Kalousek: Ekonomika může klesnou až o dvě procenta

Podle čerstvého průzkumu agentury Ipsos Tambor pro společnost Partners je 40 % Čechů smířeno s tím, že si v roce 2012 nebude vytvářet žádné finanční rezervy a bude žít od výplaty k výplatě. Vedle toho jen 13 % dotázaných hodlá letos spořit a investovat. Prezident Klaus a premiér Nečas dnes po společném obědě k české ekonomické situaci řekli, že není potřeba podléhat panice. Vítám vás u prvních Dvaceti minut Radiožurnálu roku 2012 a přeji dobrý poslech. Ministr financí a místopředseda TOP 09 je dnes hostem ve studiu Radiožurnálu. Dobrý podvečer, pane ministře.

Hezký podvečer a hodně štěstí všem do nového roku.

Tak já začnu tím průzkumem. 40 % lidí podle tohoto průzkumu nebude šetřit a bude žít od výplaty k výplatě. Věříte těm číslům?

Já myslím, že to jsou věrohodná čísla, kde skutečně ti lidé odpovídají tak, jak se rozhodli řídit letos své rodinné finance. Je to jejich svaté právo a já na svoji konzervativní náturu bych to nikdy nepokládal za rozumné, já bych si vždycky říkal, že i za cenu uskromnění je vždy lepší něco šetřit, ale je samozřejmě svatým právem každého, jak naloží se svými příjmy.

Mimochodem dokázal byste si sám sebe představit, jak stojíte vedle premiéra Nečase a prezidenta Klause a říkáte spolu s nimi - není potřeba panikařit, ta situace v roce 2012 s největší pravděpodobností nebude tak tvrdá.

Tu první větu bych říkal s naprostým přesvědčením, bylo by naprosto hloupé a nešťastné panikařit, protože v panice děláte nerozumné kroky většinou, ale je skutečně potřeba počítat s tím, že ta situace sice nemusí být tak tvrdá, ale může. A je samozřejmě věcí odpovědnosti příslušných institucí, zejména ministerstva financí chystat se i na situace, o které pevně doufáme, že nenastane, ale nemůžeme ji vyloučit. Skutečně ...

To znamená, připravovat si krizové plány?

Připravovat si krizové plány. My skutečně nemůžeme vyloučit v současné chvíli finanční kolaps v eurozóně. Finanční kolaps v eurozóně by měl dalekosáhlé důsledky na rozpočtovou i sociální situaci v České republice. Samozřejmě všichni doufáme, že k něčemu takovému nedojde. My sami pracujeme s nejpravděpodobnějším scénářem někde kolem 0, možná mírná recese -1, maximálně -2, ale současně dobře víme, že může dojít k situaci, kdy nastane skutečně kolaps, a pak to bude mnohem horší. Teď to, co teď prožíváme, není krize v reálné ekonomice, to je krize důvěry ve finančních trzích. Důvěra je /výpadek signálu/ velmi špatně předvídá a reguluje. Opravdu já pevně věřím, že to nenastane, nechci tím nijak strašit, ale současně odpovědně říkám, že by bylo neodpovědné, kdyby ministerstvo financí nepočítalo i se situací, která by byla daleko horší.

Vy jste teď říkal, že počítáte řekněme s reálnou situací, která může být kolem -1, -2 %, bavíme se tady o meziročním růstu HDP, to znamená, že někde u vás jsou na stole desky, na kterých je napsáno -2 % HDP v roce 2012 a co budeme dělat?

Jsou u nás intenzivní práce na 3 scénářích, ten jeden je mírně optimistický nebo spíš hodně optimistický a ten nepočítá ani s minusem, to je někde mezi, to je někde mezi 0 až 1 % růstem, tedy úplně nepatrný růst v desetinách procent. Pak je varianta, která já osobně věřím nejvíc, ale prosím nehraju si teď na prognostika, to je pocitová záležitost, které já osobně věřím nejvíc na základě všech těch informací, které máme k dispozici, a to je mírný pokles od 0 do -2, to je ta varianta malé minus, a pak samozřejmě, že musíme pracovat i s velmi obtížně představitelnou vizí, kdy by se ta vleklá finanční krize v eurozóně, protože ta probíhá, ta probíhá už mnoho měsíců, když je někde vleklá finanční krize, tak nemůžete vyloučit náhlý systémový kolaps, ten prostě nemůžete vyloučit, byť pevně doufáte, že k němu nenastane.

Pardon, pane ministře, chcete říct, že i na takový náhlý finanční kolaps je Česká republika minimálně teoreticky připravena?

Na to nemůže být vůbec nikdo připraven. To znamená, já bych si vůbec netroufl říct, že jsme na to připraveni, ale musíme mít minimálně promyšlené ty základní kroky, které bychom v případě kolapsu museli dělat proto, aby ty základní funkce státu a základní výplaty těm skutečně nejpotřebnějším, kteří jsou závislí na sociálním systému, tak, aby nebyli ohroženi, tak s tím musíme počítat. Já podrobnosti podobného scénáře naprosto nemíním zveřejňovat, doufám, že ho ..., protože jsem si všiml vždycky, když hovořím o těchto 3 scénářích, optimistický, reálný a scénář velké minus, scénář kolapsu, tak jsem si vždycky všiml, že média zajímá jenom ta nejhorší možná varianta. Já sám ji nepokládám za pravděpodobnou, z toho potom jsou ty apokalyptické první stránky ...

Ne, počkejte, pane ministře financí, ta moje otázka směřuje k té prostřední variantě, protože pokud vy jako ministr financí Vlády České republiky ji označujete byť ze svého pocitu jako nepravděpodobnější, to znamená kdesi mezi 0 a -2 % HDP pro rok 2012, ...

Ano.

... tak co to znamená reálně a nejen pro těch 40 % lidí, kteří budou žít od výplaty k výplatě?

Reálně to znamená, budeme to samozřejmě upřesňovat koncem ledna, reálně to znamená, že oproti rozpočtovaným příjmům musíme počítat s propadem zhruba o 30 až 50 miliard korun dolů, což je sice astronomické číslo, ale na druhou stranu můžeme říct, že to jsou, že to je kolem 2 % celkových výdajů státního rozpočtu, takže je to samozřejmě zvládnutelné.

No, dobře, tak k tomu dejme tu informaci, kterou vy jste řekl už několikrát, například pro server Týden před Vánocemi a tam jste říkal: "Je povinností vlády, aby na důsledky krize reagovala takovým způsobem, aby neprohloubila schodek veřejných rozpočtů a nezvýšila rizika naší poměrně bezpečné finanční situace." Dal bych důraz na neprohloubila schodek veřejných rozpočtů. Jak to chcete udělat, když jednou rukou uvažujete o -2 % a druhou říkáte - těch 105 miliard, které jsme jaksi dali do zákona o státním rozpočtu, je nepřekročitelný?

Já tu větu, že je nepřekročitelné, abychom rozvolnili fiskální strategii vlády, která snižuje tempo zadlužování, já tu větu pokládám za zásadní. Ona totiž je veřejně známá. Ta finanční strategie, jsme řekli, že z deficitu 5,5, který jsme přebrali od Fischerovy vlády, půjdeme 4,6, 3,5, 2,9, 1,9. Tak to je jakýsi ukazatel, kterým my dáváme zprávu nejenom české veřejnosti, ale i do světa na globální trhy, na jejichž důvěře jsme do značné míry závislí z hlediska financování svých závazků, že to, co jsme řekli, tak opravdu uděláme a že je možné nám věřit, proto není možné říct, že tu strategii, nebo ten cíl snižování deficitů rozvolníme. Pokud opravdu dojde ke krizi, je bláhové se domnívat, že vláda může disponovat dostatečným množstvím takzvaně protikrizových opatření, že může odvrátit tu krizi. Může jistě minimalizovat některé, zmenšit některé nejtvrdší dopady, ale není v silách žádné vlády odvrátit globální hospodářskou krizi, ale je v silách ...

No, dobře, pane ministře Kalousku.

... každé vlády bez ohledu na krizi dodržet fiskální strategii snižování deficitu, a to já si myslím, že to musí být tou prioritou číslo jedna, protože tímto opatřením odvracíme tu nejhorší krizi, a sice, že sice budeme mít spoustu závazků, ale žádné peníze.

Tak, prosím, buďte, pane ministře financí, úplně konkrétní, znovu opakuji, vy jste mluvil o reálné variantě 0 až -2 %, což jinými slovy znamená někde mezi 30 až 50 miliardami korun řekněme méně pro státní rozpočet, vedle toho je plánovaný schodek podle vás nepřekročitelný 105 miliard korun. Tak, kde těch 50 miliard buď ušetříte nebo vezmete navíc?

Já pořád ještě nevím, jestli to bude těch 50, já jsem říkal, že 30 až 50 a je zřejmé, že ta zásadní, ta zásadní opatření se musí odehrát na výdajové straně, že stát musí být ještě mnohem úspornější ve své režii.

V jaké oblasti?

Ať už ve svém provozu, nemůžete vyloučit objem mzdových prostředků, nemůžete vyloučit ani valorizační schémata některých dávek, které se pravidelně valorizují, mohou být valorizovány jiným schématem. Já teď opravdu říkám, neříkám to, že předlužím. Já říkám to, v jakých oblastech lze šetřit na výdajové straně.

Na druhou stranu jste říkal, že máte plán pro tuto variantu.

Ano, samozřejmě. Ano, samozřejmě, ale ten plán musí být v politicky přijatelných variantách. To znamená, že budu i v tomto plánu předkládat některé alternativy. To je vrcholně politické rozhodnutí a vláda se musí rozhodnout, jaké alternativy jsou pro ni přijatelné, to znamená, ty, na kterých se shodneme všichni, protože jsme koaliční vláda, a jaké v případě, že bude nezbytné novelizovat státní rozpočet také předložíme do Poslanecké sněmovny jako změnu rozpočtové legislativy.

Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek je dnes jejich hostem. To další téma v podstatě, pane ministře, souvisí s tím, co se bude dít se státním rozpočtem České republiky v roce 2012, souvisí to také s tím, co se událo či uděje na ministerstvu školství, kde zřejmě z různých důvodů bude pozastaveno čerpání unijních peněz pro kapitoly či operační programy, které spadají právě pod ministerstvo školství, což jinými slovy znamená, že Česko může potencionálně přijít o desítky miliard korun z unijních fondů. Jak by se měla vláda v rámci své rozpočtové odpovědnosti k tomuto problému postavit?

Tak jedná se o jeden operační program, nejedná se o více operačních programů. Je také pravda, že ty potíže nejsou jenom na ministerstvu školství, že kontrola nebo audit nikoliv Evropské unie, ale ministerstva financí našel některé nedostatky i na jiných ministerstvech, kde bude muset dojít ke korekcím, nicméně na ministerstvu školství se jedná o program, který je velmi zásadní pro budoucí konkurenceschopnost České republiky, jedná se o program vědy a výzkumu a že tam dojde k finančním ztrátám, a já si teď netroufnu říct, jak velikým, to bude otázka diskuse správce programu s příslušnou, s příslušnou /nesrozumitelné/ Evropské komise a že tam dojde k finančním ztrátám, je nepochybné. A že tam k nim dojde kvůli tomu, že ten proces není dobře řízen, je prostě také pravda, to z té zprávy lze přečíst naprosto jasně.

A tak znovu se ptám, co by měla vláda udělat z hlediska své rozpočtové odpovědnosti, protože bezesporu řekněme tím hlavním, pod koho spadá tento operační program a vůbec ta otázka čerpání unijních peněz je ministr školství Josef Dobeš?

Nikoliv tím hlavním, tím jediným. My máme 24 programů, bohužel tedy 24 programů to je totální nesmysl založený kdysi ještě vládou Jiřího Paroubka.

No, dobře, pracujeme teď s tím, co máme.

Pracujeme s tím, co máme. To znamená, každý program má svého správce, v tomto případě je to ministr školství, a ten se zodpovídá vládě, potažmo premiérovi. Já mohu čerpat jenom z toho, co jsem si přečetl v té zprávě z Evropské komise. Tam je to v podstatě černé na bílém.

A pro vás je nesporné, že tím, kdo za ten stávající stav může, je současný ministr Josef Dobeš a jeho lidé a ne například ještě předchozí vedení resortu?

Já nechci být osobní, protože samozřejmě ten program neřídí ministr, to je sekce, která má zhruba 380 lidí.

Já říkám ministr a jeho lidé.

Nicméně z té zprávy to nesporné je. Samozřejmě, že ty programy jsou z let mnohem dřívějších, ale v té době byly zakládány a projektovány. Představte si to, představte si to asi jako, když si stavíte dům. Někdo vám ten projekt vyprojektoval, někdo ho staví a někdo dělá dozor investora. A teď ten, kdo má právo ty peníze zastavit, ten, kdo platí, udělá zhodnocení činnosti těhle lidí a ti projektanti, ti, kteří to založili tenkrát a vyhlásili, tak ti dostali jedničky, v nejhorším případě dvojky, a není to důvod k zastavení čerpání. Trojky, to znamená nevyhovující hodnocení dostali ti, kteří to teď dělají. A nejvíce ten dozor toho investora, ten, jako kdyby tam nebyl. Takže je prostě zřejmé, kde je ten problém, ten není u těch, kteří ty programy zahajovali, ten je v systému, který teď víceméně nerespektuje ta pravidla.

Pardon, pane ministře, mohu vám do toho jenom skočit drobnou citací z dnešní tiskové konference po tom obědě u prezidenta Klause. Petr Nečase, předseda Vlády České republiky, říkal: "Je třeba jednoznačně říci, že to nezačalo příchodem pane ministra do jeho funkce," mluvil o té věci, o které hovoříme.

Já si nechci hrát na soudce, ani vyšetřovatele a ani mi to nepřísluší, já prostě pouze mohu říct, co jsem si přečetl ve zprávě Evropské komise a z jakých důvodů tedy hrozí, že ty peníze, ne hrozí, ono je to zcela zjevné, že prostě některé výdaje nebudou proplaceny, některé budou pozastaveny a někde bude korekce, prostě k těm finančním ztrátám tam jde, je otázka, k jak velikým a je tam přesně popsáno, z jakých důvodů a ty důvody spadají do nějakého období. Toť vše. Já mohu pouze citovat zprávu.

A vy byste se připojil ke stanovisku vašeho stranického kolegy Petra Gazdíka, že by z toho měl Josef Dobeš vyvodit nějakou osobní odpovědnost a odejít z čela resortu školství?

Já jsem toho naprosto dalek. Já jsem dokonce četl titulky, že TOP 09 vyzývá nějakého ministra, aby odešel nebo neodešel. K žádnému takovému usnesení TOP 09 nedošlo. Je to názor předsedy našeho poslaneckého klubu, na který má zajisté právo. Já slýchám také nějaké názory třeba na sebe z řad jiných poslanců jiných politických stran, neberu si to nějak osobně. Koaliční strana TOP 09 žádné takové stanovisko nezaujala. A já, když jsem byl požádán o stanovisko k věci čerpání prostředků z tohoto operačního programu, tak mohu pouze jenom říct to, co je napsáno v té zprávě. Já předpokládám, že bude také zveřejněna a číst umíme všichni.

Do dnešních pondělních Dvaceti minut Radiožurnálu přišel ministr financí Miroslav Kalousek. Vy posloucháte prvních Dvacet minut Radiožurnálu roku 2012. Pojďme, pane ministře, prosím ještě k tomu tématu, tématu Mostecké uhelné společnosti, u které panuje podezření, že byla na konci devadesátých let vytunelována a následně nepřátelsky převzata státem najatými manažery notabene za státní peníze. Podle informací nejen švýcarské justice, která se celou věcí zaobírá už nějaký čas, pak český stát několik let marnil čas a nebyl ochoten se připojit ke švýcarské trestní žalobě právě na zmíněné manažery, navíc s tím prodlením stát možná zcela, to se ještě neví, ztratil přístup k více než 12 miliardám korun, které jsou takříkajíc zaparkovány na švýcarských účtech. V minulých 10 dnech zhruba, pane ministře, jak vicepremiérka vlády Karolína Peake, tak ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil označili jednak vyšší státní zastupitelství v Praze a pak také vaše ministerstvo, tedy ministerstvo financí jako body, kde zhruba od poloviny roku 2010 mohlo dojít k zadrhnutí celé, řekněme, informace o tom, že se Česká republika může připojit k trestní žalobě. Pokládáte to za reálné?

Já mohu jenom říct to, co mohu písemně doložit v té věci, protože Česká republika byla oslovena poprvé v roce 2006 v této věci a já, mám-li hovořit za ministerstvo financí, tak první informace, která zazněla na ministerstvu financí, byla ústní informace švýcarského velvyslance při setkání se mnou v dubnu nebo v květnu, teď jako ..., rozhodně to nebylo dříve než v dubnu, spíš si myslím, že v květnu 2011, to bylo poprvé, co ministerstvo financí relevantně dostalo tuto informaci.

Moc se omlouvám, pane ministře, v České televizi Karolína Peake říkala, že už v polovině roku 2010 odeslala tuto informaci jak na váš úřad, tak na úřad Jiřího Pospíšila.

Já mohu říct pouze to, co je zcela prokazatelné. Paní místopředsedkyně Peake se mýlí poměrně často a já se nechci přít. Prostě prokazatelné je, že poprvé ta ústní informace zazněla na ministerstvu financí v dubnu nebo v květnu 2011 a naprosto relevantní podklady, které ministerstvo financí dostalo, dostalo 5 dní před tím, než bylo ukončeno přípravné řízení ve Švýcarsku. Mohu říct a mohu to i dokázat, a to teď nejsem v situaci někoho, kdo by se hájil, nemám důvod se hájit vzhledem k tomu, že ten případ je tady od roku 2006 a někdo s ním od roku 2006 pracoval, a mohu říct, že na základě těch informací, které ministerstvo financí mělo k dispozici v těch termínech, kdy je mělo k dispozici, tak své povinnosti nezanedbalo. Na druhou stranu se nedomnívám, že došlo k nějakému nevratnému prodlení nebo škodám. Jsem hluboce přesvědčen, teď spolupracujeme s vrchním státním zastupitelstvím, bohužel až teď spolupracujeme s vrchním státním zastupitelstvím velmi těsně a velmi dobře, existuje několik variant, jak se dodatečně připojit a já jsem přesvědčen, že se to podaří a i když se to podaří, tak zdaleka není vyhráno. Ono se to někdy prezentuje, jako že 12 miliard, které patří České republice, leží ve Švýcarsku a Česká republika je nechce.

To se ale bezesporu, pane ministře, nestalo v tomto pořadu.

Já vím, že ne. Někdy se to tak ale v těch médiích prezentuje, ono, zda je někdo poškozen vůbec, zda mezi ty poškozené patří Česká republika, o tom rozhodne švýcarský soud na základě toho, zda švýcarská obžaloba uspěje či nikoliv a k tomu na základě těch informací, které mám, vede ještě velmi dlouhá a strastiplná /výpadek signálu/. Zájmem je se připojit a jsem přesvědčen, že se připojíme.

Tak to bezesporu uvidíme, jak celá věc dopadne. Ministr Kalousek, místopředseda TOP 09 a také ministr financí Vlády České republiky byl hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane ministře, díky za váš čas. Hezký večer.

Děkuji za pozvání, hezký večer.