Úspory v rozpočtu a možná i další zvýšení daní. S tím bude muset podle všeho přijít Nečasova vláda. Tedy alespoň pokud chce dodržet svůj slib o snižování schodku státního rozpočtu. Pro letošní rok si kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Pro příští rok pak počítá s dluhem ve výši 105 miliard. Jenže návrh státního rozpočtu, který mají poslanci na stole, počítá s ekonomickým růstem v příštím roce ve výši 2,5 procentního bodu. Ministr financí Miroslav Kalousek už několik měsíců ví, že je to spíš zbožné přání než skutečnost.
Pokládám za téměř jisté, že vláda bude muset v únoru, v březnu příštího roku jít do poslanecké sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu. Prostě teď země nějaký rozpočet musí mít schválen a my velmi poctivě musíme říct, že nikdo neví, že nevíme, jaké jsou reálné, jaká je reálná příjmová základna. Musíme tedy počítat, prostě krizový vývoj je mnohem rychlejší, než rozpočtová legislativa.
Vysvětluje ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který je i prvním hostem dnešních Otázek. Vítejte po čase v Otázkách, přeji hezké dobré poledne, pane ministře.
Hezkou neděli, dobrý den.
Zítra váš úřad zveřejní novou makroekonomickou prognózu. Podle informací Otázek může počítat až s 1,5procentním zpomalením ekonomického růstu, než jste zatím odhadovali. Původně zněl odhad 2,5%, pokud se nemýlím. Jak to tedy bude s tou makroekonomickou prognózou a vaším odhadem?
Tak snad mně odpustí přísní protokoláři zveřejňování makroekonomických prognóz, že ten základní indikátor řeknu o den dříve. Těch 2,5% není zbožné přání, jak znělo ve vašem entré, víme již několik týdnů, že to je prostě nereálné, že ten krizový vývoj nebo zpomalování ekonomiky v Evropě je prostě mnohem rychlejší, než je běžná tvorba rozpočtové legislativy.
Nebylo to už v červenci ale zbožné přání? Přece jen 2,5%.
Červencová prognóza, rozpočet se staví na dubnovou prognózu. Červencová prognóza říkala 2% a byli jsme v tom s Českou národní bankou v podstatě v souladu, ta dávala 1,8. Poslední týdny ale dávají naprosto jasné zpomalení v celé Evropě. A my jako proexportní ekonomika samozřejmě nemůžeme být zasaženi poklesem poptávky, zejména v zemích eurozóny. Já ten hlavní indikátor řeknu, v pondělí zveřejníme z říjnové prognózy 1%. Ne 2,5%, ale 1% růstu a i ostatní makroekonomické indikátory budou příslušným způsobem horší, než z červencové i z dubnové prognózy. A k tomu...
Když tedy příští ekonomika..
K tomu je potřeba ovšem dodat, k tomu je potřeba dodat, že ta prognóza bude zatížena velmi silnými riziky směrem dolů. Já se bohužel domnívám, že těžko můžeme počítat s jednoročním růstem celý příští rok. To do značné míry záleží na tom, jak eurozóna dokáže vyřešit své problémy v bankovním sektoru, nicméně obávám se, že to řešení úplně důsledné nebude. Pak nás čeká poměrně vleklá finanční krize, ta nezasáhne český bankovní systém, finanční krize Česku nehrozí, ale samozřejmě, že vleklá finanční krize se překlopí do krize poptávky, tedy krizi hospodářskou, a to exportní ekonomiku, která Česká ekonomika je, zasáhne velmi. To znamená...
Říkáte tedy, že odhadujete, že příští rok poroste česká ekonomika podle vaší nejnovější prognózy jen o 1% a, chápu-li to správně, i to procento vidíte spíše jako optimistický předpoklad, je to tak?
Říkám, že seriózní říjnová prognóza z konce října je 1%. A byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok čeká ekonomika rostla jedním procentem a obávám se, že tomu tak nebude, že lednová prognóza bude opět výrazně horší, než byla ta říjnová.
Když zůstanu, pane ministře, u té říjnové prognózy, tedy u té, kterou zveřejníte zítra, tak počítám-li správně, tak 1,5procentní snížení ekonomického růstu, srovnáváme-li předposlední a teď tu nejnovější prognózu, to je výpadek na straně příjmů ve státním rozpočtu nějakých 20 miliard korun?
Podle struktury exportu a podobně. A, řekněme, 1 700, takové jednoduché počty je, že 1 bod HDP je zhruba 12 miliard příjmů do státního rozpočtu při současné míře přerozdělování.
Takže jsme na nějakých 17 miliardách výpadků příjmů státního rozpočtu na příští rok, a to ještě nevstoupil v platnost. Dá se to zvládnout pouze škrty, nebo tou říjnovou prognózou, kterou zítra zveřejníte, tak začíná martyrium v Nečasově vládě, že se budete bavit znovu o zvyšování některých daní?
Víte, ono je to složitější. Kdybychom si byli skutečně jisti, že ta říjnová prognóza bude stabilní, že příští rok česká ekonomika poroste zhruba 1% a budou platit i příslušné indikátory o nezaměstnanosti a o obchodní bilanci a o platební bilanci, tak by stálo za to ještě teď ten rozpočet zhruba o těch 17 miliard na straně příjmů a výdajů předělat, což by samozřejmě bylo bolestivé, ale bylo by to možné během týdne to udělat a jít do poslanecké sněmovny s opraveným rozpočtem. Jestliže ale je významné riziko, a já ho skutečně vidím jako pravděpodobné, že je to jenom trend, že lednová prognóza ukáže ještě horší výsledky, jestliže nevíme, a určitě o tom budeme v dnešním pořadu mluvit, jak se eurozóna vyrovná s problémem svého bankovního sektoru, nikoliv s řeckými dluhopisy, ale s problémem bankovního sektoru, a to bude mít zásadní dopad na další ekonomický vývoj v Evropě, tedy i u nás, tak nemá smysl předělávat rozpočet nadvakrát nebo natřikrát.
Zatím tedy se nebudete v Nečasově kabinetu bavit o úsporách a dá se těch 17 miliard zvládnout jen úsporami?
Podívejte se, to, na čem my teď pracujeme, jsou 3 až 4 krizové scénáře. Kdy ten jeden je, řekněme, optimistický, to je to 1%, a tam bychom nemuseli sněmovnu obtěžovat nebo nemuseli bychom nutně do sněmovny předkládat změny rozpočtové legislativy. Prostě těch 17, 18 miliard lze vyřešit úsporami na výdajové straně, aniž by jakkoliv byly ohroženy základní funkce státu, v provozních výdajích, v řadě jiných položek. To je proste zvládnutelné. Letošní výpadek příjmů ve výši 20 miliard dokážeme také vykompenzovat na výdajích, aniž bychom museli dělat nějaká zcela mimořádná opatření. To ta exekutiva zvládne, v bilionovém rozpočtu. Nicméně my musíme počítat s tím, že to bude horší, to znamená, pracujeme také na krizovém scénáři, i takzvaně katastrofickém scénáři, kdybychom skutečně šli v příštím roce do hluboké recese. Ty scénáře chceme mít hotovy nejpozději do konce roku a tam samozřejmě už nelze to řešit samotným vázáním výdajů nebo exekutivními škrty. Tam by musela vláda do parlamentu přijít vedle novely zákona o státním rozpočtu, by musela přijít se zásadními opatřeními v rozpočtové legislativě, především na výdajové, ale domnívám se, že i na příjmové straně. Promiňte, nebudu se dnes specifikovat, protože opravdu nevíme, jak bude vypadat ta lednová prognóza, ale musíme být připraveni na všechny možnosti. A potom, proto jsem také požádal Národní ekonomickou radu vlády, jejíž rozpočtová skupina se na to schází a pracujeme společně, ministerstvo financí a Národní ekonomická rada vlády, na různých scénářích horšího vývoje, než to 1% a opatřeních, která bychom museli parlamentu navrhnout, abychom nezvyšovali deficit, nebyli více závislí na dluhu a neporušili tu základní fiskální strategii vlády.
Poslední podotázka, ten krizový scénář je 0% růstu, to znamená ekonomická stagnace? Před tím katastrofickým?
My, ne, my musíme pracovat i se scénářem recese, to znamená i se scénářem mínus.
To je ten katastrofický, předpokládám. Ale ten krizový je nulový ekonomický růst v příštím roce?
Tak jedno nebo nulový, to je v jednom pásmu, pane redaktore, takže krizový je malé mínus a katastrofický je velké mínus.
ČT 1, 30. 10. 2011, Pořad: Otázky Václava Moravce
