Kalousek: Každá investice je riziko, které snese jen určité množství neznámých

Stát zásadním způsobem mění přístup k tomu, jak do budoucna nakládat s elektrickou energií. Zatímco dnes je Česko jejím pátým největším vývozcem na světě, v budoucnu ji může naopak dovážet. Obává se totiž, že kvůli nástupu obnovitelných zdrojů v příštích desetiletích elektřina ještě zlevní. A že evropský trh bude vinou nárůstu státních dotací tak pokřivený, že se export nevyplatí. Tento scénář vyplývá z nejnovější verze Státní energetické koncepce, kterou mají HN k dispozici.

Energetický plán pro dalších 25 let připravuje ministerstvo průmyslu a do konce roku má být předložen vládě. Postupně bude docházet k útlumu výroby elektřiny z uhlí a nové jaderné bloky se budou stavět později, než se doposud předpokládalo. A zatímco spotřeba elektřiny bude stoupat, její výroba zůstane přibližně stejná jako v současnosti.

Nyní Česko vyváží do zahraničí přibližně pětinu své roční produkce elektřiny (tedy zhruba celou roční výrobu jaderné elektrárny Temelín). Podle nového plánu bude muset v roce 2040 naopak dovézt okolo pěti procent toho, co se v zemi spotřebuje. Má to totiž být výhodnější. Kvůli extrémně nízkým cenám elektřiny se už dnes mnoha elektrárnám nevyplatí vůbec vyrábět. Například výroba v moderní plynové elektrárně v Počeradech je ekonomicky nevýhodná.

A zatímco nyní příjmy energetických společností plynou z prodeje elektřiny zákazníkům, v budoucnu to mají být hlavně státní dotace. Mnohé státy chtějí platit takzvané kapacitní platby za to, že elektrárny budou udržovány v provozu pro případ, že obnovitelné zdroje nebudou schopny energii vyrábět.

"Díky tomu se zásadně mění předpoklady evropské energetiky. Nejde již o to, že elektřina je obchodní artikl, který se může se ziskem exportovat. Nově je hlavní bezpečnost dodávek, a počítáme proto s tím, že trh se tak bude dále deformovat," říká náměstek ministerstva průmyslu Pavel Šolc, který je za koncepci zodpovědný. "Pokud má stát dotovat kapacitu, nemůže přece skrze export dotovat bezpečnost sousedním státům," dodává.

Právě příliš levná elektřina byla hlavní příčinou, proč energetická skupina ČEZ nedávno ukončila tendr na výstavbu dvou bloků v Temelíně. Při současných historicky nejnižších cenách elektřiny se jaderná elektrárna nedá bez státních garancí postavit a provozovat se ziskem. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) ale tyto záruky ve výši desítek miliard korun ročně, které by českým spotřebitelům energii naopak zdražily, odmítla skupině poskytnout.

"Každá investice znamená riziko. To riziko potom snese jenom určité množství neznámých. Vzhledem k současné situaci na energetickém trhu, způsobené hlavně politikou Německa (odchod od jaderné energie a masivní podpora obnovitelných zdrojů – pozn. red.), je těch neznámých tolik, že bude lepší s výstavbou dalších jaderných bloků počkat," říká místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který patří mezi kritiky dostavby Temelína kvůli její ekonomické návratnosti. I proto energetická koncepce státu odkládá další možnou výstavbu jaderných bloků až na léta 2033 až 2037. To je zpoždění o dalších 12 let oproti době, o níž se hovořilo po ukončení zmíněného tendru na dostavbu Temelína.

Na druhou stranu však stát počítá s tím, že tři nové jaderné bloky budou zjevně potřeba: v roce 2040 mají totiž polovinu české produkce elektřiny zajišťovat právě jaderné elektrárny. Jestli se budou skutečně stavět, ať už v Temelíně či Dukovanech, mají ministerstva průmyslu a financí rozhodnout do konce roku. "Studii, která si klade za cíl zanalyzovat rozvoj jaderné energetiky v Česku, chceme prezentovat spolu s koncepcí. V ní by se mělo zohlednit posunutí výstavby jaderných zdrojů," řekl HN ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).