Kalousek: Budu-li předsedou TOP 09, zůstanu stejný
„Nezačnu se bát mluvit pravdu o panu Babišovi. Nemám strach o něm říkat pravdu. Strach mluvit o Babišovi je bohužel v poslední době fenomén, který se šíří jak v Poslanecké sněmovně, tak v některých médiích," říká v rozhovoru pro deník Právo 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
28. listopadu přejdete z role prvního místopředsedy přímo ke kormidlu TOP 09. Nemáte těžkou hlavu z toho, jak stranu udržíte ve vysoké politice, když vás začal opouštět Karel Schwarzenberg i vaši partneři z hnutí Starostové a nezávislí?
Těžkou hlavu z toho nemám. Jednou to přijít muselo. Jestli se předsedou stanu, rozhodnou kolegové. Bude to větší odpovědnost a kříž, ale jsem připraven. Karel Schwarzenberg už nebude předseda, ale ze scény neodchází. A to, že se budou Starostové emancipovat, bylo zřejmé, není to nic, s čím bychom nemohli počítat. Obavy o budoucnost strany nemám, tady není jiná nabídka konzervativní, nepopulistické a přitom proevropské politiky, než dělá TOP 09. Neobávám se, že bychom neměli svou klientelu. Počítám, že takových lidí je ve společnosti okolo 10 procent.
Čím budete chtít udržet voliče, kteří vás volili hlavně kvůli Schwarzenbergovi?
Nemyslím si, že voliči TOP 09 volí naši stranu jen kvůli Karlu Schwarzenbergovi nebo Miroslavu Kalouskovi. Pokud by to tak bylo, tak by ta strana neměla právo na existenci, protože by to byl pouhý fanklub. Což určitě není. Našim voličům budeme nadále nabízet to co teď. To, co mi říkáte, je prefabrikát, protože se snažíte naše ideje personifikovat, a to není pravda. Naše ideje komunikují některé tváře, a když ty nebudou, budou je komunikovat jiné tváře. Naši voliči jsou natolik inteligentní, že rozliší tvář a ideje.
Politika ale není jen soubor idejí, záleží také na jejich nositelích.
Ano, ale vzhledem k tomu, že je TOP 09 na takové nositele bohatá, tak nemám starosti, že nebude nikdo, kdo by ty ideje nesl. Ta odvaha, sebevědomí a nepopulismus tu budou, i když Schwarzenberg nebo Kalousek nebudou. Nekompromisní zápas za individuální svobodu a odpor k oligarchickému řízení společnosti tady zůstane.
Některé názory například na ekonomiku ale zní věrohodněji z vašich úst, jiné, jako na zahraniční politiku, zase z úst Karla Schwarzenberga.
Buď je něco pravda, nebo není. Jestli si myslíte, že něco je pravda, ale vy jí nevěříte, protože ji neříká Lojza nebo Pepa, tak je mi vás líto.
A vy si myslíte, že vaše strana objevila recept na pravdu?
To určitě ne, ale lidé cítí, že to, co říkáme, je pravda, pokud je oslovíme v jejich životních hodnotách a prioritách.
Proč to přestalo se Starosty fungovat?
V poslaneckém klubu je spolupráce stále bezvadná. Já nechci nijak osočovat svého partnera, ale od samého začátku roku 2009, kdy ti mladí, inteligentní, ambiciózní hoši přišli, bylo zřejmé, že by do toho strašně rádi šli sami, kdyby měli sílu, ale tu potřebovali někde nabrat. Teď si myslí, že ji spolu s námi nabrali. A díky bohu a naší podpoře se dostali do pozic, do kterých by se jinak nikdy nedostali. Dneska to jsou pozice, které mohou využít k tomu, aby ze sebe udělali suverénní politickou sílu. Tak jim přeji hodně štěstí. Nemohlo to dopadnout jinak.
Nebudou vám chybět v tom, abyste uspěli v dalších volbách?
Naopak nám to může pomoci. Hlavní prioritou hnutí STAN je přístup ke zdrojům. Přišli s tím, že chtějí rozpočtové určení daní. Já jsem slib splnil a nové určení prosadil, protože uspořádání předtím bylo opravdu diskriminační. Teď hledají jiný přístup ke zdrojům. Mě to nijak neuráží. Když se rozejdeme, naše politika tím může být i čitelnější. Ta úporná snaha dostat se ke zdrojům už nebude hrát v politice TOP 09 takovou roli a Starostové budou moci férově přiznat, že dostat se ke zdrojům je to hlavní. Trochu mi v tom připomínají lidovou stranu. Není náhodou, že mají k sobě čím dál blíž.
Na druhou stranu musíte uznat, že pro voliče spojení starosta a nezávislý je přitažlivé a že to přitahuje i nezávislé osobnosti. Ty jsou za ně ochotny kandidovat a za vás ne.
My se přece nezbavujeme spolupráce s nezávislými starosty. STAN zastupuje jen část nezávislých starostů. Jsou tady stovky nezávislých starostů, se kterými v regionech spolupracujeme. Spolupráce s nezávislými starosty pro nás bude dál velkou prioritou.
Co budete chtít dělat jinak než Karel Schwarzenberg?
Není nic, co bychom měli měnit na našich prioritách a hodnotách. Změnit musíme energii a způsob komunikace, protože náš svět se změnil. Mnohaletý tradiční zápas pravice a levice přestal být hlavní prioritou, hlavním se stal zápas o politickou a ekonomickou svobodu. Jedním rizikem je větší ambice agresora z Ruska a druhým je vstup nedemokratického oligarchy na domácí scénu.
Když se stanete šéfem strany, necháte post předsedy poslaneckého klubu někomu jinému?
Samozřejmě. V podstatě nejde o nic jiného než o tzv. přednostní právo slova. To má předseda strany a má ho také předseda klubu. A lepší je mít dvě než jedno.
Ptám se proto, jestli v nové roli změníte své razantní vystupování ve Sněmovně. Jestli budete mírnější?
Myslíte, jestli změknu. V pětapadesáti starého psa novým kouskům nenaučíš. Kalousek se nestane Schwarzenbergem, ale zůstane stále stejným Kalouskem, protože by jinak byl nevěrohodný. Samozřejmě jako předseda strany budu plnit i jiné úkoly, ale zůstanu stejný.
Takže nemáme čekat, že zmírníte útoky na Andreje Babiše?
Ptáte-li se, zda se začnu bát mluvit pravdu o panu Babišovi, tak se bát nezačnu. Já nemám strach o něm říkat pravdu. Strach mluvit o Babišovi je bohužel v poslední době fenomén, který se šíří jak v Poslanecké sněmovně, tak v některých médiích.
Kde se vlastně vzala vaše řevnivost vůči panu Babišovi?
Promiňte, vůči tomu se musím ohradit. Když řeknu pravdu, to není žádná řevnivost.
Nechtěl jsem použít nenávist.
Ale to už vůbec ne. Nenávist je strašně vyčerpávající emoce. Nenávist vyčerpává víc než láska. Ale na politické kolbiště vkročil člověk, který je všechno, jen ne demokrat. Člověk, který má pocit, že společnost se neuspořádává a nedohaduje, ale že společnost se řídí, že se řídí jedním moudrým generálním ředitelem a ostatní drží hubu nebo mají smůlu. A to opravdu není demokracie, ve které bych chtěl žít a ve které bych chtěl, aby žily moje děti. Politickými prostředky, jako je opoziční projev, demokracii bráním a kritizuju to. Není to nic osobního.
Vy si tykáte. Kdy se ten váš vztah vyhrotil?
Dokud pan Babiš podnikal, tak to byl normalizační prominent a jako jiní normalizační prominenti si koupil řadu politiků, ale mě si nikdy nekoupil.
A zkoušel to?
Zkoušel, ale popře vám to.
A které politiky si podle vás koupil?
O mrtvých jen dobře a na svatbě jsem mu nikdy nebyl.
Narážíte na Stanislava Grosse a na Ivana Langra?
Nenarážím na nikoho, odpovídám slušně na vaši otázku a myslím, že se to netýkalo jen dvou případů. Jestli pan Babiš mluví o nějakém matrixu 90. let – a nejvíc se mu dařilo v dobách po opoziční smlouvě – tak on byl bytostnou součástí toho matrixu. Po skončení opoziční smlouvy už se mu tak dobře nedařilo, tak začal přemýšlet, jak se dají obchodní zájmy ošetřit jinak, a dospěl k názoru, že nejlépe si je ošetří jako politik.
Kdy jste si začali tykat?
Kdybyste mě zabil, tak vám to neřeknu. Už je to strašně dávno. Určitě to nebylo na žádném tenisovém turnaji, protože on tenis neumí. Asi při nějaké společenské příležitosti. To není nic neobvyklého, tykám si i s panem prezidentem Zemanem a naše vztahy nejsou nejvřelejší.
Když jsme u prezidenta, je podle vás islamofob, jak to o něm řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva?
On není žádný islamofob, on je jenom bezuzdný populista, který v tuto chvíli hraje na islamofobní strunu. Kdyby většina národa milovala islám, tak by Miloš Zeman chodil do mešity.
Jak pohlížíte na uprchlickou krizi a na to, co to s českou společností dělá?
Mrzí mě to zjednodušování. Já vůbec nepodceňuju problém migrantské krize. Ten problém existuje, Evropa na něj nebyla připravena a nyní hledá řešení. Nejsem přehnaný optimista v tom, že je možné větší množství uprchlíků integrovat. To lze u lidí, kteří mají stejné myšlenkové a hodnotové vzorce. Ať už jste, nebo nejste věřící, tak máte hodnotové a myšlenkové vzorce vybudované z křesťanskojudaistické a antické kultury. Určitě se shodneme na tom, kdo je slušný člověk, ale určitě se na tom neshodneme s islamistou, protože tam mají jiné vzorce morálky. Ale nemůžeme je nechat bez pomoci a musíme rychle najít způsob, aby se mohli vrátit zpátky do své země, kde budou žít podle svých zvyklostí. A přistupoval bych k tomu racionálně a sebevědomě a ne způsobem nezodpovědných politiků a pánů Konvičků, Klausů a bohužel i Zemanů.
Na druhé straně jsou jiní nezodpovědní politici, kteří jim otevírají náruč a říkají: „Vítáme vás." Mezi takové politiky se dá počítat i váš předseda Schwarzenberg.
To si nemyslím. Náš předseda pouze dnes a denně přesvědčuje, že jsou to lidé jako my a že k nim musíme cítit úctu a že jim musíme pomoci. Koneckonců jako bývalý emigrant a předseda Helsinského výboru pro lidská práva to má pod kůží.
Ostře kritizujete prezidenta za to, že vyznamenal bývalého komunistického ministra zemědělství Miroslava Tomana. Proč?
Pokládám to za bolševickou nestoudnost, za políček celému polistopadovému vývoji. Možná byl pan Toman odborník na zemědělství, ale je to stejné, jako kdyby Konrad Adenauer v roce 1960 vyznamenal Alberta Speera, protože to byl dobrý manažer a schopný architekt. Ale byl to i poslušný přisluhovač Hitlera, a proto demokratické Německo mu nemohlo dát vyznamenání. Jak může demokratická Česká republika dát státní vyznamenání Miroslavu Tomanovi?
Není v tom něco víc? Možná prezident chce spojit rozdělený národ a vyznamenává na jedné straně Františka Kriegla a na druhé straně Miroslava Tomana?
Ke smíření národa se nedostaneme rehabilitací normalizačních bolševiků.
Hodně kritizujete Andreje Babiše, ale předsedou vlády je Bohuslav Sobotka. Na něm neshledáváte nic ke kritice?
Pana premiéra jsem kritizoval mnohokrát a za mnoho věcí, ale pan premiér je ideový soupeř na demokratickém hřišti, který může být úctyhodný, a můžete k němu cítit i přátelské vztahy.
Jak podle vás řídí vládu?
Řídí vládu jako Bohuslav Sobotka a některým ministrům strpí víc, než by měl.
Z elektronické evidence tržeb jste si udělali hlavní opoziční terč. Proč vládu strategicky nenecháte, aby to prosadila, a vy byste ji před volbami mohli natřít za to, jak to nefunguje?
Kdybychom měli komunistickou strategii čím hůř, tím líp, ať máme co kritizovat, tak byste měl pravdu. Ale ten projekt je tak nákladný, tak nebezpečný a tak zneužitelný z hlediska lidských a ekonomických svobod, že to nemůžeme připustit. Tato země si tuto balkánskou supernovinku nezaslouží a my tady Balkán nechceme.
Ale lidé v tom vidí, že se tím srovnají pravidla pro všechny.
Ale jak to můžete říct, když se to zavádí jenom pro někoho.
Vláda říká, že to zavede pro všechny, ale postupně.
Zeptejte se, kolik tam bude výjimek, nejméně osm, nezavádí se to pro všechny. Podnikatelské prostředí to nenarovná, naopak. Za druhé nevybere se o korunu navíc na daních. Říkají to čísla z Eurostatu o Chorvatsku a potvrdil to i chorvatský ministr financí. To není nástroj pro to, abychom vybrali víc daní, ale na to, aby Babiš věděl víc o své konkurenci. My nechceme za peníze daňových poplatníků vybudovat monitorovací systém konkurenčního boje. To je šmírovací tunel, za který daňový poplatník a živnostníci zaplatí miliardy, vydělají na tom dodavatelé systémů, pár oligarchů, ale země na tom prodělá.
Ale podnikatelé nejsou proti. Pro je Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora.
Svaz průmyslu zastupuje velké podnikatele. Podporuje to i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, asi k tomu má nějaké důvody. Když ale objíždím okresní hospodářské komory, tak všude zní proti EET zásadní protest.
To byl žert, nebo schválnost vyzvat Andreje Babiše k sázce o deset miliónů na jednání rozpočtového výboru, který řešil regulaci sázení?
Ne, to se tak vyvinulo. Ministr Babiš mě neustále nepravdivě osočuje. Když mu dojdou argumenty, tak řekne, že člověk, který znásilnil jezevčíka nebo dělal jiné strašné věci, mu nemůže nic říkat. A po pravdě to nedělá jen v mém případě. Na tom výboru řekl, že jsem byl vyšetřován policií kvůli hazardu. A já dobře vím, že jsem vyšetřován nebyl, a proto jsem řekl: „Pane ministře, zase lžete, jak je vaším dobrým zvykem. Omluvu od vás nechci, protože nemáte žádnou čest, ale vsadím se s vámi o deset miliónů, když dokážete, že jsem byl vyšetřován ve smyslu trestního řádu." A on to přijal. I když teď ve vašich novinách řekl, že sázku sice neuzavřel, ale pouze ji přijal. Což aspiruje na výrok roku. On to přijal, protože si není vědom rozdílu mezi prošetřením a vyšetřením. Ten je přitom zásadní. Kdokoli na vás může podat trestní oznámení. Policista to prošetří, a když zjistí, že je to nesmysl, tak to odloží. Ale když zjistí, že na tom něco je, tak vám sdělí obvinění a začne vyšetřování. Jste obviněn a ohrožen trestní sazbou a to je jiná káva. Holinky nejsou hodinky, podání vysvětlení není výslech a prošetřování není vyšetřování. On stále tvrdí, že jsem byl vyšetřován, i když mu právní kapacity vysvětlily, že nemá pravdu. Sázku prohrál, já na ni mám právní nárok, ale podle občanského zákoníku je právně nevymahatelná. On má teď ostudu, protože prohrál, a druhou, že mu jeho lakota nedovolila prohranou sázku zaplatit. A jestli ho ta ostuda odradí místo argumentů lhát, tak to stálo za to.
Vy máte deset miliónů, že se o ně sázíte?
Nemám, věděl jsem, že nemohu prohrát.
Oldřich Danda
zdroj: Právo, 31. 10. 2015, str. 1