Kalousek: ČSSD ve vládě nezkontroluje nic

Kdo sní o tom, že je možné sestavit demokratickou vládu, tak blouzní, říká Babišův kritik MIROSLAV KALOUSEK z TOP 09.

ANO a ČSSD vyjednávají vládu s podporou komunistů. Nepatříte k jejím fanouškům. Ale není to lepší varianta než vláda podporovaná SPD a KSČM?

Je to pramalý rozdíl. V každém případě půjde o vládu ANO, SPD a KSČM. Teď jde jen o to, jestli se sociální demokracie tomu rozhodne poskytnout fíkový list jakoby demokratické vlády. Pokud to udělá, bude na jedno použití, dál bude vládnout ANO s SPD a KSČM. Andreji Babišovi každá dohoda vydrží jen tak dlouho, dokud mu vyhovuje. V případě dohody s ČSSD by mu vyhovovala jeden den – při hlasování o důvěře.

Svým způsobem vás nyní Babiš opisuje – píše se rok 2006 a vy navrhujete vládu vaší KDU-ČSL a ČSSD s tolerancí komunistů. V čem je to jiné?

V tom, že Babiš to myslí vážně. Já jsem to vážně nemyslel. Tah mi koneckonců vyšel, na konci všeho byla středopravá, Topolánkova vláda. Babiš se naproti tomu bude o komunisty opírat zcela jistě. Já s komunisty tenkrát ani nejednal, pouze s Jiřím Paroubkem.

A existuje vůbec slušné „vládní“ východisko, pokud šéf ANO dal jasně najevo, že je „do smrti“ jediným nominantem ANO na premiéra, a prezident mu to umožňuje?

Neexistuje, protože máme na Hradě takového prezidenta, jakého máme. Vzpomínám si na rok 2013, kdy Mirka Němcová přinesla Miloši Zemanovi podpisy 101 poslanců, kteří jsou připraveni podpořit její vládu. Zeman ji odmítl jmenovat s tím, že státní zástupce Ištvan šetří, a on nemůže riskovat jmenování ministrů, kteří by byli třeba obviněni. Dnes říká, že ve vládě by měl skončit jen ten, kdo je odsouzen pravomocně. Účelovost protichůdných Zemanových stanovisek je stejně odporná jako jeho kolaborace s cizí mocí a Putinovým režimem.

Není nakonec politicky prozíravější, aby si lidé Babišovo vládnutí vyzkoušeli, než aby se stáhl a v příštích volbách získal většinu?

Podívejte se, prozíravější neprozíravější – volby byly legitimní, demokratické. Dopadly tak, že je vyloučeno sestavit demokratickou vládu. Ti, kdo sní o jejím sestavení, tak blouzní. Ani hnutí ANO není demokratický subjekt se vším všudy, je jen vlastnictvím svého majitele. Sto patnáct poslanců ANO, KSČM a SPD je realita, s níž je nutné se smířit. O to důležitější je, aby tady byla silná demokratická opozice, jež bude bránit destrukci právního státu a liberální demokracie. Představa, že kdokoliv z opozice bude s onou nedemokratickou mocí kolaborovat, protože něčemu pomůže víc, než když bude dělat poctivou opoziční práci, je blud.

Přirovnal jste roli ČSSD k fíkovému listu. I fíkový list ve vládě ale přece může kontrolovat Babišův střet zájmů a nezávislost jeho vyšetřování, nebo ne?

Ale oni nezkontrolují nic, budou tomu asistovat! Nebude-li se jim něco líbit, tak si to pan premiér stejně udělá po svém se silou „svých“ 115 hlasů. Buď s tím můžete zápasit, nebo kolaborovat. Kontrolovat to nemůžete.

Mimochodem, vy si s Andrejem Babišem tykáte. Kdy se stalo, že jste se jeden pro druhého stal belzebubem?

Tykáme si asi dvacet let. Ochlazení našich vztahů bylo postupné. Já jsem se nikdy, ač mnohokrát poptáván, nenechal nakoupit. Tam to začalo.

On si vás chtěl koupit?

Myslím tím jeho slova z roku 2004, že si mě zařadil mezi tři politiky, s nimiž by chtěl spolupracovat a oni by pak měli veškerou podporu. Ta jména byla Langer, Gross a Kalousek. Vysmál jsem se mu. Už jsem to jednou zveřejnil a on to popřel. Ale byl jsem první a stále jsem jeden z mála, kdo jednoznačně formuluje, jaké riziko je „babišis mus“ pro společnost a právní stát. To není nic osobního, jemu přeju hodně štěstí a pevné zdraví.

Andrej Babiš o vás mluví rovněž nehezky. Proč ho, třeba za výrok, že jste zloděj, nežalujete?

Politici se mezi sebou nemají žalovat. Já za tu dlouhou dobu, co jsem v politice, žaloval jen dvakrát, jednou noviny a jednou jejich svědka. V obou případech jsem to vyhrál. Trvalo to pět let, a zatímco té pomluvy byly plné titulní stránky, omluvy si nikdo nevšiml. A dodnes se nikdo neostýchá pomluvy typu „padáků“ opakovat. Bohužel žaloba je úplně k ničemu, přestože dosáhnete satisfakce.

Vraťme se k vládě. Trestně stíhaný politik a spolupracovník StB v čele vlády není nic k chlubení, ale opravdu budeme v EU stát na hanbě, jak z opozice zaznívá? Není to spíš jen alibi pro Babišovy kritiky, kteří ho neumějí jinak porazit.

Víte, já jsem dělal politiku v dobách, kdy nejenom trestní stíhání, ale už i konfl ikt zájmů byl automatickou stopkou ve vládní funkci. Dnes máme nové pořádky a trestně stíhaný premiér nevadí velké části veřejnosti.

Co se podle vás stalo?

Velmi silně poklesla svoboda médií. Opět to souvisí s „babišismem“, protože Babiš ovládl velkou část mediálního trhu, s dalšími vlastníky uzavřel dohody o neútočení. Někteří novináři od něj odešli, ostatní hlídací psi demokracie ulehli k plným miskám. V mediálním prostředí, jež jsme tu měli ještě před pěti roky, by politicky nepřežil ani dva dny.

Není příčinou i politická impotence ostatních stran?

Já jsem stejně potentní i impotentní, jako jsem býval. A řada mých kolegů také, s voliči mluvíme podobně intenzívně jako Babiš, jenže on má větší pozornost médií. Nikdo mu neupírá pracovitost, ale tady se za poslední čtyři roky změnilo, co je v politické etice a kultuře akceptovatelné. Znovu opakuji: v dobách, o nichž dnešní pokrytci hovoří jako o Matrixu a době temna, byl prokázaný konfl ikt zájmů, neřkuli trestní stíhání, okamžitou stopkou. Když byl Zemanův ministr financí obviněn za tunelování Liberty, tak ho Zeman odvolal. Nemohl dělat nic jiného, byl to nepsaný zákon. A ty nepsané zákony dnes neplatí. Trestně stíhaný premiér se lidem směje do očí.

Stále se zkouším dopátrat, co proti tomu kromě kritiky „babišismu“ opozice může udělat a dělá? Jen kritikou ho neporazíte.

Opozice musí kritizovat a nesmí o tom přestat mluvit. Antibabiš je pozitivní program. Jestliže jsme pro svobodnou společnost, pro podporu malých a středních, nikoliv velkých, jestliže jsme pro neohýbání ústavy, zachování právního státu, tak to jsou všechno pozitivní body. A jestliže proti tomu všemu je Andrej Babiš, tak to není moje vina.

Ale vaší, přinejmenším částečnou vinou je, že vám lidi nenaslouchají tolik jako jemu.

Zřejmě jsem nenašel ten správný klíč. Pan předseda Pospíšil slíbil, že ho najde.

Není jedním z klíčů i užší spolupráce s dalšími stranami?

Možná si vzpomenete, že jsem k tomu vyzval už v roce 2016, i za cenu, že bych se osobně stáhl. Myslím si, že maximální spolupráce alespoň nelevicových a proevropských stran by byla prospěšná. Přesto je tu spousta důvodů, z mého pohledu krátkozrakých a malicherných, pro které to jde ztuha. Nicméně chci být optimistou.