Kalousek: Frustrace Babišových voličů přijde tak za rok

Část politických komentátorů je přesvědčena, že končí polistopadové uspořádání a vzniká druhá republika. Jiní naopak míní, že se nic zvláštního neděje, protože prezident Miloš Zeman oslabil tím, že máme vládu vzešlou z voleb. Váš názor?
Určitě je dobře, že máme legitimní vládu, která má dost hlasů na to, aby v Poslanecké sněmovně dostala důvěru, což se tento týden nepochybně stane. Zatím si ale netroufám říct, že nastala změna poměrů, i když rizika tady zjevně jsou. Vidím dvě zásadní. Pojmenovávám je jako model monarcha a model oligarcha. A tato dvě rizika se mohou znásobit v okamžiku, kdy ti dva k sobě naleznou cestu a uzavřou dohodu za účelem dosažení společného cíle. Tím zcela jistě není důsledná dělba moci včetně brzd a pojistek parlamentní demokracie. O to větší úkol má opozice a zbytky svobodných médií, aby tato rizika byla nasvícena a bylo na ně pravidelně poukazováno. Zeman a šéf ANO, ministr financí Andrej Babiš by si jistě rozumět mohli. Mimo jiné proto, že s pomocí Babiše může hlava státu dál oslabovat ČSSD. Překvapilo by mě, kdyby se to nestalo. Tu cestu k sobě asi najdou.

Kde jsou vedle schválení přímé volby prezidenta hlavní příčiny?
Vždy ve složitých časech sílí ve společnosti poptávka po vládě silné ruky. Tedy po někom, kdo rázně zatočí se všemi nešvary a udělá pořádek, aby zase bylo lépe. To samozřejmě cítí nejen demokraté, ale i populisté, kteří podobných nálad umějí využít. Slibují sice nesplnitelné, ale lidé tomu v dané chvíli chtějí věřit. Česká republika v tomto ohledu není výjimkou, prodělala si to řada jiných zemí. A pochopitelně k tomu přispěla finanční a hospodářská krize včetně nešťastných obrazů, které jsme jako minulá vláda poskytli.

Kdysi jste řekl, že za svoje největší chyby považujete to, že jste zvedl ruku právě pro přímou volbu prezidenta a také pro uzákonění samosprávných krajů. Tam příčiny hledat nelze?
Kraje rozhodně nepřispěly k efektivní správě země. A není to vina krajských zastupitelů. Ti se pohybují v mantinelech zákona o územních a samosprávných celcích, pro který bych opravdu znovu nehlasoval. Jeho průvodním jevem je tendence mnoha do té doby akceschopných stran přeměnit se na konfederace regionálních satrapů. Tento fakt kvalitu demokracie založené na volné soutěži politických stran vždy poškozuje.

I to byl důvod vzedmutí protikorupční vlny, z níž se místo boje s kriminalitou stává jakási všespásná ideologie?
Za posledních sto let si řada států zkusila, jaké to je přejít od demokracie k autokrativním či korporativním modelům. Došlo k tomu v okamžiku, kdy se ve společnosti vzedmula vlna kritiky standardních politických stran a převážily názory, že všichni politici jsou zkorumpovaní. Na druhé straně nechci tvrdit, že korupce není pro Českou republiku velký problém. Mimochodem byla problémem i pro Masarykovu první republiku. Otázka ale je, do jaké míry k tomu všemu, co se u nás děje, přispěli různí šiřitelé blbé nálady a proč si tak počínali. Překvapuje mě, že někteří protikorupční aktivisté mají s definicí toho, co korupce vlastně je, potíže. Jejím jádrem je to, že je zneužita veřejná pravomoc k získání soukromé výhody. Zdá se, že lidé z Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka nebo Transparency International, kteří ještě donedávna korupci viděli za každým rohem, přišli o mozek. Nechápu, proč mlčí před faktem, že v osobě vlastníka impéria Agrofert a ministra financí se pojí konflikt zájmů. Ten je přitom tak obrovský, že vytváří trvalé korupční prostředí.

Babišovi zastánci tvrdí, že jeho aktivity budou pod drobnohledem.
To je nesmysl. Jsou věci, které pod žádným drobnohledem být nemohou už proto, že současný ministr financí je vlastníkem impéria, které je uvěrově angažované v řádu desítek miliard korun. To znamená, že tento ministr financí má desítky miliard korun dluhů a přitom je rozhodující postavou v prostředí, v němž podnikají banky a finanční konglomeráty. Takže kdyby chtěl být transparentní, musel by všechny své úvěrové smlouvy zveřejnit. To po něm ale nelze chtít, protože tyto informace podléhají bankovnímu tajemství. Jenže jak se veřejnost dozví, že k nějakým vhodným úpravám těchto smluv nedochází? Tohle je ten zásadní a nejnebezpečnější konflikt zájmů, protože na něj nemůže být nikdy vidět. Samozřejmě i těch viditelných konfliktů se v osobě pana Babiše střetává nesmírně mnoho. Často říkám bohužel pravdivou větu, že vlastník Agrofertu a ministr financí v jedné osobě nebude v konfliktu zájmů jenom tehdy, když se rozhodne jít na toaletu.

Jak z toho všeho ven?
Vždy záleží na voličích. Ti budou mít takovou správu, jakou si zvolí. Monarchu i oligarchu si zvolili, tak je mají. Samozřejmě záleží také na tom, aby nebyly umlčovány alternativy. To proto, aby si z nich mohli vybrat, až třeba pochopí, že sliby, kterým uvěřili, nelze splnit.

V Poslanecké sněmovně jste slyšet asi nejčastěji, snaží se i nový šéf ODS Petr Fiala. Co ale dělají ostatní politici bývalé koalice?
Jakkoli vás slyšet být musí, základ opoziční práce není za mikrofonem, ale ve sněmovních výborech, kde předkládáte alternativy a snažíte se opravit vládní návrhy. Nevylučuji, že některé zákony podpoříme, pokud koalice dodrží svůj slib, že bude šetřit. Obávám se ale, že se to nestane.

TOP 09 a ODS se dosud omezují na blokování schůzí Poslanecké sněmovny. Není to málo? Co máte jako opozice v plánu?
Nejsem si vědom nějakého blokování. Zatím jsme dvakrát velmi vlídným způsobem použili obstrukční mechanismus, což je legitimní nástroj opozice. Souhlasím, že se nemá zneužívat. Ale my něco takového neděláme a dělat nebudeme. Opravdu nepůjdeme ve stopách sociální demokracie, jejíž neuvěřitelné obstrukce si snad veřejnost ještě pamatuje.

A co máte jako opozice v plánu? Jste schopni se s ODS dohodnout na některých tématech?
Určitě a také se to děje. Třeba minulý týden jsme předložili výsledek více než dva roky trvající práce, která stojí za TOP 09 a ODS jako bývalými vládními partnery. Mám na mysli finanční ústavu. Navzdory tomu, že tam byly zapracovány i všechny tehdejší návrhy ČSSD, návrh neprošel. Hlasování ukázalo, že socialistům vadí dluhová pojistka jako taková. Vedle toho si s občanskými demokraty můžeme rozumět v otázkách, jako je míra osobní odpovědnosti a svobody občanů. Těch témat je řada. Ostatně s ODS sedíme ve sněmovně vedle sebe, takže ať už na úrovni předsedů stran, klubů či jednotlivých poslanců komunikujeme často.

Mimochodem už si TOP 09 vzhledem k výsledkům posledních voleb připadá jako hegemon pravice?
Zkuste najít výrok, že ze strany TOP 09 někdy něco takového zaznělo. To je klasické novinářské klišé. Ani já jsem si nikdy nic takového nemyslel, protože když jsme zakládali stranu, shodli jsme se na tom, že bude nepopulistická a konzervativní. Takže jsme se těžko mohli domnívat, že bychom se stali stranou masovou. Jistě, když chce někdo ve volbách získat třicet procent, tak si musí dát velký pozor na to, do jaké míry chce být nepopulistický. Ale to nikdy nebyl a nebude případ TOP 09.

V čem jsou podle vás největší slabiny vládní koalice?
Je několik důvodů, proč vládě a jejímu programu není možné dát důvěru. Je tam obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a relevantními zdroji. Tudíž je i rozpor v prohlášení, že vláda bude rozpočtově odpovědná. Pokud by se tak chovala, svůj program nenaplní. Oboje možné není. To není ideologie, to jsou kupecké počty. Neméně zásadní je neúcta vlády k zákonům, což se ukázalo už při jejím vzniku. I když můžeme mít na lustrační zákon různé názory, stále platí a měl by být bez výjimky dodržován. Pánové Zeman, Sobotka, Babiš a Bělobrádek se ale dohodli, že pro vyvolené platit nebude.

Lze věřit hnutí ANO, že zabrání zvýšení daní?
Pan Babiš jako ministr financí ještě letos ponese do sněmovny předlohy, v nichž bude navrhovat zvýšení daní oproti stavu, který má nastat k 1. lednu 2015. Od začátku příštího roku mají vstoupit v účinnost zákony týkající se jednotného inkasního místa. Ty dost výrazným způsobem upravují daně a zejména fyzickým osobám poskytují řadu úlev. A skutečnost, že k tomu nedojde, je další důvod, proč TOP 09 nevysloví vládě důvěru.

A rozpočtový schodek?
Vláda trend předchozího Nečasova kabinetu, tedy každoroční snižování deficitu směřující k vyrovnaným rozpočtům, evidentně otáčí. Už pro letošní rok schválila vyšší schodek, než byl ten loňský. A pokud se vláda pokusí naplnit své programové prohlášení, v roce 2015 se strukturální deficit dostane vysoko přes tři procenta. O tom není pochyb. Rozpor je i v tom, že vláda chce více investovat a zvyšovat zaměstnanost. Jestliže říká, že udrží schodek pod třemi procenty a současně má v plánu všechno valorizovat, zrušit zdravotnické poplatky a přidat státním zaměstnancům, tak jí na investice nezbude. Koruna je prostě jenom jedna, buď ji projím, nebo proinvestuji. Takže i proto se vládě nedá věřit.

Na podzim nás čekají komunální volby, z těch letošních ty nejdůležitější. Ukáže se, zda tradiční strany ještě více oslabí. Jak vnímáte situaci v Praze a možné šance Babišova uskupení?
TOP 09 může zabodovat nejenom v Praze, ale i v jiných velkých městech. Konkrétně mě napadá třeba Plzeň. Naopak v Ostravě a dalších městech na severu Moravy a Čech oslnivý výsledek neočekávám. Co se týče ANO, domnívám se, že v letošních volbách do obecních zastupitelstev má ještě slušné šance. Půl roku je příliš krátká doba na to, aby si i širší veřejnost všimla, že sliby této strany jsou nesplnitelné. Jistěže frustrace těch, které zlákal její populismus, přijde. Ale nejdříve po roce.