena koaliční dohoda, tedy k 1. 1. 2012 budou sazby 20 a 14 a sazba se sjednotí na 17,5 procenta k 1. 1. 2013.

Je ve hře, že by se například, co se týká resortu zdravotnictví, nebo právě knih a tiskovin, potom situace řešila dodatečně nějakými zvláštními zákony nebo úpravami?

Určitě ne daňovými. Nepředpokládám žádné změny v daňových návrzích. Je možné, že v případě knih, tam bych se tomu skutečně nebránil, hovoříme o tom s panem ministrem kultury, že v případě knih by si pak třeba zasloužily větší podporu veřejné knihovny. Toto jsou možné cesty, ale určitě není cesta zásah do daňových návrhů.

Stále trváte na tom, že je vyšší DPH nutné pro realizaci důchodové reformy?

Pokud realizujeme důchodovou reformu, tak musíme mít také zdroje na transformační období. Jedním z těchto zdrojů je ..., není jediný, ale jedním z těchto zdrojů je i vyšší DPH. Já také zdůrazňuji ale, že nedojde ke zvýšení celkové daňové zátěže. Pouze přesouváme strukturu zdanění od přímých odvodů k nepřímým odvodům, tedy ke spotřebě.

Někteří odborníci varují, že zvýšení DPH povede také ke zvyšování životních nákladů, a to logicky lidi spíš přestane motivovat ke spoření, což by měl být jeden z hlavních pilířů připravované penzijní reformy. Toho se neobáváte?

Já bych rád, abychom si uměli představit ten dopad. Zvýšení DPH o 4 body na spodní sazbě nebude mít vyšší dopad do inflace, než 0,8 až 1,2 bodu, což je velmi, velmi málo. Pamatuji si mnohem vyšší inflační skoky bez administrativních vlivů. Takže se toho skutečně neobávám.

Jak vyvrátíte obavy, že vláda peníze získané právě zvýšením DPH potom použije na něco jiného, než na diskutovanou penzijní reformu a výpadky v ní zapříčiněné z toho průběžného systému, třeba k zalátání nějakých jiných rozpočtových děr?

Naprosto průhledným rozpočtem. Je úplně zřejmé, že jestliže o zhruba 20 miliard bude oslaben průběžný systém, tak musí být doplněn z jiných zdrojů, bude doplněn právě z DPH.

Bude tedy jasně řečeno, že tyto peníze půjdou pouze na jediný účel, a to je penzijní reforma.

Je jasně řečeno, že tyto prostředky nejsou na nic jiného, než na penzijní reformu a samozřejmě na kompenzace s tím spojené. To znamená, jedná se o valorizaci důchodů a jedná se o ..., především tedy o valorizaci důchodů.

Pokud jde o ty valorizace důchodů nebo kompenzace třeba rodinám s dětmi, nespolknou tolik peněz, že je vlastně zbytečné zvedat DPH?

Ne, nespolknou.

Kolik myslíte, že alespoň procentuálně z toho, co získá stát, by mělo být dáno právě na kompenzace?

Řekněme, že sociální kompenzace se budou pohybovat mezi 8 až 10 miliardami korun.